Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Deprese
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
27.5.10 11:09
Asi to chce nějakou aktivitu.Já byla na riziku,věčně sama doma,kamarádi daleko…takže sjem se pěkně mohla užírat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.5.10 11:15
ahojky, taky vím co to je.myslím, první si zkus nějak říct, z čeo máš ty deprese,jaký důvoc - partner, rodina, těhotenství a pak zkusit o tom mluvit s manželm, mamkou, kamarádkou. Pro mě nejhorší bylo takové to sedění doma a hledění do zdi a přemýšlení 
Už jsem to tady psala, narodilo se mi dítě se znoubným nádorem, takže jsem zažívala 9 měsíců peklo
- Citovat
- Upravit
27.5.10 11:17
Anonymní píše:
ahojky, taky vím co to je.myslím, první si zkus nějak říct, z čeo máš ty deprese,jaký důvoc - partner, rodina, těhotenství a pak zkusit o tom mluvit s manželm, mamkou, kamarádkou. Pro mě nejhorší bylo takové to sedění doma a hledění do zdi a přemýšlení
Ježíš,to mě moc mrzí. Tohle je moje nejhorší noční můra.A jak to prcek zlvádnul?A ty,už jste v pohodě??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.10 11:20
Ahoj.Taky trpím deprsí ale po prožitém šoku a velké ztráty takže nevim zda je to deprese a nebo jen smutnění a vyrovnávání se s nastálou situací.
Jsou dny kdy je mi dobře a na nic nemyslím a pak dny kdy pláču a nejraději bych někam utekla.Měla sem strach sama ze sebe,ze svých myšlenek.
Neměla sem se kde svěřit proto že celá rodina je na dně a já měla pocit že já musim bejt ta od které se čeká že musí být silná.Byli chvilky kdy sem ani plakat nedokázala a cejtila že by mi to pomohlo.Uvažovala sem i o lékařské pomoci ale nechtěla sem léky a přišlo mi že tlumit bolest je jen oddalování toho smířit se se skutečností která přišla.Každý den ale cítím že je trošku líp,ale nejvíc se to vrací v noci-v noci když všichni spí.Nejdříve sem to řešila sklenkou vína po které sem usnula.Pak sem zjistila že možná zaženu depku ale rozjede se u mě alkoholismus 
a tak sem si našla 2 práce na doma.Pracuji dokud prostě nepadám na hubu a pak ani nemám děsivé sny proto že toho moc nenaspim.
Pokud však trpíš depresí bez jakéhokoliv podtexu určitě bych za dr šla a slyšela sem že sou i léky které se s mí při těhu,ale jaké to sou to neporadim,ale držim palce.Důležité je mít se komu svěřit a kde se vyplakat.zadržovat slzy je ještě horší
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.5.10 11:21
taky píšu pod anonymem, protože nechci aby to tak maminky tady věděly. Narodil se s bulkou jenomže to bylo takové, že že to nic neni, doktoři mě nechali doma ještě 14 dní prý to je banalita hmm a nakone jsem jela s 14denním děckem do Brna a už jsem tam zůstala bylo to skoro na rok jezdění nonstop.Bulka byla na hrudníku zvenku jako tuková. Nějak jsme to zvládli, dokonce nám říkali, že tak dobře ani doktoři nečekali. měli jsme 9 chemoterapií.
- Citovat
- Upravit
27.5.10 11:27
Já také chtěla napsat jako anonym ale nějak sem to zapoměla zmáčknout 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.10 11:29
To mě fakt mrzí takové trápení ,kort s takovým prďolkou.Ale je to za vámi 
Kamčo-je mi líto tvého trápení.V porovnáním s tvým je moje „utrpení“ nic.Tohle prožívá asi každý po ztrátě někoho blízkého,tohle vyřeší asi jen čas,ikdyž zůstane napořád v tvém srdci…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.10 11:31
Když chceš babské rady, nějaké ti tedy dám, ale netvrdím, že to bude fungovat 
Bylinky - na uvolnění a uklidnění je dobré pít čaj z meduňky lékařské. Pomáhá i čokoláda, ale nevím, jestli je dobré si zrovna na tohle zvykat.
Za těma kamarádkama prostě vyraž, nebo si s nima pokecej to telefonu, chatu, skypu. Pro mě je to vždy vzpruha, hotová psychoterapie 
Nabízí se mi napsat najdi si koníčka, ale chápu, že je to dost těžké, když zrovna nemáš náladu.
No a nejlepší léčba depresí je nevázaný sex 
a taková ta partnerská blízkost. Partnera máš, o mimi se stejně snažíte, takže ideální situace
Držím palce, aby zabraly babské rady a nemusela jsi na psychiatrii. Když to nevyléčíš sama, není žádná ostuda vyhledat pořádného odborníka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.10 11:34
Gina 108 píše:_Držím palce, aby zabraly babské rady a nemusela jsi na psychiatrii. Když to nevyléčíš sama, není žádná ostuda vyhledat pořádného odborníka.
Proto jsem vyšla z anonymity.Tohle se může stát každému z nás…opravdu není za co se stydět
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.5.10 11:36
myslím, že to nevadí, že nepíšeš pod anonymem. Tady má každý nějaký problém. U mě je to i to, že nemám odvahu psát normálně, dělali problém, když se na mě všichni dívali, kdo to věděl
- Citovat
- Upravit
27.5.10 11:37
Anonym sem ráda že u Vás to skončilo dobře.rakovina je strašákem všech.Malej je skvělej že to tak zvládnul!
Vere vždycky když už je líp přijde nějaké smutné výročí jako nedožité 7 narozeniny byli uplně nejhorší den,vyzvednutí vysvědčení na které se tak těšila atd…Bohužel i díky času kdy se to odehrálo už bude každej rok smutnej a už tet se bojim co bude dál.
Co založit uzavřenou diskuzi kde by sme se mohli vypovídat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.10 11:37
Já se ani v reálu nesvěřuji.Všimla sem si že spíš to přátelé dostává do situace kdy neví co říct jak se ke mě chovat,zda se o tom bavit atd.. a ani neni potřeba nic říkat.
Naposled sem se svěřila u naší dětské dr kdy to dopadlo tak že sem brečela že sem ani nedokázala asi 20minut vyjít s ordinace.raději se svěřim virtuálně kdy se nemusim stydět za to že pláču a popadám dech atd..
Příspěvek upraven 27.05.10 v 11:42
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.10 11:41
Já jsem pro uzavření této skupiny,s veřejnýma nemám dobrý zkušenosti 
))
Kamčo-slova lítosti už jsi slyšela asi tolikrát co?Nevím jak ti vyjádřit co nejhlubší lítost nad tím co se stalo..Nejhorší věc,když přežiješ vlastní dítě a jěště když zemře takhle malé Máš jěště Matyáška který tě určitě dokáže držet nad vodou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.10 11:44
Princezna byla moje neteřinka ale byla jak mé dítě..Víc už zde opravdu psát nebudu proto že je to citlivé téma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.10 11:45
Kamča.dalmatinka píše:
Já se ani v reálu nesvěřuji.Všimla sem si že spíš to přátelé dostává do situace kdy neví co říct jak se ke mě chovat,zda se o tom bavit atd.. a ani neni potřeba nic říkat.Naposled sem se svěřila u naší dětské dr kdy to dopadlo tak že sem brečela že sem ani nedokázala asi 20minut vyjít s ordinace.raději se svěřim virtuálně kdy se nemusim stydět za to že pláču a popadám dech atd..
Příspěvek upraven 27.05.10 v 11:42
je to tak,mnohdy je pro přátelé těžké ti to vyjádřit..nevím zda si chceš popovídat,nebo jen říct úpřímnou soustrast a pokračovat jiným směrem…
Já si zase povídám v naší uzavřený skupině,mohu si postěžovat na manžela.Máme skoro všechny přátele a kamrády společný takže před nima je to dost blbý a děláme i v práci spolu a tam je to jěště blbější
Takže já jsem taky pro ten virtuální vztah na pokecání
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zánět spojivek kapky nepomáhají
- 25.08.23
- Lucy01O
Tlak v oku a záškuby
- 23.08.23
- Anonymní
Flek před okem
- 13.07.23
- MartinaKindl333
Vysoká krátkozrakost a porod
- 06.07.23
- Anonymní
