Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Zapeklitá situace, co třeba mít dítě s nějakým gayem, který také touží po dítěti, brával si ho na víkendy atd…? Dítě by mělo otce, který má zájem.
No - dítě by ale nemělo být záplatou na nesmyslný život. A mělo by mít oba rodiče
Fakt myslíš, že nemáš šanci najít normálního chlapíka? Nebo máš nějaké přehnané požadavky a jsi radši sama schválně? Finančně bys to myslím dala v pohodě, ale já bych se přimlouvala za úplnou rodinu pro dítě…
Moc nechapu, jak to tedy mas s muzi-mela jsi nejaky vztah? Byla jsi nekdy zamilovana? Proc myslis, ze muze uz nesezenes?
Jinak k samotnemu dotazu-nevidim v tom problem, pokud mas bydleni, nejake penize a jistotu prace, kterou budes moci delat pozdeji i s malym ditetem (treba12h smeny mohou byt velky problem).
Vzhledem k finančnímu zajištění bych do toho klidně šla..Máte i rodinné zázemí, tak proč ne.. Člověk sice může pořád čekat na toho pravého, ale pak už třeba se nepodaří dítě..
Spousta ženských vychovává dítě sama, otec se k němu nehlásí nebo maximálně platí ty alimenty. Akorát bych to nikomu v okolí neříkala, co je jim do toho, jak dítě přišlo na svět.. ![]()
@kacaba379 tak pro hodně lidí jsou děti smyslem života. Práce jsem si užila, nějakou kariéru udělala a vidím, že to je k ničemu. Přehnané požadavky nemám. Ale chlapi mají.
@unuděná vztahy jsem právě neměla. Mocn a to nejsem, nejde mi to. Neumím se bavit. Jsem vyloženě domácí typ člověka. Čtu, koukám na televizi, nechodím pařit a nikdy jsem nechodila. Pracuji v kanceláři.
@odlaska právě toho se bojím, že se nikdo neobjeví. Proč se kvůli tomu ochuzovat o dítě, když chlap může přijít v 50?
@Barush píše:
Zapeklitá situace, co třeba mít dítě s nějakým gayem, který také touží po dítěti, brával si ho na víkendy atd…? Dítě by mělo otce, který má zájem.
Takové řešení má určitou logiku, proč ne. Než nemít dítě vůbec, tak za mě ano.
Kdybych stála před volbou dítě nemít, nebo ho mít jako samoživitelka bez tatínka, jednoznačně bych měla dítě jako samoživitelka. Jenže jak to uděláš?
Zakladatelko, odkud jsi? Nechceš se třeba sejít a popovídat? Jsi typ „mého“ člověka a navíc znám pár super chytrých a šikovných chlapců, kteří by za takovou „domáckou“ ženu dali cokoliv…
(kdyžtak napiš)
Jinak k tvé otázce. Taky bych šla do toho mít dítko sama než ho nemít vůbec. Byl by to záhul a „něco - ta radost, že dávám dítě muži“ by tomu u mě asi chybělo, ale proč by ne. Budeš určitě super máma a dítě nemusí mít nutně oba rodiče.
@Anonymní píše:
@unuděná vztahy jsem právě neměla. Mocn a to nejsem, nejde mi to. Neumím se bavit. Jsem vyloženě domácí typ člověka. Čtu, koukám na televizi, nechodím pařit a nikdy jsem nechodila. Pracuji v kanceláři.
K tomu, abys mela vztah, nepotrebujes chodit po mejdanech, umet se bavit a pracovat jako pravnicka
Staci hledat muze podobne zamereneho, to by nemel byt problem. Nezkousela jsi treba seznamku? Naferovku napsat sve vlastnosti i touhu po brzke rodine?
Kdyby to všichni brali takto zodpovědně a než si pořídí dítě, tak si udělali pořádnou rezervu jako máš ty, to by byla paráda a nestála by se fronta na věčnou socku ![]()
Pokud po dítěti toužíš, tak do toho jdi. Chlapa můžeš sehnat a nemusíš. Ve 35ti letech budovat nějaký vztah, který ani nemusí vyjít… za pár let si můžeš vyčítat proč sis dítě nepořídila sama. Za pár let už to nemusí jít.
A je spousta možností jak otěhotnět. Což ti jistě nemusí nikdo radit, jelikož ti určitě hlavou proběhlo pár možností ![]()
A že by mělo dítě přijít do úplné rodiny a být vychováváno oběma rodiči?
Hm, tak to té spoustě samoživitelek, které od chlapa nevidí ani korunu a o děti se stejně starají samy, jelikož chlap nemá zájem, budou děti odebrány, či co? ![]()
Jsi- li rozhodnuta, tak teď je ta správná doba udělat ten krok. Myslím, že máš v hlavě věci srovnané, znáš sebe, víš, co chceš, není Ti dvacet. Teď ještě máš odvahu a nejlepší čas pro dítě. Za pár let by té odvahy už bylo méně a méně a po 40 by už nemusela být žádná. Pokud jsi rozhodnutá dítě vychovávat sama, tak tato situace vyžaduje mnoho sil, za dva. S věkem už síly poněkud ubývají, ne že ne. Držím palce! ![]()
Dobrý den, omlouvám se za anonym, ale je to citlivé téma.
Vím, že v tom nejsem jediná, ale trápí mě to a já nevím, co mám dělat.
Jsem obyčejná asi ne moc atraktivní žena. Navíc, muži mě příliš nezajímají, je mi lépe samotné. Nicméně je mi 35 let a začla jsem toužit po dítěti. A to fakt hodně. Už teď vidím, jak nesmyslný můj život je.
A tak nevím, co s tím. Vím, že nepokusit se o dítě si budu jednou vyčítat. V okolí mám spoustu dětných párů, kteří se rozešli, když dětem byl rok nebo dva, ale pánové aspoň platí alimenty a vůbec se o dítě zajímají.
Vím, že být samoživitelka je náročné. Přesto bych do toho asi šla, protože najít muže se mi nepodaří. Vím, že jsou možnosti najít „dárce“, který by do toho šel. Nebudu kecat, že bych z toho neměla strach. Ale touha je silnější.
Ale bojím se, co pak. Samozřejmě budu v okolí za zoufalku.
Finančně nevím. Šetřila jsem celý život a půl mega na účtě mám. Takže ze začátku bych nestrádala a pak bych zase chodila do práce.
Mám rodiče pár měsíců před důchodem, sourozence nemám a vím jistě, že z vnoučete by byli nadšení. Momentálně jsou na tom ještě fyzicky dobře, takže by určitě pomáhali s hlídáním a v nouzi i s penězi. V úplné nouzi bych mohla bydlet u nich, což bych teda nerada, ale šlo by to. Vidím na mamce, jak jí září oči, když vidí dítě.
Ale mám strach z toho všeho? Je to moc šílený nápad? Samozřejmě bych radši dítě s tátou, který by byl součástí jeho života, i kdybychom spolu nežili, ale to se mi asi nepovede. Nechci na někoho ušít boudu.
Co mám dělat?