Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Jura007 píše:
No nedá mi to, abych si trochu nerýpnul. Co kdyby jí někdo umožnil strávit den ve společnosti bezdomovců? Třeba by jí docvaklo, kam až může svým přístupem ke škole (a později k práci) spadnout…
Co jí tak navrhnout nějakou dobrovolnickou aktivitu v centru pro bezdomovce?
Dítě v pubertě si bude myslet, že jemu se to stát nemůže. Ona si svůj přístup a situaci těch lidí nepropojí.
Ona nehodlá dospět, navíc tihle lidé už jsou tak nízko, že to normálně žijícímu člověku přijde až neskutečný a nedokáže se s tím kolikrát ztotožnit ani dospělý člověk, natož puberťák.
@Anonymní píše:
@SlaJa Dětský psycholog byl vyhledán, dokonce jsme chodili do ambulance celá rodina. Bez úspěchu. Dcera odmítá přijmout zodpovědnost, tváří se, že je vše v pořádku, nepřipouští si hlubší dopad svého chování. Nejspíš i věří svým lžím, těžko říct.
Ahoj,
měla jsem se synem na ZŠ taky problémy, totálně žádné úkoly nedělal, když si vedl sešit, tak to byl zázrak, ovšem na pár dní pouze. Neustálé stížnosti ze školy, že si neplni úkoly, neučí se, nenosí pomůcky, nemá nebo zapírá že by měl učebnice… známky - katastrofa!!! V 8. tř. reparáty z matiky, já do něj hustila celé prázdniny, at se učí, že to dělá pro sebe ne pro mou radost. Nepomohly zákazy pc, tv a dvd, podobně jako u tebe doma - raději protrucoval den v pokoji, než by udělal něco pro zmírnění zákazu. Už jsem dokonce vyhrožovala taky změnou školy. V devítce si pos… pololetní vysvědčení, měl dvě pětky, já jsem už panikařila, co s ním bude, když se nikam na školu nedostane - kdo by bral lempla do učení, že??? S učiteli jsme se shodli, že není hloupý, ale neskutečně líný a flegmatický! Prostě nic a nikdo ho nedonutil se začít učit a „fungovat“. Vyhrožovala jsem mu i psycholožkou (mám svou býv. profesorku, která je dět. psycholožka) i střediskem výchovné péče.
Dnes chodí do prvního ročníku na učiliště, k mému upřímnému překvapení začal celkem fungovat, dobrovolně se učí, vede sešity!! a prozatím nejhorší známkou je trojka. Čekala jsem po trápení na ZŠ tragické pokračování, ale prozatím mě neustále překvapuje. (doufám, že mu to už vydrží!!!)
Nevím odkud jsi, ale zkusila bych se poptat, zda u vás je také možnost navštívit psychologa přímo ve středisku výchovné péče (pozor - nezaměňovat za výchovný ústav či pasťák!!!). Můžou ti nabídnout ambulantní péči nebo taky pobytovou.
S gymplem… sama na něj chtěla, ale třeba je z toho zklamaná, nelíbí se jí tam, nemá potřebu vynikat či se nějak zapojovat, nožná si to sama představovala jinak a neví jak dál, tak to prostě „fláká“, nebot krom špatných známek a rozčilování rodičů jí to prochází (což si sama evidentně myslí).
Nemáte možnost nějakých příbuzných, známých, kteří mají domeček, chalupu nebo zahradu, aby tam př. přes víkend dcera pracovala? Pomáhala tak, aby si sama vyzkoušela, jaké to je, makat.
Každí dítko je jiné, nikdo nevíme, co se těm našim zlatíčkům honí v hlavách, čím nás překvapí a čím šokují.
Držím pěsti, at dcera prohlédne, přijde k rozumu a kdyby ne, zvážila bych i přechod na ZŠ.
No, tak jsem si to tady pročetla a přispěji svou „troškou do mlýna“.
Co má tvoje dcera ráda? Nějaké koníčky, oblíbené knihy - co čte, filmy atd.
Jestli nepomáhá zakazování sebrala bych telefon, mp3/mp4, počítač, zakázala bych televizi, v posteli by musela být, už co já vím v devět, zakázat se do školy malovat (můj argument je, že to do školy prostě nepatří a tečka). Jestli si třeba barví vlasy, tak to.. Prostě zakázat věci, co má ráda. Je mi jasné, že to tak chvíli půjde, pak ne, ale to chce prostě držet - když se bude učit - povolit nějaké věci, když začne lajdačit, zase sebrat. A tak pořád dokola, dokud se to nezlepší.
Ohledně úkolů, referátů atd. Každý den bych vysypala tašku a pod dohledem bych ji donutila připravit si, udělat úkoly, referáty… Pokud by lhala o úkolech, klidně bych požádala učitele, zda by ti nemohli podávat informace o tom, co musí udělat.
Prostě přitvrdit A NEBO najít příčinu těch katastrofálních známek. Zda se ji na škole líbí, nemá problémy, nemá nějakou poruchu či něco podobného. I dítě, co se nepřipravuje by na gymplu mělo mít 3, 4, ale né 5. Možná bych i pohrozila vrácením na ZŠ (třeba by to pomohlo). A rozhodně bych zkoušela z toho, co se má učit. Takhle se mamka učila se mnou
![]()
Vím, že to zní hrozně, a že to vypadá, že jsem matka tyran
Ale moje děti jsou od první třídy naučené, že si musí zapisovat pečlivě úkoly, a příprava do školy, učení a úkoly se dělají večer. Všechno zkontroluji a pak si „jdou zase po svých“.
Ale abych vysvětlila mou zkušenost. Má kamarádka má dceru, taky na gymplu v „8smičce“. Na gympl šla dobrovolně, na ZŠ měla samé 1 bez učení, prostě přišla do školy, napsala si písemku a odešla - dostávala jedničky. Jenže jak šla na gympl, zhoršilo se to, asi se nějak nenaučila učit, takže se jí fakt nechce, radši trucuje, než aby si sednula ke knížce, nebo třeba aby dělala úkoly a kamarádka ji nebyla schopná donutit k tomu, aby se učila. Nedávno si přestala psát i sešity atd. První ji kamarádka zakazovala ty obyč věc, počítač, telku a vycházky, pak přitvrdila a zakázala telefon a mp3/mp4. Dcera si začala číst - místo učení, sebrala knihy, a nakonec teda zakročila tak, že si od učitelů zjišťuje úkoly a prostě je s ní doma dělá a fakt nad ní stojí a hlídá ji. A pak ji pro kontrolu vždycky vyzkouší jestli to umí.
Lajdačila celý září, teďkon to začíná být lepší, už sama říká, že se jde učit. Kamarádka ji pomalu povoluje některý věci a známky má také lepší
![]()
Zakladatelko!
Z části je to jako bys psala o mně, před pár lety tedy
Šla jsem na gympl ze 7.třídy, zvlastní vůle. Ale pak mě to přestalo bavit, byla jsem ze ZŠ zvyklá na samé 1, bez námahy, učit jsem se nemusela, vše jsem zvládala. Na gymplu to bylo jiné.. Sice jsem se učit nemusela, ale už to nebyly 1, ale 3, pakl i 4 na vysvědčení. Doma jsem taky známky zatajovala, říkala jsem je až před rodičákem ![]()
I když u nás se za známky trestalo, tajila jsem je i kvůli tomu, ale ne jen kvůli tomu. Byla jsem ve svých 16ti letech u psychologa. poslali mě tam naši. Výsledek? IQ 139, jsem chytrá, mám dobré logické uvažování a dobrý všeobecný přehled(tím se nechci chlubit), ALE JSEM LEMPL
![]()
Vzpomínám si, že jsem kdysi v prváku chtěla přestoupit na zdrávku, ale naši mi to zakázali, což mou nechuť ke gymplu jen zvýšilo.. nakonec jsem i odmaturovala(čj3,aj3, biologie3 a chemie2), samozřejmě že zase bez učení, jen jsem si sem tam něco přečetla
Dostala jsem se i na vysokou, i když né na medicinu, jak jsem chtěla(to mi uteklo o 6bodů), šla jsem na pajdu. Po roce a půl jsem studium SAMA ukončila a šla jsem do práce…
Nebavilo mě to…
Radím ti, promluv s dcerou, ať víš, co se děje. Se mnou naši nikdy moc nemluvili, a když, tak z toho do 10minut byl křik a výčitky.
Možná s ní tříská puberta, m ale možná v tom je něco víc(třeba si představovala studium na gymplu jinak).. Držím palce ![]()
Všem děkuji za postřehy a pomoc. S dcerou samozřejmě mluvíme o veškerém dění jak ve škole, tak v její hlavě. To je dle mně základ, ale to lhaní
. Prostě jsme opět tam kde jsme byli již několikrát. Takže zase tvrdost, důslednost… Jsem už unavená, mám ještě dvě děti a obě potřebují péči, ne jen ona. Navíc dle slov psycholožky z výchovného střediska (tam už dera také byla) do kdy a jak dlouho jí chcete vodit za ruku a dělat s ní její povinosti? Je fakt, že druhé dítě ve 3. třídě šlape v pohodě. S dcerou je tento problém od malička. Tak mi držte palce, ať přežijeme.
@Anonymní píše:
Všem děkuji za postřehy a pomoc. S dcerou samozřejmě mluvíme o veškerém dění jak ve škole, tak v její hlavě. To je dle mně základ, ale to lhaní. Prostě jsme opět tam kde jsme byli již několikrát. Takže zase tvrdost, důslednost… Jsem už unavená, mám ještě dvě děti a obě potřebují péči, ne jen ona. Navíc dle slov psycholožky z výchovného střediska (tam už dera také byla) do kdy a jak dlouho jí chcete vodit za ruku a dělat s ní její povinosti? Je fakt, že druhé dítě ve 3. třídě šlape v pohodě. S dcerou je tento problém od malička. Tak mi držte palce, ať přežijeme.
Držím palce a posílám hodně sil alespoň takto virtuálně
![]()
Dobrý den,
ráda bych se zeptala, jestli vám nakonec něco pomohlo a co to bylo? Řeším se stejně starou dcerou přesně totéž, akorát že ona je pořád na své původní ZŠ, kde byla od 1. třídy. Teď jí v osmičce v pololetí hrozí propadnutí a několik čtyřek jen proto, že se do školy absolutně nepřipravuje, dostává pětky za nedonesené úkoly, referáty, zapomíná termíny testů a místo učení si radši hraje s telefonem (ten známý pohyb, když sedí u svého stolu a jakmile otevřu dveře bytu, schovává telefon za učebnice nebo pod stůl…).
Už nevím, co s ní a přesně jak píšete, negativní ani pozitivní motivace absolutně nezabírají.
![]()
Už si s ní také nevím rady, mám pocit, že jsem zkusila všechno a nemám už sílu jí pořád do učení strkat…
Předem děkuju za vaše názory a pomoc! ![]()