Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Cholerici sem!
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
18.5.22 12:50
Jsem cholerik…když jsem vzteklá, vím co říkám a umím tnout do živého… 
…jestli je to zbytečné nevím, asi jo…ale prostě to tak mám…moje polovička už ví jak na mě, nechá mě vyječet a dobrý… 
…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.5.22 12:56
Taky jsem cholerik a i když vybouchnu, umím korigovat, abych neřekla něco, co by zbytečně ublížilo. Asi proto, že na vlastní kůži vím, jak některá slova můžou bolet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.5.22 13:06
@Anonymní píše:
I ja mam jednoho doma.. nekdy jsou dny i tyden! Kdy je vse v klidu. Zijeme spolu rok a pul a zacatky byli opravdu krusne. Zil delsi dobu sam a ted jsem tam prisla a to se cholericka nalada zacala projevovat. Ale udelal asi velkej kus prace a v hodne vecech se uklidnil.. ALE stejne prijde den kdy ho proste vytoci kravina. Zatim co on, je hrozne racionalni a hodne veci mu potrebujou davat smysl, tak ja jsem opak a je mi to tak nejak fuk, takze si to umite predstavit. Vim ze nema cenu se s nim dohadovat, protoze vidim ze se chce dohadovat protoze to v nem vre a hleda jen neco co by mohl pouzit. Ale spis me zajima, mam si to brat osobne, nekdy me to fakt nase*e ze musim jit sama na prochazku aby me nestahl zase do nejakeho dohadovani. Dokazu hodne situaci uklidnit ale musim byt asertivni, hodne ho ovlivnuje pak moje chovani. Ale rikam si, jestli opravdu fakt nevi co rika a nebo ze i cholerik si uvedomi potom ze to bylo zbytecne.
Myslím, že cholerik by mě dlouho nebavil. Osobně bych si to brala. On se neumí ovladnout bez řvaní. Přišla bych si jako jeho dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.5.22 13:08
Jsem cholerik, ale i když se potřebuju vyventilovat, tak vůči nejbližším si hodně hlídám, co řeknu. Troufnu si říct, že za víc jak dvacet let vztahu muž ode mě neslyšel ani slovo blbec, natož některé perličky, co tu občas padají.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Parninas
18.5.22 13:13
Já jsem velký cholerik. Ale pokud to na mě jde, tak se raději jdu projít nebo řeknu, že chci dát pokoj. Jakmile se uklidním, tak jdu ten problém řešit (nebo to nechám být pokud jde o blbost). Kdybych to řešila v té vzteklé fázi, tak by ze mě lítaly fakt odpornosti a to nechci, potom bych toho hodně litovala.
A jinak ne, v té vzteklé fázi fakt nemá smysl s ním cokoliv řešit. Jde jen o ventil emocí, v tu chvíli jde racionalita stranou, teda alespoň u mě.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.5.22 13:16
Na stesti neni sprosty, nic doma nelita atd. Asi se taky drzi, i kdyz rejpnout si umi. Ale je nekdy den, kdy nema trpelivost na nic a vse ho dokaze vytocit. Zila jsem 10 let s flegmousem takze je to pro me nekdy hodne tezky 
ale nekdy si rikam ze mam alespon pocit ze se u nas neco deje, ze zijeme 
- Citovat
- Upravit
TO_IT
18.5.22 13:21
@Anonymní píše:
Na stesti neni sprosty, nic doma nelita atd. Asi se taky drzi, i kdyz rejpnout si umi. Ale je nekdy den, kdy nema trpelivost na nic a vse ho dokaze vytocit. Zila jsem 10 let s flegmousem takze je to pro me nekdy hodne tezky
On je to ale typický znak cholerika, že jsou dny kdy nás vše točí do nepříčetna. Samozřejmě, můžeme se vytočit, ale víme, kdy ubližujeme. To je pak člověk blbec, ne cholerik. Můj muž si z toho dělá legraci, občas mě napodobuje a já se začnu strašně tlemit 
Protože sama vím, že bouchám „bezdůvodně“, ale nevím jak v tu chvíli ten temperament a netrpělivost krotit.
- Citovat
- Upravit
18.5.22 13:22
Není cholerik, jako cholerik. To zase pozor, jakou roli v jeho „záchvatech“ hrajete. Já to táhla s úplným králem choleriků. Jenže - nikdy jsem nebyla původcem a ani „spoluhráčem“ jeho výbuchů já, ani mě nezatahoval do nějakých dohadů a hádek, aby se vybil. Nikdy to nebylo namířený proti mně a nesnažil se mě vyprovokovat k reakci. Byla jsem x-krát svědkem, že ho něco vytočilo, ale pouze svědkem. Já to brala stoicky. Jsem se ho nejvýš zeptala, jestli potřebuje obejmout, aby mu bylo líp a že si skáče kvůli něčemu, co se mě netýká, jak čertík z krabičky fakt jinak neřesila.
Jestli vyvolává hádky s vámi, dohaduje se s vámi a hledá co použít, tak to není jen o tom, že je to cholerik. To si nepleťte pojmy s dojmy. To je především ovád a manipulátor (pokud děláte věci, abyste ho proboha nevytočila a přizpůsobujete se jeho negativním projevům, tak je) a tohle berte osobně. Vždyť to osobní je. Ať se klidně vzteká kvůli každý blbosti, jestli mu velí jeho temperament, ale k vám se bude chovat slušně a komunikovat v klidu. Garantuju vám ze svý vlastní zkušenosti, že i ten největší cholerik tohle dokáže. Vyvzteká se třeba v kuchyni a nebude vás do toho tahat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.5.22 13:26
@Anonymní píše:Žiju s flegmatikem a možná bych raději racionálního cholerika.
Na stesti neni sprosty, nic doma nelita atd. Asi se taky drzi, i kdyz rejpnout si umi. Ale je nekdy den, kdy nema trpelivost na nic a vse ho dokaze vytocit. Zila jsem 10 let s flegmousem takze je to pro me nekdy hodne tezky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.5.22 13:39
Jsem cholerik, když jsem vytočená, vím co říkám, říkám hnusné věci, ale ne promyšleně, že chci tomu člověku schválně ublížit, ale proto, že si ty hnusné věci v tu chvíli opravdu myslím.
Uznám, že kdybych zrovna neměla tmu před očima, ty věci bych z pusy nevypustila.
Jak rychle mě vztek přepadne, tak rychle mě taky opustí. Dokud se se mnou bude někdo hádat, budu se hádat, pokud ten člověk odejde a nechá mě „vychladnout“, do hodiny se o tom buď budu bavit normálně nebo úplně zapomenu co mě tak vytočilo. Žádná den nebo týden trvající tichá domácnost nehrozí.
To uznávání, že to „bylo zbytečné“, to už asi s chlerikem nesouvisí, plno lidí se neumí omluvit nebo uznat chybu, kolikrát taky člověk nemá pocit, že je to jeho chyba když je to náhlý stav mysli, který se nedá ovlivnit jinak než, že všichni kolem zmizí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.5.22 13:53
Jinak po mně mou cholerickou náturu zdědilo starší dítě, co teď jde zvolna do puberty. Jako je to kolikrát hodně těžký, ale vyříkáme si to (často při velmi zvýšeném hlase a emocích), pak to třeba ještě proberem, když opadnou emoce, a obě strany mají jasno. A pak je klid, máme se rádi. Na čem teda trvám, že i při sebevětším emocionálním vypětí nepadají sprosťárny a vzduchem nelítají předměty.
Flegmatik (partner) to v sobě kolikrát dusí, neventiluje to ven, někdy má problém projevit názor, pocity… takže kolem sebe dny našlapujeme po špičkách, nějak mi víc vyhovuje ta emocionální smršť a pak klid a jasno, ale taky se máme rádi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.5.22 13:56
@Anonymní píše:
@Tofifea ale kde je ta hranice kdy je uz manipulator?
Ono je poměrně jednoduché a platí to pro všechny typy osobností, ne jen choleriky. Pokud máte nutkání nebo potřebu nevysvětlitelně se přizpůsobovat a podvolovat rozpoložení a náladám druhého, máte obavy o něčem otevřeně mluvit, protože se bojíte reakce a nálady, která může přijít, pokud se nechováte v přítomnosti druhého přirozeně, pokud vůbec přemýšlíte jak se chovat a mluvit, aby nebylo zle nebo jen dusno - a třeba aniž by něco předtím řekl, že se mu nelíbí, cítíte vinu i za to, co rozpoutal druhý a zodpovědnost za jeho nálady, je to prostě špatně. A pravděpodobně jste manipulována. Tyhle pocity ve vás vyvolá i manipulátor kliďas. Za čas nebudete vědět, čí jste a kam jste se jako osobnost poděla.
Já se naučila dát více na pocity prostě.
A to platilo i o tom „mým“ cholerikovi. Jedna věc, že byl temperamentní jak sviň, druhá, že jsem nikdy neměla potřebu se přizpůsobovat jeho náladám, mohla jsem být stoprocentně sama sebou, nemusela přemýšlet, co řeknu, co tím vyvolám, mohla jsem jasně říct, co nechci, co se mi nelíbí, aniž by mi to ve zlým nějakým způsobem chtěl vrátit - prostě vztah bez obav a taktizování. A na druhou stranu jsem měla kdysi vztah s rozumným, klidným chlapem, nicméně po pár letech jsem zjistila, že jsem jako osobnost rozložená, že já už nejsem já a přemýšlím, co můžu a nemůžu říct, aby se mi to ve zlým nevrátilo (ne nadávkami, ale rádoby klidnou debatou o mých chybách). V normálním vztahu fakt nemusíte přemýšlet, jak se chovat a co můžete říct a taktizovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Parninas
18.5.22 13:58
A teda já jako cholerik a zároveň dítě ultra cholerika jedu v zajímavém cyklu - naprosto nesnáším křik (z libovolného důvodu) cílený na mě. Mám z něj panickou hrůzu a umí mě to totálně rozložit. Takže i když vím, že by mi v těch záchvatovitých chvílích křik neskutečně ulevil, tak to nedělám, protože vím jaký vliv to může být na okolí. Jen na zamyšlení. 
Nemyslím si, že je ok si ten křik omlouvat ve smyslu, že za to nemůžu a holt to musí ten druhý překousnout. Jako když se jednou za uherskej rok stane, tak se bičovat nebudu, ale těšit mě to taky nebude.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
I ja mam jednoho doma.. nekdy jsou dny i tyden! Kdy je vse v klidu. Zijeme spolu rok a pul a zacatky byli opravdu krusne. Zil delsi dobu sam a ted jsem tam prisla a to se cholericka nalada zacala projevovat. Ale udelal asi velkej kus prace a v hodne vecech se uklidnil.. ALE stejne prijde den kdy ho proste vytoci kravina. Zatim co on, je hrozne racionalni a hodne veci mu potrebujou davat smysl, tak ja jsem opak a je mi to tak nejak fuk, takze si to umite predstavit. Vim ze nema cenu se s nim dohadovat, protoze vidim ze se chce dohadovat protoze to v nem vre a hleda jen neco co by mohl pouzit. Ale spis me zajima, mam si to brat osobne, nekdy me to fakt nase*e ze musim jit sama na prochazku aby me nestahl zase do nejakeho dohadovani. Dokazu hodne situaci uklidnit ale musim byt asertivni, hodne ho ovlivnuje pak moje chovani. Ale rikam si, jestli opravdu fakt nevi co rika a nebo ze i cholerik si uvedomi potom ze to bylo zbytecne.