Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mám o 18 let staršího muže a je mu 45. Vzhledem k jeho věku jdeme příští měsíc do IVF. V tomhle věku fakt moc není na co čekat. Začali jsme to řešit po roce nedaření.
5mesicu nic není. My se snažili 3roky. A jestli máš málo hormonů, což je dost všeobecný, tak se domluv na gynekologii.
5 měsíců není ještě dlouhá doba, zatím než na gynekologii bych vsadila na bylinky, kontryhel například, nebo tinkturu z jeřábu ptačího
dost mě srovnal hormony, neměla jsem MS rok a půl po vysazení antikoncepce a najednou po 3 měsících bylo vše v pohodě a to mně na gyn. už chtěli cpát zase nějaké umělé hormony. Nakonec jsem tedy dokonce otěhoteněla neplánovaně (už jsme mysleli, že u nás ani nené možné mít dítě
) ale osud to vyřešil sám. Stačí být v pohodě, myslet pozitivně a moc se na to neupínat
.
Prostě na to nemyslím, mysl zabavuji nečím jiným. Teď jsem se vrhla na cvičení…takže když nebude mimi, bude postava. ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj holky,5 měsíců se snažíme o miminko, ale nejde to, nějak se mi prodlužuje cyklus, takže jsem z toho moc smutna a pořád na to myslím. Snažím se ale to neřešit tak moc, neměřim si teplotu a ani to tak často neříkám příteli, aby se nás život netočil jen kolem vysněného dítěte.
Jak jste prosím překonaly ten čas čekání? Jak na to pořád nemyslet a pustit to za hlavu?
Myslíte, že je pět měsíců moc? Mám o 20 let staršího přítele (44) a já mám málo ženských hormonů, tak se bojím, zda to vůbec půjde.
Děkuji všem. Všem držím pěsti.
Soustřeď se na Váš vztah. Užívej si, že si odpoledne řeknete, že večer jdete na večeři a do kina a jednoduše jdete. Nemusíte řešit hlídání apod. Nebo když někam jedete na výlet, tak nemusíte balit kočárek, příkrmy, tašku s plenami atd., ale jednoduše jedete na výlet.Taky to že se v klidu podíváte na film, nebo si v klidu jen tak popovídáte, aniž byste špicovali uši, jestli nebrečí mimi.
A to už vůbec nemluvím o sexu. ![]()
Až se mimi narodí - a ono se dřív, nebo později narodí.
Tak na tyto chvilky budete Ty i Tvůj muž rádi vzpomínat, jaké to bylo. Poté bude vše hezčí o tom žádná, ale komplikovanější. A toho času jeden na druhého bude rozhodně míň. Vaše hovory se budou točit kolem plen, prdíků, kojení, příkrmů, správného vývoje …
Moc Vám dítě přeju a věřím, že to klapne, ale zkus se soustředit i na přítomnost a to co máte, než jen na budoucnost a to co budete mít.
Ze své zkušenosti (zatím zkušenost stálého čekání) doporučuju po půlroce poslat chlapa na spermiogram a sama si zajít na kontrolu na gyndu, jestli probíhá ovulace (snadno poznatelné ultrazvukem). Nás stále konejšili, že do roka v pohodě. Po roce sem chlapa vyslala jen pro jistotu na spermiogram, zjistili dost velký problém a je celkem pravděpodobné, že děti už nebude moci mít vůbec (mám taky staršího chlapa- 52 r. a už má 2 dospělé děti).
Jinak na neřešení pomohlo zjištění, že nemá cenu každý měsíc s napjetím čekat, protože se samo od přírody nic nestane a upnuli jsme se na koupi domku na vesnici a přestěhování se. ![]()
Ahoj holky,
5 měsíců se snažíme o miminko, ale nejde to, nějak se mi prodlužuje cyklus, takže jsem z toho moc smutna a pořád na to myslím. Snažím se ale to neřešit tak moc, neměřim si teplotu a ani to tak často neříkám příteli, aby se nás život netočil jen kolem vysněného dítěte.
Jak jste prosím překonaly ten čas čekání? Jak na to pořád nemyslet a pustit to za hlavu?
Myslíte, že je pět měsíců moc? Mám o 20 let staršího přítele (44) a já mám málo ženských hormonů, tak se bojím, zda to vůbec půjde.
Děkuji všem
. Všem držím pěsti. 