Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Deti skoro po sebe...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
7.3.09 09:27
Deti skoro po sebe...
Ahoj holky maminky, musím založit novú tému, lebo som tu poriadne nič nenašla, len niedke v kočárkoch,ale nejde mi o súrodenecké kočárky,ale všeobecne o všetko čo sa týka detí narodených skoro po sebe 
Som študentka 3. ročníka na VŠ a mám doma 11 mesačného syna a som v 6.týždni Keď sa mimčo narodí, bude mať náš Jindra 1,5 roku. Vždy som to tak chcela, niedke som čítala že su pak decka dobrí parťáci.Ale tak či tak mám OBAVY.Ako to všetko zvládate, čo máte deti tak brzo po sebe? ťuk ťuk, zatiaľ ani neviem že som tehotná, bodaj by to vydržalo, ale ako ste to mali, keď sa už bruško zväčšovalo, určite bude treba staršieho ešte zdvíhať, naťahovať sa sním, a moj teda už teraz má 12,5 kila, čo to bude potom…A ako ste to riešili,keď Vám bolo moc zle(všetko ešte len može prísť), si pametám že som pri prvom tehu nemohla nekedy ani vstať z postele, leda tak vygrcať sa na záchod,neviem si predstaviť keby mi tak bolo teraz pri malom.A máme obidve babičky aj dedečkov pracujúcich, moj chlap samozrejme tiež robí, takže žiadna výpomoc nehrozí.Dá sa tak malé dieťa nejak pripraviť na súrodenca? A ako to staršie deti zvládali keď ste odišli do pordnice(ešte som nezažila jednu noc bez malého)?A čo potom? Bola cítiť žiarlivosť od staršieho, ako zabrániť, aby mladšiemu nejak neublížil? A čo tak výprava niekam von na vychádzku, z toho sa mi už teraz stavajú vlasy, keď si predstavím ako obliekam staršieho (ktorý strašne kričí a obliekanie neznáša)To je zase veľa otázok…Ospravedlnujem sa, ale fakt ma to zaujíma, nemám v okolí nikoho s tak malým súrodeneckým odstupom. Budem vďačná za každú odpoveď zo skúseností. S pozdravom Eliška
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
7.3.09 09:42
Ahoj, tak já jsem ještě těhu, takže poradím jen s tím. Ale první dvě děti jsou od sebe 2 roky a 5 měsíců a to už šlo.
Nemám doma takového macíka jako ty, v 18 měsících měl jen 11kg, ale stejně to dá zabrat. My se do toho všeho stěhovali, když jsem byla 10tt. A zvládla jsem to. Špatně mi bylo jen trochu, unavená jsem byla děsně. Takže když můžu, tak si lehnu i s malým, nějak to vždycky jde. Teď už je to horší, už všechno bolí a bříško je velké. Ale zvládnout se to určitě dá. Až porodíš, tak to bude zápřah, to je jasné, ale ono se to srovná, chce to jen čas. Je tedy blbé, že ten starší bude mít zrovna období vzdoru, ale s tím nic neuděláš.
Takže přeji pevné nervy, šetři se a pokud je to možné odpočívej 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.09 10:04
Ahoj, nejdřív posílám gratulaci k těhotenství. Já mám děti taky po roce a půl od sebe, holky si spolu krásně vyhrajou. V těhotenství jsem měla strašně velký zdravotní problémy, měla jsem jít do nemocnice,ale neměl se mi kdo starat o dítko, takže jsem byla zavřená doma. Ležela jsem v posteli, zavřená s malou v místnosti, aby mi nikam neutíkala. Všechny hračky byly jen kolem nás - na posteli, na zemi, protě všude.Co se týká nošení, tak jsem klidně prcka chovala, ale jen chvilku - nešlo to dýl právě kvůli mému zdr.stavu..Ale jinak se malá na miminko moc těšila, pořád jsme si o tom povídaly a bylo to fajn..A když jsem pak byla v porodnici, tak věděla, že si jedu pro mimi a naprosto vpohodě zvládla noci s tatínkem…Teď si spolu vyhrajou jako dvě nejlepší kámošky…A co se týká žárlení, tak nežárlila, to spíš až teď, když jsou starší a jednu pochovám a druhou ne, tak je oheň na střeše..Ale všechno se dá zvládnout…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.09 12:23
Ahoj Eliško,
chtěla bych tě povzbudit, já taky studovala VŠ, a moje dítě mělo 7 měsíců, když jsem zjistila, že jsem opět těhotná. Děti jsou od sebe necelých 15 měsíců.
- těhotenství - je individuální záležitost, já ho měla pohodové, vůbec nic mi nebylo, i když jsem přibrala víc než poprvé, takže trochu větší zátěž. Dcerka byla hubeňourek, zvedala jsem ji raději míň, někdy mě z toho pobolívalo břicho, ale gynekologicky to bylo OK.
- VŠ - jsem honem rychle dodělala , státnicovala jsem 14 dní před porodem
- pobyt v porodnici jsem nesla hůř já než dcerka, ona byla s tátou a babičkou, kteří se jí max. věnovali, zato já měla splíny celou dobu
- bohužel je nerozptýlilo ani miminko, už v porodnici nad ním kroutili hlavou, cože pořád řve
, pokračoval i doma. Takže opět individuální - kdyby mi miminko celé dny spalo a budilo se jen na kojení, nemám si na co stěžovat, první dcerka byla pohodová. Jenže něco člověk neovlivní, takže jsem se z malého hroutila 
, trvalo dlouho než z toho vyrostl.
Zato teď! 
Děti si opravdu krásně pohrají, nevím, co by bez sebe dělaly! Ráno nás nechají dospat (rozuměj, asi do 8.00 hod., oni vstávají kolem 7.00), když slyším jak si tam štěbetají v pokojíčku, je to sladké probuzení s vědomím, že si tak rozumí a jsou kamarádi. Nevyžadují pokaždé, abychom se s nimi zapojovali do hry, samozřejmě, že jsou šťastní, když se zapojíme, ale dokonce si myslím, že jim vzájemně jde ta hra na popeláře líp než s nimi mně 
.
- vypravování ven atd., samozřejmě že je šrumec, když se oblékáme a motáme se v předsíni, upřímně řečeno obdivuju, že to můžou zvládnout rodiny se třemi a více dětmi , takže myslím, že může být i hůř
- žárlivost - u nás nebyla, myslím, že právě proto, že byla dcerka tak malá. Vůbec si neuvědomila, že přišla „konkurence“ a vůbec vlastně neví, že byla někdy sama …
Bývám docela naměkko, když vidím, jak si pomáhají (teda někdy), navíc jsou už stejně velcí, takže si spousta lidí myslí, že to jsou dvojčata.
Zkrátka teď jsem moc šťastná, že to takhle vyšlo .
Eliško, přeju ti hodně štěstí, uvidíš, že dvě děti ti přinesou dvojnásobnou radost !
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.09 12:53
Ahoj,
mam deti od sebe 17 mesicu a nemenila bych.
Kdysi tu fungovala diskuze skorodvojcata, ktera se tykala tohoto problemu a tam najdes snad vsechno, co jsme v souvislosti s druhym tehu a detma rozebiraly. Sice uz neni aktualni, ale nektere veci se proste nemeni.
Terik
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.09 14:30
Ahoj, já tu před časem zakládala tuto diskusi: https://www.emimino.cz/modules.php?…
Čekáme již brzy narození druhého mimča, budou přesně 1,5 roku od sebe. Neumím ti odpovědět na tvé otázky, jak se to dá zvládat, protože zatím si jen „užívám“ těhu.
Ale musím říct, že jsem mnohem vyčerpanější a i depresivnější, než jsem byla v prvém těhu. Toto druhé jsme tak brzy neplánovali, takže mne to poněkud zaskočilo. Ale i když jsem srovnaná s tím, že budeme mít již druhé dítko, tak se necítím zrovna nejlépe. Mám pocit, že teď přežívám den po dni, vždy se těším, až malý půjde spát a já si budu moct odpočinoust. Tím, jak jsem unavená fyzicky, tak i moje nálada je často pod bodem mrazu. Což mne velmi mrzí jak vůči malému, tak partnerovi a i vůči sobě.
Ptáš se, zda se dá starší dítko na to malé připravit - já si myslím, že v tomto věku ne. Aspoň nám se to nijak nedaří. Sice mu říkám, že máma má mimi v bříšku, a když je někde příležitost, tak mu ukazuji miminka, ale myslím si, že to ještě nijak nechápe.
Bohužel se malý zrovna dostal do vellmi vztekacího období, takže celé dny mne provází jeho pláč a křik. A dost špatně to také snáším.
Co se nošení týče - mám ho na rukou často. Zrovna teď byl týden marodný, takže to jsem ho skoro nedala z náruče. Jasně, že břicho někdy bolí, ale prostě to nejde jinak. Tak nějak víš, že musíš dítěti pomoct a neřešíš tolik to v břiše 
(aspoň u mě to tak je).
Žárlení - nevím, co čekat. Říkala jsem si, že Šíma je ještě malý a nebude žárlit. Ale zrovna před 2 týdny jsme tu měli nváštěvu s 3M mimčem a když jsem ho chovala, tak do mne Šíma začal kopat a sundavat mi z miminka ruce 
Ale třeba to byla jen náhoda…
Ale nechci tě tímto strašit. Jak už tu někdo psal - je to všechno individuální. Třeba budeš mít pohodové těhu, třeba máš pohodové druhé dítko… U každého je to jinak. V naší diskusi je holka, které se druhé narodilo 13 měsíců po prvním a zvládá to na jedničku. Opravdu záleží na každém z nás. Já doufám, že druhé dítko nebude tolik uplakané jako to první a že ten začátek proběhne dobře. A jak už tu psaly holky, jaké to je fajn, když si pak starší dítka spolu vyhrají - tak toho už se nemohu dočkat, tam se upínají mé naděje
Přeji ti hodně štěstí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.09 15:52
Určitě tu už taková diskuze byla a ne jenom jedna, ale věřím že nemáš čas to tu prohledávat a zkoumat.
Ráda ti odpovím. Z tvého příspěvku je cítit zmatek, obava a nezkušenost. Ale všechno tohle se poddá, bude muset… Jen teda s tou školou nevím? To už asi sama nezvládneš, to bude chtít jistě aspoň nárazovou výpomoc, nebo přerušení do doby než půjde starší do školky.
Já mám kluky od sebe 19M a kdybych ti měla odpovědět na vše na co se ptáš, tak to bude příspěvek na samostatnou stránku Věr tomu, že budeš skvělá matka a vše to zvládneš. Je tady opravdu hodně maminek co to zvládli, tak proč ty by si meněla…
Kdyby si něco potřebovala konkrétně poradit klidně napiš SZ, pokusím se ti odpovědět a pomoct.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.09 16:44
jeeejda holky, dakujem moc za príspevky a povzbudenie. Ja sa velmi tesiim, len tiez je pravda, nas Jindra je hodne rozmazleny tim ze tu doteraz bol len on a je dost temperamentny, hlavne ked si ho minutu nevsimam aj preto tolko strachu a obav.docela ted ma aj take nervne zachvaty ked sa mu neco nepaci, tak aby miminku neublizil…len jak to ustrazit?ja budem za varicom a on v pokojiku s malou/malym.mame byt (1+1) TIMEAA tak bodaj by som bola tvoj pripad, uplne ma to pozitivne naladilo .a PETRAX77 stebou velmi sucitim, snad sa to po narodeni vsetko zlepsi. ja to mam tak nejak vysnivane ale viem ze to bude asi daleko od reality. ze Jindru dovtedy naucim v noci normalne spat, ze vydrzi bez kojenia aj dlhsie, ze odstranim tie jeho nervne zachvaty,ze mu prestane prekazat prezliekanie, ze si zneho spravim idealneho poslusneho synceka ktory sa bude tesit na braceka alebo sestricku a bude ju mat od zaciatku rad..moje naivne predstavy.ale keby aspon nieco vislo. Tiez si ale myslim, ze to proste asi moc nepojde, v roku aj pol vyvsetlit dietatu ze je v brusku mimco a nesmie mi po nom skakat(co velmi rad robi)a ze ho moze len hladit..Tu skolu si asi prerusim na rok, uz s jednim to bolo (a je) narocne, hlidaju mi ho spoluziacky alebo kamoska.lenze dve…Fakt vas vsetky obdivujem a to este ani neviem co to obnasa!DAKUJEM za RADY a budem rada za dalsie eliška
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.09 18:37
Ahojka, já mám děti od sebe rok a 16 dní
Od narození druhého jsem s nimi defakto sama a jde to zvládat pěkně. Jen je to větší nápor na psychiku, kolikrát si připadám napůl blázen
Ale zas druhorozený je takový „rychlejší“, hodně věcí odkoukal a odkoukává od sestřičky a je to takové jednodušší. Mají k sobě dost blízko, ale jsou od sebe fakt jen kousek, celkem i pěkný vztah - jeden na druhého nedá dopustit.
Třeba s dvouletým odstupem to bude úplně jiné. Já jsem takhle spokojená a neměnila bych.
Třeba i tím, že byly fakt o ten rok ani malá po narození na něj nežárlila nebo tak, jak mě strašili ostatní. Miminko jí z porodnice přivezlo dáreček, aby se rychleji skamarádili A taky jsem jí hodně zapojovala do pomáhání s miminkem, aby si připadala důležitě a né odstčeně.
Vždycky dostala nejdřív jídlo starší a pak až miminko, koupat první starší a pak až mimi. Prostě se nic ze začátku neměnilo.
Když mě něco napadne, ještě napíšu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.3.09 20:10
Holky a jak ste to mali s nocnim spinkanim? Vcera sem skoro zosalela, mne maly nechce spat od piatej rana sam, chodi spinkat az o desiatej vecer.a budi sa tak po 3 hodinach a staci ked si knemu tatušek lahne,ale po piatej kym nema prso vrieska avrieska a hadze sebou.uz sa zacinam bat ci sa nerozpadne postielka. to vzdy vzdam azoberem ho k sebe a prso do pusy.lenze co ked tam bude to miminko a mozno bude chcet cickat kazde dve hodiny?oddelili ste starsie deti a dali ich do inej miestnosti?a moze vobec byt stasri uz na velkej posteli ked bude mat 1,5 roka? a este. ako ste to mali z KOJENIM?Mam maleho zavislaka a asi bude strasne ziarlit ked dam mimcu a nemu ne.mam ho skusit odstavit? ci to ide zvladnut- kojit dve deti?dakujem za odpovede
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.09 14:27
Když se narodil Tomínek tak jsem bydleli v 1+1, takže jsme přirozeně spali všichni společně. Už jsem teda nekojila, ale Honzík se taky v noci dost budil. No naučil se k němu vztávat tatínek, takže on obsluhoval Honzíka a já celé noci kojila. Kamarádka co má děti taky tak od sebe (19m) tak kojila do poslední chvíle a měla v plánu kojit obě děti potom, ale jednat sehrálo svou roli pobyt v porodnici 4-5dní je na kojení docela dlouho a druhak se kvalita mlíčka po porodu změnila a malý (velký ) pak už mlíčko po návratu nechtěl. Takže zatím koj, jak maličký potřebuje a jak zvládneš a pak se uvidí.
Jinak náš Tom byl savec jak hrom bez prsu nebo dudlíku nedal ani ránu a odstavil se sám ze dne na den v 10M a dudlík vyplivl opět ze dne na den v 15M, takže oni ti závisláčci taky dovedou překvapit......
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.4.09 13:40
Ahojky,
já mám tři kluky. Jsou od sebe navzájem cca 16 měsíců. Samozřejmě je u nás blázinec. Všichni kluci jsou dost temperamentní, mají vlastní názor a ten mi dost často sdělujou 
Starší kluci se pořád o něco tahají, křičí na sebe i na mě. Prakticky celý den se nezastavím a těším se, až všichni usnou Ale na druhou stranu je to jednodušší v tom, že si opravdu vyhrajou spolu (i když jim to vydrží jen pár minut, než zase začnou vyvádět) a nevyžadují mou spoluúčast.
Jestli ti můžu radit, pokus se naučit toho staršího naučit spát celou noc (než se mimi narodí) a odbourat to vstávání v pět! Asi se mu to nebude zpočátku líbit, bude brečet, ale zkus to vydržet. Musíš se taky někdy sama vyspat!
A tandemový kojení si taky moc dobřeneumím představit 
Raději bych se ho pokusila pomalu ale jistě odstavit, než se mimi narodí. Důležitý je to, aby si konec kojení s miminkem nespojoval. Až se narodí mimi, už by to šlo hůř.
Určitě se neboj, ZVLÁDNEŠ TO! Není to tak strašné, jak se to zdá.
Přeju pohodové těhotenství. Lucka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.7.09 15:05
Tak jak si to tady čtu,tak moje obavy se mi zdají čím dál tím hloupější. Mám doma rok a čtvrt treperendu a s manžou by jsme chtěli na podzim začít zkoušet druhé mimčo, ale já dostávám strach, že je oba nezvládnu. Ale budu to mít asi jednodušší, než vy všechny. Budou od sebe přes dva roky minimálně, nekojím, malá spí sama v pokojíčku, celou noc, až do 8 hodin, v noci se většinou nebudí. Jen je to takový můj závisláček, nejde si jí nevšímat, neumí si hrát sama, pořád mi visí kolem krku…Přes to všechno pozitivní, co jsem si tady sama napsala, stále ještě nejsem přesvědčená o tom, že druhé dítko chci takto brzo. Manželovi se to ale netroufám říct, protože on je nadšený už jenom tou představou a hrozně se těší. Když jsem zkusila říct mu svoje pochybnosti, tak jenom mávl rukou a zakecal to. Já osobně chci další dítě, ale docela se bojím. Takže obdivuju jak zakladatelku diskuze, tak vás všechny, že máte potomečky tak brzo po sobě a že jste to zvládly. Opravdu smekám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.7.09 22:31
PetiteFillette - tak to maaas naadhernee, kebych to ditko fakt chcela, na tvojom mieste bych sa nebala:).Ja som teda uz na konci 6 mesiaca, za dva tydne sa stahujeme, nastatsie vsetko urobi muz:).po prvych troch mesiacoch presli aj blinkacky, bolo to hodne narocne s jindrom, maminka nonstop na zachode a jindra mi stal za chrbtom a nechapal co robim:).Terd uz je mi fajn, brusko je hodne videt, vime ze cekame holku(tak velmi sme si ju priali),a Jindra ma ztoho brucha srandu, ale stale mu tvrim ze je tam mimi, on to aj zopakuje a ke dmu poviem aby pohladil pohladi..ale hned potom namna zase skoci a skace stale.Par krat som sa aj zlakala ci mimcu neublizil.Zacal si hodne pre:,–(zovat co chce, a ked neni po jeho, ma nervove zachvaty ze kope a hadze hracky na zem.tohoto sa bojim.budem kojit malu, nebudem moct byt snim, co pak?So spanim v noci je to uz lepsie, sice ho amme skoro stale v posteli, ale uz nechce aspon prso.ja som stratila mlieko a teraz mam troch to slane mlezivo, a je to nechutne, ale maly cze den prso k zaspaniu vyzaduje a zdima aj ten slany maglajz.ale urcit jz to uz len tak dva tri krat denne, dufam ze do porodu na prsko zabudne.a co bude potom, stale neviem.ja osobne sem k malemu dost primknuta,a neviem si predstavit ze ho na tri styri dni opustim.ked si uvedomim jak srdcervuco placd len ked idem do obchodu bez neho…bude to vsetko zuuzo dobrodruuzo..ale tesim sa.ved co ine mi ostava:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Aktuálně na Instagramu
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
