Chci studovat umění
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
A co spojit umění a zdravotnictví. Třeba takový zubní laborant který modeluje zubní náhrady musí být zručný a umět kreslit atd. To by tě nebavilo?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Osobně si myslím, že možnost uplatnění by člověk měl určitě zvážit. Jinak nechci tě shazovat, ale dostat se na uměleckou VŠ je těžké i pro lidi, co se tomu dlouhodobě věnují. Kamarádka se na dějiny umění na UK snažila dostat dva roky a to měla několikaletý základ ze střední a jiné VŠ. A nedostala se, musela jít do ústí. A ono to uplatnění fakt není nic moc, zvlášť pokud vlastně sama tápeš a nevíš, jestli bys s tím chtěla učit, dělat v aukční síni, restaurovat… nicméně i tak zastávám názor že lepší „blbá“ VŠ než žádná VŠ. Otevře ti to dveře třeba do administrativy, kde je VŠ často podmínkou.
- Citovat
- Upravit
Záleží, jaké máš znalosti.
Zrovna dějiny umění mívají na lepších školách docela natřískané příjmačky, protože je to takový ten klasický obor, co chce dělat „každý“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Z gymnázia to šel studovat jeden spolužák a ten tím žil, ale skutečně žil. A uplatnění hledal dlouho a blbě. Ty jsi si jen uvědomila, že by tě to zajímalo… Uvědom si, že školu studuješ proto, aby jsi získala vzdělání, které tě bude po zbytek života živit. Co máš v plánu pokud se jako umělec neuchytíš? Být na pracáku? Vystuduj něco rozumného, co tě bude živit a až budeš mít slušně položený základy samostatnýho života, tak se můžeš realizovat s tom, co tě baví, během volného času. A pokud se vypracuješ a bude o tvoji práci zájem, tak se tím klidně živ. Máš vůbec přehled, jak moc musíš být dobrá, aby ses na umělecký obor dostala? Většina studentů chodí na kurzy kresby a malby, studují dějiny umění jako předmět na gymnáziích, studují dějepis na seminářích… Opravdu myslíš, že tohle všechno doženeš?
- Citovat
- Upravit
Mám vystudovány dějiny umění (i jako doktorský program), problém s uplatněním jsem neměla. Nicméně nechci se tě dotknout, ale oborem žiji od dětství, je to celoživotní koníček, posedlost a vášeň. Měla jsem vždy hromadu načteno, obcestováno a podobně… a nedovedu si představit uchazeče, který by se jen tak rozhodl “jít ze zdrávky, protože uznal vyřazovací metodou, že by to šlo”. Dělala jsem po x let přijímací testy pro nové uchazeče a je pravda, že úroveň šla hodně dolů, ale stále maturanti co se k nám hlásí, musí být na velmi dobré úrovni v mnoha oborech. Na většině VŠ mají katedry oborové testy (jen Brno ne). A dovolím si opravit příspěvek výše, dějiny umění nejsou umělecká škola (avu, famu, damu apod.), jde o teoretický obor na filozofické fakultě. A ještě podotknu, že si nepředstavuj extra bohémský obor, jde o “nalívárnu” a informací jsou kvanta. Ve výsledku se člověk musí orientovat ve filozofii, estetice, historii, religionistice, antropologii, památkové péči a legislativě, urbanismu… atd. atd. Samozřejmostí je v našich končinách bravůrní znalost německého/latinského jazyka a kurentu. Nechci tě strašit, ale zvaž svůj zájem a časovou investici. Jinak hodně štěstí, je to nádherný a bohulibý obor.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Mám vystudovány dějiny umění (i jako doktorský program), problém s uplatněním jsem neměla. Nicméně nechci se tě dotknout, ale oborem žiji od dětství, je to celoživotní koníček, posedlost a vášeň. Měla jsem vždy hromadu načteno, obcestováno a podobně… a nedovedu si představit uchazeče, který by se jen tak rozhodl “jít ze zdrávky, protože uznal vyřazovací metodou, že by to šlo”. Dělala jsem po x let přijímací testy pro nové uchazeče a je pravda, že úroveň šla hodně dolů, ale stále maturanti co se k nám hlásí, musí být na velmi dobré úrovni v mnoha oborech. Na většině VŠ mají katedry oborové testy (jen Brno ne). A dovolím si opravit příspěvek výše, dějiny umění nejsou umělecká škola (avu, famu, damu apod.), jde o teoretický obor na filozofické fakultě. A ještě podotknu, že si nepředstavuj extra bohémský obor, jde o “nalívárnu” a informací jsou kvanta. Ve výsledku se člověk musí orientovat ve filozofii, estetice, historii, religionistice, antropologii, památkové péči a legislativě, urbanismu… atd. atd. Samozřejmostí je v našich končinách bravůrní znalost německého/latinského jazyka a kurentu. Nechci tě strašit, ale zvaž svůj zájem a časovou investici. Jinak hodně štěstí, je to nádherný a bohulibý obor.
V Brně jsou taky oborové testy
- Citovat
- Upravit
Ahoj, mám taky vystudované Dějiny umění (pouze Bc., protože už jsem neměla žaludek na další 2 roky biflování), práci jsem hledala dlouho, ale nakonec našla. Bohužel v kulturní sféře jsou platy opravdu nízké + většinou práci seženeš jen ve velkých městech (takže i živ. náklady jsou vyšší). Takže jsem se rozhodla vystudovat dálkově při práci VOŠ zdravotího zaměření (protože jsem znala dost lidí s touto školou, kteří neměli problém najít místo i v menších městech). Tahle práce mě moc nebaví, ale postupem let člověk prostě zjistí, že ty peníze jsou potřeba.. Toho, že jsem studovala dějiny ale nelituju, díky tomu jsem poznala svého manžela (na praxi) a naučila jsem se číst kurent, což mi umožňuje provozovat můj velký koníček - genealogii. Ale kdybych se mohla rozhodnout teď, šla bych na něco „praktičtějšího“ - restaurátorství (tam jsou potřeba talentovky) nebo archeologii…
Jestli Ti můžu radit, tak se rozmysli opravdu dobře. Jestli jsi „studijní typ“, ráda se učíš, sedíš nad knížkama a jsi cílevědomá, tak to zkus. Pokud tě to „jen“ baví a na biflování moc nejsi, tak by ses tam jen trápila. Zkus se poohlédnout po nějakém „praktičtějším“ oboru a umění a historii si nech jako koníčka. V dnešní době existuje spousta kurzů, kde se v tomhle můžeš rozvíjet i bez toho, že bys to musela studovat… 
Ps. A nemyslím si (jako p. doktorka nade mnou), že by Dějiny umění měl studovat jen člověk, který tím „žije“ od malička. U nás v ročníku ani nikdo takový nebyl…
- Citovat
- Upravit
Pozor! Neinklinuji k elitářství a rozhodně jsem nenapsala, že dějiny umění může studovat jen ten, kdo tím celoživotně žije. Jen jsem chtěla slečně naznačit, aby pouvažovala, zda se jedná o momentální “rozmar” a k výběru ji nenapadlo nic “lepšího” a nebo opravdu ona sama za sebe k tomu má nějaký vztah. Protože jak tady padlo, v ideálním případě by se měl člověk orientovat na profesi, která ho bude živit a bavit dlouhodobě. Předpokládám, že slečně bude cca kolem 20 let a v to to věku už se zná sama nejlépe a měla by tedy umět zhodnotit, čím opravdu žije a co by byla jen z nouze cnost. Protože dějiny umění opravdu nejsou odpočinkový program, ale poměrně výrazný dril a člověk (pokud to tedy v budoucnu chce dělat), na to musí opravdu mít výbavu.
- Citovat
- Upravit
Ahoj, do 28. února mám mít podané přihlášky na VŠ, ale já pořád ještě nevím, kam.
Studuju na SZŠ (zdravotnický asistent), ale už v průběhu studia jsem zjistila, že to není obor pro mně. Baví mě, že můžu pomáhat lidem, baví mě i ty předměty, ale na praxi mi to fakt nejde. Kromě toho to nezvládám ani psychicky, např když pacienti mají velké bolesti nebo umírání. Prostě to není pro mně. Asi bych nebyla dobrá sestřička, a tak jsem se rozhodla, že bych chtěla zkusit něco jiného.
Když se zamyslím nad tím, co mě baví, tak je to čtení, malování, psaní a víceméně všechno, co se týká umění a taky historie. Jenže, když jsem si o tom něco zjištovala, zjistila jsem, že možnost uplatnění s nějakým takovým oborem (estetika, dějiny umění,..) je téměř nulová.
Ale mám se řídit tím, jestli se z toho uplatním? Střední - zdravku jsem si taky vybrala hlavně kvůli tomu, že s tím nebude problém v budoucnosti sehnat práci, ale ted vím, že to dělat nechci. Když půjdu studovat VŠ něco, s čím se uplatním, co když v průběhu taky zjistím, že se na to nehodím?
Jediné, co by mě fakt bavilo, je to umění.
Co si myslíte vy? Mám se tam hlásit?