Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Cholerici sem!
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
18.5.22 16:58
- Citovat
- Upravit
18.5.22 17:05
@Anonymní píše:
@Tofifea to je to co se musim naucit. @WhiteCrow ja jsem take v utoku, ale ja vim odkud to prameni, z detstvi. Bohuzel jsem si nasla partnera ktery to ve me spousti. Ale proste i kdybych byla porad s ex tak by to ve me bylo, tady s tim muzu alespon neco delat i kdyz vzdycky to nejde, ale nekdy mam ze sebe radost. Pak se v tom prave tocime, on nastve me, ja mu to vratim, to ho nastve jeste vic, ja se nastvu, to ho taky nastve a jsme v tomno ale nekdy mi do smichu neni.. ja porad hledam neco dokonaleho, chtela bych mit i takovy vztah, jenze to v nasem svete je nerealne
Co z dětství ti to spouští? Já tohle prostě pořád nemůžu rozlousknout a nevím, jak s tím pracovat. Máš nějaké tipy? Je fakt, že občas vyletím i na jiné lidi, pokud mě serou. Ale myslím, že je to pořád v mezích a není to nějak často. Ale je to tam, no.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.5.22 17:23
@Anonymní píše:
@Tofifea to je to co se musim naucit. @WhiteCrow ja jsem take v utoku, ale ja vim odkud to prameni, z detstvi. Bohuzel jsem si nasla partnera ktery to ve me spousti. Ale proste i kdybych byla porad s ex tak by to ve me bylo, tady s tim muzu alespon neco delat i kdyz vzdycky to nejde, ale nekdy mam ze sebe radost. Pak se v tom prave tocime, on nastve me, ja mu to vratim, to ho nastve jeste vic, ja se nastvu, to ho taky nastve a jsme v tom
Já zase když jsem se ocitla ve vztahu, kde jsem každou chvíli byla v útoku (a zrovna s takovým na povrch kliďasem), tak mi chvíli trvalo, protože jsem zezačátku hledala chyby u sebe, jak to tak bývá, než mi došlo, že to je tím, že jsem v toxickém vztahu s toxickým člověkem. Já teda už měla předtím nějaké vztahy. A mi pak docvaklo, že taková jsem v jiným vztahu nebyla, že k tomuhle chování přece nemám sklony v sobě úplně, když jinde jsem tohle nedělala. No a rozchod a další vztah mi to jen potvrdil. Vím, že můžu mít x let vztah bez toho, abych se chovala jak dylina, měla potřebu jít do útoku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Parninas
18.5.22 17:29
@Tofifea píše:
Jj, ona na tom umí zapracovat i výchova. V některých oblastech mám taky ty sklony a jako dospělá jsem se pustila do „předělávání“ toho, co jsem byla naučená, když mi docvaklo, jaký nesmysly si v sobě nesu. Třeba taková ta blbost s návštěvami, kdy spousta lidí na nabídku občerstvení říká že nic nechce, protože to je slušnost. Já to říkávala automaticky úplně. A pak mi docvaklo, proč jako, když bych si to kafe nebo koláč dala. Nebo požádat či vůbec přijímat i drobnou pomoc. Na to jsem taky byla hrozný tele. Prostě takový ty maličkosti byly úplně blbě.
Tak to mám přesně opačný problém. 
Já když vidím něco dobrého, tak žeru jak protržená. Jsem ze 4 dětí, takže to u jídla a laskomin bývalo kdo z koho. 
Jednou mi i hostitelka na rodinné oslavě manžela odsunula talířek ať zbyde i na ostatní. Když mě ty jednohubky tak moc chutnaly. 
- Citovat
- Upravit
18.5.22 17:32
@Tofifea píše:
Já zase když jsem se ocitla ve vztahu, kde jsem každou chvíli byla v útoku (a zrovna s takovým na povrch kliďasem), tak mi chvíli trvalo, protože jsem zezačátku hledala chyby u sebe, jak to tak bývá, než mi došlo, že to je tím, že jsem v toxickém vztahu s toxickým člověkem. Já teda už měla předtím nějaké vztahy. A mi pak docvaklo, že taková jsem v jiným vztahu nebyla, že k tomuhle chování přece nemám sklony v sobě úplně, když jinde jsem tohle nedělala. No a rozchod a další vztah mi to jen potvrdil. Vím, že můžu mít x let vztah bez toho, abych se chovala jak dylina, měla potřebu jít do útoku.
Já se právě obávám toho samého. Mně to svým způsobem nikdy nevyhlodalo sebevědomí natolik, abych hledala chybu primárně v sobě, ale i tak jsem nad tím přemýšlela. Já vlastně tak nějak vím, že chyba je hlavně na druhé straně. Jen nějak nedokážu odejít. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.5.22 17:35
@Tofifea píše:
Já zase když jsem se ocitla ve vztahu, kde jsem každou chvíli byla v útoku (a zrovna s takovým na povrch kliďasem), tak mi chvíli trvalo, protože jsem zezačátku hledala chyby u sebe, jak to tak bývá, než mi došlo, že to je tím, že jsem v toxickém vztahu s toxickým člověkem. Já teda už měla předtím nějaké vztahy. A mi pak docvaklo, že taková jsem v jiným vztahu nebyla, že k tomuhle chování přece nemám sklony v sobě úplně, když jinde jsem tohle nedělala. No a rozchod a další vztah mi to jen potvrdil. Vím, že můžu mít x let vztah bez toho, abych se chovala jak dylina, měla potřebu jít do útoku.
Můžeš ještě nějak víc rozebrat, jak ses chovala a co ti nebylo vlastní? A jaké pocity to v tobě vyvolávalo? Jak bys popsala toho ex, jako manipulátora?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Parninas
18.5.22 17:46
@Anonymní píše:
@Tofifea to je to co se musim naucit. @WhiteCrow ja jsem take v utoku, ale ja vim odkud to prameni, z detstvi. Bohuzel jsem si nasla partnera ktery to ve me spousti. Ale proste i kdybych byla porad s ex tak by to ve me bylo, tady s tim muzu alespon neco delat i kdyz vzdycky to nejde, ale nekdy mam ze sebe radost. Pak se v tom prave tocime, on nastve me, ja mu to vratim, to ho nastve jeste vic, ja se nastvu, to ho taky nastve a jsme v tom
Jak to myslíš s tím dětstvím a spouštěním? 
Já třeba vím, že si v sobě třeba kostlivce z dětství nesu. Třeba že se zbytečně moc na některé věci (co dělali rodiče) na partnerovi zaměřuju a pak nafukuju situace, které to vůbec nevyžadují. Nějaká věta nebo chování mi brnkne na nějaké traumátko co mám v sobě a už jedu. A on kolikrát ani neví proč mě nějaká blbost šíleně drásá i když objektivně o nic zásadního nejde. Ale já tam vidím něco, co vzdáleně připomíná třeba chování mého otce. Ale tam bych řekla že je to mnou, ne jím, kdo to spouští. Tak by mě zajímalo jak myslíš to s tím spouštěním.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.5.22 17:59
Mela jsem nevlastniho fotra, ktery byl sileny. Mama pila do toho. Jako mala jsem hrozne sledovala jak se lide na me. koukaji a nebo jak se mnou prave mluvi. A to je prave to, ze kdyz na me neco vystekne tak ja se chovam jako ta mala holka protoze se musim branit. Mam za sebou i terapie atd. Jak tady to udelam tak si pak nadavam, ze proc sem se zase tak zachovala atd. Takovy pocity nemam jen u pritele, to se tyka v okruhu mych nejblizsich ale nejvic intenzivni je to s nim. Takze nemuzu rict, ze to mam kvuli nemu ze jsem v toxickym vztahu, to se semnou tahne cely zivot. Kdyz prijde zase depka nejaka, tak chci ze vztahu utect, protoze si zacnu rikat ze ten vztah je spatny… Jenze to bych musela utikat porad. Pak se hodim do klidu a zase si nadavam. Porad dokola
- Citovat
- Upravit
Parninas
18.5.22 18:09
@Anonymní píše:
Mela jsem nevlastniho fotra, ktery byl sileny. Mama pila do toho. Jako mala jsem hrozne sledovala jak se lide na me. koukaji a nebo jak se mnou prave mluvi. A to je prave to, ze kdyz na me neco vystekne tak ja se chovam jako ta mala holka protoze se musim branit. Mam za sebou i terapie atd. Jak tady to udelam tak si pak nadavam, ze proc sem se zase tak zachovala atd. Takovy pocity nemam jen u pritele, to se tyka v okruhu mych nejblizsich ale nejvic intenzivni je to s nim. Takze nemuzu rict, ze to mam kvuli nemu ze jsem v toxickym vztahu, to se semnou tahne cely zivot. Kdyz prijde zase depka nejaka, tak chci ze vztahu utect, protoze si zacnu rikat ze ten vztah je spatny… Jenze to bych musela utikat porad. Pak se hodim do klidu a zase si nadavam. Porad dokola
Jo, to znám. Taky na sobě pociťuju, že ve vyhrocených situacích se vracím do dětského chování a prožívám je jinak než zbytek věcí. Normálně jsem totiž poměrně klidný racionální člověk, ale jakmile mám nějaký trigger vázaný na mé bolístky z dětství, tak se chovám naprosto jinak. A chápu, že je těžké říct, jestli je to tebou nebo partnerem. V tomhle jsou emoce a traumata zrádné, že je hrozně těžké rozklíčovat odkud to doopravdy jde.
Nejsi v tom sama, je to boj. 
Příspěvek upraven 18.05.22 v 18:12
- Citovat
- Upravit
18.5.22 18:12
@Anonymní píše:
Mela jsem nevlastniho fotra, ktery byl sileny. Mama pila do toho. Jako mala jsem hrozne sledovala jak se lide na me. koukaji a nebo jak se mnou prave mluvi. A to je prave to, ze kdyz na me neco vystekne tak ja se chovam jako ta mala holka protoze se musim branit. Mam za sebou i terapie atd. Jak tady to udelam tak si pak nadavam, ze proc sem se zase tak zachovala atd. Takovy pocity nemam jen u pritele, to se tyka v okruhu mych nejblizsich ale nejvic intenzivni je to s nim. Takze nemuzu rict, ze to mam kvuli nemu ze jsem v toxickym vztahu, to se semnou tahne cely zivot. Kdyz prijde zase depka nejaka, tak chci ze vztahu utect, protoze si zacnu rikat ze ten vztah je spatny… Jenze to bych musela utikat porad. Pak se hodim do klidu a zase si nadavam. Porad dokola
Ale otázkou je, jestli by ti s někým jiným s klidnější povahou nebylo prostě líp. Myslíš, že jsi vyloženě samonasíraci? Jak a na co reaguješ u jiných lidí?
Já myslím, že každý má nějaká slabá místa, ale pokud je s někým, kdo na ta slabá místa neustále brnká, není to dobře. Tak se z toho podle mě člověk nevymotá snad nikdy. Změna prostředí je někdy ta nejefektivnější varianta.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Parninas
18.5.22 18:14
@WhiteCrow píše:
Ale otázkou je, jestli by ti s někým jiným s klidnější povahou nebylo prostě líp. Myslíš, že jsi vyloženě samonasíraci? Jak a na co reaguješ u jiných lidí?
Já myslím, že každý má nějaká slabá místa, ale pokud je s někým, kdo na ta slabá místa neustále brnká, není to dobře. Tak se z toho podle mě člověk nevymotá snad nikdy. Změna prostředí je někdy ta nejefektivnější varianta.
No to je taky pravda. Zakladatelka vlastně psala, že to tak s předchozím partnerem neměla, na to jsem úplně zapomněla.
Občas se to může stát, že dva lidé co jsou jinak fajn jsou dohromady nekompatibilní a nic s tím neudělají.
- Citovat
- Upravit
18.5.22 18:27
@Parninas píše:
No to je taky pravda. Zakladatelka vlastně psala, že to tak s předchozím partnerem neměla, na to jsem úplně zapomněla.
Občas se to může stát, že dva lidé co jsou jinak fajn jsou dohromady nekompatibilní a nic s tím neudělají.
@Parninas píše:
No to je taky pravda. Zakladatelka vlastně psala, že to tak s předchozím partnerem neměla, na to jsem úplně zapomněla.
Občas se to může stát, že dva lidé co jsou jinak fajn jsou dohromady nekompatibilní a nic s tím neudělají.
Jenže psala i to, že se v tomhle vztahu cítí být víc sama sebou. A to je přesně to, jak bych to popsala já. Mě prostě ty předchozí vztahy tak nějak… nudily. Vůbec ve mně neodkryly nějaký potenciál nebo upřímný zájem o druhého. Já se sice většinou tak nějak snažila, ale spíš jsem ze sebe ten zájem dolovala uměle. Prostě nuda, šeď.
My si v jistém smyslu sedíme jako p#del na hrnec, ale zároveň je náš vztah toxický. Vůbec nevím, co dělat, protože cítím, že už nějak nemůžu dál, ale když to ukončím, budu v řiti. V životě jsem nebyla takhle nerozhodná, nechápu se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Parninas
18.5.22 18:37
@WhiteCrow píše:
Jenže psala i to, že se v tomhle vztahu cítí být víc sama sebou. A to je přesně to, jak bych to popsala já. Mě prostě ty předchozí vztahy tak nějak… nudily. Vůbec ve mně neodkryly nějaký potenciál nebo upřímný zájem o druhého. Já se sice většinou tak nějak snažila, ale spíš jsem ze sebe ten zájem dolovala uměle. Prostě nuda, šeď.
My si v jistém smyslu sedíme jako p#del na hrnec, ale zároveň je náš vztah toxický. Vůbec nevím, co dělat, protože cítím, že už nějak nemůžu dál, ale když to ukončím, budu v řiti. V životě jsem nebyla takhle nerozhodná, nechápu se.
Já moc nevím co na to napsat, protože tuhle zkušenost nemám, jsem spíš podobná vašim partnerům (z toho co jsem tu četla). Manžel mi taky říká, že se mnou se může chovat jinak než s ostatními, uvolněněji a nemusí se moc kontrolovat. Ale zase vím, že se mnou vyjít musí být kumšt, jsem docela komplikovaná osobnost. Ne že by to byla itálie, to rozhodně ne. Ale určitě dynamické to máme víc než je standart. V tomhle je hrozně těžké hodnotit, protože co někomu přijde jako to pravé už je pro jiného toxické a naopak.
Ale jestli máš ten pocit, že už nemůžeš dál, tak to jste asi tu hranici normálnosti překročili no… 
- Citovat
- Upravit
18.5.22 18:48
Ja cholerik nejsem, ale muj muz. Dulezite je nenechat si to libit. Poznani nastetsti prislo po par pozorovanich, jak to chodi u nich doma, kde jeho tatinek je cholerik taky. A mama ustupovala a ustupovala…cholerik potrebuje trenink, jak zvladat ty svoje besy. At je ten trenink motivovavy sam sebou, ne kazdy na to ma, nebo proste partnerem.
Staci se kouknout, jak se choler chova ke svemu sefovi. S uctou a nikdy nevypeni, ze? Takze to jde, kdyz se chce. Tak se holt musi chtit.
Verim, ze kazdy, i trenovany choler ma sve slabe chvilky, kdy je to horsi. Muj muz ma sve „stresy v praci“, to pak na nem poznam, ze ho to stoji mnohem vic energie. Nekdy proste jen unava. Takze predchazet.
Jako nebudu s nim treba chtit resit „nasiraci“ veci zrovna, kdyz je mu hur, je unaveny atd, ale abych se bala cokoliv udelat-rict, abych nahodou naseho tatinka nenaserinkoval, tak to ani omylem. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.5.22 18:59
@WhiteCrow píše:
Můžeš ještě nějak víc rozebrat, jak ses chovala a co ti nebylo vlastní? A jaké pocity to v tobě vyvolávalo? Jak bys popsala toho ex, jako manipulátora?
Já to psala ve svém prvním příspěvku v téhle diskuzi, tak koukněte, nebyl zrovna krátkej Svýho ex, o kterým jsem psala? Jo, to byl přímo mistr manipulace. Protože byla hrozně nenápadná, sofistikovaná. Já do tý doby neměla problém rozpoznat takový ty primitivnější modely. Ale tohle bylo něco extra. Když to napíšu hodně zjednodušeně, nekonala se buhvíjaká dramata, akorát jsem se po necelých 3 letech zastavila a říkala si, co se se mnou stalo a jako jak. Kde je moje sebevědomí, spontánnost a proč jsem taková celá neurotická. Mi došlo, že musím pryč.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
@Tofifea to je to co se musim naucit. @WhiteCrow ja jsem take v utoku, ale ja vim odkud to prameni, z detstvi. Bohuzel jsem si nasla partnera ktery to ve me spousti. Ale proste i kdybych byla porad s ex tak by to ve me bylo, tady s tim muzu alespon neco delat i kdyz vzdycky to nejde, ale nekdy mam ze sebe radost. Pak se v tom prave tocime, on nastve me, ja mu to vratim, to ho nastve jeste vic, ja se nastvu, to ho taky nastve a jsme v tom
no ale nekdy mi do smichu neni.. ja porad hledam neco dokonaleho, chtela bych mit i takovy vztah, jenze to v nasem svete je nerealne 
