Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Čím vás matka (nebo otec) v dětství/dospívání zklamala?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
23.5.26 13:43
- Citovat
- Upravit
23.5.26 14:08
Na teto diskuzi je videt, ze verbalni nasili je take nasili. A zanechava casto hlubsi jizvy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.5.26 15:39
@PaníBovaryová Přesně tak, zlaté dostat facku. Než celé dětství poslouchat, že jsem blbá jak daleko vidím a že kdyby blbost nadnášela, tak už tady nejsem. A žít s tím, ze táta chtěl prvorozené dítě kluka a ne holku. Přitom nakonec dle všeho má nejraději právě 5. dítě, což je zas holka.Tak zase ve mě hrkne občas, proč ona je dostatečná a já nebyla. A vlastně roky sem se tátovi snažila zavděčit…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
23.5.26 20:01
Ach, toto sa číta strašne smutne. Každý jeden príbeh ma normálne pichol pri srdci. Je hrozné, ako sa niektorí rodičia dokážu správať k vlastným deťom. Často si asi neuvedomujú, že aj dieťa je človek — len oveľa citlivejší a krehkejší. Práve tam by sa podľa mňa mali brať najväčšie ohľady, pretože detská psychika si nesie veľa vecí celý život.
Veľmi ma to mrzí. Najradšej by som sa rozbehla a objala vás všetky.
Ja sama som už staršia a moja mamka ešte žije. Je to tá najlepšia mamka na svete a veľmi ju ľúbim. Samozrejme, aj medzi nami boli chvíle, ktoré ma kedysi boleli. Niektoré krivdy vo mne asi navždy zostanú niekde vzadu v hlave, aj keď v porovnaní s tým, čo zažili iní, možno nie sú až také veľké. Ale ja som sa rozhodla ich nevyťahovať a neživiť v sebe hnev.
Myslím si, že je to aj otázka voľby. Keby som chcela, vedela by som nájsť veľa vecí, ktoré mi ublížili. Ale nechcem žiť v minulosti. Chcem si vážiť to, čo máme teraz. Máme krásny vzťah, veľmi sa ľúbime a za svoju mamku by som bez váhania položila život.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.6.26 19:41
Když jsem dostala první hnusný kopačky od prvního kluka, ze kterýho jsem byla hotová, tak jsem plakala v pokoji a moje mamka mě seřvala, že se potřebuje vyspat do práce… já chtěla jen trochu pohladit..
Když jsem dostudovala, můj otec ani nepřišel na promoci - ani na jednu (přestože mě citově vydíral celou dobu dětství, abych na VŠ šla, jak jsem jeho poslední naděje v tomto)…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.6.26 21:09
Moje matka mimojiné byla chladná, nikdy mi moc neprojevovala lásku, a když už, tak výjmečne… největší podraz pro mě byl, když si psala teď už s mým ex a vysmáli se mě, že mě má převychovat…za dva dny mě doma chtěl ex zastřelit, vlivem duševní choroby, o které nikdo nevěděl, ale to už je na delší povídání…je ze mě celoživotní duševní mrazák…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.6.26 22:03
Když jsem měla první známost, tak mi mamka řekla, ať jí povím až budu potřebovat předepsat antikoncepci. No a když jsem řekla (po pár měsících!), tak z toho byla děsná přednáška a kázání, a musela jsem si to skoro obhajovat 
, jo, pro prášky se pak jelo, no.. A k tomu knížku o sexu pro malý děti .
A potom kdykoliv jsem si kupovala nový prádlo, tak byly doma poznámky typu „Haha, snad se v tom budeš někde ukazovat? Hahaha“
Jo, podobně shazující byly ironický poznámky v dětství až pubertě typu „Ty snad máš s někým rande, hahaha“ By se tenkrát divili, kdybych třeba měla, to by byla dost panika, protože dle těch řečí s tím nepočítali ani náhodou.
To samý, když někdy snad až do doby po pubertě o mě mamka pred lidma mluvila jako o „malé“, „jsem tady s malou“ atd. Spíš šlo o přeřeky, ale prostě to ukazuje, že mě brala stále jako malý dítě.
Fuj, úplně se mi udělalo nedobře, když na to vzpomenu. Mamku mám ráda, ale tohle svým dětem fakt dělat nechci.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.6.26 22:12
@Anonymní píše: Více
U nás taky nebyla omluva, spíš převedení do srandy, no. Neřešilo se nic zásadního, ale já nevím, no, my se dokážem i malým dětem normálně omluvit..
A neustále nějaké rádoby vtipné zesměšňování někoho, třeba pomlouvání lidí v tv, co mají na sobě.. Já v tom vyrostla, tak mi to začalo připadat trapné až později. Přijde mi, že tím akorát ukazujou svojí vlastní nespokojenost se sebou..
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Tak u nás omluva není. U nás je ta varianta… No bože, však to byla sranda, ty naděláš.