Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Já si myslím, že to je celkem běžné, tohle slyším od každého druhého. Mně se zlepšila krátkodobá paměť, když jsem ve svých 43 letech začala znovu studovat. Těch informací, co hlava musela schroupat.
Mozek se dá velmi úspěšné trénovat, chce to jen vůli.
Zkus třeba dělat kvízy, křížovky nebo si najít jinou formu, která bude pasovat. Třeba studium nějaké, webináře, Duolingo dělej denně.
Ale taky nezapomínat, že tělo potřebuje odpočinek, relax a pravidelný spánek. Možná máš rozběháno, furt cosi v tempu a tělo, hlava je přehlcená. Když čteš, tak čti kratší úseky. Udělej si v hlavě rekapitulaci textu a pak pokračuj dál.
Mi se občas stane, že jdu do garáže pro něco (máme tam takovou spižírnu a další lednici). Než dojdu, tak nevím. Totální okno. Musím se vrátit, kde jsem měla myšlenku. Většinou znovu naskočí. Ale jsem vždycky na sebe naštvaná, že zapomenu, než do té garáže dojdu.
Mně na tohle docela pomáhá Lecithin. Je to doplněk stravy a každé ráno si vezmu tabletku (pokud na to nezapomenu
)
@Anonymní píše: Více
Tohle je asi dost běžný, stává se mi to taky. Pro něco jdu, a než tam dojdu tak zapomenu pro co jdu. Pomáhá mi, když se vrátím na místo kde jsem na to myslela a vzpomenu si.
Když potřebuju udělat něco důležitého, tak si to napíšu. Už si to ale nemusím číst a pamatuju si to. Mozek se musí pořád trénovat.
To znám. Od té doby, co jsem se začlenila do pracovního provozu, mám paměť akvarijní rybičky. Jsem z těch všech čísel uplně blbá
@Anonymní píše: Více
Nejsi přetížená? Netrpíš depresemi? U toho to bývá.
Taky hodně zapomínám na to, jak jsem mladá. Jím pravideně různé doplňky stravy na paměť a koncentraci, z lékárny nebo i z notina, ale i tak si připadám čím dál tím blbější.
Ahoj, je mi 36 let, jsem maminkou 3 dětí. Poslední rok si ale uvědomuji, že stále více zapomínám. Například vařím a při vaření si řeknu, že by to chtělo zahustit a tak jdu do špajzu a stojím a přemýšlím pro co jsem vlastně šla. Nebo si čtu knihu a přečtu si 3 stránky, než si uvědomím, že vůbec nevím o čem čtu. Stále více zapomínám jména lidí se kterými se už tak často nevídám. Také často zapomínám na to, že se s někým na něčem domluvím, to se mi stávalo opravdu hodně, ale to jsem včas podchytila tim, že jsem si si začala psát do kalendáře v telefonu a ten mě s předstihem upozorní. Když se s někým bavím, tak když mi dotyčný skočí do řeči, tak se těžko vzpomenu o čem jsem mluvila, nebo kde jsem konkrétně skončila. Nevím, jestli je to v pořádku, že takto mladá mám taková okna a nebo je to ok a máme to všichni. Babička měla těžkou demenci, ale nevím jestli je to dědičné, mamka je zatím v pořádku.
Prosim o zachovat anonymity.