Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Hezký večer mamky,
Prosím o radu nebo zkušenosti. Máme doma 10-ti měsíčního chlapečka. Je to velmi bystré šikovné a hodně temperamentní díťátko. Problém ale máme s jeho vztekáním. Kdykoliv mu něco zakážeme důrazným „ne“ popadne ho amok. Dostali jsme se dokonce už do fáze kdy dnes dostal přes ruku a začal vyvádět tak že do mě bušil rukama a v hysterickém amoku řval: nenenenene…dělá to jen mě na manžela si to nedovolí. Nechci se samozřejmě nechat od batolete mlátit a už vůbec z něj nechci vychovat vzteklého kluka. Pokud ho odnesu jinam tak to nemá efekt-udělá to za chvíli znovu a ještě na mě provokativně koukne co na to říkám. Jak docílit toho že to dítě nesmí dělat? a hlavně jak odbourat takové hysterické amoky? jde to vůbec v takhle nízkém věku směrovat správnou cestou? Moc děkuji za Vaše zkušenosti ![]()
V deseti mesicich, jo??? To my zazivame ted ve skoro dvou letech. Vzdyt nemuze mit skoro poneti, co se po nem chce. Ale nevim, treba se mylim.
Mě vždy zabíralo nevšímat si, vyzuří se a přijde. Ale je pravda, že v deseti měsících se nevztekala.
Jinak taky myslím že na vychovávaní je ještě prcek. Vysvětlovat, vysvětlovat! Zabránit v plácání.
@palapa to by ses divila! jsem z toho dost zoufalá ale je to tak ![]()
Záchvaty vzteku? Já bych mu nasekala na prdel…přes plínu mu stejně neublížíš a aspon bude vědět, že takhle teda ne.
Až bude starší, tak ignorovat, odnést do jiného pokoje.. Ale řekla bych, že to má jakýsi efekt až tak po roce a půl. Záleží na dítěti..
Taky mám vzteklinu. Amoky má denně. Když ji přebaluju, oblékám, nedovolím ji hrát si s něčím nebezpečným…
Jsem zvědavá, co ti napíšou.
Gabriel, když ona už se tam nevejde..
@poprvé těhulka @gabriela82 holky nejhorší že nepomáhá nic…vysvětlovala jsem se zvednutým prstem a že: ne ne ne! amok jako blázen a to jsem se ho ani nedotkla jen mu zvýšený hlasem pohrozila a už to jelo: řev jako blázen a mláceí do mě ručkama ![]()
Záchvaty vzteku asi jsou možný i v tomhle věku, i když nevím, jestli je to opravdu vztek v pravém smyslu slova. Když si moje dítě hraje s něčím nepatřičným (nebezpečným nebo drahým) a seberu mu to, taky se rozpláče a dostane jakýsi „záchvat“, který jsem si ale dosud vysvětlovala jako smutek z toho, že jsem mu něco sebrala. Taky mu raději věci měním - jednu věc mu seberu, jinou mu dám do ruky. Když nechci, aby někam lezl, odlákám jeho pozornost, třeba si sednu k jeho hračkám a začnu si stavět věž z kostek (to ho spolehlivě přivábí, aby to mohl hne zničit). Nebo ho odnesu a posadím si ho na klín a děláme třeba berany berany duc. Prostě cokoli, aby se zabavil a zapomněl na to, co chtěl dělat.
Mám „kamarádku“, která taky plácne své desetiměsíční dítě, když jí třeba vykrámuje cédéčka, ale u nich je to tím, že se dítě nudí a ona ho prostě neumí zabavit. Čili chudák dítě.