Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobry den
manzel je American, zijeme v Prahe a mame 4 mesacnu dcerku. On sa cesky uci, ja sa dcerke snazim po cesky aspon citat rozpravky, ale tak zniem horsie ako Babis. Mate tu niekto zo Sloveniek skusenost, ze ste s dietatom doma pocas materskej po cesky takmer nehovorili a dieta sa naucilo perfektne samo v skolke/skole a hovori uplne bez prizvuku? Co mam znamu (manzelia, ona je Slovenka, on je Cech) tak trojrocna dcerka dost miesa slovicka z oboch jazykov. Rozmyslam, ci u nas to nebude este horsie kvoli tej anglictine. ![]()
Dakujem za skusenosti, odpovedzte prosim len ak mate priamu skusenost alebo viete o niekom s podobnym problemom. Hypotetizovanie nam velmi nepomoze ![]()
Znam dvě rodiny se školkovymi dětmi. Rodiče Čech a Slovenka, děti mluví československy.
Dále Češka a Američan, děti míchají česká a anglická slova.
Znám několik československých rodin. Tam, kde je otec Slovák a matka Češka, tak děti mluví česky. Slovensky rozumí, ale běžně nemluví, ani s otcem. Občas nějaké slovíčko, hlavně menší děti nebo pak vetsi, který se tím cítí cool, ale mluvit výhradně slovensky jsem je nikdy neslyšela. Tam, kde je matka Slovenka a otec Čech, děti mluví tak nějak ceskoslovensky. Hlavně ty malý. Většinou do nástupu do školky mluví slovensky a pak se jim to začíná míchat a mluví čím dál víc česky. S tou angličtinou je to ale jiný, těžko na sebe budete mluvit kazdej svým jazykem, že… takže dítě bude umět oba a bude je umět líp rozlišit, přepínat. Ale motat to samozřejmě taky bude. Známá mluví plynně česky i anglicky, po rodičích, v obou jazycích bez prizvuku.
Mluvte na ní oba normálně, nemusíš nic číst česky. Pokud bude umět slovensky, tak se česky naučí pak raz dva ze školky. My máme opačný problém, oba češi v německu a dítě umí daleko líp německy jak česky ![]()
Trošku jiný případ, ale třeba se taky bude zkušenost hodit.
Znám rodinu, on Čech, ona Slovenka, žijí v Anglii, mají 3 děti. Nejstarší (asi 10 let) mluví perfektně všemi třemi jazyky, bez problémů přepíná, nepoznal by to člověk, maximálně třeba v té češtině občas použije nějaký neobvyklý obrat, který by běžně člověk žijící v ČR nepoužil.
Druhorozená (asi 8 let) taky mluví všemi, ale trochu je to u ní slyšet (např. jako když máš Slováka, co mluví česky, tak musí žít opravdu hodně dlouho v ČR, abys na něm nepoznala, že je to Slovák - tak podobný přízvuk má). Nejmladšímu jsou 4 a ještě vůbec nemluví (což ty starší už dávno mluvily), tak jsou zvědaví, jak to dopadne…
Mám ve družině dítě, které má mamku ze Slovenska. Taťka je Čech. Dítě přepíná do obou jazyků. Úplně automaticky a přirozeně. Už jsem takhle měla ve skupině víc dětí. Žijeme u hranic. Takže je to běžné tady. Děcka jsou ok. Jedna švagrová žije v Anglii. Minimálně 23-24 roků tam je. Ani jeden synovec neumí češtinu. Ona zazdila svůj rodný jazyk úplně. Přijde mi to škoda. Už jsou to dospělí kluci. Takže to nikdy nedoženou.
K rodné zemi mamky nemají žádný vztah.
Mám zkušenost přímou i teoretickou. Všude se píše, že každý rodič, maminka obzvlášť, ať mluví jenom svým jazykem. Když mluví jazykem země a ne svým, dítě od ní nachytá chyby a zlozvyky, kterých se pak často už nezbaví nebo bude pro dítě šíleně těžký se přeučit. Plus máto i vlyv na vyjádření emocí a to prý děláme 100% jenom ve svém jazyce. Dítě se jinak hezky naučí jazyk okolí bez chyb, později spíše bude potřeba začít i výuku mateřského jazyka maminky.
Já mám jeden jazyk, táta jiný, žijeme v zemi se třetím, na syna každý mluvíme ve svým jazyce. Někdy kolem 1,5 - 2 letech syn začal automaticky přepínat podle toho, s kým mluví, jenom někdy si doplní nějaké slovo. Byl chvíli v jeslích, teď ve školce už hodně rozumí, někdy něco řekne - super chytá ne úplně snadnou výslovnost a přízvuk.
Takže na tvém místě bych četla pohádky po slovensky a nechala malou houbičku prostě nasávat. Ta hlavinka si to protřídí, bude akorát nejspíš trochu dýl dělat některé gramatické chyby specifické pro vícejazyční děti.
Příspěvek upraven 10.09.23 v 21:25
Rodičia sú obaja slováci, ako dieťa som žila v Česku, obaja na mňa hovorili po slovensky, ja som mluvila, asi zo školky, a potom v slovenskej školke som sa naučila rozprávať. Po 25 rokoch som sa vrátila do Česka a znova mluvím, bez prízvuku. Myslím, že sa nemáte čoho báť, dieťa od vás pochytí vaše rodné jazyky a ešte sa k tomu medzi ostatnými deťmi naučí po česky.
Já měla jako děcko 4 jazyky, motala jsem to prý tak do pěti let. Teď umím všechny na úrovni rodilého mluvčího, plus mám 2 naučené. Takže pohoda.
Táta je Francouz, mluvil na mě francouzky, máma je Češka, tak česky, mezi sebou mluvili anglicky a bydleli jsme v Řecku. Plus jsem měla ještě na druhém stupni němčinu, tou se domluvím v pohodě, ale není to taková hitparáda.
Později jsem žila a pracovala 7 let v Rusku, takže umím i slušně rusky.
Byla bych v klidu, dítě si to přebere, česky se naučí v institucích. Já se českou gramatiku naučila až po pubertě třeba.
Anonym, nechci ať si to někdo spojí s mou přezdívkou.
Úplne v pohode. Obaja s manželom sme zo Slovenska, žijúci v Česku. S dcérou rozprávam slovensky. Češtinu mám pre úrady a zákazníkov v práci. Dcéra nikdy nemala s češtinou problém. Rozpráva len česky, slovenčine rozumie dokonale. Na strednú sa dostala so 46 bodmi z češtiny ![]()
Znám rodinu matka Slovenka, otec Čech, děti mluví česky bez prizvuku. Dál znám rodinu matka Američanka, otec Čech, děti taktéž bez prizvuku, pak matka Česka, otec Američan, děti bez prizvuku. Všechny děti chodí do českých škol.
Dál jsem znala rodinu oba rodiče Češi, ale dítě chodilo do 12 let do školy na Slovensku, kde žili, po přestěhování do cech mělo v češtině „moravský“ přízvuk, ale časem se ztratil.
Rodina česká, Slovák. Žijí půl roku ve Španělsku. Děti mluví podle toho kde jsou a s kým mluví.
Další, Češi v Kanadě. Starsi mluví česky i anglicky plynule mladší vždy odpovídá anglicky. Český rozumí ale špatně mluví. Ve škole bylo trochu za podivína tak si vybralo tenhle styl komunikace.
@pikola píše:
Mluvte na ní oba normálně, nemusíš nic číst česky. Pokud bude umět slovensky, tak se česky naučí pak raz dva ze školky. My máme opačný problém, oba češi v německu a dítě umí daleko líp německy jak česky
Měla jsem kolegu. Rodiče Češi, on se narodil v Německu a do Čech přijel po třicítce. Říkal, že umí líp německy než česky, přesto v češtině neměl sebemenší přízvuk. Nebylo to absolutně poznat… občas udělal hrubku v psaní, ale pořád psal líp, než většina tady ![]()
Sestrenice s manzelem, kazdy jine narodnosti, ziji v zemi s dalsim uplne jinym jazykem. Deti nejlepe a troufam si rict bez prizvuku zvladaji jazyk skolni, ktery do nastupu do MS moc neslychaly. Nejstarsi a nejmladsi mluvi velmi plynule vsemi recmi, snadno prepinaji, u prostredniho ditete je znat, ze mu jazykove nadani do vinku dano nebylo. Takze ne vzdy je to asi az tak prirozene, muze byt dite, co ma s tolika jazyky problemy. Vsechny deti se uci jeste dalsi dva cizi jazyky ve skole, takze ve vysledku petijazycne.
Příbuzný je Čech, který se narodil na Slovensku českým rodičům. Má 26 let. Žije tam od narození do dospělosti. I když se v rodině mluví česky, on sice přepne z jednoho jazyka do druhého, ale češtinu má s přízvukem.
Jeho podstatně starší sourozenci žili první dekádu svého života v ČR, potom odešli s rodiči na Slovensko, kde žijí dodnes svůj dospělý život. Mají to naopak. Ta jejich slovenština je taková tvrdá a nepřirozená. Narozdíl od jejich manželek a dětí. V jejich rodinách se mluví slovensky a některé jejich děti chodily do anglicko-španělské školky.