Bolest po sekci

31.12.19 20:08

Bolest po sekci

Ahoj holky, čeká mě první porod SC (dvojčata) a chtěla bych se zeptat, za jak dlouho po odeznění anestezie začalo bříško bolet? Dokázaly vám léky na bolest pomoci, že třeba nebolelo nic nebo spíš jen To bolelo Trochu míň? Jaké bylo první vstávání? Jak dlouho bolela jizva/břicho? Všude čtu skoro horory, kdy se maminky po propuštění nebyly schopny postarat o miminko jak je jizva bolela. Co můžu po propuštění udělat pro rychlejší hojení a aby to tak nebolelo? Nějaké tipy? Moc děkuju :mavam:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
4295
31.12.19 20:12

Druhej den mě po sc postavili na nohy, to byla ukritna bolest. Ale už v porodnici jsem si začala dle jejich rád lehat na břicho. 4 den jsem šla domů a o dítě se byla schopna starat sama. Samozřejmě, že břicho bylo citlivý, ale nepamatuji si žádnou extra bolest, kromě těch prvních 2 dnů po SC. Třetí den jak sestra viděla že chodím po pokoji hned mi mimčo dovezla a nechali mi ho tam.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
20514
31.12.19 20:12

Není to tak strašný, léky ti nabídnou, ono to prostě musíš rozchodit, když se k dítěti musíš zvednout

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7382
31.12.19 20:24

Za me krom prvniho dne celkem dost v pohode. Rodila jsem akutnim CS pred pulnoci. Druhy den v poledne jsem se za pomoci sestricky postavila, dosla si na wc, osprchovala se. Dokonce si lehla odpoledne na bricho, kdyz dosla rehab. sestra :mrgreen: dalsi den rano mi sestricky dceru dovezly a iz zustala se mnou. Jeden den mi davaly injekce na bolest, jak jsem mela dceru, nejak jsem to neresila, proste jsem vstala a bylo, na bolest jsem nemyslela. Jako bricho je citlive, ale za me ok. Paty den jsem sla domu a starala se v klidu sama :) dobre je fakt lehat dost na bricho, mne to moc pomohlo. Jizva se brzy krasne zatahla a bricho nebolelo a neboli (jsem rok a pul od porodu). Neboj a nenervuj se. Kazda to ma jinak a stejne se na nic nepripravis. Preju, at je vse v klidu a v pohode a hlavne ty i miminka jste zdravi :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
860
31.12.19 20:48

Mela jsem akutni sekci v plne narkoze a bylo to strasny. Mela jsem 4 dreny a kdyz jsem poprve vstava, zkolabovala jsem a dostala dalsi transfuze. Doma mi pak manzel musel pomahat do vany, o miminko jsem se postarala, ale temer s vypetim vsech sil. Drzim moc palce, at vse probehne hladce :mavam:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1271
31.12.19 21:01

@Michaela005 měla jsem sc 2×.
Poprvé o půl páté ráno, zkoušeli mě postavit odpoledne, ale nešlo to, šíleně se mi motala hlava.
Vstávání druhý den ráno, myslela jsem, že umřu. Od té doby ok, hlavní je se hýbat, chodit. Domů jsme šli po 6 dnech.Hned ten den se nahlásila návštěva, tak jsem tu uklizela a lítala s vysavačem. Jizva ještě pobolivala týden. Manžel byl pryč, takže hned jsem nosila nákupy a sedačku se synem.
Po druhé jsem rodila dopoledne. Už na jip mi do břicha pichali umrtvováky, bohužel moc nezabraly. První noc byla hodně náročná. Čekala jsem s žádostí o injekci a pak už bylo pozdě. Jak říkala sestra, už to nejde dopíchat. Ráno sprcha, málem jsem se pozvracela, ale bylo šílené vedro. Dceru mi hned poté dovezly a už nechaly i na noc. Dokázala jsem se postarat, nakojit, prebalit, vykoupat… Šla jsem přes bolest. Zase, hlavní je se hýbat.
Domů jsme šly 4.den. Manžel jel hned do práce, takže opět hned vše na mně.
Jizva tentokrát bolela dýl, asi měsíc, ale bylo to tím, že se mi v šití udělal zánět.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
14199
31.12.19 21:05

@TeSudička 8o 8o 8o

Taky jsem mela akutni SC v plne narkoze. Den po operaci jsem v poledne uz byla ve sprse a vecer uz se pohybovala bez pomoci. Jizva par dni boli hodne, musis se naucit lehat a sedat, nezapojovat bricho, ale rukama pres trojuhelnik nad hlavou. Domu nas pustili 6.den, a zvladala jsem vse kolem sebe i ditete. S dvojcaty to ale budes mit tezsi.

Hororove pribehy neposlouchej, kazda to snasime jinak. A neboj, zvladnes to :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
14014
31.12.19 21:15

Měla jsem sekce dvě, chce to dost léků a vstávání sakra bolí, tak se musís zaprit a dost

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
10582
31.12.19 21:18

Je to velká operace, no. Každý to snáší trochu jinak.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
905
31.12.19 21:25

Mela jsem 2 sekce, jen umrtveni pres pater. Sla jsem v 9 rano, odpo donesli ukázat a pochovat a nakojit mimi, vecer vyndat cevku, vstát na wc, vysprchovat. Druhy den z JIP na normální pokoj a uz se sourat po chodbach za mimi a na jidlo. Ja na tom byla vcelku dobre oproti ostatním, kdyz jsem se tak rozhledla, ale driv jsem dost sportovala, maminky po normálním porodu na tom byly suprove.

Bolí to tak tyden, zlepšuje se to, nejhorší je změna pohybu, z lehu do sedu, ze sedu do stoje, když uz stojíš, tak uz to jde.

Jinak vstávat překulením pres bok, pri kasli nebo kychnuti dřep, a držet si oběma rukama kolena.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
17324
31.12.19 21:32

Ja mela spinal, rikali mi, ze jizva zacne prichazet k sobe tak po 2-4h. Po cca 1h jsem ji zacala citit, po 2h uz to prislo plne k sobe. Dalo se to vydrzet, ale bolelo to dost a mne byla ukrutna zima a chtelo se mi silene spat, byla jsem totiz nevyspala az hruza. Jenze s tim, jaka mi byla zima a jake jsem mela bolesti, tak spanek nehrozil.

Poprosila jsem o navyseni anestetika, bylo mi receno, ze vic nejde, ze jsem na maximu. To mi prislo divne, clovek by si myslel, ze kdyby mi dali fakt konskou davku, nebudu citit zadnou bolest. Nakonec mi podali jeste nejaky tekuty paralen, to zastrelo tu nejvetsi bolest a bylo dobre. Na chvilku jsem usnula. Diky bohu alespon za to, jinak jsem nespala na JIP vubec.

Na druhy den v 5 rano me sestricka odpojila od kapacky a ja z hruzou cekala, kdy pro mne prijde rehabilitacni. Prisla, dostala jsem prednasku o tom, jak musim cvicit a hlavne chodit chodit chodit. Opakovala to fakt neunavne, prej cim vic budu chodit, tim to bude lepsi. Slibovala mi, ze uz druhe vstavani bude o 1000% lepsi, ze sama uvidim. Nejak se mi podarilo se postavit a dopotacet se k umyvadlu, vycistila jsem si zuby. Bolet to bolelo jako das, nebudu lhat. Ale dalo se to vydrzet, i kdyz na hrane.

Lehla jsem si zase a chvilku na to prisel pro mne zrizenec, ze me odveze na pokoj. Tak jsem se musela zase postavit. Rehabilitacni tam jeste byla, tak se mne nadsene ptala, jestli citim to zlepseni, prej to je uz urcite o polovinu lepsi, nez predtim, ze?

NE NEBYLO. Bolest uplne stejna, jako poprve. Nevedela jsem, co ji mam na to rict. Nicmene jsem stale verila te pohadce, ze kdyz budu chodit, tak to rozchodim. Kdyz jsme dorazili na 6N, tak si me prevzala sestricka a rika mi, ze jsou 2 moznosti, bud na pokoj dojdu sama, nebo tady ma koleckove kreslo. Pod dojmem, ze mi chozeni pomuze jsem prohlasila, ze pujdu sama. To jsem nevedela, jak dlouha ta chodba je. Dosly jsme na pokoj a slo se do sprchy, tam se mi z toho vseho udelalo spatne, malem jsem se zkacela, sestricka me pomahala osusit, oblect a pomohla mi do postele.

Zkratim to. V nemocnici jsem pobyla 5 dnu, z toho 4 ny mi bylo na umreni. Ulevilo se mi az v den propusteni a ne malou merou podle me za to mohlo to, ze jsem prestala vstavat a chodit. Mozna to funguje u jinych lidi, me to delalo vyslovene zle. Bolesti jsem mela ukrutne a bylo mi vseobecne spatne. Nakonec mi jedna sestricka rekla, ze jestli mi vstavani opravdu dela spatne, tak at nevstavam. Timto dekuju teto sestricce, ze mi dobre poradila. V ten den jsem vstala fakt jenom na zachod a jinak lezela a odpocivala. Na druhy dne se dostavila uleva.

Takze moje rada zni: vyuzij moznosti vypomoci s miminkem na maximum. Pokud se na to nebudes citit, klidne pozadej, zda by si miminka nechaly na sesterne, at se v noci vyspis a zregenerujes. Klidne zkus chodit, treba budes patrit do skupiny tehc, kterym to dela dobre. Pokud se ti den ode dne bude prihorsovat a po kazdem chozeni se budes citit hur nez predtim, tak se na to vykasli a LEZ!!!

Jo a s tim lezenim na jizve. Taky mi to bylo kladeno na srdce. Kdyz jsem dorazila domu, tak jsem to hned sla zkusit. Myslela jsem, ze mi jizva doslova praskne a palila me jako ohen jeste par hodin po tom. Sverila jsem se gynekologovi, ktery na mne vytrestil oci a vyslovene mi zakazal jizvu jakkoliv namahat a vubec, zakazal mi na jizvu sahat a masirovat ji. Doslova rekl: nechte to proboha poradne zahojit, nesahejte na to!

A muj gynekolog je vyhlasena kapacita ve svem oboru. Vychazim z toho, ze on vi, co rika. Akorat teda ze to je v rozporu s tim, co doporucovala rehabilitacni. Takze za mne, preber si to, jak uznas za vhodne. Mimochodem, jizva se mi zahojila tak krasne, ze neni ani videt. ;)

Omlouvam se za sloh.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7382
31.12.19 21:33

@Zuzaja vidis a ja tolik nesportovala a na jip me dali jen nez mi dojdou nohy k sobe a snasela jsem to jako ty cca :) vstavani bolav, tak 3 dny, pak uz to slo. Neprislo mi to nejak sileny :nevim: ale nemela jsem dren nic…

Zakladatelko nenech se vystrasit, fakt je to zenska od zensky ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1271
31.12.19 21:37

Ještě jsem chtěla napsat jedno. A opravdu doufám, že to nikdo nevezme zle, je to jen má zkušenost. Švagrová rodila sc, strašně těžko se s tím smiřovala, nešlo kojení, malá blbě přibývala.
Já před odjezdem do porodnice oznámila manželovi, že se nebudu trápit kojením a pokud to nepůjde, dám Sunar. První den jsem na pokoji měla super holčinu, Mladá, plná energie, pořád někde pobihala i přes císaře.
Hodně mě hodila do klidu, prsa se mi nalila druhý den. Kojení ok.
Pak přivezli maminku, která byla psychicky ko, pořád jen brečela, celý den tam s ní byl manžel, což mi bylo dost nepříjemné kvůli kojení. Ji samotné kojení nešlo, o to víc brečela, nechtěla se hýbat, tím víc ji to bolelo.
Vedle nás mamina po sc, nechtěla vstávat, ještě po 5 dnech se nebyla schopna postarat o dítě.
Takže za mě, je to hodně i o přístupu. Jak to rodicka vše zvládne.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
143
31.12.19 21:41

Mam za sebou dve planovane sekce, obe se spinalni anestezii. Pred prvni jsem tsky cetla, jak prvni vstavani hruza atd.
Nakonec jsem mela u obou sekci stejny prubeh. Po operaci jsem zacala citit nejdriv nohy, sestry mi poradily s nohama rovnou hybat co to pujde. Taky mi radily, abych se zkousela co nejdriv hybat - natacet se pri podavani caje, co mi bolest dovoli. Druhy den rano mi pomohly vstat a zadna urkutna bolest se nekonala. Jsem dost straspytel a bala se toho opravdu hodne, ale slo to. Prvni sprcha s pomoci sester taky v pohode a cesta pesky z jip na normalni pokoj se taky dalo. Doktor mi sam rikal, at se nebojim si rikat o leky na bolest, hodne to pomahalo, vic a lip jsem chodila, tak jsem vyuzivala.
Doma jsem zvladala vse normalne, samozrejme pomaleji, ale dalo se to. Nejvetsi problem jsem mela pri noseni sedacky s miminem a davani kocarku do auta - u toho jsem citila, jak se snazim zapojit brisni svaly, ktere samozrejme nefungovaly.
Na konci tehotenstvi jsem trpela na bolesti zad a to me ve srovnani s bolesti po cisari bolelo o dost vic.
Dezim palce, at vse dobre dopadne a zkus se z toho nestresovat predem.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
874
31.12.19 21:45

Pro mě ve všem na co se ptáš 100% lepší než klasicky porod. Břicho jsem už po 2 den vůbec necítila po měsíci začínala cvičit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat