Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ten titulek vyzněl úplně děsivě. Já myslím, že tohle děti dělají normálně. Dcera sestřenky takhle zaťatě tvrdila, že ty tiskátka na zdi udělala její sestra, přitom měla zmazané ruce, kdy nadevší pochybnost bylo jasné, že to udělala ona. Děti se bojí trestu, proto si vymýšlí. Spíš bych se jí snažila říct, že jí ráda něco půjčíš, jen si o to musí říct, poprosit a pak to dostane. A nemyslím si, že Vám dělá někde ostudu a rozhodně mlácení nepomůže.
.......vyleje čaj, vezme si bez dovolení lízátko, bere si moje hodinky!!!!!!!!!!!!!!!!! Tohle jsi napsala, podle mě je to o tom jak se k situaci stavíš! A můj názor je, že ne příliš šťastně. Pro mě jsou tyhle věci naprosto normální a nemám problém s tím, že si dcera něco vezme, proč by nemohla????????? Když nechceš, aby si vzala sama lízátko, tak je dej tam, kam nedosáhne a je po problému.
A jinak moje babička je taky taková svérázná, má různé prupovídky, ale často ji nevidím, tak mi to nevadí.
Podle mě žij si svůj život a jen ty vychováváš svoje děti!
Píšeš, žes byla stejná, zamysli se, co by pomohlo tobě? Jak na tebe? Pak to zkus aplikovat na dcerku ![]()
Mě napadá jen vysvětlovat, vysvětlovat, vysvětlovat. A zkusit podobným situacím předejít. Např. „Máš chuť na čokoládu?“/„Chceš si půjčit moje hodinky?“/„Jééé, já jsem rozlila šťávu, jsem to ale gramla, musím to po sobě hned utřít.“ Prostě co nejvíc komunikovat.
Syn má snahu nám taky „kecat“, proto se s dovolením přifařím a budu hltat případné rady ![]()
Ahoj, podle mě se nejedná o krádež. Dále bych nikdy nedávala dceři po ruce a nikdy bych po ní nechtěla, aby si sama dala facku. To je podle mě opravdu strašné.
Podle mě je ta holčička chudák. Kde jste přišli k takovému pohledu na malou holčičku ? Jou jí 4 roky a tohle prožívá, vždyť je čistá jako lilie.
Ještě mě napadá, je to u tak malých dětí opravdu „lež“? Není to taky o jejich pro nás dospělé už nepochopitelné fantazii? Vidí hodně věcí trochu jinak než my.
Mně přijdou ty tresty taky strašné, u nás když někdo vylije čaj, tak řeknu, který kopyto to bylo, zasmějeme se a jdeme to uklidit. Mluvím o nehodách, ne, že mi lijou schválně čaj po podlaze. Že něco zapře není lež a aby si za to sama dávala po puse
, to povede akorát k tomu, aby ti ještě víc lhala a „kradla“, protože se bude bát cokoliv udělat nebo si vzít.
Asi spíš než na dceru bych se zaměřila na sebe, zkus se poohlídnout po okolí, jestli tam někde nemáte kineziologa, myslím, že by ti hodně pomohl.
Každopádně držím palec, ať to nějak vyřešíš! ![]()
lže a krade
- spíš vymlouvá se a půjčuje si věci bez dovolení ![]()
Já bych teda ve 4 letech nějak razantně netrastala a o „samobití“ raději nic…
Kokina bych někam schovala aby malá neměla šajn kde jsou a
je klid.
Z vylitého čaje tragédii nedělám - no bóže, tak se to utře - teba se vymlouvá / lže/, protože se bojí trestu co bude následovat??? Ať si to po sobě třeba uklidí a je to, ona si dá příště víc pozor.
Krade hodinky - tak jí kup nějaké její dětské - chce být veliká, jako maminka, tak jí to dopřej, kup jí je a bude mít klid obě ![]()
Děti v určitém věku lež ještě neumí rozlišit. pak si ve školce vykládají, že táta je prezident a na dovolené byli na měsíci. To je normální. Spíš jde o vymýšlení si, ne skutečnou lež. A nikde jsem v tvém příspěvku nenašla to kradení - že si vezme hodinky a pak řekne, žed jí to dovolila, přece není krádež! To si zase jen vymýšlí. Neumí ještě odhadnou důsleky svého jednání a nejspíš si je ani moc spojit s předchozím trestem.
sestry starší holčina jako malá taky docela často lhala a kradla jak tomu říkáš, já bych tomu tak ani neříkala, ale sestra byla vyděšená,neb otec tý dcerky sedí v base za loupeže, tak řešila, že je po něm blablabla… Její mladší dcera dělá to samý, ač má otce jinýho a poctivýho a tý malý se sestra jen směje. Ona fakt lže někdy dost komicky. Nejlepší bylo-kdo se to počůral v tý tvojí postýlce-to prej tatínek. Starší už je v pohodě. A to dřív občas lohla i drobný z peněženky apod. a pak docela šikovně zatloukala. Nedělala bych z toho vědu. Je to věc jako každá jiná, kterou se dítě učí. Můžeš jí taky něco oblíbenýho jako ukrást-ať pochopí pocity okradeného, pak to s ní probrat, proč se to nedělá. Snáz to pochopí, když pozná, jak je nepříjemný, že jí někdo leze do věcí a že už nemá svou oblíbenou věc, nebo peníze na zmrzku a ještě si to užívá někdo druhej, kdo jí tím ublížil. Taky můžeš zkusit si to s ní zahrát jako divadlo.
Zkus přehodnotit svůj postoj. Možná zapírá proto, že se bojí toho trestu, i když je mírný. Proč ji hned plácat přes ruku, když vyleje čaj. Dá se to vyřešit jinak - „Nic se nestalo, ale příště přijď a hned mi to řekni. Teď si vezmi hadr a pomož mi to utřít.“ POkud si bere věci bez dovolení a tobě to vadí, dávej je na místo, kam dcera nedosáhne s tím, že pokud to bude chtít, ať přijde a poprosí. Řekni jí, proč to schováváš. Dítě musí vědět, že za ním stojíš ve všem, co udělá, a že se nikdy nemusí bát se ti s čímkoliv svěřit.
ps: možná by i pomohlo, kdyby to co loupí,mohla získat prací, nebo za to že poslouchá apod. Aby se naučila, že není třeba krást, ale věci lze získat i poctivě. to plácání je myslím k ničemu.
A kdyby se zeptala, jestli jí ty hodinky půjčíš - půjčila bys?
To je jedna možnost, neptá se, protože by jí to stejně k ničemu nebylo.
Druhá možnost, že o tom dopředu přemýšlela, jak se babičce pochlubí, celou tu aituaci si přehrávala v hlavě - až si myslela, že se tě fakt zeptala…
Prcci nedovedou tak rozlišit, co se opravdu stalo a co moc chtěli, aby se stalo.
Ustoupila bych od trestů…
Já většinou Xkrát zdůrazním, že se nebudu zlobit, ale musí mi říct, jak to bylo. Nakonec se většinou vymáčkne, já sice kolikrát v duchu musím počítat do stodvaceti, abych ji nepřetrhla jak hada, ale doopravdy se na ni nerozzlobím, uklidíme - pokud to situace vyžaduje a řekneme si, co příště, až se stane něco podobného, jak tomu třeba předcházet a tak.
A doufám, že v pubertě to k nščemu bude ![]()
Když se přijde sama prásknout, že něco provedla, nikdy nekřičím, jen řeknu, že třeba se zlobím/někdo se zlobí/někdo bude smutný atd… a vždycky pochválím, že je hodná, že mi to řekla. ![]()
Jaj vždyť je malá. Tohle dělají všechny děti,nebo alespoň většina. Časem se to zlepší snad, ale neviděla bych to jako tragédii. Pouč jí, že nemá lhát a krást, víc udělat stejně nemůžeš a netrap se tím. Já jsem taky kradla ségře čokoládu a lhala, že okna upatlala ona atd a to jsem byla větší. ![]()
Ja teda cekala nejaky horor a tohle co pises me docela nastvalo.Nezlob se,tvoji malou lituju,prijde mi,ze lze,protoze ze prave boji trestu a hlavne nevim co udelala spatneho?Vylila caj?No a co?Vzdyt se to utre,ne?Bere si tvoje hodinky?Proc ji nekoupis nejake obycejne detske?Nevim,prijde mi to vsechno uplne zbytecnost resit takove hovadiny a nazyvat dceru lharkou a zlodejkou
.Je to male dite
.
Me fakt prijde,ze nektere zenske chteji mit ze svych deti vycvicene vojaky,kteri budou poslouchat na slovo,chovat se a myslet jako dospely clovek.Nech ji zit.
Omlouvám se za anonym, ale je mi nepříjemné toto téma řešit pod svým nickem
.
. Jako malá jsem ze strachu, že dostanu výprask každou chvíli lhala (třeba „kdo rozlil ten čaj?“ - „Já nevím, já to nebyla…“)a kradla („kdo snědl tu čokoládu?“ - „Já to nebyla
…“ - pod polštářem byl nalezen obal a následoval výprask - obvykle). A má holčička dělá podobné věci - vyleje čaj, vezme si bez dovolení lízátko, bere si moje hodinky,..... a potom tvrdí, že ona to buď nebyla, nebo že táta (máma) jí to dovolil(a). Trápí mě to, dcera za „krádež“ většinou dostane přes ruku, za lež se sama musí plácnout přes pusu a říct, za co byla potrestána - ale že by to nějak moc fungovalo se říct nedá
. No a včera jsem vyslechla rozhovor naší téměř devadesátileté, velmi aktivní babičky s mým starším synem. Dcera k ní šla na návštěvu a na ruku si vzala moje hodinky (bez dovolení), babička se jí ptala, jestli jsem jí hodinky půjčila a dcera odpověděla, že ano. Jelikož šlo o mé oblíbené hodinky, tak jsem dceru zavolala, že je má okamžitě donést domů, aby je nerozbila. A v zápětí slyším babičku, jak říká synovi „je to lhářka a zlodějka, nikdo ji nebude mít rád,… Co si o ní myslí ve školce, vždyť nám ta holka dělá jenom ostudu. Mně tohle udělat jednou, tak bych jí seřezala, že by si na tu pr..l nesedla
!“ Fakt mě to strašně zabolelo a hlavně mě naštvalo, že to řeší s osmiletým dítětem. Takže jsem šla za babičkou a řekla jí mírně naštvaně, že se mi nelíbí, že to řeší se synem, a že pokud chce něco řešit, tak to má řešit se mnou a né s malým klukem… Babička se samozřejmě urazila a dodala, že kdybych dceru vychovávala pořádně, tak by nebyla zlodějka
… Hodně mě to mrzí, chápu, že tohle není správné. Dcera je jinak strašně hodná a šikovná holčička. Chci jí to nějak odnaučit, ale nemyslím si, že řezání hlava nehlava je ten správný způsob… Musím podotknout, že mě toto chování přešlo někdy okolo nástupu do školy a teď je ze mně fakt poctivý člověk …
. Terka
Mám čtyřletou holčičku, která je nejspíše asi po mně
Mamči, máte prosím nějaké zkušenosti nebo rady, jak to holčičku odnaučit?
Děkuji za všechny rady a zkušenosti