Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dcera má nízké sebevědomí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
4.11.24 11:23
Puberta 
Ono to teď bude přechodně horší, i zdravě sebevědomé děti v pubertě začnou pochybovat o tom, zda jsou dost dobré/pěkné/chytré/oblíbené atd. Ty jako rodič podle mě můžeš jenom bezmezně milovat, dávat jí to samozřejmě najevo a to hlavně tehdy, když jí něco nevyjde (aby věděla, že ani neúspěch neznamená, že je „špatná“). Pokud je ochotná s tebou mluvit, tak bych si na ní vždy večer udělala aspoň půl hodinku času, kdy mladší už půjde třeba spát, a povídala si. Věřím, že to zvládnete 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.24 11:36
@Anonymní píše: Více
Ahoj, to mě moc mrzí, ale má dobrou mámu, která si všímá a řeší.
Určitě je dobré takové dítě chválit, když se něco nepovede tak místo kritiky spíš říct - pojď, projdeme spolu, jak to udělat ještě lépe. Zároveň v tom může pomoci rozvíjet její zájmy, koníčky talenty, kdy se může dočkat ocenění od druhých, od vrstevníků.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.24 11:38
Snažila bych se dceru maximálně podpořit (ale ne stylem - nejsi hrozná, jsi skvělá, ale spíš stylem chápu, že se tak cítíš, musí to být těžké) a hledala bych psychologa nebo nějakou terapii. V mezičase možná i nějaké knihy nebo kurz pro sebe o tomhle tématu. Protože tohle vypadá docela vážně a není jisté, jestli to zvládnete vyřešit jen doma. A sebevědomí je klíčové pro její další život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.11.24 11:40
Co zkusit stavět na tom, co jí jde líp jas sestře a zaměřit se na to? Asi potřebuje ujistit, že tohle umí nejlíp.
Já jsem v jejich letech taky jako jediná že třídy dělala jiný kroužek než většina. Byla jsem jediná, dostávala jsem dost chválí i na konkrétním kroužku a ti mě vytáhlo nahoru. Zlepšili se známky i komunikace se spolužáky, postoj ke škole, v myšlení.
- Citovat
- Upravit
4.11.24 11:48
Podporuj jí, ale rozhodně jí rázně zamez projevy nenávisti k té mladší. Radím dobře, protože já jsem mladší dítě, které bylo nenáviděno od narození mou sestrou s mindráky. A to taky není žádný med. A to že mě chtěla jako malé miminko vrátit zpět do porodnice bylo to nejmenší. Další detaily jejího chování ke mě si ponechám, kdyby sem náhodou moje sestřička taky chodila.
Možná bych u té starší zvážila psychologa, aby to někdo rozklíčoval. A pomohl ti to celé pochopit. Možná by se přišlo na to, kde to vzniklo. Podporuj jí, ale opět pozor na mladší dítě, abys nezklouzla do toho, že budeš chválit jen tu starší a tu mladší ne, aby to náhodou ta starší neslyšela. Protože to je taky špatně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.24 12:11
Rozhodně bych vyhledala odbornou pomoc, tohle zavání dost průšvihem a je dobře, že víš kde to začalo (v těch 6 letech, od babičky dcery), ale nemyslím, že to zvládnete samy. Resp. asi byste zvládly, ale zároveň si myslím, že to tam stejně stále dcera někde mít bude a bude to celý život dělat neplechu. Takže terapie určitě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.11.24 12:20
Dekuji za odpovědi. Ano snažím se jí chválit, ale zase nepřechválit. Podporuji jí, snažím se právě i nepoužívat ty negace ve větách, přesně jak píšete. Společného času jen pro nás dvě máme také dost, protože druhá dcera se přihlásila na 2 kroužky a aktivně na ně dochází již 2. Rokem. Starší dcera nemá žádné kroužky, i kdyz už 3 vyzkoušela, tak u žádného nakonec nezůstala, ale doma si čte knihy, stará se o morče a pejska, to jí baví nejvíc.
Podle mě o sobě začala pochybovat od té doby, kdy se její babička začala soustředit jen na mladší dceru a otec tomu taky moc nepřidal. Jednou mi dokonce řekla, že kdyby ona neexistovala, tak bychom s tatínkem určitě zůstali spolu, že je to všechno kvůli ní a že by to tak bylo lepší, kdyby nebyla. 
k psychologovi bych jí vzala hned, ale pořád si říkám, abych to v ní vše ještě neprohloubila a neměla nějakou nálepku. Jenže pak si říkám, že co když to jí zrovna pomůže… s někým si promluvit, najít sebe samu. Mladší dcera je v tomhle úžasná, ségru má ráda a ani na ty její nehativní myšlenky nereaguje nevhodně, ba naopak.. řekne jí že jí má ráda a pořád jí vyrábí nějaký dárečky.
- Citovat
- Upravit
4.11.24 12:31
Dušička malá, určitě vyhledejte odbornou pomoc, není to žádná nálepka, nemusí o tom ani vědět ve škole. Vsadila bych boty na to, že dcerka bude nadprůměrně inteligentní introvert. Introverze není nemoc. Vždy si vzpomenu na citát, který říká: „Svět patří extrovertům, ale introverti světy vytvářejí“. Tito lidi se často velmi dobře uplatní v pečujících profesích, ve vědě, jako veterináři, umělci atd. atd. Jen je potřeba najít, v čem je dobrá, ukázat jí možnosti, však nejsou jen sportovní kroužky, některé děti ani kroužky nepotřebují a nepotřebují velké kolektivy, najdou si svoji vlastní cestu a jakmile vyniknou a zjistí, že jsou v plno věcech stejně dobří, nebo lepší než ostatní, tak začnou vnímat svoji vlastní hodnotu. Pokud je to ale až takto daleko, tak to sami nezvládnete a je škoda zničit mladý život. Svět je plný lidí, kteří mají ostré lokty, často ani nemají okolí co nabídnout, ale jsou hodně slyšet, kolikrát čím prázdnější nádoba, tím hlasitější ozvěna. To zkrátka Tvoje dcera není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.24 12:42
@Zabatko píše: Více
To jsi napsala moc citlivě a krásně. Občas tu padnou příspěvky, které mě chytnou za srdce svou moudrostí a tohle je jeden z nich. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.24 12:45
Souhlasím s příspěvkem výše, dcera nebude jedinec, který se dere do popředí, je hlučný a nejlíp mu je s hejnem obdivovatelů. Potřebuje najít sama sebe, svou hodnotu. Ale to zakladatelko, všechno víš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.24 16:30
Myslím, že nemá smysl předstírat, že „není divná“ a tvrdit, že je úplně stejně dobrá, supr čupr jako ségra. Protože to očividně není pravda.
Na tom být divný není nic špatného (já jsem pro všechny taky exokt). Holka se musí naučit přijmout se taková jaká je. A ne se pořád porovnávat se ségrou.
Zároveň i mladší může trpět tím, že se cítí být trestána za to, že má ségra mindráky.
„Máma mě dostatečně nechválí, aby se ségra necítila blbě“.
„Babička o mě měla zájem, mohla jsem být s ní, ale musím s sebou taha zamindrákovanou ségru“.
Atd. Ta nenávist snadno může vzniknout oběma směry.
Ty jako jako máma můžeš jen bezmeně milovat. Ale i když ji budeš 100× utěšovat, že je stejně dobrá jako ségra. Tak ta holka ti to stejně nebude věřit, protože je dennodenně svědkem toho, jak je sestra úspěšnější a jak ji mají lidi raději.
Pokusila bych se jí vysvětlit, že každý je nějaký. Že karty jsou nějak rozdané a že musí hrát s tím, co má.
A třeba bych nenápadně naznačila, že jsi třeba v její věku byla taky introvertní.. aby třeba měla pocit, že alespoň povhou je k tobě blíže ona než sestra.
Ale tohle je věc, se kterou se bohužel bude muset poprat sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.24 17:36
Potrebuje najit neco, co ji bude bavit a v cem se bude citit dobra, i kdyz ji to nepujde samo od sebe. Prave to prekonavani prekazek pusobi na sebevedomi jako ziva voda. Pokud ma pejska a venuje se mu, nebavilo by ji zamereni tim smerem - agility? Dogdancing?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.24 05:36
Tvoje dcerka potřebuje hodně podpory a pravidelné ujištění, že je výjimečná a cenná právě taková, jaká je. Zkus jí pravidelně povzbuzovat ve věcech, které jí jdou, a oceňovat její úspěchy, třeba i drobnosti. Zvaž také podporu terapeuta, který může pomoci rozvíjet zdravé sebevědomí a překonat pocity méněcennosti, aby se cítila jistější ve svém vlastním potenciálu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Aktuálně na Instagramu
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Ahoj, velmi mě trápí jedna věc. Má prvorozená dcera ( nyní 11 let) je od narození spíše stydlivé s citlivé děvče. Od narození druhé dcery se v ní prohloubil pocit méněcennosti. Neříkám, že neprávem, protože tchýně začala více protěžovat mladší vnučku ( protože ta se nestyděla, dělala blbiny a podle ní byla oproti první normální) a první dcera od té doby má pocit, že žije v jejím stínu. Jsem matka medvědice a tak jsem rázem zarazila protěžování druhé vnučky a tchýni jsem řekla, že buď obě a nebo ani jednu. Od té doby nám doma začlo peklo a můj muž se přidal na stranu tchýně a o první dceři řekl doslova,, tak už jí dej za pravdu a přiznej si, že je divná…bohužel před naší dcerou, když jí bylo asi 6.
náš vztah šel od 10 k 5ti a nakonec jsme šli od sebe. Dcera protože je citlivá a vše vnímá intenzivněji, tak si dává vše za vinu a ségru začala vnitřně nesnášet, i když jí má pritom ráda, nikdy by jí neublížila a věřim, že tohle je čistě ze závisti, protože si ona myslí, že je pro nás něco míň. Tyhle její pocity jí doprovází úplně u všeho, do čeho jde, tak už má v hlavě myšlenku, že jí to nepůjde a bude trapná atp. Přitom je to jinak neskutečně šikovná holka a když by chtěla, dokázala by toho dost, protože má jinak vnitřně hodně energie a trpělivosti. Strašně mě to trápí, že o sobě neustále pochybuje, má dvě hodně dobré kamarádky a pořád se mě ptá, že nechápe proč se s ní baví, že její spolužačky jsou lepší a ona je nic. 
Mimo jiné je to i hezká holka a mě to tak trápí a trápí…