Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Teplá sprcha na břicho a na záda a „břišní tance“- prostě jsem se pohupovala a dělala kolečka a osmičky bokama
Pak když máš tlaky a nesmíš, tak dýchat jako pejsek- nevěřila jsem tomu, ale pomohlo to. Toť za mě ![]()
Ze začítku to bylo v poho, ještě jsem hrála on-line hru kris kros, pak v porodnici pár miinut před tím než jsem šla na sál, jsem hodně chodila.. Ke konci to byla fakt fuška, ale lepší, než ležet..
Proste je prezit ![]()
Me nejdriv stacilo dlouze vydechovat, pak uz k tomu bylo tahle aaaaaaaaaaaa a pak jsem doslova knucela bolesti.
Jiank jsem stala, v predklonu oprena (coz bylo podle PA spatne, ale ja si stejne delala co jsem chtela
)
No když ty bolesti začali být nepříjemné zkoušela jsem všechno co pomáhalo. Sprchu (hrůza) věšet se na žebřiny, pohupování se na balonu, chození, masáž zad prostě cokoliv co mi ulevovalo. Když už to opravdu dost bolelo, soustředila jsem se na to abych se při bolesti jakoby nesevřela (nevím jak bych to popsala - radila mi u toho PA) no a pak jsem se soustředila na dýchání. Něvěřila bych tomu jak mi to pomáhalo. No a v poslední fázi, kdy jsem měla pocit že se dole roztrhnu jestli nezačnu tlačit, ale musela jsem ještě počkat až zajde branka, tak jsem funěla jako pejsek. Když jsem pak mohla tlačit byla to velká úleva.
Já při prvním i druhém porodu nachodila snad kilometry
…Mě pomáhala chůze a při kontrakci se zastavit, předklonit, chytit zdi a vydržet tu šílenou minutu bolestí (má se sice dýchat, ale já s tím měla problém, při bolesti jsem držela dech). Pak když nastaly silnější bolesti a mnohem kratší intervaly, tak jsem vždy udělala jen pár kroků
. Pak u těch finálních kontrakcí mě to už donutilo padnout na kolena a přišel tlak. Kdyby mě porodní asistentka nedonutila jít na křeslo, tak bych nejraději takto rodila. Teď vyprávím hlavně o druhém porodu, první byl s epiduralem, který výborně zabral a mě se po něm chtělo spát a necítila jsem bolesti, jen pak tlak.
Mě pomáhálo klečet, roztáhnout nohy, předklonit se a u spustit břicho mezi ty nohy. A nebo dřepět.
Každá to má jinak, nestresuj.
Nejvíc asi fakt pomáhá chodit, balo a pohupovat se, pověsit se na žebřiny, na chlapa, to potom poznáš sama, co ti bude vyhovovat, každopádně dýchat.
Prodýchávat pěkně zhluboka ty kontrakce, na to nezapomenˇ.
Já jsem všechny kontrakce odskákala na balonu. Od té chvíle byly bolesti snesitelné. I sestry se divily, že jdu na sál a jsem pořád tak vysmátá.
Jestli si pořídíme další dítě, určitě si vezmu vlastní balon ssebou. ![]()
@LadyAnnBH píše:
Hlavně zhluboka dýchat
presne tak!!proste to prodychavat..
Tak já spíš visela na té sprše
a pouštěla jsem si na břicho úplně horkou vodu. a pak už nešlo dělat nic jen prodýchávat vleže, to už jsem se nikam nehla.
Holky, asi se mi budete smát, ale když jsou kontrakce, co vám pomohlo…než se prostě při nich začne tlačit-rodit. Prostě při těch začátcích. Díky