Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj holky,
tak mám za sebou první víkend, kdy jsme spali od narození malé u tchánů. ![]()
A hned je nový problém na světě. Máme hodné dítě, které se z kočárku na každého směje. Ale když jsme přijeli k babičce a dědovi, kde jezdíme na návštěvu jednou za dva týdny, někdy i dřív, tak si babička myslela, že jí malá padne kolem krku a už se jí nepustí. Bohužel Anička, když neslyšela, že jsem v blízkosti, tak po chvíli začala plakat. Když jsem byla v místnosti, tak se po mě občas ohlídla a hned jsme slyšeli připomínku babičky: „no, netoč se pořád po té mamě“. A takových připomínek padlo za víkend asi padesát. Ve finále už to vypadalo tak, že když se někdo chtěl podívat na malou v kočárku, tak babička to komentovala slovy: „ani se na ni nedívejte, nemá náladu, ona chce jen mámu“. Mrzelo mě, že tím jakoby prohlašovala, že naše dítě je nepříjemné a uřvané, přitom tomu tak opravdu není.
Je přece všeobecně známé, že dítě je od určitého věku na matku víc fixované. /máme 7 měsíců/. Jak vysvětlit tchýni a přitom ji nenaštvat, že musí mít s vnučkou trpělivost?!!
Možná na to ani žádná rada při povaze naší babičky není, ale aspoň mě potěší, když na to nebudu sama ![]()
Tohle je naprosto normalni reakce na jine okoli nez domov. V tomhle veku to zacina a postupne se to bude zhorsovat. Pripominky babicky bych hodila za hlavu. My jsme se nedavno stehovali ke tchanum a prvni dva tydny jsem mela nase batole neustale za zadkem a neustale drmolila MAMI, MAMI…jindy si na me ani nevzpomene. Je to proste zmena prostredi i kdyz to tam trochu zna…
Terik a holky
Některým lidem prostě věci nevysvětlíš.
Dalísek má teď taky to období a tchánovci jsou specialita odjakživa, protože vždycky, když se vidíme, místo aby malému nechali čas, aby si je prohlédl a rozkoukal se, po něm skočí, navíc jsou docela hluční a tchyně má zá:,–(ně tendenci ho nosit v poloze, kterou fakt nerad, takže taky pláče, jen se přiblíží
Tchán je silný kuřák, Dalis fňuká už na dálku, myslím si, že to dělá ten odér.
To je ještě v pohodě, pokud se jen po tobě ohlíží. Babiččiny řeči neřeš, asi ji mrzí, že na ní vnučka nevisí, ale dítě není panenka.
Eva
To znám, to u nás bylo, je a nejspíš ještě nějakou dobu bude. Moje tchýně zkouší malou zabavit jinak, neo nalákat na jablíčka, ale většinou jsou u mě zpátky hned. Moje máti je jinej kalibr. Když to malou chytne, když jsou venku, tak jí nechá řvát, že si musí zvyknout (a to jsou prý babičky od toho, aby rozmazlovaly). Druhá situace je, že mi pořád předhazuje, že furt jenom máma máma a když Báře něco vysvětluju, začne mi říkat Počkej, nech mě (zá:,–(ně mi skáče do řeči a když něco dítěti vysvětluju, montuje se do toho), já chci, aby .....
Jsem alergická na to Já chci, aby.....si zvykla apod.
Holt jsou to malé děti, které jsou zvyklé na to být s maminkou. Maminka je maminka, tu nenahradí nic. Ono je to časem přejde a zvládnou to. Babičku navštěvujte, rozhodně se jí kvůli tomu nevyhýbejte, ale buďte všichni trpěliví. Myslím, že v tomhle směru si asi babičky užíjí víc, až budou děti starší. Nemyslím, že by se něco mělo lámat přes koleno, to udělá akorát horší celou situaci…A podobných keců, byť na jiné téma, si ještě užiješ, takže se obrň trpělivostí
GaB
ahojky,nasemu je 11mesicu,je se vsema kamarad,i na cizi se smeje,ale na prababicku se strejdem(jeji pritel) se taky nechtel podivat a jen rval a chtel byt u mne!jak strejda promluvil hned natahoval!nakonec pak k babicce sel do naruce,no ale taky s oblicejem nafouklym.tak nevim.ted se z nej stava dost mamanek.
ale je to asi normalni a zase to odezni.
ahoj,
my mame teda vstricne ditko, u tchanu spime pres vikend uz od jejich 3 tydnu. Mala nemela a zatim nema období, ze by chtela byt porad se mnou, az me to nekdy mrzi
. S kazdym je kamaradka a kazdemu „skoci na spek“ ![]()
Vase babicka holt zarli, protoze te mala vyhledava. Nevim, jak bych na to reagovala ja, ale taky by se mi to nelibilo, zkus to pres muze, at sve mati rekne, aby tech poznamek nechala
Radka
To je urcite zarlivost, jak psal nekdo vyse. Pritelovo maminka to taky dela.
Jsme u nich a ja v jine mistnosti a vidim, jak chce jit Vitek za mnou a ona ho nechce pustit ze dveri. Snazi se ho odlakat a kdyz zacne brecet, odnasi ho pryc. A to je pak rev.
No a nebo ho nekdy hlida a kdyz si pro nej jdeme, existujeme pro Vitka uz jen my. Nebo spis hlavne ja. A to jsou pak reci o nevernicich a nevdecnicich.
Uz ji na to nic nerikam, to by zkoncilo selhanim hlasivek:-)
jo, holky, vím, o čem mluvíte a to počkejte,až začnou vaše ratolesti mluvit. Moje Barunka tuhle babičce(mojí mamce) oznámila, že už tam spinkat nechce, že se jí tam nelíbí a že ji nemá ráda. Máma kvůli tomu brečela!Marné bylo mé ujišťování, že ten malej sígr to jen zkouší a že mi tuhle taky oznámila,že mě nemá ráda.Mamka je hrozně pyšná na to, že s ní dělá takový ptákoviny, že ji Barča miluje. No a teď takováhle rána-někdy jsou dospělí jako děti, tak jsem jí vysvětlila, že tříleté dítě občas MÁ takovéhle řeči,ale že to nic NEZNAMENÁ.Naštěstí se to pak urovnalo a Bára od nich nechtěla k nám, takže dobrý. Ale je to stejný, jako když byla mimčo.Prostě-babičky jsou v tomhle jak žárlivý malý děti a jako malejm dětem se jim to musí vysvětlit. A nebo si jich jako malejch dětí nevšímat a nechat je trucovat. ![]()
Jitka a prťata
Ahojky,nevím,jestli se to hodí do této diskuze,ale já mám podobné problémy se sestrou.Malej je od mala trochu „jiný“
Není moc chovací a taky nevydrží dlouho,jen tak sedět-když ho má někdo v náručí.Nejraději by pořád chození a ukazování nových věcí.A málokdo to s ním tedy umí.Nevím,jestli jsme ho rozmazlili??Ale nejvíc mě mrzí,že to sestra komentuje,jako že to je „zvláštní“ dítě.A sama zřejmě zapomněla,jak její holky byly chovací a ukňučené.Ale nechci dělat zlou krev tak mlčím,tak promiňte,že jsem si ulevila zde ![]()
Ahoj Marky,
u sestry bych se asi neudržela a něco jí řekla. To je stejný jako s vlastní mamkou. Když mi chce dát nějakou „radu“ ohledně výchovy, tak jí taky hned řeknu svůj názor. Aspoň si to řekneme a vyčistí se vzduch. Kdežto s tchýní to doutná a nafukuje se a bojím se, kdy to praskne. A to jsem ještě neuvedla jednu perličku ze zmíněného víkendu. Anička samozřejmě tím, že byla v neznámém prostředí, tak v noci plakala. A dost nahlas. Druhý den švagr /25-letý kluk/ prohlásil, že nemohl spát, že myslel, že rozbije okno a že musel jít spát dolů. Tak ten mě taky pěkně naštval. Chudáček je jednou v noci půl hodiny vzhůru a už si strašně stěžuje. I když on je dost cholerik, tak asi reaguje na každý problém nadávkama.
A i když to nesouvisí s mým uvedeným problémem v diskusi, tak se musím pochlubit všem maminkám, kterým v noci nespí miminka a chtějí pořád jen sosat, že jsme to naši Aničku opravdu do týdne odnaučili a já se teď učím znovu v noci spát. Ona spí a já se pořád budím, kdy bude řev a ono nic
Ale už jsem začala pít meduňku, prý to pomáhá!
Tak si taky při:,–(ím,protože todle mě už nějakou dobu trápí.Tak když jedeme na návštěvu tak já musím sedět v jiné místnosti!!!Aby byl klid.Protože jinak malej kňourá a jenom mama mama a cpe se jen za mnou.Nikomu to není příjemné…a pak ty řečí no jo…on je jenom maminčin.Ale to by eště šlo,ale moje babička malýho prababi-bydlíme sní a ta to nemůže překousnout,že malej sní není uprděnej a tak furt poslouchám jak je fixovanej a že to nejde a že jí ho MUSIM nechávat.Už mě fakt s… !
Není ta jeho závislost nijak zvlášť příjemná když je to 24hod denně,ale nebudu kvůli tomu proti svému přesvědčení ho na půl dne nechávat u někoho jen aby si zvykal…