Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Čekám druhé dítě, necítím se na to
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.4.19 09:20
Spousta veci se da zvladnout, i kdyz tedka si to neumite predstavit. Bude to par let, kdy to treba bude hodne tezky, ale pak budete rada, ze dite mate a zvladli jste to. Pak by se taky mohlo stat, ze byste dalsi chtela, ale ono to nemusi jit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.4.19 09:36
Co si o tom myslím? Vím, že teď už to nemá smysl řešit, stalo se…stalo se, ale doprčic proč jste se nechránili? 
Souhlasím s příspěvekem výše, hodně věcí se dá zvládnout, ale chce to, podívat se na věc maximálně racionálně.
Co to bydlení? Přece nemůžete do nekonečně žít v jednom pokoji u rodičů (nehledě na to, že i rodiče by třeba taky rádi svůj klid - ale nevím jak jste domluveni). Že nemáte na vlastní, to naprosto chápu, ale co aspoň podnájem? Vždyť nemusíte mít 3+1, stačilo by vám něco menšího, aspoň do začátku, než se nějak srovnáte. Manžel snad chodí do práce nebo ne? Může vzít k tomu ještě další práci/brigádu/něco na doma/COKOLIV co by vám finančně mohlo pomoct.
Samozřejmě, že finance nejsou tím nejdůležitějším, ale veeeelmi důležité jsou. Ty děti musíte nějak uživit.
Další věc, to, že se na to necítíš. Proč se necítíš? V čem vidíš ten problém? Máš strach, že nezvládneš péči o malé dítě a těhotenství k tomu? Máš strach, že se něco pokazí? Vezmi si papír a sepiš si na každý řádek, z čeho máš obavu, vůbec nad tím nepřemýšlej a jenom piš. Poté si ty obavy ať už sama nebo s manželem projdi a zamyslete se nad tím, zda se daný problém dá řešit - jak? a nebo nedá. Uvidíte, zda najdete řešení či ne.
Osobně nedokážu říct, jak bych jednala zrovna v tvé situaci, neboť jsem v ní nikdy nebyla, ale přeji ti ať se rozhodneš tak, jak cítíš a svého rozhodnutí v budoucnu nelituješ. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.4.19 09:44
No já bych do toho nešla. Proč mít dítě, které nechceš a nemáš na něj podmínky? Navíc partner ho chce, to je sice hezký, ale až změní názor, tak pro tebe už bude pozdě. Ne, nešla prostě, a už vůbec ne s takhle malým dítětem za zadkem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
09Veronika09
19.4.19 09:48
Pokud bych byla na tvém místě a do budoucna ještě děti chtěla, tak bych si ho nechala. Protože podle mě zvládnout se to dá vždycky. A budeš pak mít děti, co se spolu zabaví. Ale pravda je, že dvě malé děti jsou náročné, to ano.
- Citovat
- Upravit
19.4.19 09:50
Dítě bych donosil a pak se uvidí. Je plno párů, co nemůžou mít děti a byly by rádi. V každém případě věřím tomu, že až ho uvidíš, budeš si ho chtít nechat. Je teď na tvém příteli, aby vám sehnal bydlení - byť by to bylo jen v pronájmu. Chápu tvé rodiče, mají svůj věk. I můj otec je nervozní, když jsme s dcerou u nich delší dobu. A to tam nebydlíme…
Smím se zeptat, jak jste s přítelem staří? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.4.19 09:51
Miminka bych se nevzdala. Těhotenství může být v pohodě a taky ne, jde o to, jestli se o starší má kdo postarat v případě tvé neschopnosti nebo nepřítomnosti. Za 9 měsíců bude ze staršího už prima parťák, se kterým se dá domluvit, i to spaní se do té doby může zlepšit.
Snažila bych se pořešit co nejdříve bydlení. Ne nic velkého a nákladného, ale více než jednu místnost.
Nezoufej a bojuj, jednou za toho dalšího prcka budeš šťastná
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.4.19 10:13
Já jsem otěhotněla necelé čtyři měsíce po porodu, vzhledem k tomu, že jsm chtěli dvě děti, tak jsem nad potratem ani nepřemýšlela, sice jsem nečekala, že až takhle brzo a taky jsem byla strašně v šoku. Teď už jsem si na to nějak zvykla. Budu rodit v srpnu, ale je pravda, že já měla bezproblémové těhotenství a přirozený porod a teď druhé mám taky zatím bezproblémové, ale nedokážu si představit, že bychom bydleli u rodičů v jedné místnosti. Máme svůj velký byt 3+1 a dost financí na to, abychom uživili dvě děti, budeme kupovat kočárek pro sourozence a hačku, to by mi snad mělo trochu usnadnit život, ale i tak mám hrůzu jak to zvládnu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.4.19 10:19
Proc bydlite v jednom pokoji u rodicu? Je pekne, ze partner druhe dite chce, ale co udela pro to, abyste pro nej meli podminky? Proc jste to neudelali doted, kdyz uz ted to zrejme nevyhovuje?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.4.19 10:20
Jestli jste se nechránili nebo jen laxně, tak je to hlavně sobecké vůči rodičům. Třeba vám to neřeknou, vnoučata budou milovat, ale raději si s nimi pohrají, pohlídají je a vrátí. Ne je mít celý den, celý rok v domě.
Jednou se stane nehoda, ale podruhý už by neměla. Je mi rodičů líto.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.4.19 10:21
Uz mas miminko v brisku tak mu dej sanci, litovala bys potom cely zivot:( a bydleni si najdete svy, treba nekam do najmu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.4.19 10:23
Příteli je 27 a mě 23. On pracuje, od rána do večera. Hledá si novou práci kde by vydělal více než teď.. ale s tím bydlením je to složité, protože před tím jsme bydleli v pronájmu kde máme oba dluh a tím pádem mě ani jemu ho nedají. Hledáme byt jinde, na to bych peníze sehnala, jen se bojím jak by jsme to zvládali potom… Já jsem druhé miminko chtěla, ale až syn bude samostatnější. třeba za 2-3 roky. Kdyby jsme bydleli sami, možná bych přemýšlela jinak.. Určitě si to nechám projít hlavou, ve čtvrtek jdu na gyndu.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Nadměrná menstruace v 48 letech
- 15.06.26
- misicka77
Menstruace u 14leté dcery
- 11.06.26
- PavlaJ12
Těhotenství i přes krvácení ?
- 06.06.26
- Jadwiga7
Objeví se ještě srdíčko?
- 02.06.26
- Linkoping142
Ahoj, mám 9 měsíční dítě a předevčírem jsem zjistila, že jsem těhotná. Udělala jsem si celkem 3 testy, všechny pozitivní. Byl to šok, vůbec nevím co mám dělat. Radost z toho nemám. S přítelem bydlíme u mých rodičů, máme pro sebe i se synem jeden pokoj. Není to tady pohádkové, ale na svůj vlastní byt teď nemáme. Navíc syn je nespavé dítě už co se narodil, takže už tak to někdy nezvládám. Těhotenství jsem mela hodně komplikované, musela jsem ležet i v nemocnici. Porod byl taktéž s komplikacemi. Takže se toho všeho bojím, a přemýšlím o interupci… Necítím se na to ani fyzicky ani psychicky… Podporu rodiny bych taky neměla. Přítel o tom ví, jako jediný. Miminko chce, ale řekl že je to na mě, jak to cítím já.. Co si o tom myslíte?… Neumím si představit že bych to mohla zvládnout.