Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Depka v těhotenství?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
PaníKadrnožková
31.8.12 08:54
- Citovat
- Upravit
31.8.12 09:08
@matylda.x to je normální, hormony holt dělají svou práci. Já si pamatuju, že jsem se dokázala rozbrečet i u reklamy na prací prášek 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.12 09:24
Zdravím vás holky, mě chytá depka teď, jsem 23tt a od minulého pátku jsem na zabití, brečím a nálady jak na houpačce… bezdůvodně. Nic mě nebolí, netrápí - fyzicky. Trochu bojuju s bezpelkovou dietou, ale to není zas tak hrozný, abych se cítila takto… Kdy to přejde??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Barbarbar
31.8.12 09:26
no jo, myslela jsem, že to bude snažší, zvlášť takhle na začátku jsem to nečekala. Jsem si říkala, jak budu pěkně chodit na zumbu a na bosu jako doteď, ale tak v jednu na mě dolehne únava taková, že nejsem ničeho schopná..
- Citovat
- Upravit
31.8.12 09:27
@janajelinkova9 ani se nenaděješ uvidíš 
Běž nakupovat, venku je stejně hnusně a v obchoďáku s hadříkama v kabince se ti udělá určitě líp
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Barbarbar
31.8.12 09:29
No to nevim, když si u těch supr modelů říkám, že se do toho za chvíli stejně nevejdu:o)
- Citovat
- Upravit
31.8.12 09:32
@janajelinkova9 píše:
Zdravím vás holky, mě chytá depka teď, jsem 23tt a od minulého pátku jsem na zabití, brečím a nálady jak na houpačce… bezdůvodně. Nic mě nebolí, netrápí - fyzicky. Trochu bojuju s bezpelkovou dietou, ale to není zas tak hrozný, abych se cítila takto… Kdy to přejde??
Mně docela pomáhá to jak prcek kope, a nebo si povídat z holkama ze skupiny je to docela fajn relax:-)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.15 08:35
Ahojky holky.. jsem v 11 týdnu a miminko je plánované s láskou udělané.. Teď mě ale napadají strašný myšlenky… Začínám se za to nenávidět.. chce se mi brečet nad tím že ho asi vůbec nechci, na dovolený si nemůžu dát ani drink.. jak bude probíhat s děckem svatba.. že nebudu moc jet ani na svatební cestu, no strašný..nic podle mým snů.. Do včerejška jsem se na něj těšila.. teď se stydím se někomu svěřit co mě leží v hlavě a je mi z toho strašně. Dokonce mě napadlo že kdybych o to teď přišla tak by mi to bylo úplně jedno.. 
je mi ze sebe na 
chudák malej.. má tak odpornou sobeckou matku. Co mám dělat, přejde to někdy? 
nejradši bych jela domů z práce zalezla do postele a pořádně se vyřvala. Připadám si jak stvůra
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.7.17 08:36
Holky, sama nevim jestli je to depka nebo neco jineho.Jsem teprve v 17tt a uz ted mam pocit, ze to nezvladam, prvni trim.des, nezvracela jsem, ale silena unava, umocnena lekama na podporu udrzeni, do toho stres, aby vse dobre dopadlo-ten tedy pretrvava stale, musim byt doma-vychazky-peklo. Podpora chlapa, nevim, prije mi, ze nic nechape, podle nej se stale valim doma, jenze ja zkraje opravdu nic nemohla, jen jsem lezela a vecer se presunula do postele a to jsem aktivni clovek, pracujici deset hodi v praci, plus pece o domacnost..ale ted…ted je to lepsi, ale zase mam sileny migreny, treba obden, prasky nechci, tak lezim a modlim se at je to za mnou. Vubec spolu nic neopodnikame ted, bud lezim, tak jde sam, nebo jsou to nejake party, kde me to nebavi, vsak ani drink si dat nemuzu, a zatim nikdo z tech pratel netusi ze jsem v ocekavani a zatim to tak chci nechat, kvuli predchozim spatnym zkusenostem, coz taky nechape, proste si nerozumime, travi hodne casu, jakoby nechtel byt se mnou, s tim bremenem co zdrzuje, nic nemuze a vse mu trva. Nedavno mi nabizel sjizdeni reky a divil se ze nechci jet, jsem ted opatrnejsi to preci neni spatne, navic jeho konicky jsou na krev, vysokohorska turistika, vse jsem absolvovala s nim, ale ted proste ne, a on na druhou stranu neudela vstricny krok aby se dalo podniknout neco mene narocneho, takze jsem stale doma sama. Zjistiju ze mi vadi jeho sobecky pristup, o vse se staram ja, on se chodi jen domu vyspat, pak do prace a pak o nem uz nevim, jde si s kamosema, nebo jede nekam na vikend-panske akce.Ja ani nemam kam jit, prootoze, jsem se k nemu pristehovala z mensi vesnicky, max lidi z prace, ale to neni tak casto. A proste celkove mi vadi jeho pristup k vecem.Ma hrozne jednoduchy zivot. A nemyslete si, rikam mu to jasne, rikam svoje pocity a prani, ale proste mi neprijde zraly a to/je mu 35,ja jsem o rok mladsi. Proste mi na rovinu rekne, ze jeho moje tehotenstvi ho nebude v nicem omezovat, to mi prijde tak lito.Ja bych ted radeji volnou prochazku, kino, veceri, on radeji akci, nebo zabavu s kamosema, kdy se vraci v noci a kdyz to ja nechci, tak mam smulu a musim cas travit sama doma.Co to je, depka?? Moje splasene hormony, ze najednou vidim veci co mi nevyhovuji?
- Citovat
- Upravit
16.7.17 08:47
No nevím, myslím že už jsem před časem Váš „stesk“ někde četla.. Jako dle mě to není depka ale našla jste si teda, jak to tak vypadá parádního deb*la… No co teď, tak když s ním není hnutí, tak se zařiďte dle sebe, jak vám to vyhovuje a po narození se uvidí, jestli to v něm vzbudí otcovské pudy nebo se vyměří alimenty a výživné na matku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.17 08:52
Jinak já čekám třetí dítě (všechny 3 se stejným chlapem) a je fakt že každý moje těhotenství je to na rozvod šíleně mě vadí, smrdí, leze na nervy… porodim a jsme zas šťastný - no je to na bednu.. Připadá mi taky tupej a nechápavej a já nevím co všechno, ale zas když mu něco výslovně řeknu, že si přeju tak a tak, no tak to udělá. Ale musí mě pochopit.
Ale my už jsme „zajetý“ 
, víme co a jak.
radím počkat až se to vylodí a uvidí se 
Příspěvek upraven 16.07.17 v 08:53
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.17 08:53
@Anonymní píše:
Holky, sama nevim jestli je to depka nebo neco jineho.Jsem teprve v 17tt a uz ted mam pocit, ze to nezvladam, prvni trim.des, nezvracela jsem, ale silena unava, umocnena lekama na podporu udrzeni, do toho stres, aby vse dobre dopadlo-ten tedy pretrvava stale, musim byt doma-vychazky-peklo. Podpora chlapa, nevim, prije mi, ze nic nechape, podle nej se stale valim doma, jenze ja zkraje opravdu nic nemohla, jen jsem lezela a vecer se presunula do postele a to jsem aktivni clovek, pracujici deset hodi v praci, plus pece o domacnost..ale ted…ted je to lepsi, ale zase mam sileny migreny, treba obden, prasky nechci, tak lezim a modlim se at je to za mnou. Vubec spolu nic neopodnikame ted, bud lezim, tak jde sam, nebo jsou to nejake party, kde me to nebavi, vsak ani drink si dat nemuzu, a zatim nikdo z tech pratel netusi ze jsem v ocekavani a zatim to tak chci nechat, kvuli predchozim spatnym zkusenostem, coz taky nechape, proste si nerozumime, travi hodne casu, jakoby nechtel byt se mnou, s tim bremenem co zdrzuje, nic nemuze a vse mu trva. Nedavno mi nabizel sjizdeni reky a divil se ze nechci jet, jsem ted opatrnejsi to preci neni spatne, navic jeho konicky jsou na krev, vysokohorska turistika, vse jsem absolvovala s nim, ale ted proste ne, a on na druhou stranu neudela vstricny krok aby se dalo podniknout neco mene narocneho, takze jsem stale doma sama. Zjistiju ze mi vadi jeho sobecky pristup, o vse se staram ja, on se chodi jen domu vyspat, pak do prace a pak o nem uz nevim, jde si s kamosema, nebo jede nekam na vikend-panske akce.Ja ani nemam kam jit, prootoze, jsem se k nemu pristehovala z mensi vesnicky, max lidi z prace, ale to neni tak casto. A proste celkove mi vadi jeho pristup k vecem.Ma hrozne jednoduchy zivot. A nemyslete si, rikam mu to jasne, rikam svoje pocity a prani, ale proste mi neprijde zraly a to/je mu 35,ja jsem o rok mladsi. Proste mi na rovinu rekne, ze jeho moje tehotenstvi ho nebude v nicem omezovat, to mi prijde tak lito.Ja bych ted radeji volnou prochazku, kino, veceri, on radeji akci, nebo zabavu s kamosema, kdy se vraci v noci a kdyz to ja nechci, tak mam smulu a musim cas travit sama doma.Co to je, depka?? Moje splasene hormony, ze najednou vidim veci co mi nevyhovuji?
Ahoj budoucí maminko, přijde mi, ze si to moc beres..Prece jsi 17tt, to uz je 5.mesic, přestaň se tolik bát, ze se něco pokazí a zkus se víc těšit na miminko a budoucnost..Přála sis prcka? Mne na zacatku taky bylo zvláštně, sportovali jsem denně a ted jsem rada, kdyz dam procházku..Manzel dal chodí sportovat, na tenis, ja holt doma spis spím nebo odpočívam..Jestli ho třeba zbytečně moc neprudis, kdyz ho s úsměvem posles na turu, nebude se o to raději vracet vecer k Tobe? A zas bude vymyslet i věci společně? I kdyz chápu, ze dokud Ti nebude lip, tak je menší vyber..Ja jsem 15tyden..Do 13tydnu jsem žila práci a spánkem..Ale začíná mi byt lip, tak občas zas dame kino nebo nejake výlety za dobrým jídlem-to můžeme Věřím, ze ta podpora zas přijde.. Chlapi jsou někdy větší sobci, ale věřím, ze at bude táta, obmekci ho to.. Věřím, ze se to srovná a s příchodem drobečka změní.. Protože i kdyz ted říká, ze těhotenství mu život nezmění, tak prcek to udělá ve velkým
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.17 09:02
Oni to ty chlapi tolik nechápou, oni vědí, že ho tam máš, ale to je asi tak všechno. To, že jsi unavená, je ti špatně, a hormony s tebou cloumají oni nezažívají a neprožívají. Pro ně se zatím nic nezměnilo, proto nechápe, že ty nemůžeš na vodu, že nebudeš běhat po horách v 5. Měsíci. Ale já bych si to tak nebrala, je mu nic není a nemůžeš po něm chtít, aby místo vody s tebou doma četl knížky o miminku, jak píšou nademnou s úsměvem bych ho poslala ať se ještě vyřádí. Určitě by to chtělo, aby se věnoval i tobě, ale tak si zase vyraž s kamarádkami někam do kavárny, tlachejte o miminkách a budete spokojený všichni. A myslím, že pak půjde i ta společná večeře, když nebude takový tlak. Uvidíš, jak po porodu, buď to bude ještě horší nebo se to srovná. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.7.17 09:06
@Anonymní píše:
Holky, sama nevim jestli je to depka nebo neco jineho.Jsem teprve v 17tt a uz ted mam pocit, ze to nezvladam, prvni trim.des, nezvracela jsem, ale silena unava, umocnena lekama na podporu udrzeni, do toho stres, aby vse dobre dopadlo-ten tedy pretrvava stale, musim byt doma-vychazky-peklo. Podpora chlapa, nevim, prije mi, ze nic nechape, podle nej se stale valim doma, jenze ja zkraje opravdu nic nemohla, jen jsem lezela a vecer se presunula do postele a to jsem aktivni clovek, pracujici deset hodi v praci, plus pece o domacnost..ale ted…ted je to lepsi, ale zase mam sileny migreny, treba obden, prasky nechci, tak lezim a modlim se at je to za mnou. Vubec spolu nic neopodnikame ted, bud lezim, tak jde sam, nebo jsou to nejake party, kde me to nebavi, vsak ani drink si dat nemuzu, a zatim nikdo z tech pratel netusi ze jsem v ocekavani a zatim to tak chci nechat, kvuli predchozim spatnym zkusenostem, coz taky nechape, proste si nerozumime, travi hodne casu, jakoby nechtel byt se mnou, s tim bremenem co zdrzuje, nic nemuze a vse mu trva. Nedavno mi nabizel sjizdeni reky a divil se ze nechci jet, jsem ted opatrnejsi to preci neni spatne, navic jeho konicky jsou na krev, vysokohorska turistika, vse jsem absolvovala s nim, ale ted proste ne, a on na druhou stranu neudela vstricny krok aby se dalo podniknout neco mene narocneho, takze jsem stale doma sama. Zjistiju ze mi vadi jeho sobecky pristup, o vse se staram ja, on se chodi jen domu vyspat, pak do prace a pak o nem uz nevim, jde si s kamosema, nebo jede nekam na vikend-panske akce.Ja ani nemam kam jit, prootoze, jsem se k nemu pristehovala z mensi vesnicky, max lidi z prace, ale to neni tak casto. A proste celkove mi vadi jeho pristup k vecem.Ma hrozne jednoduchy zivot. A nemyslete si, rikam mu to jasne, rikam svoje pocity a prani, ale proste mi neprijde zraly a to/je mu 35,ja jsem o rok mladsi. Proste mi na rovinu rekne, ze jeho moje tehotenstvi ho nebude v nicem omezovat, to mi prijde tak lito.Ja bych ted radeji volnou prochazku, kino, veceri, on radeji akci, nebo zabavu s kamosema, kdy se vraci v noci a kdyz to ja nechci, tak mam smulu a musim cas travit sama doma.Co to je, depka?? Moje splasene hormony, ze najednou vidim veci co mi nevyhovuji?
Já jsem teď 27 tt a jsem od brezna doma na začátku mi bylo neskutečne zle. Můj přítel má teď pocit, že si musí rychle „doužít“ posledních pár svobodných a volných týdnů a taky ho zajímají hlavně kamaradi a hospoda.
Rozhodně se mi nelepí na bříško, nepátrá kdy bude moct jít na ultrazvuk a nepročítá si manuály jak být skvělým otcem
Je potřeba si uvědomit, že je to pro ně taky nové a hlavně obrovský krok do neznáma ze kterého mají obavy a strach. Můj o svých pocitech nedokaže mluvit a řeší a ventiluje si to po svém.
Je fakt, že 1 až 2 dny v týdnu spolu něco podnikneme (výlet, oběd, večeři, kino nebo něco společně doma budujeme pro mimo). Oni to tak prostě neprožívají to my to malé máme v bříšku a mnohem víc si to uvědomujeme 
Bude nejlepší když budeš myslet hlavně na sebe a svoji pohodu. Já si našla těhotnou kamaradku v okolí (zde na emiminu), chodím na masaže, do bazénu a když není s kým tak sama na procházku nebo nákupy abych se udržela trochu v pohodě. Sedět a čučet doma na tv je fakt to nejhorší kór jestli jsi aktivní člověk jako já.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Objeví se ještě srdíčko?
- 02.06.26
- Linkoping142
Farmakologické ukončení těhotenství a menstruace
- 29.05.26
- Anonymní
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
O co všechno přijdeš není nic proti tomu, co všechno s prckem dostaneš
Pro mě bylo těhotenství (po počáteční radosti) taky nic moc období, ač jsem neměla žádné problémy, ale to mimino vynahradí všechny „radovánky“… jinak první trim je otrava, hlavně když je člověku pořád šoufl a vypadá jak bubák (viz. já), není vidět břicho, ale stejně si připadáš jako tank, nemůžeš pít, nic nebaví, v práci pruda - jak mi bylo blbě, tak jsem toho moc nestihla, pořád s něčím pozadu, pak to bylo lepší, aspoň začal růst pupek, dozvěděla jsem se, kohože to čekám, najednou mi to celkem začalo slušet… pak třetí - pro mě hnus, různé bolesti, blbě jsem spala, dělalo se mi mdlo, odchod na mateřskou a pocit zavírající se rakve… a pak to bylo kráááááásný, voňavý (většinou) miminko, s kočárkem venku (když ostatní jsou zavřený v práci), začala jsem chodit na cvíčo atd.atd.
Hlavně ale vzpomíná se na to krásný a už teď můžu říct, že to je opravdu jedna z nejkrásnějších etap v životě, tak si to užij, jak jen budeš moct