Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Děti a nová přítelkyně
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2.1.20 08:23
Sama jsem macecha, tyhle problémy tedy nemám, ale i já jsem vyhledala pomoc psychologa (až po letech, moje výchova mých vlastních dětí - jsou starší - byla velmi odlišná a se stylem výchovy mého partnera se neumím smířit). Podívala bych se také na to, jak Tvoje maminka na novou osobu a jejího syna reaguje.
Celkově vám moc držím palce!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.20 08:27
A ptal ses dopředu, než došlo na stěhování, jestli o to ty děti stojí?
Já bych na Tvém místě s tím stěhováním počkala, až odrostou, pro ně to je velká změna a nemůžeš čekat, že budou jásat z nové cizí ženské, která se jim nastěhovala na jejich území…
Když už jsi to dopustil, tak ted jedině nějakého psychologa, zkusit zachránit, co se dá anebo rozchod, děti jsou v blbém věku, já bych nečekala na to, až si kvůli mým hrám na štastnou rodinu pokazím vztah k vlastním dětem… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.20 08:28
@Tomáš916 píše:
Ano nevlastní je nevlastní, my nepotřebujeme, aby mou přítelkyni braly jako matku, bohatě by stačilo, kdyby fakt, že nás je o dva více (má syna) přijaly. Neustále jim vysvětluju, že oni jsou pro mě všechno na světě, že ale také potřebuju vedle sebe ženu, snažím se jim říct, že oni také jednou budou chtít žít se svým partnerem partnerkou. Ujistuju je, že na našem vztahu se nic nikdy nezmění, pořád pro mě budou milované děti, ale nic nepomáhá.
To je první?
Hele, šla bych na to pomalu. Rozhodně bych jí ted co nejméně zapojovala do péče o té děti a prostě tomu nechala jen cas. Rok mi nepřijde zas tak brzy. POkud to není již několikátá v pořadí. Měly by respektovat, že se zkrátka jednou někdo najde. Zbytečně bych netlačila na pilu, tolerovala bych, že tam nejsou pozitivní emoce, ale neustupovala. Snažila bych se zjistit, o co jde, semtam při příležitosti, kdy ony začnou jít do opozice se opakovaně ptala na konkrétné problémy - v čem jim vadí, co konkrétně změnit. Pokud to nedokážou formulovat, pomoct jim. Ale jestli budou jen mlít „protože“, tak bych se tím neřídila. Plus bych dala i na signály okolí - ono toho nového partnera nemusíš vidět v tom správném světle. Pokud okolí partnerku nevidí taktéž nejlépe, byla bych na pozoru.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.20 08:30
@Nowuka2 píše:
No tak když se na ně matka vybodla tak mohly skončit kdekoli, od pěstounů až po popelnici. To je holej fakt.
NO, to asi všechny děti na světě. Ale že by to tak měly vnímat v 11ti letech, to nejspíš ne, že?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.20 08:30
@Tomáš916 radu nemám, ale velmi tě obdivuji a smekám klobouk před tebou 
, málokterý muž- kluk by dokázal to co ty, upřímný obdiv a doufám, že se situace asi s tím psychologem postupně vyřeší, máš právo i na svůj život 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.20 08:32
@Aduš8 píše:
@Štěpánka Kl v tomhle s tebou naprosto souhlasím, většina mladých kluků by dítě (nedejbože ještě dvě), odložila a nestarala by se. V tomhle klobouk dolů před zakladatelem. Na druhé straně to o to bude mít těžší, protože je to ten důvod, proč jsou na něj děti tolik upnuté.
Já s tebou souhlasím, že to je frajer a že opravdu je to tak, že děti mají štěstí, že maj takovýho tátu. Ale rozhodně bych to nestavila tak, „že by měly být vděčný“. Takle to fakt v 11ti nefunguje.
Dítě adoptované od narození nebude svým rodičům víc vděčné něž jakékoli jiné jedenáctleté dítě. Pro děti je zcela samozřejmé, že se o ně rodiče starají a milují je. Bez ohledu na okolnosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.20 08:33
@Tomáš916 Jak se chová tvá přítelkyně ke svému synovi a ke tvým dětem, dělá mezi nimi rozdíly? A jak toto máš ty? Jak je její syn starý, má svého otce, který funguje? Taky to vidím hlavně jako žárlivost ze strany tvých dětí na to, že mají doma někoho, s kým se musí dělit o tebe, a to nejen tvou přítelkyni, ale i její dítě, to navíc má maminku, kterou oni nemají a nikdy neměli. K tomu počátek puberty a opravdu to, že se v pohodě snesli, když s vámi nebydleli, vůbec nezaručuje, že se snesou při společném bydlení. Dřív to byla jen kamarádka, teď je to někdo, kdo jim zasahuje do života 24 hodin denně, musí se jim přizpůsobovat, dělit se o věci a hlavně o tebe, a že je dcera horší, není nic divného, holčičky bývají na tatínky víc fixované jak kluci. Tím, že má sama dítě, nejde asi chtít, aby se ona přizpůsobila vám úplně ve všem, je taky třeba brát nějaký ohled na její dítě, a pokud si ani ty děti úplně nesedly, bude to o to těžší. Taky bych volila dětského psychologa specializovaného na tento typ problémů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.20 08:33
@Štěpánka Kl píše:
@j.a.n.i1 jeho to problém je, ale nevím, jak Ty, ale většina v 16 letech děti dělat umi, ale vzít tu odpovědnost a starat se o ně, to už nedokáže každý. Ale je vidět, že Ty k nikomu takovému úctu nemáš, tak se měj.
Ne, to, ze se clovek postara o vlastni zdrave deti povazuju za standard a ne neco, co by si zaslouzilo nejakou extra zvlastni uctu. Kor prezentovanou tak, ze mohou byt rady, ze neskoncily v decaku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.20 08:40
@lolink píše:
Jo, vdecny budou. Za par let, az naberou zkusenosti. V tomhle veku z nich vdek rozhodne nevystoura.
já myslím, že to @Štěpánka Kl myslí dobře, ale blbě formuluje.
Podle mě by se děti měly učit věku, respektu k tomu, že nejsou na světě jediné, že se svět netočí jen kolem nich a táta má také své potřeby a že i přes to, že dělá něco, co se jim nelíbí, je má moc rád a zaslouží si to, mít vedle sebe nějakou partnerku i na úkor jich samotných.
ALE - v tomto věku je to opravdu o tom, že se to právě mají učit. V atmosféře bezpečí jim to má být v klidu vysvětleno. Je zcela přirozené, že to tak cítí, dokonce i že to dávají najevo a že je to automaticky nenapadne, že mají být vděčné. To se teprve naučí a, jednou to přijde, že už to tak vyhodnotí sami. Ale ted jsou ve věku, kdy se to učí - to znamená - sami k tomu nedospějí, na druhou stranu už by měly dostávat tu informaci, že táta má také své „CHCI“ a může jít proti jejich „NECHCI“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.20 08:41
@Lama Lama já právě znám pár děti, co jsou z dětského domova nebo neměli štěstí na jednoho z rodičů a jejich úcta ke starším a vděčnost za každé pohlazení, objetí, maličkost je pro mě vždy dojemná. Jak jim chybí máma a berou mě jako někoho, kdo jim dá čas, úsměv, pohlazení, objetí. Ale ja s nimi neziju, jsem hodná teta. A hlavně děvčata 12 a 13 let, jsou už neskutečně rozumově vyspělá, to se u dětí v běžné rodině, kde maminka vše za ně udělá a umete cestičku nevidí. Proto své očekávané dítě, chci mezi tyto děti vodit, aby vědělo, že láska od rodičů není dopřána všem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.20 08:43
@j.a.n.i1 píše:
Ne, to, ze se clovek postara o vlastni zdrave deti povazuju za standard a ne neco, co by si zaslouzilo nejakou extra zvlastni uctu. Kor prezentovanou tak, ze mohou byt rady, ze neskoncily v decaku.
Proč zdravé? Nemocné dítě si snad péči rodičů nezaslouží. Některé postižené děti mají více empatie a lásky, než dítě zdravé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.20 08:51
@Štěpánka Kl píše:
@Lama Lama já právě znám pár děti, co jsou z dětského domova nebo neměli štěstí na jednoho z rodičů a jejich úcta ke starším a vděčnost za každé pohlazení, objetí, maličkost je pro mě vždy dojemná. Jak jim chybí máma a berou mě jako někoho, kdo jim dá čas, úsměv, pohlazení, objetí. Ale ja s nimi neziju, jsem hodná teta. A hlavně děvčata 12 a 13 let, jsou už neskutečně rozumově vyspělá, to se u dětí v běžné rodině, kde maminka vše za ně udělá a umete cestičku nevidí. Proto své očekávané dítě, chci mezi tyto děti vodit, aby vědělo, že láska od rodičů není dopřána všem.
Ano, jsou to předčasně vyspělé děti, které to tak vnímají kvuli okolnostem, které je potkaly. Otázka je, zda je to tak správně.
Mě přijde zcela přirozená v 11 ti letech dětská naivita, že prostě táta a máma mě mají rádi, zcela bez podmínečně a vůbec neexistuje varianta, že by to bylo jinak. Prostě neotřesitelná jistota. Již v tomto věku určitě vnímají, že se může stát, že to tak neníA myslím, že může být i fajn jim to ukázat. Ale že by to měly opravdu vnímat tak, že vlatně můžou být rádi za mou lásku… Ne, to fakt ne. To už mi zavání nějakou manipulací s city, láskou, jejich přijetím.
A znovu opakuji - vůbec nepolemizuji s tím, že se mají dozvědět, že i táta má právo na lásku a že je správné, že si našel ženu, ikdyž jim se to nelíbí, že mohou řešit konrétní problémy, které budou schopné pojmenovat, ale není k řešení samotný fakt, že někoho má a mít bude.
Ale rozhodně ne to pokládat před děti tak, že vlastně můžou být rádi, že se na ně nevybodnul. To je prostě hnusné citové vydírání.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.20 08:54
@Lama Lama mě přijde právě škoda, že některé děti to umí a jiné to neumí ještě ve 30. Lidé by neměli děti chránit před tím, že jsou jiní, kteří nemají štěstí jako my. Že mají zdravé tělo, že mají teplý domov a to že mají laskavou náruč milujiciho rodiče. Dřív se podle mého názoru dětem ukazovalo, že je smrt, nemoc, neštěstí, nikdo je před tím nechránil a oni to líp přijaly. Dnes má většina dětí bublinu lásky a péče rodičů a když se něco stane, zhroutí se jim svět a neumí se s tím tak dobře vyrovnat.
Jen trochu dětem otevřít realitu, že jsme různí, že na ulici žijí lidi než domova, že jsou v domovech opuštěné děti i senioři a že někdo nemá ruku, nohu, že se nemají před tím otáčet nebo zavírat oči. Že když můžeme jednou za čas potěšíme ciziho dědečka nebo babičku dareckem, že jiné dítě vezmeme na výlet, protože nemá rodiče a že zajdeme na tu ulici a dáme bezdomovci jídlo. A když to dítě vidí hned od mala, vidí svět jinak.
Příspěvek upraven 02.01.20 v 08:56
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.20 08:54
@Štěpánka Kl píše:
Proč zdravé? Nemocné dítě si snad péči rodičů nezaslouží. Některé postižené děti mají více empatie a lásky, než dítě zdravé.
Ty mas evidentně problem s pochopením psaneho textu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.20 08:56
@Štěpánka Kl píše:
@Lama Lama mě přijde právě škoda, že některé děti to umí a jiné to neumí ještě ve 30. Lidé by neměli děti chránit před tím, že jsou jiní, kteří nemají štěstí jako my. Že mají zdravé tělo, že mají teplý domov a to že mají laskavou náruč milujiciho rodiče. Dřív se podle mého názoru dětem ukazovalo, že je smrt, nemoc neštěstí, nikdo je před tím nechránil a oni to líp přijali. Dnes má většina dětí bublinu lásky a péče rodičů a když se něco stane, zhroutí se jim svět a neumí se s tím tak dobře vyrovnat.
Jen trochu dětem otevřít realitu, že jsme různí, že na ulici žijí lidi než domova, že jsou v domovech opuštěné děti i senioři a že někdo nemá ruku, nohu, že se nemají před tím otáčet nebo zavírat oči. Že když můžeme jednou za čas potěšíme ciziho dědečka nebo babičku dareckem, že jiné dítě vezmeme na výlet, protože nemá rodiče a že zajdeme na tu ulici a dáme bezdomovci jídlo. A když to dítě vidí hned od mala, vidí svět jinak.
Jo, to všechno jo. Ale neznamená to, že budu zpochybnovat tu neotřesitelnou jistotu lásky rodiče.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
