Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
No a jak je to daleko od otce?
Ale když už tak bych volila asi rodiče než švagrovou, ta by s tím souhlasila nebo o tom taky neví?
Myslím, že švagrové byste za chvíli začali v malém bytě jít na nervy, zvlášť když by za ní malej běhal jak ocásek. Ale co jsem nepochopila, vaši tedy bydlí i s babičkou ve 3+kk a ještě vám uvolní 1 pokoj?
Nebo babička bydlí v jiném bytě, co bude tvůj? Asi bych to brala podle možností práce a hlídání. A otec si syna bude moct brát, nebo jak budete řešit styk? Aby pak nebyl problém, že ses odstěhovala daleko, což často problém bývá, bohužel jen ze strany matky - když se otec odstěhuje na 2. konec světa, nikdo to (soud, ospod) neřeší. Ale jak se matka chce stěhovat dál kvůli rodině, už se to bere, že „brání styku“ ![]()
Osobně bych šla k mámě s babčou, ale záleží, jaké ty vztahy se švagrovou jsou.
Ve vašem domě do prodeje zůstat nemůžeš? To by bylo nejlepší řešení. Nevidím úplně šťastně cpát se k dalším lidem do 3kk/3+1, ony to nijak převratně velký byty nejsou a je tam velký prostor pro neshody.
Jak daleko to je od otce? Pokud daleko, tak ti nemusí naštěstí klapnout ani jedna varianta. Proč nezůstaneš v místě současného bydliště, ať dítěti zachováš možnost častého kontaktu s otcem?
Urcite bych sla raději k vašim, jak říkáš, sice to bude take narušeni komfortu, ale tu švagrovou určitě ne, to se budeš trapit! Ver mi…. Mam sve zkušenosti, i kdyz jsou hodni a vse, to nejde, porad je lepsi, kdyz do něčeho i nekdy keca vlastni rodina, nez ta druha + ten comfort v prostoru v byte atd ❤️
Zakladatelka
Samozřejmě, že dokud se nenajde kupec pro dům, zůstaneme tam, ale nemyslím si, že by se mi povedlo stěhovat se rovnou do vlastního (přemýšlím nad něčím vlastním na hypo, ale to je ještě ve hvězdách).
Se švagrovou jsem mluvila po telefonu, sama se nabídla, že bude ráda, když tam budeme.
Našim jsem jen napsala SMS, aby měli čas si to promyslet. Dnes za nimi jedu se domluvit jak to vidí oni. Ale znám je, snad nebudu nemile překvapená.
Co se týče vzdálenosti od manžela, vyjde to celkem nastejno. Je to daleko. Ale on ví, že on tom tak uvažuju a chápe moje důvody. On není schopný se o syna sám postarat. Dle jeho slov: až si sám vytře prd. l, tak si ho budu brát. Do té doby se budeme návštěvovat, já budu k němu jezdit se synem na víkendy atp.
Vlastně je to otázka v kterém městě budeme v budoucnu bydlet. Protože si tam musím zařídit trvale bydliště, aby syna vzali v září do školky a já mohla jít pracovat. Takže je to buď levné bydlení u mámy s babičkou (babička už mluvila o tom, že by šla do domova důchodců než věděla, že se budeme rozvádět) nebo v dosahu každodenní možnosti hlídání u švagrové, ale musela bych hledat vlastní bydlení
Já bych zapremyslela, na jak dlouho takové bydlení bude. Bydlet v 3+1 nebo 3kk s dalšími lidmi nebude dlouhodobě vhodné pro nikoho. Nijak konkrétně navíc domluveni nejste. Co takhle nájem v nějaké garsonce? S jedním malým dítětem se pohodlně vejdete a máš klid. Pokud by šlo třeba o měsíc, tak jasne, k rodině a je jedno kam. Ale pokud by to měl být například rok, určitě bych šla do „vlastniho“. Jinak teda já bych volila rodiče, ne kvůli prostoru, hlídání, ale kvůli vztahům. Rodiče jsou rodiče.
Nestěhuj se!! Odhadni barak, ve kterém bydlite s manželem a domluvte se, ze bys ho vyplatila. Furt na tom s hypo budes lepe, než kdyby sis koupila byt. A nemusíš nikam daleko. Soužití s mamkou a babi nebo svagrovou nikdy nebude takové, než když bys zustala v domě, kde syn vyrusta a budes blizko otce dítěte. Hypotéka může být na opravdu minimální částky, za rok půjdeš do práce..popremyslela bych nad tim i takhle..
@Anonymní píše: Více
A že by se z domu odstěhoval tatínek by neprošlo? Bylo by to jednodušší než stěhování dítěte.
Já teda nevím nejspíš, bych se zkusíla dohodnout s partnerem na tom, že zůstaneme kde jsme a hledala bych byt co nejblíž mému pracovišti. Požádala bych o nějaké dávky co by na začátku pomohli. Společné bydlení s rodiči bych nedala. Popřípadě požádala tátu o půjčení jeho garsonky. No a podle toho výroku tatínka o zadku bych teda jela jen po svém a styk nechala upravit na minimum. Nejspíš si ho brát nebude a pokud bude tak s pindama a rečma. Akorát bude kluk pořád jak otloukanek ![]()
Ke svagrove se nestehuj. Svagrova není tvá sestra, je to sestra tvého může. Až bude zadat o stridavku, bude se mu hodit, že mu sestra pomůže s péčí a syn je na ní zvyklý.
@Cuddy píše: Více
taky to může být žena bratra jejího muže nebo žena jejího bratra
A jak byste se do těch bytů nacpali? Švagrová bydlí sama? Má volný pokoj? A jak je to u tvé mamky? Mamka jeden pokoj, babička další, ty budeš mít ten poslední? Kdo z nich bude v obýváku? Domov důchodců není ze dne na den, jsou tam čekací lhůty o roky, vy máte nějaký rozjednaný?
Nejlepší by byla úplná rodina, ale bohužel se rozcházíme s manželem. Dlouhodobě se neshodneme na základních věcech a radši se chceme rozejít teď, dokud se ještě dokážeme dohodnout. Synovi jsou dva roky, tak to doufám pro něj nebude trauma na celý život.
Mám na vybranou kam se odstěhovat. Buď do města kde jsem vyrostla k mámě s babičkou. Syn to tam zná, jezdíme tam aspoň dvakrát do měsíce. Ještě jsem s našima nemluvila, ale nejspíš nám uvolní jednu velkou místnost. Jenže babičce je přes osmdesát, bude to velký zásah do jejího klidného života. Bydlí v bytě 3kk, který na mě máma přepsala, takže jednou bude jen můj.
Druhá možnost je jít do menšího města ke švagrové a její rodině. Taky byt, sice 3+1, ale hrozně malé místnosti. No nějak by jsme se poskládali. Syn švagrovou miluje. Je to taková ta rozmazlující „babička“. A to je právě ten důvod, proč tam nechci, ale nevím jestli ze sobeckých důvodů. Když je syn se švagrovou, nepotřebuje mě a ani nechce. Všechno okolo něj musí ona. A já nevím jestli se to změní, když nás bude mít obě a švagrová už nebude ta vzácná. Ale vím, že syn by tam byl spokojenější.
Obě varianty jsou dočasné. Až se vyřeší prodej domu, kde jsme teď, budu mít hotovost a budu si hledat vlastní bydlení. Vím, že švagrová by mi dlouhodobě pomáhala s hlídáním, mohla bych dělat i odpolední. Ale je to menší město, omezené pracovní možnosti, akorát tak prodavačka. Máma s babičkou na nějaké delší hlídání nejsou. Obě města jsou od sebe 30 km, takže v kontaktu bysme byli se všemi