Chce vrátit část výživného

Napsat příspěvek
Velikost písma:
20203
4.6.14 11:35
@IvetJas píše:
To je ale jedno, jestli mu to dosvědčí. Pokud má on sám napsáno ve smlouvě výrazně míň, než je v jeho oboru obvyklé vydělat, měl by se soudce řídit podle průměru v oboru, …

Spíš podle toho, co je obvyklé v oboru a místě. Výše mezd se neřídí jen oborem, ale taky místem.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
IvetJas
4.6.14 11:47

@eumedon Jj, máš pravdu, místo hraje roli, to jsem brala jako automatické, že to vezmou i dle regionu. Asi těžko srovnáme plat a životní podmínky v Praze a v Horní Lhotě.

  • Citovat
  • Upravit
377
4.6.14 12:15
@Anonymní píše:
To s námi nebydlí, a malého si chodí brát ven třeba jednou až dvakrát za týden. Nojo, ale stejně co já s tím? bych musela na finančák ho nahlásit nebo nevím :nevim: a docela se obávám že asi bych neměla nárok na 3 tisíce, ani na ty 2500kč co mi ted posílá. Má ve smlouvě jen 10 tisíc nebo tak nějak, a nikdo mi nedosvědčí že pobírá víc

Hele chlap měl ve smlouvě napsán cca 12tisíc… a dostal 2tisíce alimenty na svoje druhé dítě… tu částku ale navrhla jeho ex, jinak podle soudkyně mohla dostat i víc… a to se nejednalo ani o prahu kde to je celkově vyšší ty částky :) Takže si myslím a musím souhlasit s holkama že minimálně 2,5tisíc dostaneš :) a do 2 let dítěte musí platit výživné i na tebe :) Na to máš právo :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5508
4.6.14 14:15
@Dominicenka píše:
@mejdylko a nebylo to z duvodu, ze bracha uz nestudoval a nebyl tzv. Nezaopatrenym ditetem?? Tedy ze mu vyzivne chodilo v dobe, kdy uz nemel narok a tatkovi to netekl? Jinak nechapu..opravdu se spotrebovane vyzivne nevraci!!! A nelze zpetne snizit!

Lze zpětně snížit. Účinné je to třeba pokud neplatil výživné ve stanovené výši a následně mu soud zpětně sníží výživné, pak platí výživné zpětně, dokonce se ruší i exekuce na dlužné výživné v původní výměře. Vrací se ale pouze u zletilých

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
4.6.14 14:25
@IvetJas píše:
@eumedon Jj, máš pravdu, místo hraje roli, to jsem brala jako automatické, že to vezmou i dle regionu. Asi těžko srovnáme plat a životní podmínky v Praze a v Horní Lhotě.

Tak tady u nás na Moravě se plat kuchařů a pomocníků pohybuje kolem 8-10 tisíc :lol:

  • Citovat
  • Upravit
IvetJas
4.6.14 14:27
@canaglia píše:
Lze zpětně snížit. Účinné je to třeba pokud neplatil výživné ve stanovené výši a následně mu soud zpětně sníží výživné, pak platí výživné zpětně, dokonce se ruší i exekuce na dlužné výživné v původní výměře. Vrací se ale pouze u zletilých

Tak zakladatelky se to naštěstí netýká. U nezletilých se nevrací - teď jsem to vygooglila a navíc on ho platil dobrovolně, tak by snad ani zpětně žádat nemohl :lol:

  • Citovat
  • Upravit
20203
4.6.14 14:58
@canaglia píše:
Lze zpětně snížit. Účinné je to třeba pokud neplatil výživné ve stanovené výši a následně mu soud zpětně sníží výživné, pak platí výživné zpětně, dokonce se ruší i exekuce na dlužné výživné v původní výměře. Vrací se ale pouze u zletilých

A týká se to i dohodnutého a dobrovolně zaplaceného výživného? To ne, že?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5508
4.6.14 17:58
@eumedon píše:
A týká se to i dohodnutého a dobrovolně zaplaceného výživného? To ne, že?
Při dohodnutém a dobrovolně zaplaceném výživném, označeném jako výživné, u nezletilého nevidím právní nástroj na vrácení peněz. Něco jiného by bylo, pokud by posílal peníze na účet, aniž by byl uveden účel platby. Pak je tam určitý prostor pro vydání bezdůvodného obohacení, pokud by se mu podařilo prokázat, že se jednalo o platbu bez právního důvodu, tj. např. na základě neplatné smlouvy. Nicméně je to tak složité řešení, že by ho právník stál více, než vymožené peníze, navíc by tím spadl do povinnosti hradit výživné zpětně, pokud by o něj matka požádala, a to až tři roky nebo od rozchodu.
Podle mě dělá vlny, pro maminku je důležité doložit jeho skutečné, nikoliv papírové příjmy, což lze např. tím, že ho maily vyprovokuje k chlubení se, kolik vydělává, kolik skutečně dostává v porovnání s tím, co je papírově vykázáno. Takový mail pak lze s úspěchem použít pro výměru výživného zpětně.
@IvetJas píše:
To je ale jedno, jestli mu to dosvědčí. Pokud má on sám napsáno ve smlouvě výrazně míň, než je v jeho oboru obvyklé vydělat, měl by se soudce řídit podle průměru v oboru, ne podle toho, co má ve smlouvě, takže takový důkaz ani hledat nemusíš.

Jo, tohle soudci občas dělají, ale je to nezákonné.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
IvetJas
4.6.14 19:41
@canaglia píše:
Jo, tohle soudci občas dělají, ale je to nezákonné.

Můžu se zeptat, podle jakého zákona? Tabulky pro výživné dle příjmů otce jsou orientační pomůcka, ne závazná nebo se něco změnilo? Navíc pokud má soudce důvodné podezření, že otec schválně nepřiznává všechny příjmy?

  • Citovat
  • Upravit
5508
4.6.14 20:37
@IvetJas píše:
Můžu se zeptat, podle jakého zákona? Tabulky pro výživné dle příjmů otce jsou orientační pomůcka, ne závazná nebo se něco změnilo? Navíc pokud má soudce důvodné podezření, že otec schválně nepřiznává všechny příjmy?

V zákoně jsou dána východiska pro stanovení výživného, mezi nimi nic takového jako průměrný příjem v oboru není. Lze pouze odkazovat na to, když se někdo vzdá bezdůvodně výhodnějšího zaměstnání, ale nikoliv že si nehledal lepší. Přípustné je to tehdy, pokud je mu takové místo skutečně nabídnuto a on ho bezdůvodně nepřijme. Jinak je to právní fikce, která je nepřípustná. Už se k tomu párkrát vyjádřoval i Ústavní soud. Podle nového občana by soud měl především zkoumat životní úroveň.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
IvetJas
4.6.14 22:26
@canaglia píše:
V zákoně jsou dána východiska pro stanovení výživného, mezi nimi nic takového jako průměrný příjem v oboru není. Lze pouze odkazovat na to, když se někdo vzdá bezdůvodně výhodnějšího zaměstnání, ale nikoliv že si nehledal lepší. Přípustné je to tehdy, pokud je mu takové místo skutečně nabídnuto a on ho bezdůvodně nepřijme. Jinak je to právní fikce, která je nepřípustná. Už se k tomu párkrát vyjádřoval i Ústavní soud. Podle nového občana by soud měl především zkoumat životní úroveň.

No ale kde to najdu, když si chci najít podrobnosti? Protože já se všude dočítám jen, že není dáno maximální ani minimální výživné a že soudce se může a nemusí opírat o tabulky, které říkají, kolik procent z platu má jít na výživné. Pak, že se soudce musí opírat o potřeby oprávněného a možnosti, schopnosti a majetkové poměry povinného nebo zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Pod možností a schopností tedy chápu, kolik může a je schopen vydělat - pod tím já si dokážu i ten průměrný plat představit :nevim:

  • Citovat
  • Upravit
377
5.6.14 08:11
@canaglia píše:
V zákoně jsou dána východiska pro stanovení výživného, mezi nimi nic takového jako průměrný příjem v oboru není. Lze pouze odkazovat na to, když se někdo vzdá bezdůvodně výhodnějšího zaměstnání, ale nikoliv že si nehledal lepší. Přípustné je to tehdy, pokud je mu takové místo skutečně nabídnuto a on ho bezdůvodně nepřijme. Jinak je to právní fikce, která je nepřípustná. Už se k tomu párkrát vyjádřoval i Ústavní soud. Podle nového občana by soud měl především zkoumat životní úroveň.

Zalezi na soudci. Nektery ti vpali i to proc si nenajdes lepsi praci. Dup a mas vyzivne jeste vetsi :-D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5508
5.6.14 09:32

@IvetJas Soud to musí prokázat, že toho je otec schopen, nemůže to jen tvrdit. Na ověření bys musela nastudovat judikaturu.
@Batka Neexistuje povinnost si hledat lepší práci, postihnout lze pouze bezdůvodné vzdání se výhodnějšího zaměstnání.
Základní hledisko je shodná životní úroveň rodiče a dítěte.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
IvetJas
5.6.14 10:19

@canaglia No tak právě to, že to musí prokázat mi z té formulace nebylo vůbec jasné, já jsem myslela, že díky její obecnosti je tam široký prostor k výkladu, ale tak nejsem právník, takže jen odhaduju. Jinak judikatura k určování výživného musí být docela výživná, když to každý soudce dělá tak trošku jinak.

  • Citovat
  • Upravit
20203
5.6.14 11:44

http://kraken.slv.cz/I.US527/06 (zde ÚS rozhodl ve prospěch otce, který se oženil a osvojil si další děti, zatímco matka žila s druhem, který jí přispíval na domácnost a navíc pobírala sociální dávky, což obecné soudy nevzaly v úvahu).

Ústavní soud konstatuje, že zákon o rodině (§ 85 odst. 2 a § 96 odst. 1) zakotvuje povinnost rodičů přispívat na výživu děti podle svých schopností, možností a majetkových poměrů; nejde tedy o pouhé zohlednění skutečně dosahovaných příjmů (srov. např. I. ÚS 624/04 - ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu nepublikováno). Proto je při rozhodování o výživném vždy nutné přihlédnout nejen k fakticky dosahovaným příjmům rodiče, ale i k celkové hodnotě jeho movitého a nemovitého majetku a způsobu života, resp. k životní úrovni(srov. např. I. ÚS 299/06, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 42, nález č. 158, ale též názory odborné nauky, kupříkladu in Holub, M., Nová, H.: Zákon o rodině, Komentář a předpisy souvisící, 4. vydání, Praha, 2000, str. 191).

Viz také http://profipravo.cz/index.php?… (Zde ÚS přisvědčil matce, když otec přiznával jen část příjmů a jeho životní úroveň a způsob života odpovídaly příjmům mnohem vyšším).

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Poradna na téma rodinné právo

Ikona - Zoltán Duna

Mgr. Zoltán Duna