Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@Anonymní píše:
Děkuji za Vaše názory, nečekala jsem tolik negativních reakcí.
nicméně, nejsem uplně tupá… hypotéku jsme samozřejmě promýšleli… nebylo to rozhodnutíz nerozumu… abych Vás vyvedla z omylu, nejsme na tom tak, že bysme neměli co jíst apod. Máme víceméně skoro všechno, s tím, že pokud to nemáme tento měsíc, můžeme to mít příští… ale není to tak jednoduché… ze začátku jsme všechny své peníze vráželi do baráku, aby jsme zde opravily co jde.
Možná jsem to špatně napsala nebo to blbě vyznělo.
Nicméně naše čisté příjmy jsou 30 000 měsíčně, z toho 15 000 nám jde na hypo, inkaso a půjčku, do toho musíme platit internet, benzín ( cca 5000, mažel to má daleko do práce) pak pojistky, jídlo, atd. pojištění na auto, na barák, telefon, ono se to nezdá, ale nasrtřádá se to… ve výsledku nám zbývají třeba 2 000 měsíčně, ale jak jsem psala stále je potřeba něco opravovat a do něčeho vrážet, např. teď nám ureznul výfuk, budeme ho muset vyměnit, bude to stát 2500, k tomu budeme muset vyvézt jímku, což taky bude něco stát,Nechci si tu stěžovat, každý musí platit něco, možná jsem rozmlsaná, ale vadí mi představa, že se zase něco rozbije, nebo pokazí a já budu muset opět za našima pro nějakou korunu…
Druhé dítě plánované nebylo…Chtěla jsem spíše názor někoho, kdo se dostal do podobné situace, než kritizování.
Nejsme tupci a dokážeme se uskromnit!! Vím, že bysme to zvládli i s druhým dítětem, protože mám skvělé rodiče, kterí nm vzdycky pomůžou, ale nechci na ně spolíhat.
Jen jsem si říkala, jestli by nebylo rozumnější ustoupit z nároků, jít na pár let k rodičům a až budeme mít oba práci a víc peněz, postavit si malý domek ( dnes už se dá postavit i za milion)… především u nás jde o tu psychickou stránku
Zakladatelka
Ty chceš stavět domek?
Nemáte nic našetřeno, po prodeji baráku můžete ještě několik let splácet zbytek hypo. Prodej vám to nemusí ani pokrýt. A už přemýšlíš o novostavbě?
Kdyby manžel dojížděl busem nebo vlakem vyšlo by ho to levněji. Nebo kdyby se domluvilo víc lidí a jezdili společně…
@marrlinka píše:
Nerozumim, ze lide maji dalsi dite, kdyz maji fin. problemy:/
K veci - jestli je to realne, dum bych pronajala, kousnula bych se a odstehovala zpstky k manz. rodicum. Samozrejme za predpokladu, ze byste v tomto pripade na, tom byli lepe s penezi. Pokud je dum cerna, dira na rachy, pak asi lepe se toho zbavit. S tim vsak zkusenost nemam, takze neporadim. Kazdopadne tak jako tak bych se docasne vratila k rodicum, nez se situace ustali a vyresite, penize,
Každý starý dům je díra na prachy, málo kdy se podaří koupit za přijatelný peníz dům kde stačí vybalit kufry ![]()
Když jsme barak kupovali, meli jsme neco sveho, navic jsme do baraku vrazily docela dost penez a castecne opravily, takze podle odhadce by se dal prodat tak, aby nam zaplatil hypo… takže by pro nas nebyl problem si vzit hypo novou a nižši… samozrejme az by byly deti vetsi a my chodily oba do prace… jinak manzel do prace autobusem nemuze, nez by se tam dostal, projel by 2,5 hodiny a navic by to vyšlo finančne stejne mozna i hůř…
Hned jak jsem dokončila školu neřekla jsem si rodičům ani o korunu, hanba by mě fackovala jít za nimi s tím, že nemáme peníze
Nemít našatřené ani peníze na opravu např. toho výfuku také o něčem vypovídá. Postavit dům za milion? To bych chtěla vidět…
Proc musite mit nutne dum? Vim, ze je lepsi mit pro deti zahradu a soukromi. Ale evidentne si dum nemuzete dovolit.
Za prve - dum za milion nepostavis. Neverim tomu. Max. nejakej krcalek, takze to bude byt na placato. Za druhe - stavajici dum muzete prodavat mesice i roky! Opravdu bych radi 50× merila a jednou rezala.
Zakladatelko, já myslím, že máte jen dvě možnosti. Buď se pokusíte barák prodat i s hypotékou a půjdete do menšího. Ono tedy barák taky nemusíte prodat hned, budete na tom tratit, i po prodeji budete ještě nějakou dobu splácet… Zkrátka má to svoje mouchy. Anebo zůstanete tam, kde jste. Jako víc možností asi není. Ve vaší situaci bych na nějaké stavění domku nepomýšlela. Minimálně v horizontu několika let, kdy si budete finančně jistější a budete mít něco našetřeno. Jako já bych bez úspor nešla ani do té hypotéky. Zkuste si třeba promluvit s rodiči, jak to vidí oni. Psala jsi, že v tom figurují, máte spolu hezké vztahy.
@Anonymní píše:
Když jsme barak kupovali, meli jsme neco sveho, navic jsme do baraku vrazily docela dost penez a castecne opravily, takze podle odhadce by se dal prodat tak, aby nam zaplatil hypo… takže by pro nas nebyl problem si vzit hypo novou a nižši… samozrejme az by byly deti vetsi a my chodily oba do prace… jinak manzel do prace autobusem nemuze, nez by se tam dostal, projel by 2,5 hodiny a navic by to vyšlo finančne stejne mozna i hůř…
Takhle, pokud Vám po zaplacení nutných provozních výdajů (tj včetně cesty a jídla) zbydou 2.000, se kterejma vycházíte od měsíce do měsíce, tak máte problém a nespočetli jste si to. Počítalas třeba s tím, že by chlap zůstal měsíc doma s nějakou nemocí?
Ale to už Vám asi nepomůže.
Podobné je to s prodejem - co znamená „zaplatilo hypotéku“ - jestli jen aktuální jistinu, nebo i úroky s tím spojené a poplatky, které se vážou k prodeji? Navíc jak říkám - ten prodej musí být přesně načasovaný, aby se Vám to vešlo do fixace a to samozřejmě kupující použije k tomu, aby stlačil cenu.
Proto říkám, že je potřeba si to spočítat.
Navíc je tady to, že ste vzali hypo, dali do toho peníze na poplatky, svojí část, opravili jste dům za peníze a čas a teďka to prodáte, poplatí se hypo a budete mít v ruce zase nic, takže jestli se Vám chce ty peníze obětovat ![]()
Pronájem by byla dostupná varianta, ano. Prodej budě vždycky prodělek, otázka pak zní kolik.
Zakladatelko, a tam co bydlíte, je to pro děti dobré? mají zahradu na lítání, blízko školku, školu, obchod, kroužky? jestli jde jen o momentální psychický pocit ale jinak je to pro děti dobré, finančně to utáhnete, tak jít s dvěma malými dětmi do „dočasného“ bydlení do bytu na pár let, a pak zas pár let stavět (tj. ty v práci, neustále lítání pro děti do školky/kroužků, manžel po práci a o víkendech na stavbě..) tak budete mít to co chcete až bude dětem patnáct let a chvíli na to možná vyletí z hnízda někam na internát nebo na vysokou a co ti zbyde? roky nejistot a stěhování.. a nakonec tam budeš bydlet s pánem co ho skoro neznáš, co se za ty roky třeba odcizíte, bo ty s dětmi a on na stavbě.. opravdu to co teď máš je tak málo?
Ja bych ten baracek za milion chtela fakt videt
pozemek taky neco stoji. Za milion bych mela problem sehnat i byt.
To jsou přesně takové ty představy bytových (panelákových) lidí, pořídím si domeček, bude tam zahrádka, a místo na bazenék, v létě kávička venku a už vůbec nevidí že trávu bude muset někdo pravidelně sekat, že teplá voda neteče sama od sebe a doma se taky samo nezatopí (jestli není plyn).
Zjistí že střecha, plot, ani fasáda není nesmrtelná ![]()
My s přítelem rekonstruujeme 3.rok a ani tak to není na 100%, pořád je co opravovat, vylepšovat, měnit o zahradě ani nemluvím. ![]()
@Krasavicaa trosku. Lidi i s vyssimi prijmy si dum nedovoli 30 tacu na neopraveny barak je proste malo.
Promiň, ale ony ty negativní reakce jsou na místě, vždyť počítej se mnou, příjem 30000, hypotéka a ostatní poplatky + benzín 20000, o těchto nákladech jste věděli dopředu. Zbývá tedy 10000 na živobytí brzy čtyřčlenné rodiny, to fakt není moc, když si vezmeš, že byste chtěli našetřit na dovolenou, časem na nové auto, autosedačku, může se rozbít pračka atd. Pokud manžel pracuje tak daleko, fakt bych zvážila stěhování blíž jeho práci. Pokud k domu nemáte vztah a můžete prodat, prodejte. Zkuste najít levný nájem a uspořené peníze za benzín a hypotéku šetřit, až budete mít dostatečnou rezervu, můžete uvažovat dál. Bez rezerv to prostě rozumný není, podle mě z bláta do louže.
Děkuji za Vaše názory, nečekala jsem tolik negativních reakcí.
nicméně, nejsem uplně tupá… hypotéku jsme samozřejmě promýšleli… nebylo to rozhodnutíz nerozumu… abych Vás vyvedla z omylu, nejsme na tom tak, že bysme neměli co jíst apod. Máme víceméně skoro všechno, s tím, že pokud to nemáme tento měsíc, můžeme to mít příští… ale není to tak jednoduché… ze začátku jsme všechny své peníze vráželi do baráku, aby jsme zde opravily co jde.
Možná jsem to špatně napsala nebo to blbě vyznělo.
Nicméně naše čisté příjmy jsou 30 000 měsíčně, z toho 15 000 nám jde na hypo, inkaso a půjčku, do toho musíme platit internet, benzín ( cca 5000, mažel to má daleko do práce) pak pojistky, jídlo, atd. pojištění na auto, na barák, telefon, ono se to nezdá, ale nasrtřádá se to… ve výsledku nám zbývají třeba 2 000 měsíčně, ale jak jsem psala stále je potřeba něco opravovat a do něčeho vrážet, např. teď nám ureznul výfuk, budeme ho muset vyměnit, bude to stát 2500, k tomu budeme muset vyvézt jímku, což taky bude něco stát,
Nechci si tu stěžovat, každý musí platit něco, možná jsem rozmlsaná, ale vadí mi představa, že se zase něco rozbije, nebo pokazí a já budu muset opět za našima pro nějakou korunu…
Druhé dítě plánované nebylo…
Chtěla jsem spíše názor někoho, kdo se dostal do podobné situace, než kritizování.
Nejsme tupci a dokážeme se uskromnit!! Vím, že bysme to zvládli i s druhým dítětem, protože mám skvělé rodiče, kterí nm vzdycky pomůžou, ale nechci na ně spolíhat.
Jen jsem si říkala, jestli by nebylo rozumnější ustoupit z nároků, jít na pár let k rodičům a až budeme mít oba práci a víc peněz, postavit si malý domek ( dnes už se dá postavit i za milion)… především u nás jde o tu psychickou stránku
Zakladatelka