Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Jedna z hodně blízkých kamarádek otěhotněla před několika měsíci, hned na první pokus. Jsme taková trojice holek, kde ona byla jediná s výraznými mateřskými pudy. Když nám to oznámila, třetí z party řekla „To si děláš srandu?“, zvedla se a odešla. Až po týdnu napsala SMS, že oni se s manželem snaží už třetí rok. Schovávala to za pózu, že děti snad ani nechce. Kdybysme to věděly, asi by to bylo oznámeno jinak. Tak se do kámošky zkus trochu vcítit.
@Anonymní píše:
@j.a.n.i1 vím, že se dlouho snažili, ale to přece není důvod přestat vídat kamarádku?
Evidentne budes velmi empaticka…
Ja si vzdycky rikam, ze nejde o zivot, jde o ho.no. Pokud to citis, ze se na mimco chces podivat + za kamoskou samozrejme, bez. POkud je ti to jedno, tak pockej, zda s tim prijde ona.
Ja si myslim, ze ji to ani tak neprislo. Me taky jako bezdetne nic netlacilo cpat se na navstevy k miminum. Az ted co mam maleho tak to vnimam jinak. Vykaslala bych se na nejake „oplaceni“ pokud se ted uz nejak normalne vidate a zase si o vsem vykladate. Vzala bych drobnost a na navstevu se pozvala.
Kdyz se narodilo mimco me, byly pozvany me 2 kamaradky (jeste pred porodem, to se jim ale „nechtelo me otravovat“) ale kvuli nemoci maleho v 10t prisly na navstevu az 7 mes.(jedna bydli v Pze, druha v Ove a ja u Brna). Tehda dovezly drobnost me a malemu. Pak tu byly po roce maleho a nedovezly nic. (pravda, jedna dovezla studenstkou pecet s tim, ze az ve vlaku si uvedomila, ze nejim rozinky
) No…ze me to zamrzelo, ze malemu k roku nedovezly ani blbe kinder nebo ja nevim co…to je slabe slovo. Nasralo me to…a hodne. Jedna jeste navic tak nejak…no druhy den dojel na obed i jeji pritel. No nic…jsem z toho zklamana. Pouceni? Ony me k sobe taky nezvou (chapu, musela bych prijet i s prckem) a ja je uz taky zvat nebudu (asi je obtezuje ze je prdola na 1.miste a ne ony jako navsteva). Vidam se s nima, kdyz dojedu za rodici a ony jsou tam taky (puvodne pochazime ze stejne dediny). Takze pouceni? Nelamu to pres koleno, neresim, vsak az budou mit deti ony, teprv uvidi…zpetne jim to asi nedojde
ale co uz no…nejde o zivot, jde o ho…
@j.a.n.i1 píše:
Jo, tak pokud tohle nechápeš, tak asi nebudeš tak dobrá kamarádka
Aha, to bych mohla říct, že zase ona není tak dobra kamarádka, když mi nepřeje štěstí
![]()
@Mar__tanka1983 ted, jak je těhotna, tak se vídáme normalne a bavíme se spolu jako vždycky. No tak když jsem ji 2× pozvala po narození dcery a ona dvakrát odmítla a přestala se ozývat
nejsem typ, co se někomu vnucuje
@j.a.n.i1 píše:
A nenapadlo tě, že s třeba už dlouho snaží o mimčo a nedaří se jim a neměla na to, aby tě vídala s miminkem? Ne všichni o tom chtějí mluvit.
Myslím, že to klidně může být ten důvod a těžko se o tom mluví. Já třeba podruhé potratila v den, kdy se mojí hodně dobré kamarádce narodilo dítě a musím se přiznat, že jsem se jí po tom prostě také nějakou dobu vyhýbala, ne že bych ji neměla ráda nebo jí to nepřála, ale prostě její štěstí mi připomínalo mou bolest z potratu. Řekla jsem jí to až za hodně dlouhou dobu. Teď už mám také dcerku a s kámoškou se normálně vídáme, ale v té době jsem na to psychicky neměla.
@Akivasha moji dceru viděla poprvé asi v 5 měsících, když jsme se náhodně potkaly. A to se chovala odtažitě. Az ted se chová tak nějak normalne. Jinak jsme vpodstate celý život v kontaktu a víme o sobe všechno
@Gina108 samozřejmě, že budu mít radost. Proto moc nechápu, jak se ona zachovala, protoze vím, že me má taky ráda.
@Sofie2013 píše:
Myslím, že to klidně může být ten důvod a těžko se o tom mluví. Já třeba podruhé potratila v den, kdy se mojí hodně dobré kamarádce narodilo dítě a musím se přiznat, že jsem se jí po tom prostě také nějakou dobu vyhýbala, ne že bych ji neměla ráda nebo jí to nepřála, ale prostě její štěstí mi připomínalo mou bolest z potratu. Řekla jsem jí to až za hodně dlouhou dobu. Teď už mám také dcerku a s kámoškou se normálně vídáme, ale v té době jsem na to psychicky neměla.
Jenže my jsme si vždycky říkali všechno, tak předpokládám, že by mi to řekla… ![]()
@Anonymní píše:
@Malaga chci ji něco dát, protoze je pro me v živote dulezita. Ale od ni me to opravdu zklamalo. Vlastně jak se mi narodila dcera, přestaly jsme se vídat. Az ted jak je těhotna, tak se zase normalne vídáme.
Ahoj, tak kdyz se ted zas normalne vidate, tak proc ne? Jako pomstu? Pusobi to na me tak, ze mela asi po tvem porodu pocit, ze jste kazda nekde jinde a ono jste logicky i byly. Ideale se sice nezachovala, ale asi to nebyl zadny naschval. Ja bych to hodila za hlavu a pokud si rozumite a navstevujete, neco drobneho bych dala.
@Anonymní píše:
Aha, to bych mohla říct, že zase ona není tak dobra kamarádka, když mi nepřeje štěstí![]()
@Anonymní píše:
Jenže my jsme si vždycky říkali všechno, tak předpokládám, že by mi to řekla…
Podle tvých komentářů bych řekla, že kamarádka ví, jak by jsi reagovala a proto ti nic neřekla. Ty by jsi ji stejně nevěřila, jak jí to může bolet, když ona se snaží dlouho a ty už těhotná jsi. Ty jsi ji řekla, že tě mrzí, že nepřišla?
@Anonymní píše:
Co byste dělaly v me situaci? Kamarádka, se kterou se znám od malička - cca 25 let, čeká holčičku. Když se mi narodila dcera, nedostala jsem od ni nic. A tim myslím, že mi ani nepogratulovala. Nejde mi o hmotné věci, ale mohla se alespoň přijít podívat na miminko, což neprisla. Neptala jsem se ji nikdy proc, je mi ti hloupe. No a ona má za 3 měsíce termín a ja si lamu hlavu s tim, jestli se mám zachovat jako ona nebo se na to vykašlat a normalne ji koupit nějakou drobnost a po porodu ji přijít navštívit
pokud to bereš jak ona na Tebe, tak Ty na ní, tak nenos nic.. pokud dle svého cítění (prostě to tak chceš), tak pořiď jakous drobnost..
@Anonymní píše:
@Gina108 samozřejmě, že budu mít radost. Proto moc nechápu, jak se ona zachovala, protoze vím, že me má taky ráda.
Píšeš, že se snažili o dítě a nešlo jim to, tak je v tom třeba ta žárlivost.
Možná těžce nesla, že ty máš dítě a ona ne a věděla, že by to naživo nedala, tak tě chtěla ušetřit svých hysterických výlevů ![]()