Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Dítě bez otce?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
13.9.16 13:31
@terinka4444 píše:
Kdybych stála před volbou dítě nemít, nebo ho mít jako samoživitelka bez tatínka, jednoznačně bych měla dítě jako samoživitelka. Jenže jak to uděláš?
Fakt tě nic nenapadá? 
Tady na emiminu jsou na to přímo manuály 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.16 13:32
@Šmoulice píše:
Fakt tě nic nenapadá?
jenže takové, ehm sockoidní. Zakladatelka bude jiný případ, naštěstí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.16 13:33
@unuděná píše:
K tomu, abys mela vztah, nepotrebujes chodit po mejdanech, umet se bavit a pracovat jako pravnickaStaci hledat muze podobne zamereneho, to by nemel byt problem. Nezkousela jsi treba seznamku? Naferovku napsat sve vlastnosti i touhu po brzke rodine?
Seznamka je podle mě pro zoufalce 
Stačilo, co mi vykládala kamarádka. Má za sebou x schůzek ze seznamky a prý to byl fakt materiál
Už prý přes seznamku nikdy…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.16 13:33
Taky bych zkusila seznamku a zdůraznit tam, že chceš založit rodinu…a nebo tam najdi někoho, kdo bude mít o sobě napsaného něco podobného a zkus mu napsat první.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.16 13:35
Z vlastní zkušenosti musím říct, že otec je pro dítě naprosto nepostradatelný. I pro matku. Někdo, kdo miluje ji i děti a pomůže jí, když ona už má dost. Holky i kluci tátu potřebují, je jim vzorem do celého života - v dobrém i špatném, neskutečně je ovlivňuje. Neidealizuj si to. Mít dítě je dřina, vyžaduje to chodit mezi lidi, nemůžeš se s dítětem zavřít doma, dítě je hrozně společenský tvor, ukouše se doma nudou.. A pokud se nedokážeš sžít s partnerem, dokážeš se sžít s dítětem? Nevadí, že nejsi pařící typ, můžeš si najít klidného manžela, můžeš zkusit nějakou seznamku, nebo si najdi nějakou zálibu, skrze kterou poznáš nové lidi. Asi bych vážně zkusila nejdříve hledat partnerskou lásku. A počít dítě z ní. Bez lásky to nefunguje. A geny ovlivňují opravdu mnoho, takže bych si hodně vybírala, jakým způsobem si dítě pořídím a s kým ho počnu. Je to můj názor, možná hodně ortodoxní, ale je to vážně má zkušenost - bez mého táty ani manžela bych nebyla dobrou matkou. A navíc - až děti odejdou z domu, manžel Ti zůstane. Ale Ty bys pak zůstala sama, nebo si dítě mermomocí připoutávala k sobě, aby neodešlo, abys sama být nemusela. A to by mu asi zkazilo život, nebo Vás rozeštvalo. Matkám samoživitelkám fakt nezávidím, zvlášť pokud se do toho dostaly nějakým smutným příběhem. Ale pořídit si dítě sama pro sebe je trošku sobecké, trošku zoufalé, a hlavně hodně nedomyšlené. Nesoudím Tě, mrzí me, že prožíváš situaci, kdy je těžké někoho potkat a seznámit se. Ale to bych neuzavírala - jakmile poznáš lásku muže, zjistíš, že bez ní nechceš žít. Zkus, prosím, ještě promyslet variantu s opravdovým tátou 
. Opravdu se dají najít skvělí chlapi!! Mám jich ve svém okolí několik. A jen málokterý z nich chodí po chlastačkách a pařbách. Protože jsou prostě tátové..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.16 13:35
@Šmoulice píše:
Fakt tě nic nenapadá?
nenapadá mě to 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.16 13:37
A není možné si normálně požádat o dárcovské sperma? Nebo požádej nějakého kamaráda, známého..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.16 13:37
Zakladatelko, myslím, že pro takový typ jako jsi ty by se určitě nějaký chlap našel. U mě v okolí je minimálně jeden hodný, pracovitý, který má hrozně rád děti, ale má smůlu na ženský. Napiš kdyžtak SZ z jakého jsi kraje. Třeba byste si padli do oka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.16 13:38
@dadulam píše:
Zakladatelko, myslím, že pro takový typ jako jsi ty by se určitě nějaký chlap našel. U mě v okolí je minimálně jeden hodný, pracovitý, který má hrozně rád děti, ale má smůlu na ženský. Napiš kdyžtak SZ z jakého jsi kraje. Třeba byste si padli do oka.
Psala, že Ostrava…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.16 13:40
@Anonymní píše:¨scházej se a choď na rande.
@Sheelle Z Ostravy@unuděná seznamku zkouším teď, ale odpovídají většinou chlapi, kteří sami mají většinou inzerát, že nehledají nic vážného
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.16 13:44
@Sardel píše:
Z vlastní zkušenosti musím říct, že otec je pro dítě naprosto nepostradatelný. I pro matku. Někdo, kdo miluje ji i děti a pomůže jí, když ona už má dost. Holky i kluci tátu potřebují, je jim vzorem do celého života - v dobrém i špatném, neskutečně je ovlivňuje. Neidealizuj si to. Mít dítě je dřina, vyžaduje to chodit mezi lidi, nemůžeš se s dítětem zavřít doma, dítě je hrozně společenský tvor, ukouše se doma nudou.. A pokud se nedokážeš sžít s partnerem, dokážeš se sžít s dítětem? Nevadí, že nejsi pařící typ, můžeš si najít klidného manžela, můžeš zkusit nějakou seznamku, nebo si najdi nějakou zálibu, skrze kterou poznáš nové lidi. Asi bych vážně zkusila nejdříve hledat partnerskou lásku. A počít dítě z ní. Bez lásky to nefunguje. A geny ovlivňují opravdu mnoho, takže bych si hodně vybírala, jakým způsobem si dítě pořídím a s kým ho počnu. Je to můj názor, možná hodně ortodoxní, ale je to vážně má zkušenost - bez mého táty ani manžela bych nebyla dobrou matkou. A navíc - až děti odejdou z domu, manžel Ti zůstane. Ale Ty bys pak zůstala sama, nebo si dítě mermomocí připoutávala k sobě, aby neodešlo, abys sama být nemusela. A to by mu asi zkazilo život, nebo Vás rozeštvalo. Matkám samoživitelkám fakt nezávidím, zvlášť pokud se do toho dostaly nějakým smutným příběhem. Ale pořídit si dítě sama pro sebe je trošku sobecké, trošku zoufalé, a hlavně hodně nedomyšlené. Nesoudím Tě, mrzí me, že prožíváš situaci, kdy je těžké někoho potkat a seznámit se. Ale to bych neuzavírala - jakmile poznáš lásku muže, zjistíš, že bez ní nechceš žít. Zkus, prosím, ještě promyslet variantu s opravdovým tátou
Dovolím si velmi nesouhlasit. Zakladatelka je, bohužel, ve věku, kdy už nemá čas čekat další dlouhé roky na toho pravého. To je prostě realita. S postupem věku se snižuje i plodnost.Kde je řečeno, že ta pravá, úžasná láska vůbec přijde nebo přijde v době, kdy už je na dítě pozdě. A že jí ten úžasný manžel vydrží na léta, i poté, až jednou dítko vylétne z hnízda? Jsem realista, nevěřím na pohádky a to ani na tu Tvoji. Možná takoví muži jsou, ale nikde není řečeno, že to co vyhovuje Tobě bude vyhovovat i jí, že ti dva si sednou. Proto z mého pohledu bych zakladatelce doporučovala už moc s rozhodnutím neváhat, je-li k takovému kroku v mnoha ohledech připravena. Ví co chce a má to v hlavě srovnané.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.16 13:45
@Burj Chalifa píše:
Dovolím si velmi nesouhlasit. Zakladatelka je, bohužel, ve věku, kdy už nemá čas čekat další dlouhé roky na toho pravého. To je prostě realita. S postupem věku se snižuje i plodnost.Kde je řečeno, že ta pravá, úžasná láska vůbec přijde nebo přijde v době, kdy už je na dítě pozdě. A že jí ten úžasný manžel vydrží na léta, i poté, až jednou dítko vylétne z hnízda? Jsem realista, nevěřím na pohádky a to ani na tu Tvoji. Možná takoví muži jsou, ale nikde není řečeno, že to co vyhovuje Tobě bude vyhovovat i jí, že ti dva si sednou. Proto z mého pohledu bych zakladatelce doporučovala už moc s rozhodnutím neváhat, je-li k takovému kroku v mnoha ohledech připravena. Ví co chce a má to v hlavě srovnané.
Přesně moje řeč. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.16 13:45
@Anonymní píše:
Dobrý den, omlouvám se za anonym, ale je to citlivé téma.
Vím, že v tom nejsem jediná, ale trápí mě to a já nevím, co mám dělat.
Jsem obyčejná asi ne moc atraktivní žena. Navíc, muži mě příliš nezajímají, je mi lépe samotné. Nicméně je mi 35 let a začla jsem toužit po dítěti. A to fakt hodně. Už teď vidím, jak nesmyslný můj život je.
A tak nevím, co s tím. Vím, že nepokusit se o dítě si budu jednou vyčítat. V okolí mám spoustu dětných párů, kteří se rozešli, když dětem byl rok nebo dva, ale pánové aspoň platí alimenty a vůbec se o dítě zajímají.
Vím, že být samoživitelka je náročné. Přesto bych do toho asi šla, protože najít muže se mi nepodaří. Vím, že jsou možnosti najít „dárce“, který by do toho šel. Nebudu kecat, že bych z toho neměla strach. Ale touha je silnější.
Ale bojím se, co pak. Samozřejmě budu v okolí za zoufalku.
Finančně nevím. Šetřila jsem celý život a půl mega na účtě mám. Takže ze začátku bych nestrádala a pak bych zase chodila do práce.
Mám rodiče pár měsíců před důchodem, sourozence nemám a vím jistě, že z vnoučete by byli nadšení. Momentálně jsou na tom ještě fyzicky dobře, takže by určitě pomáhali s hlídáním a v nouzi i s penězi. V úplné nouzi bych mohla bydlet u nich, což bych teda nerada, ale šlo by to. Vidím na mamce, jak jí září oči, když vidí dítě.
Ale mám strach z toho všeho? Je to moc šílený nápad? Samozřejmě bych radši dítě s tátou, který by byl součástí jeho života, i kdybychom spolu nežili, ale to se mi asi nepovede. Nechci na někoho ušít boudu.
Co mám dělat?
Dite znamena predevsim otevrit se spolecnosti. s ditetem je mnoho ruznych dalsich lidi spojenych jako je dokrot, ucitelky, kamaradi,kamaradky.spis bych se zamyslela, zda chci prijit o svuj klid, ci samostatnost. navic, muze to byt chlapecek a ten rad uvita muzsky vzor, takze dalsi chlapecky, kamarady a tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.9.16 13:51
@Kralikcek a další. Mě je jasné, že dítě nemůže žít v izolaci. Ale co tak koukám v okolí, tak jsou tu hřiště i nějaké kluby pro maminky, nebojím se toho, že bych tam nezašla. A vím, jak to probíhá. Jak dlouho je mimi jen s mamkou a kdy se musí začít socializovat, pak do školky atd. Nechci být ta matka, která upíná dítě na sebe na cleý život. Jen si momentálně nedovedu představit dalších x let, že chodím jen do práce a domů a nic lepšího mě už nečeká. To mě bavilo ve 20, teď vidím, jak je to prázdné. Navíc nikde není dáno, že se to nakonec povede. Třeba mám problém, o kterém nevím, třeba jsem stará atd.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.9.16 13:51
Ahoj,
já na tom byla hodně podobně. V jednom ohledu tedy hůř. Vztahy jsem celý život moc neměla, seznámit se pro mě byl vždycky spíš problém. Pak jsem několik let fungovala v neperspektivním vztahu nevztahu. Sice zamilovaná, jenže nemělo to budoucnost. Rozešli jsme se, když mi bylo 35 let. A já přemýšlela co dál. Chtěla jsem vědět, kolik zhruba mám času na děti, jak na tom jsem. Došla jsem si na testy. Vyšetření antimulerovyho hormonu a speciální ultrazvuk. Výsledek byl naprostý šok. Šance na vlastní dítě ze svých vajíček cca 5-10%. Podotýkám, že jsem nikdy v životě neměla žádné gynekologické problémy, cyklus jak hodinky…
No, takže co dál… Měla jsem slušnou práci, našetřeno, zázemí taky obdobné-rodiče relativně mladí a přitom v „polodůchodu“, takže schopni a ochotni vypomoci, pohlídat…
Věděla jsem, že na hledání partnera už nemám čas a jelikož se mi to nepovedlo do 35, tak těžko spoléhat, že se mi to podaří do roka a do dne…
Děti jsem chtěla. Šla jsem do toho, i když jsem věděla, že šance jsou velmi malé.
Vyšel mi několikátý pokus inseminace s anonymním dárcem. Papíry podepsal kamarád. Byl to zázrak.
Teď mi v ložnici spinká čtyřměsíční holčička a já jsem neskutečně šťastná.
Finančně to jde, měla jsem slušné příjmy, takže mateřská je ok a až najedem na rodičák vypomůžu si našetřenými penězmi. Pak časem na 2 dny v týdnu do práce.
Měla jsem s tím vším velké dilema, morální i praktické. Ale nelituju. A soudit mne jednou může jen ta malá.
A kdo ví, třeba se ještě nejaký ten „tatínek“ časem objeví
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
