Deprese po porodu CŘ
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Deprese po porodu CŘ
Ahojte, zakládám toto téma ne jako místo pro diskuze typu císař je jednodušší, lepší, bla bla bla, ale jako místo pro ty, které zažily porod CŘ, nebyla a není to pro ně procházka růžovou zahradou a stále je třeba trápí pocity smutku, selhání, deprese… Našla jsem toto téma jen na cizích servrech, ale u nás nikde. Nebo jsem špatně hledala 
Mám teď půl roku po plánovaném císaři, jsem už unavená z věčného bránění se - ne, nemám dítě zadarmo, ne, nebylo to jednodušší atd. Dokonce mě to tak všechno smetlo, že poporodní deprese a moje neschopnost vzepřít se různým babským a doktorským radám zmařila všechny snahy o kojení, vztah k malé si pořád jaksi nemůžu najít, partner tu moji hormonální horskou dráhu taky moc neustál… Už jsem uvažovala o návštěvě nějakého terapeuta, že bych mu tam s pomocí několika balení papírových kapesníčků odbrečela a odškytala všechny svoje smutky. Tak jestli někdo má podobné zkušenosti a myslí si, že je na to sám, tak tahle diskuze je pro vás.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Reakce:
Upřímně se bojím, že se tu dočkáš reakcí typu „neřeš kraviny a buď ráda, že máš zdravé dítě“.
Jestli ti to komplikuje život, je psychoterapeut dobrá volba.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Po prvnim (planovanem) cisari jsem mela veliky pocit selhani. Jak pises, nesnasela jsem dotaz typu; tak co porod? Aha, ty jsi mela cr. No tak to jo. A hned pak-to asi nekojis. Nastesti jsem to ustala. Obrecela jsem si to a dal to neresila. Byla jsem rada, ze mam ditko. A naivne jsem doufala v druhy porod-prirozeny, rychly a skoro bezbolestny.
Rika se, ze kdyz chces rozesmat Boha, mas mu oznamit sve plany.
Druhy porod se mudr rozhodl pro vyvolavani. Ve ctvrtek se zacalo vyvolavat a v pondeli se akutni sekci narodilo nase dalsi ditko. Laktace se na potvoru rozjela a ditko saje o zivot (chapu dulezitost kojeni- zalibu jsem v tom nenasla). Po druhem cr jsem pocit selhani jiz nepocitovala. Naopak, zazila jsem pocit ulevy, ze jsme to oba prezili.
Pokud mas problem vyrovnat se s prubehem tveho porodu a tve negativni nalady se odrazi na rodine, vztahu k diteti nestyd se vyuzit pomoci odbornika.
Drz se, nic si nevycitej a snad najdes brzo cestu k dceri (prece nedovolis cisari znicit tvuj vztah k dceri) 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Ifeoma ahoj. Jsem ve 12 týdnu a je to moje první takže jsem ještě nerodila a nedokážu si představit jak bolí kontrakce, ale vím jistě, že po CŘ to bolí jako prase. Jsem totiž po 2 operacích břichava pamatuji si jak jsem vyváděla po probuzení. Museli mi pichnout něco na uklidnění a dát kyslík. Každý máme jiný prah bolesti. Miminko určitě zadarmo nemáš. Po porodu te určitě dlouho bolelo bříško a miminko jsi v sobě nosila 9 měsíců. Vyprdni se na deprese a na deb*lní lidi a zaměř se na dítě jinak asi psychologa 
ale nenech se. Takové věci říkají závistivci
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Narovinu - Tak si přečti pár deníčku z kategorie prázdná náruč a pokud tě tohle z té deprese nevyléčí, rak leda dobrý psychiatr. Ano přirozený porod je fajn, můžu porovnat oba, ale císař se nedělá pro nic za nic. Některé matky odchází po císaři s prázdnou. Tak poděkuj za zdravé dítě a nelituj se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Ifeoma ja mam dvou cisarich..prvni akutni..a druhy planovany..jsem neskutecne stastna ze mam zdrave detatku diky vcasnemu zasahu..ze zacatku me to taky trapilo..ale na druhou stranu..neni nic dulezitejsiho nez zdrave miminko..tak to ber tak..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já tedy pocit selhání necítím, v tom smyslu že jsem nedokázala porodit… spíš v tom, že jsem si určité věci nevydupala a je pravda že vztah a cesta k dceři mi chvilku trvala. A co mě vytáčí to jsou přesně tyhle slova co píšeš, jo ahá tys měla císaře… ono si totiž sakra málo lidí dokáže představit že to není taková prča, já měla celé šestinedělí problém delší dobu jít, v jizvě mě píchalo a tahalo. To když jsem sledovala a bavila se s kamarádkama co porodili normálně, tak ti toto vůbec neznají. Asi ten terapeut bude dobrá volba, já jsem dost racionální člověk co si spousty věcí dokáže oddůvodnit a podařilo se mi to i s formou porodu, ale pokud bych to nedokázala, volila bych tuto cestu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Narovinu - Tak si přečti pár deníčku z kategorie prázdná náruč a pokud tě tohle z té deprese nevyléčí, rak leda dobrý psychiatr. Ano přirozený porod je fajn, můžu porovnat oba, ale císař se nedělá pro nic za nic. Některé matky odchází po císaři s prázdnou. Tak poděkuj za zdravé dítě a nelituj se.
Anonymní hrdina, co? Psychika neexistuje a dokud je na tom někdo jiný hůř, člověk nemá vůbec právo pociťovat smutek, viď?
Zakladatelko, hlavu vzhůru. Psychologa se vůbec neboj a jdi do toho, nejspíš ti to opravdu pomůže. Nemůžeš za to, co se stalo. Nech si to potvrdit, bude lépe!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@fashion_victim83 jestli to je pravda tak porod asi nepreziju a u první kontrakce omdlim 
Tak ty operace jsem měla už docela dávno. V té době jsem byla takova posera, že k zubaři by mě nikdo nedostal a krev jsem si nenechala vzit jeste 3 roky zpátky 
teď už jsem dospělejší a snesu víc. Hlavně se už tolik nebojím. Hlavně chci donosit a porodit zdravé miminko. To je teď jediné na čem mi záleží.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já bych ti ten rozhovor s odborníkem za sebe doporučila. Já sice rodila přirozeně, ale ihned mě vezli na operační sál a šili v celkové anestezii, mimčo mi jen 2× ukázali, 24 hodin na JIP, dcerku mi dali na pokoj až další den odpoledne. Nevinná poznámka „stát se to před XX lety, tak určitě vykrvácíte“ u mě spustila výčitky, že jsem svou neschopností ohrozila sebe na životě a dítě by mojí vinou vyrůstalo bez matky, druhou noc po porodu jsem probrečela. Mně velmi pomohl ještě v porodnici rozhovor s lékařem, který byl u porodu, a s lékařkou z novorozeneckého, probrali jsme, co a proč se stalo a že to není moje chyba, tím jsem si to v sobě dokázala vyřešit. Což bych moc přála i tobě
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Narovinu - Tak si přečti pár deníčku z kategorie prázdná náruč a pokud tě tohle z té deprese nevyléčí, rak leda dobrý psychiatr. Ano přirozený porod je fajn, můžu porovnat oba, ale císař se nedělá pro nic za nic. Některé matky odchází po císaři s prázdnou. Tak poděkuj za zdravé dítě a nelituj se.
Už je to tady, evidentně si za tím hodně stojíš, anonymko 
Samozřejmě, dokud je na tom někdo hůř než ty, nemůžeš se cítit špatně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@blobfish píše:
Už je to tady, evidentně si za tím hodně stojíš, anonymko
Samozřejmě, dokud je na tom někdo hůř než ty, nemůžeš se cítit špatně.
Co nemůžeš, NESMÍŠ!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Neodsuzuji, poporodni deprese potkala i me. Me odrovnalo psychicky dlouhodobe nevyspani, coz vseobecne zvladam spatne. Byla jsem fakt zrala na Chocholouska. Pomohl mi jen cas, kdyz po prvnim roce zivota zacaly deti spat celou noc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já musela jít na císaře z důvodu HELLP syndromu v 27.tydnu, malá mi po devíti dnech umřela na infekci. Musela jse se smířit, že o další dítě se můžeme snažit nejdřív za rok a už vždy budu rodit jen císařem z důvodu svislého řezu na děloze. Ze všech těch zkušenosti mám trauma, bolest a prazdnotu ze ztráty dítěte, klidně podstoupim další císaře, hlavně abych měla dítě. Císař není jednoduchý, ale dá se to zvládnout, já byla ráda, že jsem přežila…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Ifeoma
Byla jsem na Regresní terapii a moc mi to pomohlo a myslím, že tobě by se určitě ulevilo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
