Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
No, troufám si tvrdit, že jsou tu „nečekaně“ těhotné v mnohem prekérnějších situacích než jsi ty. U tebe se nejedná o to, že bys měla problematického partnera, ani nejste v existenční nouzi. Takže potrat bych viděla jako rozmar ![]()
Btw. nechápu, že tě zaskočí těhotenství, kdy vám to jen párkrát ujelo. Já jsme proti tobě stará bréca, ale když nám to „ujelo“ jedinkrát, byla jsme hned v tom.
Příspěvek upraven 24.11.16 v 18:09
Ja nevim, podle me kdyz se na to necítíš tak jdi, v dnesni dobe uz vubec neplati ze po miniinterupci neotehotnis. Je treba si i trochu uzit zivot, ne sedet cely zivot doma, miminko muze prijit pozdeji ![]()
První 17ti, druhé máš s přítelem? To jako po dvou dětech nevíš, jak je snadné otěhotnět? ![]()
Mimco bych si nechala. Stejne tak by se vam to nemuselo hodit ani za ty 3 - 4 roky.
Já s potraty problém nemám, ale v tvém případě bych nešla. Přítel dítě chce, ty nevíš, jestli by ses s potratem srovnala. A potrat je proto, že teď se to nehodí a neumíte používat kondom mi přijde hloupý. Finančně to nějak zvládnete, jedno dítě už máš, tak po sobě můžou hodně věcí dědit, případně si můžeš najít nějakou brigádu ať už v těhotenství, pokud to budeš zvládat nebo při rodičáku. Té práce teď je škoda, ale třeba pak narazíš ještě na nějakou lepší ![]()
Asi se zeptám nevhodně, ale co se stalo se synem?
No, já bych na potrat nešla - jednak bych to prostě nedokázala, zabít to, co ve mně roste a jednak bych měla hrůzu z toho, že další dítě už by nebylo možné. Je to jen Vaše rozhodnutí, ale pokud si dítě můžete,,finančně´´ dovolit, tak bych si ho prostě nechala.
@Lucillienta Co přesně znamená, že jsi ztratila syna? To nejsou klíče, aby se jen tak ztratily. Jinak - jestli je tvým důvodem toho, že hodláš zlikvidovat své dítě jen proto, že se ti momentálně „nehodí“, tak za to bych si na tvém místě dala pár facek. Tenhle přístup k životu by si zasloužil ještě tvrdší trest.
@Zuuuzaaa122 miminko nepřijde později, miminko totiž nechodí, miminko se vyrábí a miminko si vyrobili právě teď - svým vlastním rozhodnutím.
@Lucillienta souhlasím s pe-terkou, miminko bych si nechala. Pokud se vám to teď opravdu nehodí, měli jste se víc chránit, nejste malé děti, abyste nevěděli, jak se to dělá.
@hanka.br. i po těch letech co se stralo je to dost citlivé téma a rozebírat ztrátu syna nechci, omlouvám se.. ale rozhodně jsem ho neztratila venku jako klíče..
to není jako, že se to nehodí jen kvůli práce.. vše se dá vyřešit.. ale nevím, jak to utáhnem finančně..
leda bych v práci ještě 3 měsíce neřekla, že jsem těhotná.. ale podvádět nechci..
máme vymyšlené jména jak pro holku tak i pro kluka.. milujeme se, vše je úžasné, ale mám strašný strach aby nás to nezničilo, když do práce nepůjdu a hlavně jak to zvládnu.. jasně jsou i matky co mají 4-5 dětí a zvládají s přehledem ale 2 děti pospolu jsem nikdy neměla.. možná zítra vše uvidím jinak a budu se bít do hlavy co mě to napadlo.. ale jsem teď sama doma, přítel je od rána do večera v práci ani rodinu u sebe nemám jak svou tak jeho.. mám jen strach ![]()
Ja chapu ze tady hodne píšou zeny co maji treba problem s otěhotněním a dite by si moc praly, proto zakladatelku přemlouvaji at na potrat nejde, ze se ma radovat… Jenže ona se zjevne neraduje, je mlada, chce jit do práce. Nevidim na tom nic spatneho.
Co bych delala? Jedno dite ti (nejspis tedy) umrelo, tak bych cekala, ze budes mit k zivotu trochu vetsi uctu, nez rozmyslet se nad potratem v pohodovem vztahu s dostatecnym (nejspis tedy) zazemim. Nebo jsi jen tech karmickych facek nedostala dost ![]()
Jdu si sem pro radu, protože jsem bezradná a strašně tápu - nejspíš mi pomůže se vykecat..
nemluvě o tom, že bych v práci nemohla říct že při nástupu do práce jsem těhotná
by mi pak nedali smlouvu, kterou mám jít podepsat příští týden a moc mi na té práci záleží.. 


snad se nedočkám kritiky…je mi 23 let..Mám - nebo spíš měla jsem.. 2 děti.. nyní mám jen dcerku 2,5 roku..
no ale dnes to byl 5 den zpožděné MS, vždy ji mívám pravidelnou navíc poslední dny jsem hodně unavená, polehávám.. na nic nemám chuť ani náladu- hlavně na nějaké to šmajchlování s přítelem ne.. tak jsem si dnes udělala test a byly tam // (přitom nám to ujelo jen párkrát nechráněně - antinu brát nemůžu nesedí mi prášky, tělísko ani náplasti)
jde o to že na mateřské sice ještě jsem a budu do 4 let malé.. jenže ta teď šla do školky, vše super, zvládá to krásně.. a já si našla novou práci.. dobře placenou a nástup od 1.12. s přítelem jsme se zasnoubili naplánovali za rok svatbu a další věci a události s tím, že v budoucnu ještě spolu budeme chtít mít mimi, ale až po svatbě a až se pořádně usadím v práci, nějak se prostě zajistíme.. až tak za 3-4 roky třeba.. jenže to přišlo teď a vůbec se to nehodí.. jak finančně tak prostě vůbec
Miminko jsem si ještě moc přála.. Syna jsem ztratila a nechci aby dcerka byla jedináček, ale nadruhou stránku nevím, jak bych zvládla potrat po psychické stránce.. a taky mám strach, že po potratu už nebudu moct nikdy otěhotnět..
Přítel je na jednu stránku šťastný, ale na druhou stránku taky ví, že se to nehodí a sám prostě taky neví
Jsem strašně mladá, těšila jsem se do práce ale mám pocit, že potrat nezvládnu.. co by jste dělaly na mém místě vy?