Děti a nová přítelkyně

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Russet
53518
17.1.20 07:31
@Tomkins píše: Úplně jsem si vzpomněl na film „Jak vytrhnout velrybě stoličku“. Jak malej kluk chtěl pořád tátu a když už našel chlapa, se kterým byl rád, tak jakmile se dozvěděl, že je to jeho pravej táta, začal ho nenávidět.Já myslím, že děti nejsou zvyklé, že by doma byl ještě někdo další. Někdo, koho máš rád, a kdo jim tě bere. Je úplně jedno, jak se tvoje přítelkyně chová. Nenáviděly by každou.

On ho nesnášel proto, že byl opravdu jeho, ale že za ním nepřišel, když měl narozeniny. Nebo v neděli. „Ale já nevěděl, že jsi na světě!“

„Ale že je máma na světě, to jsi přece věděl!“

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
sezam01
215
17.1.20 14:43
@Tomáš916 píše:
No s mámou jsem znovu promluvil, zdá se, že pochopila. K psychologovi jsme objednáni také. Půjdeme tam já s přítelkyní, bez dětí, ale prý se uvidí, podle toho jak si popovídáme, ale je prý možné, že na druhou návštěvu budou muset i dvojčata. No uvidíme za tři měsíce co se dozvíme.

Držím ti a vám všem moc palce, budu ráda, pokud si vzpomeneš a dáš vědět, jak to u vás vypadá.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Tomáš916
1014
17.1.20 17:39
@sezam01 píše:
Držím ti a vám všem moc palce, budu ráda, pokud si vzpomeneš a dáš vědět, jak to u vás vypadá.

Určitě budu dávat průběžně vědět, už jsme něco vyzkoušeli sami. Tak uvidíme jak to zafunguje, zatím je to s protestem dvojčat, ale zdá se mi, že jim začíná docházet, že tudy cesta nevede i když to stejně pořád zkouší. Dokonce víc a víc, ale já už si jsem teď jistější a nemám vůči nim takové výčitky. To snad zafunguje, hned to vycítili oba dva.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
ludmilaadamkova
18.6.20 14:38

A jak jste dopadli?

  • Citovat
  • Upravit
Tomáš916
1014
18.6.20 20:33
@ludmilaadamkova píše:
A jak jste dopadli?

Dobře, jsme šťastná rodina :palec: :kytka:.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
ludmilaadamkova
19.6.20 06:27

@Tomáš916 to je dobře a nechceš to trochu rozepsat klidně do SZ jak jsi já holky vyzrál nebo čím to bylo?

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
29.10.25 09:08

Chtěla bych obnovit diskuzi. Mám 9 měsíců přítele, děti o něm ví od začátku, seznamování proběhlo postupně, od pár minut párkrát až k večeři a bowlingu…Starší dcera ale odjela do zahraničí (dočervna 2026) a tak nemáme pro sebe skoro žádný čas, kromě jednoho večer a v týdnu a jednoho víkendu za 3 týdny, kdy je dcera dle rozsudku s otcem. Abychom se viděli je teď občas přítel i u nás…he opravdu hodný, hledá možnosti jak dceru překvapit, co s ní dělat, jaké hrát hry, věnujeme se jí, když jsme společně…Ale dcera to pořád bere více méně jako nutnost…a spíš „odmítá“, pak je ale situace, kdy se zeptá, jestli přítel zůstane a dodělá s ní tu stavebnici, jestli s ní bude hrát to a to…Přítel to pojímá tak, aby cítila, že když je i on s náma, má tam nás dva, ne že on jí bere mě…Dceři je 11, jsme 6 ler rozvedení a víc jak 5 let jsem byla sama…přítel je druhý chlap po rozvodu, první byl jen asi 2 měsíce jen rande a s dětma jsem ho nijak neseznamovala, jen věděli, že jdu na večeři…Starší dcera (16) mi to přeje, obě vidí, že jsme ˇšťastná, obě říkají, že je moc hodný, že mě má rád, že chtějí, abych s ním byla…Ale je čím dál víc situací, kdy jsem v šíleném tlaku, že nevím co s tím…Nemocná matka, která vyžaduje péče a nárokuje si čas, to, že bych chtěla být s přítelem a to, že nechci dceru nijak tlačit a chci, abychom vše zvládli dobře, protože oba uvažujeme o společném budoucnosti, je nám spolu krásně, cítíme to oba tak, že jsme na stará kolena našli, to co člověk celý život hledá…Takže ne není to nějaká známost…Ale neplánujeme zatím společně bydlet…i když si myslím, že časem na přemýšlení o t om dojde…Ne nevodím dětem domů strejdy…Ale nějak nevím co s tím vším, pořád balancovat někde na hraně toho, aby všichni byli spokojení, nikomu nebylo ublíženo…
Jak dlouho u vás trvalo než děti vzaly druhého jako nějakou součást a nebraly to jako někoho kdo vás jim bere…? Jak to u vás probíhalo, jak jste to řešili? Zase není tak malá, aby nechápala, zase nechci, aby ona řídila to jak vše bude fungovat (je poahou od mala dost „asertivní“, zvyklá jako nejmladší v rodině brát si co chce, typický benjamínek…vydupávat si co chce) je těžké najít ten balanc, kdy bych jí nějak " ubližovala, a kdy je to trochu snaha, aby bylo vše po jejím a jako většinou si chtěla vše řídit…Mooc děkuju. A děkuju i za anonym, přijdou mi ty info dost osobní o dětech…

  • Citovat
  • Upravit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Zkušenosti a hodnocení

Knihy z edice Disney Baby

  • (4.8) + 40 recenzí

Nejšťastnější miminko v okolí

  • (3) + 6 recenzí

Ahoj, tati

  • (5) + 5 recenzí

O Budulínkovi

  • (5) + 5 recenzí

O Červené karkulce

  • (5) + 5 recenzí

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin

Syn hodně vodí za ruku

  • 16.09.26
  • Anonymní

Dobrý den, nedávno jsem narazila na informací, že časté vodění za ruku, pokládání ruky dospělého na hračky apod. může být znakem autismu.... Odpověď

Dítě se bojí jít ven

Dobrý den, píšu vám ohledně syna, kterému je čerstvě 5 let. Je hodně nervní, nemá žádnou autoritu k nikomu, ani ke mně. Tento rok měl nastoupit... Odpověď

strach z otce

Dobrý den, jsem babička jedenáctiletého vnuka, který byl po rozvodu rodičů svěřen do péče matky. Ještě před rozvodem se otec odstěhoval do 300... Odpověď

Děti a otec bez zájmu o ně

  • 07.06.26
  • Anonymní

Dobrý den, manžel se před již delší dobou odstěhoval pod záminkou péče o clena rodiny. Se mnou se nedomlouval a synům, tehdy 6 a 12 let nic... Odpověď

Strach z dětí u 2lete

  • 18.05.26
  • Anonymní

Dobrý den, Naše dvouletá dcera má velký strach z ostatních dětí. Poprvé jsem si toho začala všímat okolo 1 roku, ale myslela jsem si že je to... Odpověď