Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
ahoj, naše malá byla odjakživa na hrací dece dole přes den a v postýlce většinou jen na noc.
Tchýni bych odvětila, že pro miminko celodenní pobyt na dece je prospěšný, že se asi spletla, že celodenní pobyt na dece pro tchýně není vhodný, protože pak přibírají ![]()
Já na zem teda ze začátku nedávala, protože byla v postýlce spokojená, ale jen tak na okraj bych podotkla, že malá taky byla schopná se zabavit sama a protože jsem ji v tom rozvíjela
(chci brzo další miminko) tak jí to zůstalo. Ale je znát, když jsme na pár dní u rodičů, kteří ji nechají tak pět minut a už do ní cosi hučí, tak když se vrátíme, je ukňouraná a vyžaduje pozornost. Ale za pár dní se zase srovná a je veselá.
A co se týká hluku, když dítě spí - taky jsem se neztišovala, nicméně když po třetím, čtvrtém měsíci přišly problémy s usínáním (přišly i přesto, že jsem od začátku pěstovala samostatné usínání jak v postýlce, tak kdekoliv jinde), začala jsem si dávat velký pozor, abych těžko uspané dítko něčím nevzbudila. A teď, v půlroce už striktně zavírám dveře a okřikuju manžela ![]()
Já slepě závidím, že ti malá vydrží sama a i sama si usne, když potřebuje, to od Matyho vůbec neznám ![]()
Jinak já ho měla na většinou na sedačce nebo v náručí, později na dece.
Osobně v tom nevidím problém, pokud to vyhovuje tobě i dítěti.
Tchýně mi ale taky vysvětlovala, že dělám hloupost, že dávám Matyho do postýlky minimálně (v našem případě opravdu jen na spaní), ona tvrdila, že se Maty nenaučí sedět a stát - což se samozřejmě nepotvrdilo.
Dřív se to tak prostě dělalo, dítě trávilo většinu dne v postýlce.
Přidávám se k ostatním. Matýsek se mnou byl odmalička většinu času na gauči a později jsme dali na zem hrací deku a byl na zemi (to když už se otáčel a já se bála, že z gauče spadne). V postýlce byl jen na spaní nebo jsem mu chvíli pustila kolotoč, ale nějak moc času v ní nebyl. No a s tím usínáním- je super když mimčo umí usínat samo a snáší kolem sebe hluk. Ale některá mimča to neumí nebo se jim to časem změní a myslím si,že není nad vyspané dítě, které je pak veselé, než když se nevyspí a pak je protivka a já jsem utahaná. Takže Matýsek usíná sám, ale je v pokojíčku a snažím se moc nehlučet, aby se do růžova vyspinkal
.
Tchýně jistě tahá esa z rukávu - na zemi je zima, více se práší, není to bezpečné jako v postýlce atd..
No ale, kdyby jí dítě nebylo spokojené v postýlce hned by ho šoupla kamkoli. To jsou takové ty rady někoho, kdo to řešit nemusí, jen je chytrý až na půdu.
Mám moc spokojené miminko,které si našlo svůj koutek a prostor pro pohodu a to je dobře.
U nás jsme spoustu času trávili vedle postýlky na letišti. Pak jsem jí v rámci svého pohodlí opravdu do postýlky dávala a naučila se tam i sama usínat.
Třeba u vás taková změna také proběhne.
Díky za odpovědi. Mimochodem - já ji tady potvůrku chválím, jak hezky sama usíná a dneska celé ráno prokňourala, prozívala a ne a ne zabrat. Až v kočáře. ![]()
Já to mám a měla jsem i u prvního takto- na noc postýlka, přes den v obýváku košík na kolečkách, tam i spinká a když nespinká, tak si tam kouká a občas ji dám do lehátka s hrazdičkou, která ji ještě nijak moc nezajímá (má 6 týdnů) V košíku jsem syna měla do doby než se začal přetáčet, pak už šel taky na zem. Jinak v ložnici máme chladněji, tak někdy malá spinká či leží teď v těch parnech občas i tam, ale nevadí ji to, pač já neomotávám postýlku těma látkováma mantinelama a tudíž má vidí ven(v takové omotané postýlvce je dítě fakt moc izolované)