Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Kdyz jsem tady ted cetla ty dve diskuze na tema hysterickych a vztekajicich se dvouletych deti, tak me napadlo se zeptat na ten „muj pripad“ (on je fakt pripad).
Kdyz jsme u tech situaci typu - po diteti neco chci, navrhnu neco (o co nema zajem), vydam jakykoliv pokyn, k necemu vyzvu atd. proste cokoliv, co zrovna on sam nema v planu, tak me totalne zaskli, jako bych v te mistnotsti vubec nebyla, nemrkne ani okem, natoz aby se na me podival. Muzu se postavit primo pred nej, muzu si k nemu kleknout a koukat mu do oci, on hledi nekam za me nebo skrz me a klidne projde kolem a jde pryc.
Vsude jsou rady, co se vztekajicim se ditetem, ale co s timhle? ![]()
Jinak pokud je k necemu fyzicky donucen (napr. narvan do kocaru, kdyz fakt musime nekam jit), tak uz se vztekne, jak klasicky dvouletak. ale za minutu je v klidu a vysmaty.
PS: slysi dobre, i mi rozumi, pokud napriklad navrhnu pusteni pohadky, tak je mi plne k dispozici ![]()
Příspěvek upraven 09.02.15 v 22:00
… a to jsem si myslela, že naše domácní věčné néééé a nechci je na palici nebo na stálý přístup k nalité sklence.
Už si to naštěstí nemyslím, ignorace by byla horší ![]()
Radu pochopitelně nemám.
Mám to samý, akakorát je to holka, jinak bez rozdílu. Když ji řeknu jdem se umýt, neslyší, nereaguje. Tak se zeptám chceš pustit pepinu? To je pak jjoo pepinaaa.. Nebo je i líná, na stole půl mmetru před ní, kde sedí stojí sklenička s pitím, a ona mi řekne, at ji to pití podám
No rozčiluje se, dokud ji ho fakt nedám ale už jí sluzku dělat nebudu ono ji neubude ![]()
Když něco navrhne moje dvouleťačka a já to nechci tak se rozčiluje, ale když něco navrhnu já, co ona nechce tak mě taky ignoruje
si často příjdu jako bych mluvila do dubu..na dotaz chceš kokinko, ale odpoví vždycky
![]()
@syselinka presne
mne dnes rekl, ze uz je tma a mam uz davno spat
nebo odpoledne manzelovi, ze si ma hned oblect ponozky ![]()
Jo a dcera je bylingvini, tak sem si to jednou neuvědomila a řekla jí : ty mi nerozumis? A ona na to odpověděla nemecky ze ne..
prostě síla, to je asi všude stejný ![]()
@Ali-Ali Takového malého ignoranta mám doma
V prosinci mu byly dva a takřka od té doby mě vesele ignoruje, dělá si vše po svém atd. Jako kdybych mluvila do vzduchu. Někdy se i stane, že mi přijde odpovědět 5 minut po tom, co mou výzvu ignoroval
Radu nemám a myslím, že ani žádná není
Prostě se tím nenechat vykolejit a doufat, že to brzy přejde… ![]()
Mám to trochu podobně, jen asi v menší míře, prostě čapnu a jde, zabírá počítání do tří. U starší zabíralo rychle u tohodle je to těžký boj. Nicméně mě v naprostém klidu nechá napočítat do tří a pak už většinou jde. Někdy ignoruje dál tak aplikuji to první. čapnu a je to. Ať se vzteká jak chce
Pomalu se to lepší. ![]()
@yasmine5 @syselinka
ne ze by mi to nejak pomohlo, ale nicmene me trochu uklidnuje, ze nejsem jedina, kdo ma dite s timhle pristupem. z nej jsou mimo i vsichni pribuzni a znami. obcas jsem mela pocit, ze po nem nekdo neco hodi, kdyz on nereaguje ani na desate zavolani ![]()
Co takhle reagovat stejnou měrou když chtějí něco oni? Zkusila bych vysvětlit nejdřív, že tedy ať nereagují ale až budou chtít tak zas nebudu reagovat já a pár krat jim to dát vyzrat. Jinak tedy nevím, my máme opačný problém. A nejhorší na tom je, že jsme s dcerou stejně tvrdohlavé ![]()
@Panuška
tak na nektere situace samozrejme taky aplikuju zopakovani vyzvy a pak capnu. ale spis me vytaci situace typu- zavolam ho na svacinu - nic, polozim svacinu na stul, znova zavolam - nic, dam si 5 min pauzu, pak jdu k nemu, zblizka mu reknu, ze tam ma svacinu, at jde jist - nic, po dalsich 10min ho vemu a odnesu k jidlu, on dela, ze jidlo vubec nevidi a sleze ze zidle a odchazi. za dalsich 5 min se zeptam, jesti fakt nebude jist - zadna odpoved. takze po pulhodine capnu svacinu a odnesu ji pryc (vetsinou vyhodim, protoze ovoce zhnedne, chleba oschne), on dela, jakoby se posledni pulhodiny vubec nic nedela a za dalsi pulhodinu se zacne prochazet po kuchyni, jesltli nekde nelezi nejake jidlo ![]()
@Ali-Ali a zaujmout něčím positivním, co přijde hned poté, co se udělá to, co v plánu nemá? Nevím jak to přiblížit..
Třeba, mám žravé dítě.. Neměnné pravidlo, že před obědem se uklidí hračky.. jasně, že nechce.. ale naprosto v klidu vysvětlím, že dokud nebude uklizeno, nemůže se jít obědvat, že pěkně popořádku. Občas to zkusil jestli to neprojde, oběd chladl na stole, ale jíst se šlo až bylo uklizeno.. Pak už většinou věděl a bylo to v klidu. (nefunguje na nejedlíky pochopitelně). Chceš pustit Večerníček, napřed musí být uklizené hračky. POhádka je až v posteli, když je vykoupáno, v pyžámku, zoubky vyčištěné..
U dcery zase pomáhá, když dostane pocit, že je to její volba.. Když řeknu, že to půjde udělat, nechce ( je jí 2 a čtvrt). Když dám na výběr jedno a druhé, ještě ráda si to první zvolí..
Příklad - nechce jít spinkat.. Chceš uložit od maminky nebo od tatínka? (od tatínka nerada) - a už chce jít spát - s maminkou.. Nechce si čistit zoubky.. Nechceš, tak běž pryč, jdeš spinkat se špinavýma zoubkama..fůůj špinavý zoubky, červíci se ti tam udělají..a jak najednou nemusí, až to skoro vypadá že pomalu nesmí, protože má utíkat do pokojíčku, najednou se rozhodne, že je chce vyčistit..
Každé dítě je jiné..a na každé bude platit něco jiného.. Je to takové věčné kdo z koho..děti si brousí o rodiče osobnost i intelekt a do určitého věku je lze přeci převyšovat zkušeností, mazaností i inteligencí
Jednám se svými dětmi na rovinu, nestraším, nepodvádím je, co řeknu to platí (v dobrém i zlém
), ale zatím ještě vím, co na ně platí
Snad mi to ještě chvilku vydrží ![]()
@Ali-Ali Já nevím, ale podle mě se s dvouletým dítětem diskutovat nemá. Nechápu zastánkyně výchovných metod ve kterých se uvádí, že já a dítě jsme pomalu rovnocenní partneři
Pokud jdeme např. ven tak mu řeknu dvakrát, že se jdeme strojit a když nereaguje tak ho prostě vezmu a ustrojím. Ani nevím, proč mu to vlastně říkám, když je to pokaždé stejné. Sice řve a vzteká se, ale jen otevřu dveře od bytu tak je najednou jak vyměněný. Dítě žije tím co je teď a když něco nechce slyšet, vidět a dělat tak to prostě nechce. Takže, pokud po něm něco chci, tak ho vezmu a udělám to ![]()
@lekarnicka28
tak motivace jidlem u nas vubec nehrozi. jeho nejezeni je kapitola sama o sobe, toho jsem se naresila za posledni 2 roky az nad hlavu. a jinak mu je vubec spousta veci sumak, takze to je fuska.
bohuzel mam pocit, ze bude po me cynicky flegmatik. ja to jako flegmatik jeste nejak dam, ale manzela asi dovezou, ten je na nervy uz ze me ![]()