CÍSAŘSKÝ ŘEZ a následné trauma

290
24.5.05 18:25

CÍSAŘSKÝ ŘEZ a následné trauma

Ahoj,
Včera jsem se stala pyšnou tetou narozeného Martínka (3900g/54cm) císařským řezem.
Mám jeden dotaz pro maminky po císaři jaký z toho měly pocit.
Moje sesřička má trauma z toho, že to prostě nezvládla, že tam má to „okno“. myslím, že je to uplně zbytečné, kor když už tam malému nebylo nejlíp.
jak jste na tom byly vy? Myslím, že nejdůležitější je, že jsou oba v pořádku a konečně spolu.
Děkuji za odpovědi!

KEIKO + dvojčata ( za 9 dní rok)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

123
24.5.05 19:06

Ahoj, já jsem měla druhé dítě také císařem a žádné trauma jsem z toho neměla.Bylo to naprosto nečekané,neplánované.Začala jsem hrozně krvácet, neboť se mi odlučovala placenta.Měla jsem velké štěstí, že jsem byla v tu dobu v nemocnici, neboť bych tam nestihla dojet.(Ona mne ta placenta zlobila celé těhotenství.)Tak v mém případě nebyla jiná možnost, než císař.Spíše jsem byla hotová z té bolesti.Ahoj Ajka

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
431
24.5.05 19:26

Ahoj,
já jsem poprvé rodila 16 hodin, sice mi dali na posledních 6 epidurál, ale i tak to byl velký záhul. Otevřela jsem se jen na 4 cm, malý nesestoupil a v závěru se mu už nedostávalo kyslíku, začal mít špatné ozvy a rychle na císaře.
Sice jsem si ze začátku připadala divně, když to všechny zmáknou tak proč ne já? Ale pak mi moje maminka vysvětlila, že mám být ráda, jak to dopadlo, že je malý úplně v pořádku a zdravý a jak se narodil, je úplně jedno.
Myslím, že si z toho dělá Piki zbytečně hlavu, nejdůležitější je, že je prcek 100% v pořádku.
Soňa z červenčátek.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
54
24.5.05 19:52

Ahoj!
Já sem měla taky před deseti měsíci porod císařem, když sem se konečně probrala s takovýho toho oblbnutí,i když sem rodila v částečné anestezii a byla sem celou dobu při vědomí. Měla sem takový divný pocit, že sem to nedokázala sama, že sem sklamala, a že sem o něco ochuzená.
Po šestinedělí se to spravilo a teď mám spíš strach abych nemusela příště rodit normálně po tom co mě spousta kamarádek popisovalo „normální“ porody. Tak hlavu vzhůru ona se s toho dostane, to trauma je normální.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6429
24.5.05 20:00

Ahoj,

však si další mimi užije spontánně, takže si to „okno“ doplní.
Takhle si to říkám já - že se příště dozvím, co je jinak :-)
A když ne, tak holt ne.. Asi to tak má být, tak to řešit nebudu.
A co tatínek? Aspoň jsou na tom trošku podobně, on však nemá ani příště šanci poznat, jaké to je, kdežto ona ano.. takže je na tom lépe..
Ať je v klidu :-)
E.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2026
24.5.05 21:17

Ahojky,
hlavně že jsou oba v pohodě a hlavu si stim neláme. Já jsem si užila bolestí skoro 24 hodin a nakonec mi udělali císař. Byla jsem tak unavená že jsem za něj byla vděčná, protože bych to asi už nezvladla ( neotevírala jsem se)
Když jsem viděla malýho jaký to byl macek tak ( zlatý císař :lol: ) měl 4,31 a 54. A doktor mi řekl že u druhého to taky bude nejspíš ten císař. Na jednu stranu jsem ráda ale nikdy nezažiju porod přirozenou cestou ale nějak mě to netrápí. tak at se sestra nestresuje a radujese z Martínka. Pa laky :lol: :lol:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
17
24.5.05 22:41

Ahoj,
byla jsem na tom po císaři psychicky také přesně tak. Dlouho jsem se z toho nemohla vzpamatovat, měla jsem pocit, že jsem „to“ nezvládla, přestože jsem byla šťastná, že malý byl v pořádku. Už jsem se strašně moc těšila na druhý porod, až si to „doopravdy“ užiju a doufala, že to opět neskončí císařem, jak lékaři straší (podle mé lékařky po 1. císaři pravděpodobnost dalšího je 50%). Po 19 měsících jsem otěhotněla a začátkem dubna porodila fyziologicky dcerušku. Konečně jsem na sebe pyšná, že jsem to zvládla vlastními silami. Sranda je, že mám opět „okno“ - nepamatuji se ze samotného konce porodu téměř nic:-)
Takže jediný lékař na tento problém je čas, případně další porod - fyziologický. Samozřejmě pokud ženě nestačí, že má zdravé dítě - to je nejdůležitější.
Janina + 2 prťata (21m+7t) 8)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
456
24.5.05 22:49

Tomu pocitu se říká " syndrom ukradeného porodu ". Ale neboj, o nic jsi nepřišla. Já bych druhé mimi i docela rodila císařem ( po zkušenosti s prvním porodem). :wink:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Jaa
1150
24.5.05 23:25

PIKI: NEZÁLEŽÍ NA TOM, JAK PORODÍŠ, ALE NA TOM, ŽE JSTE V POŘÁDKU A ŽE BUDEŠ PRO MIKIHO TA NEJLEPŠÍ MÁMA NA SVĚTĚ!!!! Nelam si s tím hlavu, všechny myšlenky se srovnají až budete v klidu doma. Zvládla jsi to stejně výborně jako všichni ostatní. Nic si nevyčítej, není totiž ani co - nejhorší by přeci bylo, kdyby se Mikimu něco stalo. Máte krásnýho syna, konečně je s vámi, tolik ses na něj těšila! Teď vás čeká spousta společných nádherných chvil, takže hlavu vzhůru, když Ti bude smutno, vezmi si Mikiho do náruče a uvědom si, že Tvoje rodina je to nejcennější, co máš:O)
Papa a nesmutni, Jaa a Sára

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
625
25.5.05 08:20

ahoj,
hlavně řekni sestře, že její pocity jsou úplně normální. Já rodila neplánovaným císařem v plné narkóze, protože se jim tam něco nelíbilo, tak mě najednou rychle hnali na sál. Musím říct, že jsem z toho taky byla nějakou dobu špatná a dodnes na porod nevzpomínám ráda. Taky mi vadilo to okno a navíc mi bylo a je děsně líto, že si nepamatuju, jak mi dceru poprvé ukázali, protože jsem ještě byla zblblá po narkóze. Měla jsem pocit, že jsem o ten zážitek přišla, že mi o vážně „ukradli“ a je to celé nefér. On prostě člověku chybí nějaký zážitek mezi tím, kdy má bříško a pak najednou už miminko v náručí. Nicméně z vlastní zkušenosti můžu říct, ža čas všechno spraví. Neberu to jako osobní selhání (za porod přece nikdo nemůže) a třeba si příště „užiju“ fyziologický porod.

Jana + Kačenka 5m

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
456
25.5.05 08:28

Já jsem sice rodila klasicky, ale po porodu jsem musela mít narkózu a ležela jsem na JIP a pak zase malá musela bý pod dohledem, takže jsem jí po porodu viděla jen 3 minuty a pak až za 4 dni. Musím říct, že jsem si na malou musela zvykat. Měla jsem zase takový pocit jako kdyby mi dali cizí dítě a strašně mě mrzí, že jsem si jí nemohla prohlížet déle po porodu. Vím, že na JIPce jsem pořád o ní mluvila, ale pak se mi zdála taková cizí. Je to škoda. Teď už je to zase v pořádku.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
44
25.5.05 11:56

Ahoj,
rodila jsem císařem v celkové narkóze, děti jsem viděla až čtvrtý (chlapečka) a sedmý den (holčičku) po porodu. Teď už jsem s tím vcelku srovnaná (dětem je skoro rok a půl), ale začátek byl dost těžký.
Pořád jsem si nemohla zvyknout na to, že jsou to opravdu moje děti, dokonce jsem jednou od synka odcházela se slovy : „To tě ale teta 8O hezky uložila do poslýlky,viď?“ (ležely na neonatologii).

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
374
25.5.05 13:15

Ahojky ,já se na první porod strašně těšila po 15 hodinách po vyvolání to vzdali navic malá ztrácela ozvy tak to muselo být fofrem do hodiny císař ,no jsem ráda za to že je taková varianta ,malou jsem viděla až asi po 15 hodinách .Druhý porod už automaticky že mám prej ouzkou pánev:-)) asi se jim nechtělo se mnou trápit ,no třetí byl už automaticky císař ,sice jsem si nadávala do eho to sakra jdu že nemám rozum ale stálo to za to ,ted mám 3 krásný holky a řeknu vám je mi ted uplně jeno jak přišli na svět hlavně že je mám ......A u mě bylo nejhorší spíš to když jsem po porodu měla 11 den malou na JIPU dávali ji transfuzy nesměla jsem ji ani chovat …tak myslím a tak jsem to i prožívala že jak má máma dítě jednou v náručí a pak ta náruč zůstane prázdná byt na několik dní je strašnej pocit co jsou proti tomu 2-3 hodinky po císaři …Mějte se moc krásně a hodně zdaru u porodu:-))).Majdalenka

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2480
25.5.05 15:58

Ahoj!

Já rodila taky císařem a musím říct, že se měla taky pocit, že jsem o něco přišla. Vlastně ani nemůžu říct, že jsem porodila, ale že mi ho vytáhli. :)
Nejhorší bude pro ni asi ten pobyt v porodnici a celé šestinedělí. Ty hormony jsou holt někdy potvůrky.

Taky jsem si musela déle zvykat na to, že ten chlapeček, co mi ho co tři hodiny nosí, je můj. Určitě je pak těžší se společně sžít, než když má maminka mimi hned u sebe.
Teď čekám druhé a doufám v normální porod, tak snad se dočkám a nebudou mě muset opět řezat. A když se nepodaří, tak se svět nezboří. Hlavně že bude mrňousek vpořádku.

Nejlepší bude, když bude vědět, že její pocity jsou normální. Taky jí pomůže v rychlém zotavení, když si ho co nejdříve nechá dát k sobě, aby si tak na sebe lépe zvykali.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
378
3.6.05 11:42

Císař

Ahoj Keiko,
malej se narodil taky císařem. Úplně tvou sestřičku chápu. Já na tom byla ze začátku podobně. Měla jsem pocit, jako že mi tam (myslím tím mezi těhotenstvím a narozeným miminkem) něco chybí. Že to je jako koupit mimčo v supermarketu (to je trochu přehnané přirovnání, ale jiné mne teď nenapadá). No prostě, že máš bříško, pak tě uspí a když se probereš z narkózy, tak ti daj pochovat mimi (no vlastně spíš na tebe položí mimi). Já strašně chtěla epidurál, abych miminko slyšela, až ho doktoři vyndají z bříška, a abych ho hlavně hned viděla, příp. aby ho na mne aspoň na chviličku položili. Bohužel lékaři rozhodli, že epidurál nepřichází v úvahu a dali mi celkovou narkózu. Takže jsem to vlastně celé prospala. Žádné porodní bolesti, žádné tlačení, zkrátka nic, jen spíš. Je to pro ženskou divné. Ale jen ze začátku. Jak pak máš to mimi v náručí, tak tyhle myšlenky tě pomalu či rychle pustí. A už myslíš pouze na to svoje malé krásné miminko, které je nejhezčí ze všech :P

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama