Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
A je nutné aby tam chodila? Takhle ji akorát vznikne nějaký blok
Osobně bych ji dále do školky neposílala a pokusila se postupně zjistit co jí na tom vadí.
Prý jsou snad 2 měsíce doba, kdy si dítě zvyká na jiný režim. já bych vysvětlovat. kdy přijdu, že musíš chodit do práce, protože… zas ale, neznáme tvojí dceru, jak je citlivá atd. syn tohle nedělal, ale před školkou chodil půl roku do menší školičky na půl den. a pak jsem mu říkala, že v normální školce už bude spinkat. a hodlám to tak udělat i mladší dcery.
No a je nutné, aby tam chodila? Nemyslím, že je t rozmazlenost, prostě to takhle cítí. Já teď byla 3× po sobě týden pracovně pryč, a malá je na mně taky přisátá, a to je starší bude jí šest, do školky tedy chodí, tu má ráda, ale jinak se ode mě nehne. Prostě to tak cítí, nemyslím, že je to rozmazlenost.
Příspěvek upraven 07.11.17 v 11:57
Druhá strana mince a tipy od Naomi Aldort: http://www.moudrakocka.cz/…-ano-nebo-ne Ať je Vám i malé líp ![]()
Příspěvek upraven 07.11.17 v 12:00
@Anonymní píše:
@Barush Bohužel,chodím do práce a babičky jsou stále pracující. :/
v tom případě nezbude, než počkat, až si zvykne a podpořit jí, jak nejvíce to půjde. Holt prostě přečkat plačtivé období
@terinka4444 Jak dlouho takové plačtivé období trvá? Už jsem z toho taky na nervy. Každý den, jak odcházím ze školky, tak brečím taky. Je mi jí hrozně líto a nejradši bych ji nechala doma, ale opravdu to kvůli práci pnejde. Hlavou vím, že školka je pro ni dobrá věc, ale srdcem to tak necítím.
@Anonymní píše:
@terinka4444 Jak dlouho takové plačtivé období trvá? Už jsem z toho taky na nervy. Každý den, jak odcházím ze školky, tak brečím taky. Je mi jí hrozně líto a nejradši bych ji nechala doma, ale opravdu to kvůli práci pnejde. Hlavou vím, že školka je pro ni dobrá věc, ale srdcem to tak necítím.
jenže tohle všechno z tebe dcera cítí. Je důležité, aby ses nejprve hodila do pohody ty.
@Popokatepetla píše:
jenže tohle všechno z tebe dcera cítí. Je důležité, aby ses nejprve hodila do pohody ty.
Najevo to před ní nedávám, ani náznakem. Ale tohle bohužel neovlivním, nedokážu změnit způsob myšlení. ![]()
@Anonymní píše:
@terinka4444 Jak dlouho takové plačtivé období trvá? Už jsem z toho taky na nervy. Každý den, jak odcházím ze školky, tak brečím taky. Je mi jí hrozně líto a nejradši bych ji nechala doma, ale opravdu to kvůli práci pnejde. Hlavou vím, že školka je pro ni dobrá věc, ale srdcem to tak necítím.
to ti neumím říct, je mi to líto, musí to být náročné pro vás obě. Já děkuju bohu, že mé děti nikdy neplakaly a do školky vždy šly s úsměvem a rády, protože já jsem slabá, já bych to nedala. Snad si zvykne brzy ![]()
@Anonymní píše:
@Barush Bohužel,chodím do práce a babičky jsou stále pracující. :/
To je mi líto, co zkusit zda by zaměstnavatel nedal třeba půl úvazku z domu, nebo co jiná práce? Nebo tatínek by nemohl pracovat z domu? Přeji ať to zvládnete obě dvě
.
Zdravím
a chtěla bych podpořit. Ale také bych to viděla spíš se přizpůsobit potřebám dítěte a jestli tě potřebuje, na tvém místě bych zůstala s ní doma. Hledala bych možný způsob (práce domů, jiné směny,…) Každé dítě dospívá jinak, jedno je schopno jít do školky ve třech letech a jiné ve čtyřech. S mými dětmi chodil do školky chlapeček a s ním maminka trávila čas ve školce až do jeho 5-ti let. Dnes už děti chodí do školy a tento jejich kamarád je pořád sociálně nezralý, plachý. Tenkrát mi přišel „rozmazlený“ a pořád mi tak přijde, ale to jenom proto, že jsem se s něčím podobným u svých dětí nesetkala.
Já měla s naší první školkou velmi špatné zkušenosti a to vyvrcholilo tím, že syn večer před spaním plakal, že ráno do školky nechce, začal si dokonce kousat všechny nehty na rukou. Tohoto zlozvyku jsme se pak zbavovali další půl rok. Dle učitelek probíhalo ve školce vše v pořádku, ale když jsem se tam šla podívat (což nesly velice nelibě) hned jsem viděla, co našemu synovi vadí. Vyřešili jsme to změnou školky, kde byly také věci, které se nám nelíbili, ale synové v ní byli naprosto spokojení, vraceli se domů šťastní a vyprávěli nám o svých kamarádech.
Co se zkusit do běhu školky nějakým způsobem zapojit, zjistit, jak to tam chodí, přitom podpořit svoji dceru společným programem?
Otázkou je, zda ti to školka umožní ![]()
Dobrý den, předem Vám chci poslat energii a moc Vám přeji, ať jde malá co nejdříve do školky s úsměvem… Můj syn chodí do školky od ledna, v dubnu mu byly tři roky. Ze začátku celkem bez problémů, chvilku plakal, pak už né, zvyknul si celkem brzy.. Ale pak v květnu dostal neštovice, to musel být dlouho mimo školku, pak navazovala dovolená…měsíc do školky nechodil. No po návratu mazec, navíc přibyla jedna nová paní učitelka, kterou syn neznal…no hrozný pláč…Ale po návratu domů vždy nadšeně vyprávěl co vše dělali, jaké nové básničky/písničky umí…prostě jenom nezvládal to ranní loučení. Osvědčilo se mi ráno loučení neprotahovat, v šatně převléknout, odevzdat paní učitelce, pusu, odejít…Nyní od září bez problémů, neřeší, těší se, ve školce prospívá…Takže mohu potvrdit, že i přes počáteční velký odpor jsme to nevdali, chodili (já jsem v práci)a vše už jde bez problémů. Jen určitě je důležité před dítětem nedat najevo nerozhodnost, v žádném případě s dítětem nebulet, i když je to těžké. Malá si zvykne, já mám malého naučeného i na malou dobrotu když ho vyzvedávám
Hodně sil!
Máte doma předškoláka nebo prvňáčka?
Přidejte recenzi své školce, sdílejte zkušenosti a pomozte ostatním rodičům s výběrem.
PDF ke stažení a tisku zdarma.
Omalovánky, spojovačky, doplňovačky a další. Trénink zrakového vnímání i logického myšlení pro vaše dítě.
Holky, jdu si pro radu. Už opravdu nevím, co s dcerou. Naše dcera 4roky nastoupila v září do školky. První týden super, neplakala, těšila se. Potom nemocná, po týdnu nastoupila a zase v pohodě. Potom zase nemoc a už to začalo. Brečí cestou tam, brečí i ve školce několikrát během dopoledne, že chce za mnou. To bych si řekla, že je i normální, ale začala brečet snad v každé situaci, kdy mě nemá na očích. Před nástupem do školky byla společenská, zůstávala klidně u babiček,neplakala.Po nástupu je z ní uzlíček nervů, který brečí už jen při vyslovení slova školka. Podle učitelek jí tam nikdo neubližuje, podle dcery taky ne. Vůbec nevím, jak jí pomoct. S manželem vysvětlujeme a nic nepomáhá. Už přemýšlím, zda je to jen rozmazlenost, nebo psychický blok. Nemáte někdo podobnou zkušenost?