Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Anonymní píše:
Zdravím, vím že za tohle mě asi spousta z vás ukamenuje, ale cítím to tak. Od 18 let jsem měla přítele. Po 5 letech jsme se vzali. Manžel začal podnikat a ja taky. Momentálně jsem majitelka 2 posilovoven a 1 cukrárny s kavárnou. Manžel si zas rozjel vlastní restauraci. Nikdy jsem nebyla moc mateřský typ. Zato manžel děti chtěl už ve 20naše první a jediné dítě se nám narodilo když mi bylo 32. Nyní má holčička 1,5 roku a mě táhne na 35. Vím, že manžel se mě stále snaží přemlouvat o další dítě, naznačuje mi to všemu možnými způsoby. O malou se stará od malička ukaukove. Asi i proto jsem párkrát slyšela své zaměstnance bavit se o tom, že jsem k malé chladná. Snažím se. Miluji ji. Znamená pro mě fakt všechno, ale prostě nikdy jsem nebyla a nebudu ten typ maminky co řeší každé uprdnuti dítěte. (třeba jako můj manžel) jsem ráda že malá je už větší a ja se můžu zas věnovat svému fitku a kavárně. Jenže co mě trápí je můj manžel, vidím že druhé dítě by strašně rád. Taky vím že už je nejvyšší čas, když mi je skoro 35 a že pak to nemusí jít. Ale ja se prostě necítím
nedokážu si představit, že zas budu muset být celé dny s malým miminkem a nebudu se moct věnovat tomu, co mě naplňuje. Taky nechci rodit. Před rokem jsem si řekla že to bylo poprvé a naposled
až tak traumaticky zážitek to pro mne byl. Cítím se, jako bych zklamala manžela. Dokonce to zklamání na něm vidím a nevím jak dál. Jestli se vzdát toho co mě baví a naplňuje nebo zklamat manžela.
To je super kombinace. ![]()
@Anonymní píše:
Zdravím, vím že za tohle mě asi spousta z vás ukamenuje, ale cítím to tak. Od 18 let jsem měla přítele. Po 5 letech jsme se vzali. Manžel začal podnikat a ja taky. Momentálně jsem majitelka 2 posilovoven a 1 cukrárny s kavárnou. Manžel si zas rozjel vlastní restauraci. Nikdy jsem nebyla moc mateřský typ. Zato manžel děti chtěl už ve 20naše první a jediné dítě se nám narodilo když mi bylo 32. Nyní má holčička 1,5 roku a mě táhne na 35. Vím, že manžel se mě stále snaží přemlouvat o další dítě, naznačuje mi to všemu možnými způsoby. O malou se stará od malička ukaukove. Asi i proto jsem párkrát slyšela své zaměstnance bavit se o tom, že jsem k malé chladná. Snažím se. Miluji ji. Znamená pro mě fakt všechno, ale prostě nikdy jsem nebyla a nebudu ten typ maminky co řeší každé uprdnuti dítěte. (třeba jako můj manžel) jsem ráda že malá je už větší a ja se můžu zas věnovat svému fitku a kavárně. Jenže co mě trápí je můj manžel, vidím že druhé dítě by strašně rád. Taky vím že už je nejvyšší čas, když mi je skoro 35 a že pak to nemusí jít. Ale ja se prostě necítím
nedokážu si představit, že zas budu muset být celé dny s malým miminkem a nebudu se moct věnovat tomu, co mě naplňuje. Taky nechci rodit. Před rokem jsem si řekla že to bylo poprvé a naposled
až tak traumaticky zážitek to pro mne byl. Cítím se, jako bych zklamala manžela. Dokonce to zklamání na něm vidím a nevím jak dál. Jestli se vzdát toho co mě baví a naplňuje nebo zklamat manžela.
A co kdyby si byla doma jenom po dobu mateřské, tedy do půl roku věku dítěte a na rodičovskou šel manžel? Vy jste senikdy nebavili o tom, jak to budete mít s dětmi? Chápu, že ne pro každou je mateřství naplňující.
@Anonymní píše:
@malákráličice
Co přesně máte na mysli?
Asi myslí kombinace chlap co chce rodinu a kariéristka. Manžel o tvých pocitech ví a co on na to? Vadilo by mu mít jen to jedno dítě?
@Serpentini
Nee, myslela, ze je mejitelkou fitka a i cukrarnys kavarnou.
Zakladatelko vlastnis nejakou zdravou cukrarnu? ![]()
@Anonymní píše:
@malákráličice
Co přesně máte na mysli?
Ta tucna cast. V cukrarne si udelam zakazniky pro posilovnu a pak je poslu zas do cukrarny a mam do konce zivota vystarano.
@Anonymní píše:
@malákráličice
Co přesně máte na mysli?
Asi ma na mysli, ze v cukrarne si vytvorite zrovna zakazniky pro posilovnu
proste sranda
@lleennttiillkkaa
Takto jsme to měli u dcery. Ovšem stejně to dopadlo tak, že jsem se dřív než malé byl rok nikam nehla. Teď už můžu jít 4× týdne na 2 a půl hodinky pryč
ale fakt do roka jsem se od ní nehla
a to jsem měla v plánu hned v půl roce se vrátit do starých kolejí
představa být další rok a půl když počítám těhotenství doma mě zas tak úplně nanaplnuje. I když věřím, že druhé dítě bych si oblíbila stejně jako dceru.
@_.Emilyyy Proč zdravou… V cukrárně přiberou, hodí se reklama na fitko… A kšefty se točí… ![]()
@_.Emilyyy píše:
@Serpentini
Nee, myslela, ze je mejitelkou fitka a i cukrarnys kavarnou.
Zakladatelko vlastnis nejakou zdravou cukrarnu?
Zdrava cukrarna. To je muj sen ![]()
@_.Emilyyy Mně to přijde jako ideální kombinace, obojí dělá lidem radost ![]()
@_.Emilyyy
zrovna zdravou teda vážně ne… Sama ujíždím na sladkým, zakuscich a dortech
proto na mě asi není vidět těch přes 10 let strávených 4× týdne ve fitku
ale baví mě to. Dřív jsem tam byla snad každý den. Od doby co mám malou jsem to omezila na 2× týdne v jedné posilovně kde 2× týdne predcvicuju a 2× týdne v te druhé kde zase predcvicuju jógu. ![]()
@Serpentini
Věděl o nich už před tím, než se narodila dcera. A v podatstate o nich ví od našich 20 let
ale děti vždycky chtěl. Celých 15 let se tak vzhlizel ve svých synovcich a neterich. Teď, když má malou tak by se od ní nehla ani na krok
nakonec jsem teda s dítětem souhlasila. Ale zarekla jsem se, že jedno a dost
no manžel však chce druhé. Ale ja prostě nevím
Take hodne premyslim o druhem ditku. Zatim mam jedno, neni mu ani rok, ale uz bych rada do prace. Na jednu stranu bych malemu rada poridila partaka a nerada bych jednou litovala, ze jsem dala prednost kariere pred dalsim ditetem. Na druhou stranu predstava travit dalsi minimalne rok a pul doma me desi. Tezka volba… Momentalne jsem v rozpolozeni, ze si rikam, karieru muzu delat cely zivot, ale dalsi dite si tezko poridim pozdeji…
Zdravím, vím že za tohle mě asi spousta z vás ukamenuje, ale cítím to tak. Od 18 let jsem měla přítele. Po 5 letech jsme se vzali. Manžel začal podnikat a ja taky. Momentálně jsem majitelka 2 posilovoven a 1 cukrárny s kavárnou. Manžel si zas rozjel vlastní restauraci. Nikdy jsem nebyla moc mateřský typ. Zato manžel děti chtěl už ve 20
naše první a jediné dítě se nám narodilo když mi bylo 32. Nyní má holčička 1,5 roku a mě táhne na 35. Vím, že manžel se mě stále snaží přemlouvat o další dítě, naznačuje mi to všemu možnými způsoby. O malou se stará od malička ukaukove. Asi i proto jsem párkrát slyšela své zaměstnance bavit se o tom, že jsem k malé chladná. Snažím se. Miluji ji. Znamená pro mě fakt všechno, ale prostě nikdy jsem nebyla a nebudu ten typ maminky co řeší každé uprdnuti dítěte. (třeba jako můj manžel) jsem ráda že malá je už větší a ja se můžu zas věnovat svému fitku a kavárně. Jenže co mě trápí je můj manžel, vidím že druhé dítě by strašně rád. Taky vím že už je nejvyšší čas, když mi je skoro 35 a že pak to nemusí jít. Ale ja se prostě necítím
nedokážu si představit, že zas budu muset být celé dny s malým miminkem a nebudu se moct věnovat tomu, co mě naplňuje. Taky nechci rodit. Před rokem jsem si řekla že to bylo poprvé a naposled
až tak traumaticky zážitek to pro mne byl. Cítím se, jako bych zklamala manžela. Dokonce to zklamání na něm vidím a nevím jak dál. Jestli se vzdát toho co mě baví a naplňuje nebo zklamat manžela. 