Máte své děti rádi stejně?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Rdn.
Stálice 76 příspěvků 18.11.08 10:52
máte své děti rádi stejně?

Ahoj, právě čekáme druhé dítě a načali jsme včera s manželem takové zajímavé téma, tak by mne zajímaly zkušenosti Vás- vícečetných matek. Máte rády své děti stejně?
My máme oba s manželem každý jednoho mladšího sourozence a oba máme pocit, že naši rodiče upřednostňovali jeho. U mne je to spíš dojem, že brácha měl spoustu věcí jednodušších- že to, co já si musela složitě vybojovat, on dostal jaksi automaticky. U manželových rodičů se ale bohužel nedá přehlédnout, že benjamínek je jejich miláček- to vidí i cizí osoba, která do rodiny přijde.
Manžel včera říkal, že to nechápe, tohle upřednostňování mladších sourozenců, že on má naopak strach, že naše druhé dítě nebude milovat tolik, jako to první.
Jaké jsou Vaše zkušenosti?

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
 
terik
Ukecaná baba ;) 2235 příspěvků 18.11.08 11:02

Ahoj,

mam obe deti rada stejne. Rozdily spis plynou z ruznych situaci v ruznem veku. Ted jsou starsi ctyri roky a muze chodit s nasima na hokej, jezdi k druhe babicce na chalupu, atd. Mladsi se dost vzteka, ze chce taky…ale proste na to nema vek. Ji samotne asi pripada pitome, ze nemuze to co starsi segra. Naopak starsi zase zarli na mladsi, ze ji oblikam, krmim. Ale ono to fakt patri k veku a jinak to udelat nejde. Kazda ma sve vyhody, ale ted to nedokazou pochopit, to je asi cely kamen urazu.

Jinak s mladsi se mazlim pres den, se starsi, kdyz dorazi ze skolky, takze lasky rozdavam primerene u obou. Svedomi mam ciste, nedala bych ani jednu…

Terik

 
Anonymni 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 18.11.08 11:31

Terik toho hodně vystihla - hodně věcí vyplývá ze situace a věku, děti mohu mít obě ráda, ale nezajistím, aby se některé necítilo někdy ukřivděné.

Ale já mám problém, kvůli kterému už nějaký čas uvažuju o psycholožce - jen nevím pro koho :( . Moje starší dcera (8) má myslím už nějaký čas částečně oprávněně pocit, že ji máme méně rádi než mladší sestru. Nejde o naše pocity - rádi máme samozřejmě obě dět, obě hodně. Ale o vnější projevy naší náklonnosti. Straší je takový depresivní introvert, melancholik, jako malá byla extrémně náročná na věnování se, nesamostatná v hraní, má sklony k úzkostnosti, těžko snáší změny, všechno je problém - zkrátka dokonalý vysavač energie, životabudič našich negativních emocí včetně pocitu viny. Její sestra (3,5) je dokonalý opak - průbojný samostatný živlík, ze všeho nadšená, věčně veselá, šikovná, přitom citlivá a přemýšlivá - zkrátka dokonalý dobíječ. Já můžu tisíckrát vědět, že právě kvůli těmhle vlastnostem by ta starší potřebovala větší podporu a víc pozornosti, taky se o to snažím, ale když se dívám na mladší, jak řádí, hraje si, zkoumá, jak je ze všeho nadšená… hřeje to u srdce, a když starší vyrukuje se svou pasivitou, znuděností, kňouráním… deptá mně to a kolikrát skřípu zuby, abych jí neřekla něco ostřejšího. Ale stejně to určitě vycítí a je to pak s tím kňouráním a vymáháním ještě horší. Jo - a ještě je s ní problém, že je taková sociálně necitlivá, jako slon v porcelánu. Jezdí k nám třeba sestra s neteřemi (6 a 3 ). Pokud jsou doma neteře a moje mladší dcera, krásně si hrajou, jak přijse starší, vrazí mezi ně a od té chvíle vládne duch takové nervnosti, agresivity - neumí se přizpůsobit, snaží se všechno organizovat sama, je taková nervně impulsivní… zkrátka pohoda je v tu chvíli pryč. Hraní holek mezi sebou se většinou nese ve stejném duchu, mladší už často reaguje jako býk na červený hadr, neprospívá to ani jí.

Takže tak - omlouvám se, jako odpověď je to trochu obsáhlé, ale možná trochu zneužiju tématu a uvidím, co sem ostatní maminky napíšou.

Eva

 
Odysea
Ukecaná baba ;) 1446 příspěvků 18.11.08 11:46

Já teda musím říct, že mám obě děti stejně ráda! Myslím si, že jde hlavně o chování dítěte! Jedno je více neposlušné tak na něj hubujete víc než na druhé co je hodné a bez problémů. Ale jinak citově jsou obě na stejno. Jen na ven to vypadá, že jedno upřednostňováno. To je asi všude!
Rozhodně to není vždy ten nejmladší!
U nás je benjamínek brácha , prostřední, protože je od malička strašně hodnej kluk! I teď ve 20 letech je zlatej! :oops: :lol:

Neboj se Rdn!!!

 
nat02
Závislačka 2786 příspěvků 18.11.08 12:08

Tohle tema jsem taky resila, kdyz jsem ted byla podruhe tehotna…myslim si ze rad je ma zrejme clovek stejne - pokud to jde - matku a otce ma taky clovek rad stejne a k nekomu z nich ma bliz…takze tak to beru i ja…ze pravdepodobne kazdy rodic ma bliz vice k jednomu z deti vic nez k druhemu ( nebo tretimu atd…)

Je pravda, ze to je dano hodne i vekem, presne jak pisou holky nade mnou…

S prvnim synem jsme se vymazlili do te doby nez se narodil druhy, ted se tulime taky, ale uz to je samozrejme trochu jine…preci jen uz je to velky kluk :) Ted se vymazlujem s tim mensim -prece jen starsi ma 3 roky naskok :-D. Obema chci dat stejne - kojeni,pozornos­t,darky…a taky se o to snazim.

Ale stejne vim, ze jak budou vyrustat, ty vztahy se budou menit a jen doufam, ze se budem mit radi vsichni a ze si to budem umet ukazat a projevit. A zdrave sbevedome dite neresi jestli min nebo vic :)

Nat

 
Andrina
Kecalka 216 příspěvků 18.11.08 12:36

Tak já mám dva kluky,věkově zhruba jak Eva.
Mám je obě ráda stejně a než jsem otěhotněla podruhé,tohle téma jsem taky řešila.Jen ze zajímavosti.Přišlo mi neuvěřitelné milovat další dítě jak to první…Přesvědčila jsem se o tom,že nemožné to není a druhého prcka jsem milovala od prvního okamžiku.Bohužel opravdu každý věk potřčebuje něco jiného a starší samozřejmě má pocit,že ho nemáme už tolik rádi…

Evo-máme to doma strašně moc podobné,i ty děti povahově.
A je to dost náročné a já teda hodněkrát vybuchnu na staršího… :oops: Pak mě to dost mrzí,ale přijde mi,že už mě vytáčí snad i naschvál…Hlava mi z toho jde kolem a nevím,co s tím…Není to lehký…

 
Rdn.
Stálice 76 příspěvků 18.11.08 12:36

Tak je jasné, že dokud jsou děti malé, tak se člověk musí věnovat více tomu, které je méně samostatné. Jenže to platí, pokud mluvíme o hodně malých dětech. Já vidím problém v tom, co píše nat:

„S prvnim synem jsme se vymazlili do te doby nez se narodil druhy, ted se tulime taky, ale uz to je samozrejme trochu jine…preci jen uz je to velky kluk Usmívající Ted se vymazlujem s tim mensim -prece jen starsi ma 3 roky naskok“

některým rodičům zřejmě tento pocit vydrží až do dospělosti dětí- například manžel měl před svým bráchou náskok 4 roky, kdy rodiče milovali jen jeho…a jeho bráchovi už tenhle „handicap“ dorovnávají 25 let…

Jinak, co se naší situace týče, nebojím se toho, že by manžel nemiloval naše druhé dítě tolik, jako to první. Spíš si to neumí představit- stejně tak, jako si člověk před narozením prvního dítěte neumí představit, jak moc ho bude milovat. Zvlášť pokud budeme mít holku, tak bych se spíš bála, že ten nepoměr lásky bude opačný…

Anonymní- nech si doporučit KVALITNÍ dětskou psycholožku v okolí vašeho bydliště a s dcerou tam zajdi- třeba to nepomůže, ale rozhodně se tím nic nezkazí.

 
amy
Kecalka 135 příspěvků 18.11.08 13:38

V těhotenství s druhým jsem to taky furt řešila. Jestli dokážu mít to druhé dítko stejně ráda. A po porodu jsem zjistila, že ano. A nejen to. Máme 10.ti měsíčního třetího syna a mám je ráda všechny.
Jak už bylo psáno - někdy má dítě pocit křivdy, protože chce něco na co nemá věk (jako ten starší, mladší,..)
Nicméně, důležité je umět dát najevo lásku, pochopení, radost z úspěchů.
Chválit i mladšího za věci, které už nám díky staršímu připadají normální a automatické. A na nejstaršího nenakládat víc, než je nutné. On nemůže za to, že je nejstarší a má mít nejvíc rozumu
Máme kluky - 6 let, skoro 3 roky a 10 měsíců.

 
Judycum
Kelišová 5009 příspěvků 18.11.08 14:10

Taky jsem se toho bála, při druhém těhotenství, hlavně teda toho, že nemůžu další dítě milovat tak moc jako syna.Ale jde to. :wink: První den po porodu jsem měla pocit, že dceru nikdy tak milovat nebudu, po dvou dnech zase strach, že už nemám tolik lásky pro syna a po návratu z porodnice se to úžasně srovnalo a fakt je mám ráda nachlup stejně.Jak psaly holky, potřeby dětí se liší (já mám navíc děti od sebe fakt dost, sedm let), ale snažím se pozornost rozdávat stejně, jak jen to jde.
Anonymní k té povaze- se synem je to taky náročné, i když má jiné problémy (je impulzívní, netrpělivý, má diagnostikovanou hyperaktivitu s poruchou pozornosti), radím zajít do pedagogicko-psychologické poradny.Povahu dítěte nezmění, ale můžou poradit některé fígle, které by laika nenapadly…Držím palce. :wink:

 
Halka
Ukecaná baba ;) 1760 příspěvků 18.11.08 23:14

Ahoj,
když jsem četla Evin příspěvek docela dlouho jsem si myslela, že už jsem do téhle diskuse psala. Máme to doma úplně stejné Klárka je uzavřená, tichá, nespolečenská a stráááááááááá­ááááášně pomalá, Petína je veselá, rychlá, vnímavá, no prostě pohodové dítě. Samozřejmě, že Klárku častěji kárám, protože je to prostě potřeba, všechno jí musím opakovat ne třikrát ale pětkrát, uvědomuji si, že ji musím chválit (opravdu se snažím hledat věci, za které bych mohla), musím být trpělivá a ovládat se, ale někdy to fakt nejde. Už jsem také zvažovala psychologa, teď jdeme v prosinci kvůli lateralitě do pedagogicko-psychologické poradny, tak jsem zvědavá, co nám řekne.
Navíc mám hrozný strach, abych jí nějak neublížila, myslím psychicky, ale ona se někdy chová jak mimino (neustále si hraje na kočku, leze po čtyřech, mňouká, škrábe a leze po mně, tak ji prostě okřiknu, pak je mi to líto).
No je to fakt těžké a obdivuju své rodiče, že ze mne vychovali to co vychovali a pokud se mi to povede aspoň takhle, budu moc spokojená.
 Halka

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.07.10 17:57

Vrátím se k tématu-u manželových rodičů je to tak,že nejstarší je syn / můj manžel/,tchyně chtěla moc holčičku,dost zklamání.Po 4 letech se narodila dcera-jak sama tchyně říká,brečela jsem hrozně štěstím.A co holčička chtěla,to měla,na úkor bratra.Vše se jí podřizovalo.Po 17-ti letech se narodil další kluk-nechtěný,neplá­novaný,ale v době kdy rozhodovaly komise a ne matky,se nic nedalo dělat.U toho už to nebyla taková ta spontální láska,ale spíše snaha zahrnout ho tím co chtěl,aby moc „neotravoval“.Takže dnes docela rozmazlený chlap.
A z lásky k dětem se odvíjí láska k vnoučatům-naše děti tam skoro nebyly,tchyně si je nebrala,že nemá čas.Švagrový holky u ní byly pečený,vařený,spaly tam několikrát do týdne.
PO materiální stránce vnoučata dostávají stejně-za vysvědčení 100,–,na narozeniny a svátky 200,–…ale přeci jenom láska se penězi vykoupit nedá.
Ale u nich v rodině to tak je,vždy je jedno dítko víc preferované než druhé,nekdy mají oba rodiče stejného favorita,jindy je to náklonost k jednonu /chudák ten druhý/.Vysledovala jsem to u spousty jejich příbutných.
Proto bych chtěla všem říct-snažte se mít děti stejně rádi,oni to vycítí-a je to potom dosti smutné.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 15.10.12 21:24

Mám 2 děti, 3 a 1 rok a občas mám pocit, že toho staršího mám radši. Máte to taky tak někdo?

 
rosslyn
Kelišová 5011 příspěvků 15.10.12 21:28

Ne, u dětí mám rozdíl 16.5 měsíce a mám pocit, že občas mě krká jedno a občas druhé. Ale ráda je mám obě stejně.

 
jjelena 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 15.10.12 21:38

Ne, jsem přesvědčená, že je miluju stejně, jen mladší dostává častěji vynadáno, protože je zlobivější, ale i přesto jí miluju stejně jako toho staršího andílka.

 
slavuska1
Vesmírná mluvilka 31657 příspěvků 15.10.12 21:40

Já mám taky ráda oba stejně, ale starší má teď hrozně telcí období, tak mě někdy strašně štve :cert: zatímco mladší je hodný sluníčko :)

Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Nová kuchyň potěší celou rodinu

Rčení „láska prochází žaludkem“ platí i pro spokojený rodinný život. K tomu,... číst dále >

Velká fotosoutěž: Fisher-Price je u konce. Kdo se může těšit na výhru?

Milé maminky, od 24. 9. 2018 do 9. 12. 2018 jste mohly přidávat fotografie... číst dále >

Články z Expres.cz

Jana Tunu napadla ochranka klubu: Chtěl jsem jen zahrát písničku, brání se

Moderátor Jan Tuna (45) o sobě dal zase vědět. Tentokrát svou zadnici... číst dále >

Fanoušci se bijí za Arichtevu: Tomicová nemá ve finále co dělat!

Není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem. Na vlastní kůži to... číst dále >

Články z Ona Dnes

Deset tipů, jak nastartovat životní změnu a být zdravější

Cítit se dobře fyzicky i psychicky si přejeme určitě všichni. Někdy k tomuto... číst dále >

Nemoci u dětí často odrážejí atmosféru v rodině, říká lékařka

Dokud jsme zdraví, bereme to jako samozřejmost. Zpozorníme, až když je... číst dále >