Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
@Anonymní píše:
Chápu, u nás tatínek bydlí, ale do provozu se nijak moc nezapojuje, takže kolotoč je na mě. Jedno děcko se speciálními potřebami, jedno zdravé, momentálně chodí do školy jedno v sudý a jedno v lichý týden. Taky se stahují víc do pokoje - myslím, že jsou po tom distančním vzdělávání trochu přesycené mou společností
.
Mám podobné pracoviště. Jak děti s určitými handicapy nemusí nosit roušky, covid se sem pořád vrací, karantény neberou konce (těch 60% je hrozných, hlavně když to je opakovaná karanténa). Včera umřela na covid manželova teta.
Dělám si malé radosti mezi jedenáctou a dvanáctou v noci, to už jsou všichni zalezlí a po mně nikdo nic nechce.
Drž se a zkus ten čas využít pro sebe, jako pauzu, zastavení, když už to musí být.
Ja mám zkušenost se zařízením pro děti se speciálními potřebami, že jsou tam k sobě ohleduplní i běžně. Nemocní do školky nechodí zaměstnanci ani děti, zaměstnavatel toleruje vyšší nemocnost i OČR zaměstnancům, protože v zařízení jsou mimo jiné i děti chronicky nemocné-po onko léčbě, cysticka fibroza, silné astma a nemocný kdokoliv by byl ohrožením pro ně i za běžných okolností. Většina rodičů si nechává deti doma po nemoci v rekonvalescenci dostatečně dlouho, protože matky pobírají příspěvek na péči a mohou si dovolit zůstat doma. Na specce se u za běžných okolností častěji vytírá a ve třídách, kde jsou rizikové děti, desinfikují povrchy.
Nevím, jestli je příspěvek myšlen všeobecně nebo na vaše konkrétní zařízení, ale na specky a nenoseni roušek tam bych to fakt nesvadela
To je kapka v moři. Je fakt, že na běžných školách musí mít roušku i děti se speciálními potřebami, ale spousta dětí ji nosí pod nosem, sahá si na ni, uvolňuje a různě ulevuje, i pod vedením učitele.
@Pears206
Je to už mimo původní téma, ale specky a tamní nenošení roušek jsou možná kapka v moři z celkového pohledu, ne pro zaměstnance.
Pohybuju se v oboru cca 20 let, mám kamarádky a spolužačky na jiných speckách v regionu, je to všude podobné. To, co popisuješ, funguje jen u jisté části rodičů, kterým jsme za ohleduplnost skutečně vděční. Jiní klidně pošlou do školy dítě nachlazené, nemocné, teď i s jasnými covid příznaky, a při vyzvání, aby si ho vyzvedli, jsou kolikrát ještě verbálně agresivní, nebo pro jistotu ani neberou telefon. Paradoxně to velmi často dělají matky, které pobírají PNP a nepracují. To, že ohrožují spolužáky, třeba po onko léčbě, s těžkými deformitami páteře, které utlačují plíce, nebo s autoimunitními onemocněními, tyto typy rodičů neřeší vůbec.
Desinfikují uklízečky, asistentky, učitelé v hodinách - povrchy, ruce, pomůcky, ale když ti dítě kýchá do obličeje, protože motoricky nezvládá nebo má poruchu chování, olizuje věci, rýpe se v nose nebo si cucá prsty a pak sahá na tebe, spolužáka nebo pomůcky, protože nemá hygienické návyky, domů ho jen tak nedostaneš, protože rodiče se neozývají nebo mají papír z alergologie… riziko nákazy je na speckách prostě vyšší, než třeba na druhém stupni, kde si učitel ty dva metry odstupu udržet může.
Karantény finančně odnášejí nejvíce asistentky, a také alespoň u nás covid nejčastěji chytily díky velmi intenzivnímu kontaktu s dětmi.
Doufám, že zakladatelka má test negativní a karanténou to u nich doma skončí ![]()
Chápu
, u nás tatínek bydlí, ale do provozu se nijak moc nezapojuje, takže kolotoč je na mě. Jedno děcko se speciálními potřebami, jedno zdravé, momentálně chodí do školy jedno v sudý a jedno v lichý týden. Taky se stahují víc do pokoje - myslím, že jsou po tom distančním vzdělávání trochu přesycené mou společností
.
.
Mám podobné pracoviště. Jak děti s určitými handicapy nemusí nosit roušky, covid se sem pořád vrací, karantény neberou konce (těch 60% je hrozných, hlavně když to je opakovaná karanténa). Včera umřela na covid manželova teta.
Dělám si malé radosti mezi jedenáctou a dvanáctou v noci, to už jsou všichni zalezlí a po mně nikdo nic nechce
Drž se a zkus ten čas využít pro sebe, jako pauzu, zastavení, když už to musí být.