Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Prvni i druhy me bolel stejne, zadny rozdil. Jizva vypada stale stejne, neni poznat zadny rozdil ani to, ze byly dva.
První akutní v celkové anestezii (špatně narotovaná v porodních cestách), druhý plánovaný (krátce po prvním z důvodu tenké jizvy), to byl spinál. Oba bolely stejně, ale nebylo to nic hrozného.
@Anonymní píše:
Dobrý večer, chtěla jsem se zeptat zda tu některá z vas měla dva a více císařů. Rodila jsem po dvou dnech kontrakci nakonec akutním císařem v plné narkoze. Rádi bychom s manželem druhe, ale gynekolog mi řekl, že je velka pravděpodobnost, ze budu rodit podruhé opet císařem. Nejspíše teda jiz plánovaným. I kdyby ne, i kdyby jo zajímalo by mě jestli ten druhy cisar boli.. připadně jaka anestezie. Jizva se mi hojila pri plne bolesti tri tydny, ale moc jsem ji nemasírovala a je takova vystoupla. Predstava ze mi do toho tvrdyho mista narušeného znova řežou.., no nějak si to neumim představit. Diky za odpovedi.
Druhý císař mě bolel asi 10× míň, než první, nebo jsem to už líp snášela, protože jsem věděla, do čeho jdu. Těžko říct. Jizva také vypadá stejně, nejde poznat, že byly 2 - oni ty okraje asi nějak seříznou nebo co.
Co bolelo podruhé výrazně víc, bylo zavinování dělohy.
Pro mě byl druhý horší, byl plánovaný. První akutní, ani jsem se nestačila leknout a už jsem byla na sálu
. Druhý - tam jsem chvíli čekala na lehátku až mě vemou, to bylo strašný. Normálně jsem měla problém dýchat, měla jsem pocit, že se zadusím. Manžel byl sice pořád se mnou, ale to čekání bylo nejhorší. Pak už ok, hlavně jsem to chtěla mít za sebou. Samotná operace snad nebolí? To by přeci bylo nelidské
. Pak rekonvalescence ok, mě se to nějak moc s bolestí nespájí, i když druhý byl horší, hlavně proto, že je doma dvouleťák a vůbec nebylo kdy si pořádně odpočinout. O jizvu se starám trochu, mám teď v plánu masírovat víc, ale mě se dělají naštěstí hezké jizvy a dobře se hojím i když mladá už nejsem. Co mi ale přijde důležitější - nezanedbat pak rehabilitaci pánevního dna a diastázy. Já tedy po prvním o jizvě ani nevěděla, po druhým mám divné pocity, které ale začali už před porodem a vůbec nevím, co to je. O samotné jizvě zase ani nevím, ale to je jakoby vevnitř. Podle gynařky vše ok. Neměli jste to někdo? ![]()
A v obou případech jsme byli s manželem i miminem pořád spolu na nadstandardu, nejdřív bonding s tatínkem, než mě dali na pokoj a pak se mnou, mimino bez některého z rodičů nebylo ani minutu. Ale tohle si musíš domluvit předem a jet do takové porodnice, kde to lze.
První v celkové narkóze po 48 hodinách kontrakcí, bylo to ok, rekonvalescence rychlá. Druhý - gyndr plánoval přirozený přestože jsem opakovaně říkala že mě jizva velmi bolí už od asi 25tt, nakonec pohotovost a akutní císař, hrozící ruptura. Tentokrát se stihla spinální anestezie, leč nezabrala tak jak bych čekala a byla to bolest skutečně nepříjemná - kontrakce jsem neměla, ale ten výkon byl fakt bolestivý. Nevím vlastně jak to dopadlo, pamatuju si jak dcera poprvé zaplakala, pak jsem buď omdlela nebo mě uspali, nevím, probrala jsem se na JIP kde mi mladá sestřička na praxi nechala vykapat oxytocin asi tak desetkrát rychleji takže pekelná bolest než na zvonění reagovala jiná sestra
Rekonvalescence o něco málo horší, ale dva měsíce po porodu už jsem normálně plně sportovala, takže žádná hrůza ![]()
Nevybavuji si, že by druhý císař bolel víc nebo míň, co bylo u druhého horší bylo zavinování dělohy, u prvního si to ani nevybavuji, že bych cítila. První skončil akutním císařem pro nepostupující porod, v celkové anestezii, druhý byl po roce a něco a nakonec naplánovaný, takže jen spinal, tam mi vadil ten pocit, že necítím spodní část těla, to mi vadilo asi nejvíc, i když jsem zase byla alespoň při vědomí.
Na jizvu se přiznám, že jsem trošku kašlala, mazala občas měsíčkovou mastí, pěkná asi moc není, ale je po druhém asi stejná jak po prvním, řízli to stejně. Beztak mám převis, tak nejde vidět
![]()
Každopádně jsem po každém císaři v podstatě hned fungovala, ale dávali mi něco od bolesti, ale chodila jsem a starala se normálně. Jen horší bylo, když jsem zakašlala, to jsem myslela, že mi břicho praskne, to bolelo.
Prvni nevim, celková anestezie a na drogach jeste dlouho.
Druhy v pohode, spinal, co odeznel, klidne bych odchazela… Jako jo, citit to bylo, ale dobry.
Jizva se hur hojila ve spodni, mam to rizle svisle. Tak se v to pak jeste nejak dloubali.
Ale treba pani vedle po spinalu trpela hodne. Proc nevim.
Rikali, ze treba se nesmi po spinalu brzo zvedat hlava (horni pulka těla) ze pak boli. Ale trochu jsem se zvedala, jist se musi ![]()
Me nejak extra nebolel ani jeden, druhej lepsi. Mela jsem oba v celkove anestezii.
@Schnapi To mi neříkejte, že podruhé to zavinovani dělohy bolí ještě vic
V naší porodnici tedy s léky proti bolesti na šestinedělí dost sestrili. Třeba už je to tam teď jiné.
@citlivaduse stahování dělohy bolí víc s každým porodem. doma jsem si párkrát vzala Ibalgin. Nejlepší bylo častěji kojit. To mi pak přišlo snesitelnější ![]()
@anavi13 Aha, to jsem popravdě nevěděla
Mě to nejvíc bolelo v té porodnici a tam léky na bolest moc dávat nechtěli..
@citlivaduse to asi záleží na porodnici. Kde jsem byla, tak to nikdy problém nebyl. Ono to fakt bolí dost. Každopádně si tu bolest po císaři tolik nevybavuji. I u druhého mi to přišlo vcelku snesitelné.
@anavi13 Určitě je to porodnice od porodnice a hlavně je to lidech. Ale už teď se děsím ![]()
@citlivaduse žádný strach předem. To je zbytečné 😊 já jdu v červnu na třetího císaře a vlastně se těším. Prostě je to cesta k miminku i když ne úplně příjemná. Raději bych samozřejmě rodila vaginálně, ale nejde to. Takže vůbec tu bolest neřeším. Patří to k tomu a zvládne se to. A přesně je to o lidech. Hlavně mi přijde, že s prvním dítětem byl ten pobyt v porodnici náročný. Hlavně mi vadilo zbytečně moc návštěv. Druhý pobyt byl welness. Fakt to bylo fajn. A úplně bez návštěv, pač byl covid a já se cítila opravdu dobře. Jasný, že to první vstávání atd. bylo bolavé, ale celkově na to ráda vzpomínám.
@anavi13 Taky mě to čeká v červnu, ale já na porodnici nevzpomínám moc ráda. Samozřejmě, nesla jsem si domů zdravé dítě, takže v tomto směru naprosto šťastná, ale doufám že se naše porodnice za ta léta trochu posunula..