Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Mart81 píše:
Já to beru.Ale až začnu věci dělat podle toho, abych byl přitažlivý pro ženy a ne podle toho, jak mě se zrovna chce, budu se cítit mnohem méně chlapem, než když ucedím slzičku při nejlevnější romantické komedii, či se až k pláči dojmu při krásné hudbě, do které se vcítím a nechám se tou nádherou unést.
Osobně pro mě není těžké pustit nějakou tu slzu. Jsem fňukna a neomlouvám se za to.
hmm, já si nedávno zabulila u lásky nebeské
Dojetím
Vedle mě poporahovala nejstarší dcera a manžel nám strčil kapesník ![]()
Jeho jsme viděla plakat výjimečně - úmrtí v rodině a úmrtí kolegy, nečekané! To prý buleli všichni chlapi v práci ![]()
@Mart81 píše:
Tak zrovna u písniček to není při náhodném poslechu u talíře.Spíš, když si poslouchám hudbu s plnou koncentrací a cíleně se jí nechám strhnout a unést. Tam si pak vychutnám všechny ty barvy, pocity, husí kůži, štěstí, slzy i hudební orgasmus.
To samé třeba při pohledu na přírodu, film, vcítění se do příběhu v knize… dojmout se a pofňukat si je příjemné, uvolňující, tak proč se tomu vyhýbat. Samozřejmě nemusím se dojmout a když nechci, nemám žádné pocity. Ale pokud si chci něco vychutnat se vší parádou, tak slzy k tomu patří.
Naopak, v běžném životě a situacích třeba při úmrtích obvykle nepláču. Většinou není praktické, abych to dělal, bulí dost lidí kolem mě, kteří potřebují odvoz, podporu… tak jsem v klidu a případný smutek si vychutnám, až je vhodná doba.
Příspěvek upraven 15.03.19 v 14:21
Tak to nechápu, jak se dovedeš ovládnout. Já jsem myslela na posledním pohřbu, jaká nejsem tvrďačka a pak jsem uviděla přímé pozůstalé a byla jsem v háji. To se spíš opanuju u filmu (řeknu si, že je to jen film), ale v reálu teda ne. Někdy mě dostane, když brečí třeba kolegyně v práci. To mám hned na krajíčku.
Hudba mě třeba rozbuší srdce a je mi u ní příjemně. Ale slzy vyloženě netečou. Spíš mě třeba rozhýbe do rytmu, zrychlí tempo chůze, zlepší náladu.
Setkala jsem se s tím u blízkého člověka po té, co se u něj rozjela duševní porucha.Nemá nervy v pořádku a rozbrečí ho kde co… Do té doby nebrečel nikdy, ani na pohřbu ne.
@pe-terka píše:
hmm, já si nedávno zabulila u lásky nebeskéDojetím
Vedle mě poporahovala nejstarší dcera a manžel nám strčil kapesník
Jeho jsme viděla plakat výjimečně - úmrtí v rodině a úmrtí kolegy, nečekané! To prý buleli všichni chlapi v práci
A při čem? Jak ten nešťastné zamilovaný pouští video nebo podváděná žena najde pod stromkem jen cédo? Já mám celý film spojený s dovolenou v Anglii, takže spíš mě připomene něco z toho, než abych bulela z příběhu. Každopádně můj oblíbený film.
@Nenapravitelný Vidis? Nebrecel jsi pred ni,kdyz prisla o dite,ktere bylo prece i TVOJE,a pak ses doma sesypal…
Nemuzu si diky tomu nevzpomenout na byvalou kamosku,ktere se dite narodilo v 6.mes,bylo v inkubatoru,jezdila tam co 2.den,davala jinym mimcum i mleko,ktereho mela az moc,fotila si ho,ale holt zilo jen 2 mes,pak krvaceni do mozku a zemrelo. Pry by bylo urcite postizene,coz ona pak sama jakoby uznala,ale proste prisla o dite!
A jeji manzel? Taky se snazil chovat jako ten „silny“ (jasne,ze to chapu),ja hned jak jsem se to od jeji mati dovedela,pockala jsem na chlapa,az se vrati z prace,nakopli jsme auto a jeli za nimi na chatu,kam meli jet grilovat ci co.
Jen jsem k ni sedla, objala ji a rekla,jak moc me to mrzi. Zpetne mi pak rekla,jak ji stvaly na rozdil od te me reakce ty ostatni,kdy slysela,ze „to bude dobry“…pry jako ze vstane z mrtvych a bude zdrava?
No,jeji manzel ji pry pak sebral i ty fotky,ona se pochopitelne sesypala,chodila na psychiatrii,a pak jednou vyjela na chlapa,ze jestli ho to neboli nebo co,ze pry porad dela jakoby nic…no jasne,snazil se byt ten „silnej“,ale vycetla mu,ze asp.nekdy mel s ni plakat,nemusel nic rikat,proste byt s ni! Vzdyt to bylo i jeho dite…pak pochopil.
Holt muzi maji jine vnimani,ale jsou proste situace,kdy naopak zena potrebuje,aby muz nebyl asp.chvili ten silny a dal najevo,ze ho to boli uplne stejne.
Jen jsi mi to pripomnel. Nevim,co by Tva polovicka v te chvili radeji,ale je mi to moc lito,ze jste si tohle zazili. ![]()
@orchidea2016 píše:
Setkala jsem se s tím u blízkého člověka po té, co se u něj rozjela duševní porucha.Nemá nervy v pořádku a rozbrečí ho kde co… Do té doby nebrečel nikdy, ani na pohřbu ne.
Teď jsem si vzpomněla, jak mi kdysi říkal jeden známý, že bral nějaké AD, a že po nich pořád bulel jak želva. Zlepšilo se to až s výměnou medikace.
@Russet píše:
A při čem? Jak ten nešťastné zamilovaný pouští video nebo podváděná žena najde pod stromkem jen cédo? Já mám celý film spojený s dovolenou v Anglii, takže spíš mě připomene něco z toho, než abych bulela z příběhu. Každopádně můj oblíbený film.
u obou! A pak ještě na závěr, jak Colin Firth přijede požádat Aurelii do Potugalska o ruku
A tu ségru miss koblihu žeru, takže se na střídačku chlámeme
No, a záverečná scéna na letišti ![]()
Shrnuto, prochlámu a probulím to vlastně celý
![]()
@pe-terka píše:![]()
![]()
Mám ráda upříné muže
A co když tě naštve žena, taky si popláčeš?
Naučil jsem se, že když mě žena naštve, tak chodím.
Vyrazím a rychlou chůzí ujdu třeba pět kilometrů a vylezu na blízký kopec s pěkným výhledem. A postupně ten vztek zadupu do země. Jen vždy doufám, že cestou nepotkám jiného, podobně naladěného pitomce, protože bychom se asi servali. ![]()
Ale ať se nevyhýbám odpovědi: I kvůli hádkám se ženou už jsem brečel. Hlavně v bouřlivých prvních letech, potom, co jsem se rozhodl v hádkách s ní nevypínat pocity.
@Mart81 píše:
Naučil jsem se, že když mě žena naštve, tak chodím.Vyrazím a rychlou chůzí ujdu třeba pět kilometrů a vylezu na blízký kopec s pěkným výhledem. A postupně ten vztek zadupu do země. Jen vždy doufám, že cestou nepotkám jiného, podobně naladěného pitomce, protože bychom se asi servali.
Ale ať se nevyhýbám odpovědi: I kvůli hádkám se ženou už jsem brečel. Hlavně v bouřlivých prvních letech, potom, co jsem se rozhodl v hádkách s ní nevypínat pocity.
víš, to je asi důvod, proč jsi tu tak oblíbenej
Jsi ryzí chlap a na nic si nehraješ ![]()
@Mart81 píše:
Naučil jsem se, že když mě žena naštve, tak chodím.Vyrazím a rychlou chůzí ujdu třeba pět kilometrů a vylezu na blízký kopec s pěkným výhledem. A postupně ten vztek zadupu do země. Jen vždy doufám, že cestou nepotkám jiného, podobně naladěného pitomce, protože bychom se asi servali.
Ale ať se nevyhýbám odpovědi: I kvůli hádkám se ženou už jsem brečel. Hlavně v bouřlivých prvních letech, potom, co jsem se rozhodl v hádkách s ní nevypínat pocity.
Můj manžel taky kdysi chodil.
Když jsem byla mladší, byla jsem hodně temperamentní, a pokud jsem si dala záležet, tak jsem ho vytočila do běla, i když to je ten nejhodnější člověk, jakého znám. On taky nachodil několik kilometrů, a ještě jsem ho po návratu z „procházky“ uzemnila otázkou:„Tak už jsi se uklidnil?!“ ![]()
@pe-terka píše:
víš, to je asi důvod, proč jsi tu tak oblíbenejJsi ryzí chlap a na nic si nehraješ
Souhlas. ![]()
@nostress píše:
Můj manžel taky kdysi chodil.Když jsem byla mladší, byla jsem hodně temperamentní, a pokud jsem si dala záležet, tak jsem ho vytočila do běla, i když to je ten nejhodnější člověk, jakého znám. On taky nachodil několik kilometrů, a ještě jsem ho po návratu z „procházky“ uzemnila otázkou:„Tak už jsi se uklidnil?!“
Jojo,nekteri to tak maji. A jini jdou treba sekat drevo. ![]()
@nostress píše:
Můj manžel taky kdysi chodil.Když jsem byla mladší, byla jsem hodně temperamentní, a pokud jsem si dala záležet, tak jsem ho vytočila do běla, i když to je ten nejhodnější člověk, jakého znám. On taky nachodil několik kilometrů, a ještě jsem ho po návratu z „procházky“ uzemnila otázkou:„Tak už jsi se uklidnil?!“
předpokládám, že měl muž v mládí nohy jako fotbalista, Beckhama by strčil do kapsy ![]()
@pe-terka píše:
předpokládám, že měl muž v mládí nohy jako fotbalista, Beckhama by strčil do kapsy
Měl velmi dobrou kondici /i díky mě
/.
Forresta taky miluju a znam snad nazpamet i ty hlášky.
A nejen treba u te sceny,jak Jenny hazi šutry na ten jejich barak a on na to „obcas maji lide malo kamenu“,bulim jak zelva. Vzdycky.