Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
@IvetJas píše:
To je ale jedno, jestli mu to dosvědčí. Pokud má on sám napsáno ve smlouvě výrazně míň, než je v jeho oboru obvyklé vydělat, měl by se soudce řídit podle průměru v oboru, …
Spíš podle toho, co je obvyklé v oboru a místě. Výše mezd se neřídí jen oborem, ale taky místem.
@eumedon Jj, máš pravdu, místo hraje roli, to jsem brala jako automatické, že to vezmou i dle regionu. Asi těžko srovnáme plat a životní podmínky v Praze a v Horní Lhotě.
@Anonymní píše:
To s námi nebydlí, a malého si chodí brát ven třeba jednou až dvakrát za týden. Nojo, ale stejně co já s tím? bych musela na finančák ho nahlásit nebo nevíma docela se obávám že asi bych neměla nárok na 3 tisíce, ani na ty 2500kč co mi ted posílá. Má ve smlouvě jen 10 tisíc nebo tak nějak, a nikdo mi nedosvědčí že pobírá víc
Hele chlap měl ve smlouvě napsán cca 12tisíc… a dostal 2tisíce alimenty na svoje druhé dítě… tu částku ale navrhla jeho ex, jinak podle soudkyně mohla dostat i víc… a to se nejednalo ani o prahu kde to je celkově vyšší ty částky
Takže si myslím a musím souhlasit s holkama že minimálně 2,5tisíc dostaneš
a do 2 let dítěte musí platit výživné i na tebe
Na to máš právo ![]()
@Dominicenka píše:
@mejdylko a nebylo to z duvodu, ze bracha uz nestudoval a nebyl tzv. Nezaopatrenym ditetem?? Tedy ze mu vyzivne chodilo v dobe, kdy uz nemel narok a tatkovi to netekl? Jinak nechapu..opravdu se spotrebovane vyzivne nevraci!!! A nelze zpetne snizit!
Lze zpětně snížit. Účinné je to třeba pokud neplatil výživné ve stanovené výši a následně mu soud zpětně sníží výživné, pak platí výživné zpětně, dokonce se ruší i exekuce na dlužné výživné v původní výměře. Vrací se ale pouze u zletilých
@canaglia píše:
Lze zpětně snížit. Účinné je to třeba pokud neplatil výživné ve stanovené výši a následně mu soud zpětně sníží výživné, pak platí výživné zpětně, dokonce se ruší i exekuce na dlužné výživné v původní výměře. Vrací se ale pouze u zletilých
Tak zakladatelky se to naštěstí netýká. U nezletilých se nevrací - teď jsem to vygooglila a navíc on ho platil dobrovolně, tak by snad ani zpětně žádat nemohl ![]()
@canaglia píše:
Lze zpětně snížit. Účinné je to třeba pokud neplatil výživné ve stanovené výši a následně mu soud zpětně sníží výživné, pak platí výživné zpětně, dokonce se ruší i exekuce na dlužné výživné v původní výměře. Vrací se ale pouze u zletilých
A týká se to i dohodnutého a dobrovolně zaplaceného výživného? To ne, že?
@eumedon píše:Při dohodnutém a dobrovolně zaplaceném výživném, označeném jako výživné, u nezletilého nevidím právní nástroj na vrácení peněz. Něco jiného by bylo, pokud by posílal peníze na účet, aniž by byl uveden účel platby. Pak je tam určitý prostor pro vydání bezdůvodného obohacení, pokud by se mu podařilo prokázat, že se jednalo o platbu bez právního důvodu, tj. např. na základě neplatné smlouvy. Nicméně je to tak složité řešení, že by ho právník stál více, než vymožené peníze, navíc by tím spadl do povinnosti hradit výživné zpětně, pokud by o něj matka požádala, a to až tři roky nebo od rozchodu.
A týká se to i dohodnutého a dobrovolně zaplaceného výživného? To ne, že?
@IvetJas píše:
To je ale jedno, jestli mu to dosvědčí. Pokud má on sám napsáno ve smlouvě výrazně míň, než je v jeho oboru obvyklé vydělat, měl by se soudce řídit podle průměru v oboru, ne podle toho, co má ve smlouvě, takže takový důkaz ani hledat nemusíš.
Jo, tohle soudci občas dělají, ale je to nezákonné.
@canaglia píše:
Jo, tohle soudci občas dělají, ale je to nezákonné.
Můžu se zeptat, podle jakého zákona? Tabulky pro výživné dle příjmů otce jsou orientační pomůcka, ne závazná nebo se něco změnilo? Navíc pokud má soudce důvodné podezření, že otec schválně nepřiznává všechny příjmy?
@IvetJas píše:
Můžu se zeptat, podle jakého zákona? Tabulky pro výživné dle příjmů otce jsou orientační pomůcka, ne závazná nebo se něco změnilo? Navíc pokud má soudce důvodné podezření, že otec schválně nepřiznává všechny příjmy?
V zákoně jsou dána východiska pro stanovení výživného, mezi nimi nic takového jako průměrný příjem v oboru není. Lze pouze odkazovat na to, když se někdo vzdá bezdůvodně výhodnějšího zaměstnání, ale nikoliv že si nehledal lepší. Přípustné je to tehdy, pokud je mu takové místo skutečně nabídnuto a on ho bezdůvodně nepřijme. Jinak je to právní fikce, která je nepřípustná. Už se k tomu párkrát vyjádřoval i Ústavní soud. Podle nového občana by soud měl především zkoumat životní úroveň.
@canaglia píše:
V zákoně jsou dána východiska pro stanovení výživného, mezi nimi nic takového jako průměrný příjem v oboru není. Lze pouze odkazovat na to, když se někdo vzdá bezdůvodně výhodnějšího zaměstnání, ale nikoliv že si nehledal lepší. Přípustné je to tehdy, pokud je mu takové místo skutečně nabídnuto a on ho bezdůvodně nepřijme. Jinak je to právní fikce, která je nepřípustná. Už se k tomu párkrát vyjádřoval i Ústavní soud. Podle nového občana by soud měl především zkoumat životní úroveň.
No ale kde to najdu, když si chci najít podrobnosti? Protože já se všude dočítám jen, že není dáno maximální ani minimální výživné a že soudce se může a nemusí opírat o tabulky, které říkají, kolik procent z platu má jít na výživné. Pak, že se soudce musí opírat o potřeby oprávněného a možnosti, schopnosti a majetkové poměry povinného nebo zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Pod možností a schopností tedy chápu, kolik může a je schopen vydělat - pod tím já si dokážu i ten průměrný plat představit ![]()
@canaglia píše:
V zákoně jsou dána východiska pro stanovení výživného, mezi nimi nic takového jako průměrný příjem v oboru není. Lze pouze odkazovat na to, když se někdo vzdá bezdůvodně výhodnějšího zaměstnání, ale nikoliv že si nehledal lepší. Přípustné je to tehdy, pokud je mu takové místo skutečně nabídnuto a on ho bezdůvodně nepřijme. Jinak je to právní fikce, která je nepřípustná. Už se k tomu párkrát vyjádřoval i Ústavní soud. Podle nového občana by soud měl především zkoumat životní úroveň.
Zalezi na soudci. Nektery ti vpali i to proc si nenajdes lepsi praci. Dup a mas vyzivne jeste vetsi ![]()
@IvetJas Soud to musí prokázat, že toho je otec schopen, nemůže to jen tvrdit. Na ověření bys musela nastudovat judikaturu.
@Batka Neexistuje povinnost si hledat lepší práci, postihnout lze pouze bezdůvodné vzdání se výhodnějšího zaměstnání.
Základní hledisko je shodná životní úroveň rodiče a dítěte.
@canaglia No tak právě to, že to musí prokázat mi z té formulace nebylo vůbec jasné, já jsem myslela, že díky její obecnosti je tam široký prostor k výkladu, ale tak nejsem právník, takže jen odhaduju. Jinak judikatura k určování výživného musí být docela výživná, když to každý soudce dělá tak trošku jinak.
http://kraken.slv.cz/I.US527/06 (zde ÚS rozhodl ve prospěch otce, který se oženil a osvojil si další děti, zatímco matka žila s druhem, který jí přispíval na domácnost a navíc pobírala sociální dávky, což obecné soudy nevzaly v úvahu).
Ústavní soud konstatuje, že zákon o rodině (§ 85 odst. 2 a § 96 odst. 1) zakotvuje povinnost rodičů přispívat na výživu děti podle svých schopností, možností a majetkových poměrů; nejde tedy o pouhé zohlednění skutečně dosahovaných příjmů (srov. např. I. ÚS 624/04 - ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu nepublikováno). Proto je při rozhodování o výživném vždy nutné přihlédnout nejen k fakticky dosahovaným příjmům rodiče, ale i k celkové hodnotě jeho movitého a nemovitého majetku a způsobu života, resp. k životní úrovni(srov. např. I. ÚS 299/06, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 42, nález č. 158, ale též názory odborné nauky, kupříkladu in Holub, M., Nová, H.: Zákon o rodině, Komentář a předpisy souvisící, 4. vydání, Praha, 2000, str. 191).
Viz také http://profipravo.cz/index.php?… (Zde ÚS přisvědčil matce, když otec přiznával jen část příjmů a jeho životní úroveň a způsob života odpovídaly příjmům mnohem vyšším).