Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nenutila bych je..stejne jako ty je nenutis…na viru v boha si kazdej musi prijit sam
ale myslim si, ze buh neni jen v kostele je vsude okolo nas
ve vsem zivem
kdyz chodit prestane, prece to nicemu nevadi..dulezite je, jestli veri nebo ne. Proc by tam mela chodit..ja jsem z verici rodiny, do kostela me rodice vodili jako malou porad..i potom jako vetsi… ted uz do kostela nechodim ale nemuzu rict, ze bych v boha neverila. Proc tam tedy nechodim nevim…radsi se rano vyspim ![]()
Vy jste rodiče, vy dáváte příklad. Pořád jsou to děti. Jsem taky věřící, manžel ateista. S dětma chodím do kostela každou neděli, svátky, mají náboženství, modlíme se ráno i večer. Berou to automaticky. Ten základ jim prostě dávám už teď v dětství - v dospělosti už jejich náboženské vědomosti a víru budu těžko formovat. Tam už bude další růst ve víře jen na nich a jejich rozhodnutí. Základ dostanou už teď.
Mimohodem neznám jedniné dítě, včetně mého dětství, co by dalo dobrovolně přednost mši před spánkem, ranní pohádkou a volnou zábavou. Myslím - tedy z pozice věřícího- že je to u dětí jako se školou. Taky se jim nechce, ale nehloubají nad tím - prostě do školy se jde. Do kostela taky…
Myslím že víra není o chození do kostela. Znám jednu slečnu která musela chodit do kostela každou neděli pěšky několik kilometru, sedět tam v zimě, pokud chtěla o víkendu přespat u kamarádky tak jenom pokud by ji rodiče kamarádky pak odvezly do kostela na osmou ranní.
slečna vyrostla a konvertovala k jinému náboženství ![]()
@diskettes píše:
Myslím - tedy z pozice věřícího- že je to u dětí jako se školou. Taky se jim nechce, ale nehloubají nad tím - prostě do školy se jde. Do kostela taky…
Nehloubají nad tím???
Asi ne všechny, ale určitě se najdou děti, které se zeptají: „Proč já musím jít do kostela a Pepíček nemusí?“ případně jinak „Proč Anička nechodí do kostela, ona nechce do nebe?“
A jak bylo řečeno, buh není jen v kostele. Co si z kostela malé dítě odnese? Mě to tam spíš přijde děsivé
@Anonymní píše:
Jak byste se zachovali vy? Nařídili byste chodit do kostela i druhé dceři nebo ne?
Absolutně ne. Ale taky bych jednu podpořila, že to je JEJÍ rozhodnutí, a nemusí nikoho poslouchat, a druhou pořádně umravnila, že to zase NENÍ její věc, a nemá do toho sestře co mluvit. ![]()
Mimochodem nevíra je dost podobná víře… prostě je to pocit hluboko v nitru, nijak extra racionální. A věřící člověk si nedokáže představit pocty zrady, znechucení a zneužití, které má nevěřící člověk, který musí naslouchat modlitbám, které by sám v životě nevypustil z pusy a ani takhle v hloubi duše neuvažuje. Třeba protože nevěří ani v bytosti, kterým jsou ty modlitby určené, ani v jejich moc, a ani ve správnost modlení se za nějakou takovou přímluvu…
Nedobrovolně jsem to kdysi zažila, podrazem našeho místního pana faráře, který se neobtěžoval oznámit, že to, co 10 let organizovalo město jako obyčejný vánoční koncert v kostele, bude ten rok jako regulérní, leč neavizovaná mše… Byl to jeden z nejhorších zážitků v mém životě. Regulérní ekvivalent mentální znásilnění, a ne, není to přehnaný výraz. Jsi někde, kde být nechceš, v komunitě, jejíž součástí nejsi, a někdo se tě snaží donutit říkat něco, čemu z hloubi duše naprosto nevěříš.
Já jako ateista nedokážu z pusy vypustit křesťanskou modlitbu. Prostě nedokážu, nedovolí mi to svědomí. Přijde mi to jako větší rouhání, než tím ateistou vůbec být, takhle otevřeně lhát bohu, pokud tam někde je. „Modlím se k tobě, ale nevěřím v tebe“ - co to sakra je…??? JAK se mám donutit tohle udělat s čistým svědomím…?
Tohle fakt někomu z věřících přijde správné…?
Za mě je strašně fajn, že holky k ničemu nenutíte. Ale zůstaňte u toho. Prosím.
Příspěvek upraven 19.11.17 v 16:01
Rozhodne bych nenutila. Zvláště na prahu puberty. Spolehlivá cesta jak ji odradit od jakékoli viry
@diskettes píše:
Ten základ jim prostě dávám už teď v dětství - v dospělosti už jejich náboženské vědomosti a víru budu těžko formovat.
Jako že se nedá začít věřit v boha v pozdějším věku? Myslím, že by vás miliony lidí usvědčily z omylu.
Ale to je ono, VY chcete formovat.
Holt právo na svobodu vyznání má každý, kromě dětí věřících rodičů. Trošku smutné. ![]()
Ještě že všichni nejsou takoví, viz zakladatelka.
@Anonymní píše:
Jsme poměrně silně věřící, tedy já silně a manžel tak středně. Máme dvojčátka- holky (12 let), s manželem jsme se rozhodli, že děti nebudeme do kostela nutit a necháme toto rozhodnutí na nich…jedna dcera chodila nedělní mše s radostí a druhá nechodí vůbec.. jenže ta druhá dcera přesvědčuje tu první, aby také nechodila.. ta zatim silně odolává, ale myslím si, že se nechá zlomit… jak byste se zachovali vy? Nařídili byste chodit do kostela i druhé dceři nebo ne?
Jednou jste jim dali volný výběr, tak to dodržujte i nadále.
@Anonymní píše:
Jsme poměrně silně věřící, tedy já silně a manžel tak středně. Máme dvojčátka- holky (12 let), s manželem jsme se rozhodli, že děti nebudeme do kostela nutit a necháme toto rozhodnutí na nich…jedna dcera chodila nedělní mše s radostí a druhá nechodí vůbec.. jenže ta druhá dcera přesvědčuje tu první, aby také nechodila.. ta zatim silně odolává, ale myslím si, že se nechá zlomit… jak byste se zachovali vy? Nařídili byste chodit do kostela i druhé dceři nebo ne?
Jak bych se zařídila já?
Pokud bych se jednou rozhodla pro svobodu rozhodování v této otázce, diktaturou bych si nic nevynucovala.
U nás fungovalo nenásilně opatřit věřící kamarády, kteří do kostela chodí. Ale jsem neměla sourozence tak to v něčem bylo jednodušší.
@Vladimirovna píše:
A jak bylo řečeno, buh není jen v kostele. Co si z kostela malé dítě odnese? Mě to tam spíš přijde děsivé
Tak záleží na konkrétním společenství. Vím o řadě protestantských společenství, kde je společné zahájení a děti pak odchází na svůj vlastní program. Mají tam nějaké povídání, kreslení, hraní, uzpůsobeno věku účastníků. Základy víry jsou jim předávány jim srozumitelnou a zábavnou formou.
@Anonymní píše:
Jsme poměrně silně věřící, tedy já silně a manžel tak středně. Máme dvojčátka- holky (12 let), s manželem jsme se rozhodli, že děti nebudeme do kostela nutit a necháme toto rozhodnutí na nich…jedna dcera chodila nedělní mše s radostí a druhá nechodí vůbec.. jenže ta druhá dcera přesvědčuje tu první, aby také nechodila.. ta zatim silně odolává, ale myslím si, že se nechá zlomit… jak byste se zachovali vy? Nařídili byste chodit do kostela i druhé dceři nebo ne?
Nic bych nenařizovala, když jste dali dětem svobodu k vlastnímu rozhodnutí. Spíše bych promluvila s dcerou, která do kostela nechodí, aby druhou dceru nepřesvědčovala. Vysvětlila bych jí, že jste jim dali svobodu, takže nechcete vidět, že druhou dceru přesvědčuje. A ještě bych se zeptala na důvod, proč to dělá. To by mě hodně vadilo. Řekla bych jí, že jí tam nikdo nenutí chodit, ale že se Vám nelíbí, jak svůj názor vnucuje někomu jinému, že to neděláte Vy, tak si přejete, aby to nedělala ona.
@Vladimirovna píše
Co si z kostela malé dítě odnese?
Pokleslou morálku.
@subsomi Ne, žijí v tom, je to přirozené. U nás nemusí být otázky o Pepíčkovi a Mařence. U nás do kostela nechodí tatínek. Když se děti ptaly, odpověděla jsem jednoduše - rodiče ho to nenaučili a teď už je dospělý a je to na něm. Určitě to, že člověk do kostela nechodí neznamená, že nepůjde „do nebíčka“ ![]()
Příspěvek upraven 19.11.17 v 17:06
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.