Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Asi že každý se snaží dělat pro své děti to co si myslí, že je nejlepší. Ale ne vždy to musí být totéž? Ty považuješ za nejlepší všude dítě casnovat a ona zase volí klid domova. A co jako?
![]()
Jednak jsme každý jiný a každému něco jiného vyhovuje. Pokud mají zahradu tak děti nezanedbava. Možná děti budou mít v budoucnu problém ve škole, ale jen možná. Třeba dozrání a budou to umět. Každé dítě je také jiné-některé jsou od mladí sociální jiné ne. Pokud děti nezanedbava a netyra, tak nesud.
Názor takový, že ideál by byl takový zlatý střed mezi tebou a tvou známou. Tvoje známá, jak ji popisuješ, je extrém, ale na tahání 2letého dítěte úplně všude možně taky nevidím nic dobrýho.
Vždyť by měla být i trochu v klidu, ne?
@Anonymní píše:
Já neříkám, že to dělá špatně.. ale spíš si říkám jestli je pro děti zdravé nebýt mezi ostatními dětmi…?
Ona má 2,5 leté dítě. To půjde do školky a v kolektivu bude stejně jako jiné děti. Tak malému dítěti rozhodně nic neuteče. Kolektivu si bude užívat mnoho let školní docházky. Bože. ![]()
Já jsem asi hodně podobná té tvé sousedce. S dětma jsem teda mezi lidi chodila a mám kamarádky se kterýma se navštěvujeme. Ale abych neustále dítěti organizovala každou hodinu a někam něco vymýšlela, to mě nikdy nebavilo. Dyť ty malé děti jsou vyjukané s košíku s kramlíky nebo z igelitového sáčku. Nebo z trhání papírů…nepotřebují se pořád někde předvádět. To je zábava maminek.
A mně se tvoje kamarádka líbí. Našim dětem je taky nejlíp na zahradě. Přes týden jsou v institucích (škola, školka, družina, kroužky…), hřiště zvládáme opravdu málokdy (a tam většinou chodí právě s družinou a školkou). Takže jakýpak copak. Mezi námi ono dvouletému dítěti je možná i na té zahradě, kde se může vylítat a vykřičet dle libosti, líp. Přes léto hodíme bazén, jinak tam mají klouzačky, houpačky a není problém si sem vzít kamarády ![]()
Každé dítě je jiné. Mám dvě, první nechtělo společnost, pokud bylo na hřišti více dětí, chtělo jít pryč. Druhé je zase hodně společenské.
Pokud jsou na zahradě, tak bych si nemyslela, že je nějaká divná. Syn je upovídaný a živý kluk mezi námi doma a jakmile ho venku někdo osloví, stydí se a nemluví. Schová se. Chce být hodně doma, venku je rád na hřišti. Ale kde je hodně lidí, tam nechce. Ani cvičit s dětmi. Uvidíme, jak ho změní školka.
@Anonymní píše:
Troufnu si říct že tak to není. Naše dcera už od malička vyžaduje být Mezi lidmi. Jakmile se třeba stane že mi to nevyjde tak je protivná… Od doby co mluví, tak si sama řekne že chce jít za dětmi ven.
Jinými slovy, z tvojí strany jde o znouzectnost, abys vydržela s dítětem v klidu, ale máš potřebu pomlouvat někoho, kdo to dělá jinak… ![]()
Tak já jsem zakladatelko podobná jako tvá kamarádka či známá..bydlíme v malé části města s rodiným domem a zahradou, máme dvě děti a upřednostňuji klid na zahradě, pohodlí domova, tedy hlavně v létě je zahrada poklad a jsem za to vděčná..čerstvý vzduch, pro děti písek, skluzavka, bazének..využití je hodně. Určitě lepší než lození někdo po nákupních střediscích, dětských koutků..a já nevím co ještě.
Každý to prostě máme tak, jak nám to nejlépe vyhovuje.
Zakl asi jsi chtela poplacat po rameni jak skvele socializujes dceru a kamaradka je divna. No divne jste trochu obe, protoze zadny extrem neni dobry
idealni je to nekde mezi vami. Coz delam ja
ne vazne, myslim ze opravdu nejdulezitejsi je, aby to kazdy delala po svem a nenutil se do niceho - coz paradoxne dela asi vice ta tva kamaradka nez ty
je super, ze dceru zapojujes do vseho a rozsirujes ji obzory odmala, ale vse ma sve hranice. Furt je to prcek, ktery i potrebuje obcas klid a ritualy. Otazka je jestli napr vy zijete v dome ze zahradou. Ono pak kdyz ma clovek doma vse - prolezacky, piskl, bazen, trampolinu…tak se tam deti opravdu vyradi, obzvlast, kdyz dorazi nejaci kamaradi ![]()
Popravdě si myslím, že pokud se dítě dostane prvně do kolektivu ve třech letech, tak bych se nedivila, že z toho bude na prášky.
Nikomu do výchovy nekecám, tak ani tak, já sama to mám půl na půl, s malým jsem trajdala už od šestinedělí, ale neměla sem problém být třeba týden doma na zadku. Prostě jak to vyšlo, kde se co dělo, ale denně někde lítat a lozit po dětských koutcích, to by mě taky trefilo ![]()
Pokud ale někdo svoje děti vůbec nepustí mezi lidi, tak je to pro mě napováženou a zamyslela bych se nad tím, jestli není maminka psychicky mimo (viz strach z bacilů)
Socializace je důležitá. Nemusí jít zrovna hned o nákupní centrum, ale aspoň v nějaké menší komunitě dostat děti do styku s jinými lidmi a dětmi je podle mě jedna z nejdůležitějších věcí vůbec, dítě se učí interakci ve skupině, ohleduplnosti, spolupráci, kamarádství a podobně, koneckonců i chování k cizím lidem je potřeba se naučit, jsou věci, který se za pecí od maminky prostě nenaučí ![]()