Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Lama Lama a já jsem říkala, že ne jim to říct, ale ukazovat jim, že není vše samozřejmé.
@lolink tohle je nepříjemné, když tatínek a maminka vodí každých 14 dní jiného strýce nebo tetu. Díteti to ani nemůže připomínat model rodiny. A chapu, že v pubertě to je pro děti nepříjemné už jen z pohledu okolí. Avšak některým dospělým nedojde, že partnera nemusí hned brát domu, že ho má první poznat sám a pak vzít domu.
@Lama Lama Souhlas, zas mas naprostou pravdu. A tady si myslim, ze neni problem, ze si otec nasel pritelkyni, ale ze se deti citi ohrozene jejim ditetem. Coz tedy neznamená, ze by se kvuli tomu meli rozchazet, ale spis by to mohlo pomoct pochopit proc a co s tim.
@Štěpánka Kl píše:
@Lama Lama já právě znám pár děti, co jsou z dětského domova nebo neměli štěstí na jednoho z rodičů a jejich úcta ke starším a vděčnost za každé pohlazení, objetí, maličkost je pro mě vždy dojemná. Jak jim chybí máma a berou mě jako někoho, kdo jim dá čas, úsměv, pohlazení, objetí. Ale ja s nimi neziju, jsem hodná teta. A hlavně děvčata 12 a 13 let, jsou už neskutečně rozumově vyspělá, to se u dětí v běžné rodině, kde maminka vše za ně udělá a umete cestičku nevidí. Proto své očekávané dítě, chci mezi tyto děti vodit, aby vědělo, že láska od rodičů není dopřána všem.
Jo, mama me take vozila do destkych domovu na den deti se vozily darky. Ale ze by to ve mne probudilo vdek, to ne. Spis ted delam to same u azylaku a beru tam deti. Vysvetlujeme si, ze je dobre pomoci lidem v takove nouzi. Ale nebudu v nich pestovat vdek za to, ze jsem byla tak hodna a neodlozila je.
@Lama Lama tak já bych ani nijak to, že jsou děti pro maminku i tatínka to nejdůležitější. Ale tady tatínek psal, že jim říká, že pro ně se nic nemění, že jsou pro něj stejně důležití jako před tím. Myslím si, že by cestu měl zvolit terapeut a nebo by mohli ještě pomocí děda s babičkou, kteří by mohli dětem vysvětlit, že tatínek je má a vždycky mít rád bude, ale že i on potřebuje někoho o koho se bude moct opřít, až oni budou mít svůj život.
@Štěpánka Kl píše:
@lolink tohle je nepříjemné, když tatínek a maminka vodí každých 14 dní jiného strýce nebo tetu. Díteti to ani nemůže připomínat model rodiny. A chapu, že v pubertě to je pro děti nepříjemné už jen z pohledu okolí. Avšak některým dospělým nedojde, že partnera nemusí hned brát domu, že ho má první poznat sám a pak vzít domu.
Ale zakladatel to udelal po roce. To mi prijde uplne v pohode. Mne to nepoznamenalo. Mam dobreho manzela, dobrou rodinu, deti vypadaji a myslim si, ze jsou stastne. Mamka nemela stesti. Preji ji, at v soucasnem vztahu stastna je. Obcas to sice neuchopila uplne nejlepe, ale vsichni obcas udelame nejakou chybu. Ja mela dobry model rodiny od babi s dedou. Cela rodina byla fajn a dali mi vse, co za dane situace mohli.
@Nowuka2 píše:
No tak když se na ně matka vybodla tak mohly skončit kdekoli, od pěstounů až po popelnici. To je holej fakt.
Je jím 11 let máš pocit, že by se dítě mělo zaobírat nad faktem, že mohli skončit v popelnici nebo v deěcáku?
Jako vážně?
@lolink to se může stát vsem, někdy chceme, aby nás někdo miloval a ne hledáme ty správné, kteří nám to mohou dát. Ty si si svou cestu našla, protože si nejspíš chtěla opak a vzor si si našla v babičce a dědečkovi. Každý si nakonec tu cestu vybereme a málo kdo z nás by ji chtěl jít sám a tak se na druhou stranu na maminku ani zlobit nechceš.
Mamu nemaji a otec jim privedl domu dva vetrelce. Jedina pevna puda pod nohama se z jejich uhlu pohledu borti. Rozhodne resit s odbornikem. A cekat od deti vdecnost, ze si je nenechal umrit hlady je naprosty nesmysl… vim, ze si to nerekl ty zakladateli.
@Tomáš916 píše:
Ano nevlastní je nevlastní, my nepotřebujeme, aby mou přítelkyni braly jako matku, bohatě by stačilo, kdyby fakt, že nás je o dva více (má syna) přijaly. Neustále jim vysvětluju, že oni jsou pro mě všechno na světě, že ale také potřebuju vedle sebe ženu, snažím se jim říct, že oni také jednou budou chtít žít se svým partnerem partnerkou. Ujistuju je, že na našem vztahu se nic nikdy nezmění, pořád pro mě budou milované děti, ale nic nepomáhá.
No asi je prostě někde chyba. Zeptej se přítulkyně. Dokud byla družinářka, poslouchat ji museli jen ve škole. Teď jim spí v ložnici. To je opravdu jiný level. Nenačapala vás při sexu? Možná prachaprostě žárlí. Mělo by ji to přejít, ale taky ne.
@Štěpánka Kl píše:
Berou Tě jako svůj majetek a žárlí. Myslím, že oni si v 11 ještě neuvědomují, že jednou budou chtít mít partnera, protože nebudou chtít být samy, tohle pro ně ještě nemá žádný význam, upnuli se na Tebe. Poradila bych se s psychologem, jak na pubertální děti, se sobeckým manipulativním přístupem.
Rozhodně bych se v Tvém mladí, dětem nepodvolila, oni jednou vyletnou z hnízda a Ty přece kvůli nim nebudeš sám. Nenechte si rozbít vztah a oni si zvyknou, nic jiného jim nezbyde.
Měli by si uvědomit, že málem skončily v dětském domově, nebýt Tebe a teď máš právo na lásku i štěstí Ty.
Hodně štěstí, ať se Ti podaří vztah udržet a děti to začnou respektovat.
Tohle fakt děti v 11 nechápou. Oni berou jako samozřejmost, že se někdo o ně stará. Protože jsou na to zvyklé. Vděk pocítí možná v době, kdy sami budou rodiči a ocení, že se na ně otec a zbytek rodiny nevyprdnul.
@Tomáš916 píše:
Rozhovor vedeme velmi často, ať už společně nebo jen já a děti. Odpověď je že jí nenávidí, na otázku proč odpoví protože. Svou biologickou matku neznají, po narození je dostala do péče má mamka, jelikož já nebyl plnoletý. V jejich dvou letech, když jsem dokončil střední školu jsme se od rodičů odstěhovali a od té doby jsem je vychovával sám. S občasnou pomocí mých rodičů, kteří je v případě, když jsem musel být déle v práci hlídali.
Protože - není odpověď v jedenácti letech. Zkus nějakého odborníka pro všechny a kdyby to nešlo, tak jen pro sebe. Až budou děti velké, budou rády, že tě nemají na krku a nemusí mít o tebe obavy. Většinou nejen rodiče chtějí aby se dětem dobře žilo, ale i děti mají radost, že se rodičům dobře žije.
Na povel nikoho mít rády nebudou, to je jasné. Na svůj věk jsi hodně zodpovědný. Kluci v tvém věku čumí do mobilu a nahánějí chlast a holky a to co opravdu nechtějí, jsou závazky. Jednou by ti tvoje děti měly líbat nohy. Teď to ještě neví.
Když si samoživitelka najde partnera, tak to tady rozebírá málokdo. Máš stejná práva.
Nenapadlo tě, že to v nich třeba někdo živí? Tvoji rodiče by nemohli pomoci s vysvětlováním? Za chvíli jim bude patnáct a když budou doma tak nespokojeni, mohou si vybrat školu s internátem. Budou doba jen na víkend a prázdniny a to snad vydrží.
Nemusí doma trpět. Kvůli dětem se lidi nechtějí rozcházet, ačkoliv žijí hrozně, kvůli dětem nechtějí lidé další vztah… v životě ty děti budou muset vydržet takových (podle nich) křivd hodně. Zkus odborníka. To snad pomůže.
@Štěpánka Kl svému dítěti dávám lásku, protože chci a neočekávám snad od něj vděčnost. To že se má někdo hůř, neznamená, že mi musí být moje dítě vděčné za to, že on se tak nemá. Každý to máme jinak, chtěla bych, ayy mě děti měli rádi,, protože chtějí a ne z vdecnosti, protože jiní to nemají. Jestli si myslíš, že setkávání s postiženymi z nich udělá lepší lidi, tak si na omylu, to je dost o povaze
…
@Anonymní píše:
@Štěpánka Kl svému dítěti dávám lásku, protože chci a neočekávám snad od něj vděčnost. To že se má někdo hůř, neznamená, že mi musí být moje dítě vděčné za to, že on se tak nemá. Každý to máme jinak, chtěla bych, ayy mě děti měli rádi,, protože chtějí a ne z vdecnosti, protože jiní to nemají. Jestli si myslíš, že setkávání s postiženymi z nich udělá lepší lidi, tak si na omylu, to je dost o povaze…
Jako malá jsem si hrála s holčičkou, co měla mentálně retardovaneho bratříčka a hodnejsiho kluka jsem snad neznala, vždycky přišel a objal mě, takovou silou a díval se na mě, tak hezky, že když si na to vzpomenu musím se usmívat. Potkala jsem ho s maminkou asi po 15 letech a on mě ten 23 lety kluk s duší 6leteho chlapečka poznal a zase mě šel objimat, měla jsem z toho neskutečnou radost.
Na střední jsme ve třídě měli kluka po mozkové obrně, má půl těla zkrouceneho, ale už od počátku jsme si ho všichni zamilovali. Ne z lítosti, ale pro jeho duši, humor a šibalský úsměv. To že má někdo zdeformovane tělo neznamená, že by neměl krásnou duši. Dodnes ho řadím mezi mé nejlepší kamarády. Avšak bohužel i on se na základní škole setkal s šikanou a často když jsme šli po ulici na nás lidé divné civěli. Kdyby byly od mala zvyklí, že Ti lidé jsou stejní jak my, nehledě na to, jak vypadají, bylo by pro tyto čisté duše příznivější prostředí.
@Lama Lama s tim souhlasim. Ja mela otcimu par kousku. Od jednoho roku. Takze u mne to byl standard. Tady prisla v blbem veku. Deti potrebuji cas a trpelivost to zpracovat. Osobne jsem mame dost veci odpustila a pochopila az s prichodem svych deti. Tak to ma dle meho dost lidi.