Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Ahoj, jsem skoro v 31 týdnu. Z porodu strach nemám, pořád si totiž říkám, že ven to stejně musí ![]()
1)Ale zajímalo by mě jestli máte někdo zkušenost s porodnicí Náchod.
2)A jak moc bolí porod. Prý hrozně bolí to vyšetření, když zjišťují na kolik cm jste otevřená. Ale přeci musí bolet i nastřižení nebo prasknutí.
Nikdo o tom nemluví. Všichni říkají, že na to pak ženská zapomene. Ale já tomu nevěřím. Na to se přeci nedá snad zapomenout.. nebo ano? ![]()
Nerodila jsem v Nachode, takze nevim, ale muzu ti rict, ze kazdy porod boli jinak. Po druhem porodu jsem prohlasila, ze uz rodit nikdy nepujdu. Ted, dva roky po, si bolest vubec nevybavuju. A vysetreni neni prijemne, ale ze by vylozene bolelo, to za sebe rict nemuzu.
V Náchodě jsou hodné sestřičky a doktorky/doktoři, celá porodnice je nová a moderní.
Vyšetření mě bolelo vzácně a obvykle to bylo tím, že to dělal nějaký matlák. Nastrizeni a natrzeni mě nebolelo vůbec - vůbec jsem nevěděla, kdy a jestli něco takového nastalo, až po porodu jsem se ptala, jestli se bude něco šít.
Jak moc bolí porod - no, hodně
Zapomeneš na to tehdy, když máš subjektivně pocit, že to proběhlo „dobře“ - nikdo ti neublížil, nikdo nic nezanedbal, všechno bylo, jak mělo být. Měla jsem takové.
Když máš pocit, že ti skodili, krivdili, nevěřili, ubližovali, tak se na to zapomíná hůř. Taky jsem zažila ![]()
@Platanka píše: Více
Je to tím, že ženský mozek díky evoluci umí bolest při porodu vnímat na nižší úrovni vědomí. Když dochází k traumatu, bolest se posune na vědomou úroveň a tam jako taková ve vzpomínkách zůstává. Já bolesti ze všech tří porodů fakt vytěsnila, jako že ve chvíli, kdy jsem držela dítě. Ale plně chápu, že někdo po šíleném traumatickém porodu řekne, že už nikdy, že na tu bolest prostě nezapomene.
První porod byl vyvolávaný a bolely kontrakce, ale mnohem horší bylo, že mě to nutilo tlačit, když jsem ještě nebyla otavřená. Vyšetření nebolelo a co mě překvapilo nejvíc, nebolel ani samotný porod, to jsem cítila jen tlak. Druhý porod byl spontánní a nebolel skoro vůbec, jen asi 3 kontrakce po prasknutí vody, než jsem šla tlačit. Kdybych nemusela byt těhotná a měla jistotu, že všechny porody půjdou stejné hladce, jako ten druhý, tak klidně rodím každý rok ![]()
Nástřih poprvé ani malinké natržení podruhé jsem necítila vůbec, to už spíš to šití pak.
Takže neboj, porod nemusí být žádná velká hrůza ![]()
Recenzi na porodnici v Nachode nemam a pripojuji se k tem, co zapomnely.
Jako jo, kontrakce prijemne nebyly, ale spis nez bolest, jsem je vnimala jako stahy svalu, proste krec, tlak, vlnu.
Prorezavani hlavicky bylo taky neprijemne, palilo, ale proste jsem si rekla, ze ted at se deje, co se deje, zatlacila a hlavicka byla venku, zbytek uz byl v poho. Pak, kdyz doslo na kontrolu doktorkou, tak jsem se jen modlila, aby nebylo siti (nebylo, uf) Samotna kontrola nijak prijemna nebyla, ale byla jsem tak euforicka, ze jsem to nestihala moc resit. A vaginalni vysetreni bylo ok celou dobu. Ke konci jsem jej odmitla, protoze zrovna nastupovala kontrakce, tak pockali a pak to bylo taky v pohode.
Chteli po mne nejake cvicne zatlaceni na boku, coz jsem uplne doted nepochopila, protoze jsem chtela rodit v klece a i jsem tak potom hned porodila.
Mě to teda bolelo extrémně a myslim, že můj hekot jim už byl protivný, ja uz sama sobě teda protivná byla 😂 ale každý porod je jiný, znám holky co říkaly, že by klidne rodily furt 💁🏼♀️
@Aulla spoustu recenzi na porodnici najdeš TADY ![]()
Bolí samozřejmě všechno, vyšetření mě také bolelo, na porody nerada vzpomínám, jeden zakončený kleštěmi a druhý plánovaný cisar, ani jedno nebylo procházka růžovým sadem.
O nastrihu asi nevím, protože jsem měla šílené bolesti, tak asi jako každá.
Ale ven musí, zvládly jsme to všechny a ty to zvládneš taky, na bolest jsem časem zapomněla, ale vím, že už bych asi rodit nechtěla
manžel si tam se mnou užil a myslím, že všichni ![]()
Držím palce ![]()
Nástřih vůbec nebolel, naopak to byla v tu chvíli úleva ![]()
Jinak porod bolí, každá tu citlivost a průběh jinde / jiný.
Vždy když jsem začala nesnášet manžela, že tu spermii tam poslal, věděli jsme, že bude finále
Mně třeba pomáhala hodně sprcha. Blbé bylo rodit ve chvíli kdy byla havárie na vodovodním řádu u nemocnice.
Nástřih vůbec nebolel, naopak to byla v tu chvíli úleva ![]()
Jinak porod bolí, každá tu citlivost a průběh jinde / jiný.
Vždy když jsem začala nesnášet manžela, že tu spermii tam poslal, věděli jsme, že bude finále
Mně třeba pomáhala hodně sprcha. Blbé bylo rodit ve chvíli kdy byla havárie na vodovodním řádu u nemocnice.
Přesně rok a půl zpět jsem na porodním sále křičela, že tohle už nikdy nechci absolvovat, a že už mě tam nikdy nikdo neuvidí - bolelo to hrozně moc, ale asi horší bylo to, že jsem dva dny nespala a byla jsem fakt vyčerpaná. Do čtrnácti dnů jsem si vůbec nepamatovala, jaké to bylo a za měsíc mám termín dalšího porodu
Nástřih jsem neměla, ale nějaké zranění ano a vůbec jsem to necítila, ale taky je fakt, že jsem měla epi (nejlepší rozhodnutí v mém životě) - šití jsem pak teda už zacítila, ale hned jak jsem vyjekla, tak mi to umrtvili.
@884135 upřímně, moc si nepamatuju, co přesně se tam dělo, ale myslím, že mi tam něco pichli, ale blbě. Ale mám to fakt celé v mlze ![]()
Mně teda nástřih bolel, jako prase
nestihlo nastoupit analgetikum, kterým umrtvovali hráz, šla další kontrakce, tak doktorka prostě střihla, já zařvala a prý se vyvalila krev, ale pomohlo to a mladej byl venku takovým skokem, že se manžel bál, že ho dr nechytí.
Je pravda, že se na bolest zapomíná, kontrakce vím, že bolely hodně, ale už si to nepamatuju jak moc. Pamatuju si jen ten nástřih.
Ale stejně je první a poslední ![]()