Co s výčitkami, že musím do práce
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Tak já taky napíšu. Chodím do práce vlastně od začátku co jsme si malého přivezli v 10 měsících z dětského domova. Ale je pravda že né na dlouho, většinou tak kolem 2 až 2,5 hodiny tak 3 x týdně. V té době malého hlídá tatínek, protože dělá na směny a hlavně v té době vždy spal. A hlavně jinak jakmile večer zaleze do postýlky tak mám homeoffice, tak pracuju většinou každý den i o víkendech. Teď když je nám už 14 měsíců tak dělám homeoffice i přes den kdy je vzhůru. Ale je fakt že ho mám pořád na očích a různě si mezi prací podáváme hračky nebo jezdíme na odrážedle. No prostě když chce pozornost tak jí dostane, nehledě na to že většinou krom dvou dnů v týdnu mám doma manžela i přes den. Naštěstí jsou asi děti z DD více otrlé, někdy si prostě s náma hrát vůbec nechce a hraje si sám. Ale je fakt že sám si hraje s těma hračkama co vydávají hodně hlasitý zvuky. Výčitky no, měla jsem je, ale zjistila jsem že nám to takhle vyhovuje všem. A hlavně vím že mám 100% oporu v manželovi. Ale hlavně zatím nám to takhle jde vlastně podzim, zima a uvidíme jak to půjde na jaře a v létě, kdy budeme celý den na zahradě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já jsem v tomhle asi trochu extrémní a ty tři první roky považuju za hodně důležité…ale přesto souhlasím skoro se vším, co tu bylo napsáno…od dítěte do roka věku si myslím by máma odcházet neměla (že to je tak jinde neznamená, že to je tak v pořádku), myslím samozřejmě, že by od něj neměla odcházet pravidelně a na delší dobu (několik hodin denně), o jeslích to dří let si taky nic dobrého nemyslím…
Ale pokud je po tu dobu co jsi pryč dítě u babičky, nepláče, tak je to úplně v pohodě a výčitky určitě nejsou na místě. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
To já s tím taky souhlasim, já považuju za důležitý být hodněhodně s dítětem i pak po těch třech letech, ale když to nešlo jinak, tak to je ted takhle. Ale faktem je, že ty děti si v tomhle věku řeknou.Jak píše bessi, že si dělá homeoffice během hraní s dítětem… tak to například u nás doma opravdu nejde, já si počítač nemůžu ani zapnout, to hned malý úředníček sedí na klíně a píše sám 
Takže když ona chce, tak si prostě hrajeme a hrát musíme a chceme a když ne, jde za babi a děddou a hotovo. Takže vlastně nevim, co tady řeším … v podstatě jsem si to ted zodpověděla sama, ale přesto to ve mně pořád hlodá 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ještě před měsícem bych se divila, proč to tak řešíš, a teď jsem v podobné situaci a řeším taky 
.
Manželovi v práci zrušili místo a nabídli mu, že může zůstat, ale na úplně šíleném místě, mezi samými ukrajinci. Zatím tam tedy drží, i když je to o zdraví, ale řešíme, co dál. Probírali jsme i variantu, že půjdu já do práce a on zůstane s malým (1,5 roku) doma, ale to byla spíš teoretická varianta. Mezitím jsem ale objevila inzerát na práci, pro kterou bych dřív snad vraždila… 
, jen tak ze srandy jsem se přihlásila do výběrového řízení a jako na potvoru mě vybrali 
. Dneska jsem se to dozvěděla a fakt vůbec nevím, co jim mam odpovědět. Všechny kamarádky mi říkají, že si z toho vůbec nemám dělat hlavu, když bude malej s tátou, ale já od tý doby řvu jak želva… 
Nedovedu si představit, že to nebudu já, kdo ho první uvidí ..... (znáš to, ty malý drobnosti, co každý den začne dělat). Už si zkoušim psát plusy a mínusy, ale furt k ničemu nedocházim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mám také takové dilema. Jsem na RD s dcerkou (1,5 roku) a jen tak jsem odpověděla na inzerát na práci, která by pro mne dřív znamenala to úplně nejvíc v profesním životě… a jak to tak vypadá, práci bych mohla dostat. Jenže je to plný úvazek a znamená to „opustit“ dcerku od 7-16 hod., možná by se dala nějaká ta hodina usmlouvat, ale i tak mám svíravý pocit, že ji chci opustit, že jsem vlasně špatná matka a že to v práci nezvládnu, protože mi budou ty krásné chvíle s dcerkou chybět a i přesto že s ní budu po večerech a o víkendech, tak že je to strašně málo… nevím co mám dělat, mám zahodit šanci na úžasnou práci a být doma s dcerkou, nebo mám využít šance a nějak ty zlé pocity překonat? Jsem zmatená…
- Citovat
- Upravit
každý je jiný…já sama za sebe můžu říct, že bych šla do té práce. ono se takové sebeobětování někdy nemusí vyplatit tvému svědomí…, ale jak jsem psala, je důležité, jak to cítíš TY. ale když jsi odpovídala na inzerát, tak to asi o něčem vypovídá, ne?! nevím, jestli ti to pomůže, ale já se taky chci v této době vrátit do práce. chybí mi seberealizace.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tak já bych byla s dcerkou, protože práce ještě přijít může, ale dcera vyroste a už se to nevrátí. 
Půl úvazek bych chápala, ale celej den už bych nebrala.
Dala bych přednost tomu, co už se pak sehnat nedá - čili dcerky dětství.
Já mám taky potřebu seberealizace, nebaví mě jen být s dětma, ale ideál u mě je tak 2× týdně na půlden.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
