Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Dítě po císaři, jak adoptované
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
19.2.14 10:52
dítě po císaři jak adoptované
Zdravím. Jsem rok po porodu císařem /akutním/, narodila se nám krásná zdravá holčička. Jenom už od porodu cítím, že spolu nemáme vztah jaký bysme měly mít. Mám pocit, že je to tím porodem 
viděla jsem ji až druhý den, jen na chvíli, ani se nepřisála (sestry ji předtím daly glukozu)! Na šestinedělí pak měla horší žloutenku a byla v inkubátoru, asi tři dny po propuštění z porodky jsme musely zpět do nemocnice na kapačky - malá nechtěla vůbec pít ode mě, měla horší žloutenku. Tak jsme spolu ze začátku nenavázaly vztah, ona ani ke mě nechtěla - kojení nešlo, protože nechtěla sát Doma potom to už bylo lepší, byly sme na nutrilonu, kojení prostě nešlo i když jsme se snažily, ale malá u mě pořád plakala. A ted je jí rok a necítí ke mě žádnou blízkost, mám pocit, že ani neví, že jsem její matka strašně mě to bolí, když vidím děti stejně staré, jak se hezky mají k maminkám. Ona si pohraje s každým, já tam ani nemusím být. když ji nechám u rodičů, tak je spokojená, netesktní a když mě pak vidí, tak..nic. Co myslíte, že mám dělat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.2.14 10:55
Malej je stejnej, taky jsem rodila akutním císařem, ale rozhodně si nemyslím, že by to bylo tím, ted už je o fous starší a teprve se začíná trochu ptát po mámě, já myslím, že to přijde 
Dítě nepřestane plakat jenom proto, že ho vezme maminka, prostě některé děti jsou řvounci, jiné ne, pokus se to neřešit, ono to přijde samo 
Spíš buď ráda, že to není závislačka a můžeš si i oddechnout
Příspěvek upraven 19.02.14 v 10:56
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.14 10:56
Vagína ani prsa matku nedělají. Je to spíš v tvé hlavě, možná z tebe cítí odstup.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.14 10:56
Uklidnit se a neřešit kraviny. Za pár let si dnešek ani jedna nebudete pamatovat a to jaký vzájemný vztah budete mít určitě nesouvisí se způsobem porodu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.14 10:56
@astrulinka mazlit se s ní. Ona ma to přijde, že maminka je nej 
u nás byla malá v pohodě, bylo ji jedno u koho je a v 15 měsících se na mě povesila a od té doby je to maminka a jenom maminka. A to je ted na mateřské manzel
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.14 10:57
Myslím, že si to moc bereš. Všechny děti nejsou mamánci, a navíc za pár měsíců to může být zas úplně jinak. Moje dcera je taky samostatná, nikdy mně nenapadlo to svádět na císaře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.14 10:58
Myslím, že je to blbost… nevěřím tomu, že dítě po císaři je „jak cizí“. Já sama jsem po akutním a nic takovýho nepociťuji 
ba naopak. Donesli mě ho po 4 hodinách, hned se přisál, kojila jsem 5měsíců, od té doby je na UM.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.14 10:58
@astrulinka - nemyslím, že by to bylo tím císařem ani inkubátorem.. Já si malou poprvé POHLADILA po týdnu, v náruči jsem ji měla po 3 týdnech (ať žijí klokánci 
) a poprvé se snažila přisát ve 2 měsících a nakonec jsem nekojila.. A malá je mamánek..
Asi jsi ji obklopila dobrými lidmi, u kterých cítí v bezpečí.. a možná z tebe cítí ten smutek.. Já bych se pokusila to neřešit a užívat si mateřské 
Určitě tě má ráda - jsi její máma
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.14 10:59
Naše holka si ani nevšimne když odejdu a neni vůbec mazlivé miminko. Přijde jenom když se jí něco stane
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.14 11:00
@astrulinka mám syna po akutním císaři a taky mi přijde, že jsme si cizejší. Ale já to nehrotím. On je takovej samorost, nemá rád mazlení, chování. Je takovej svůj. Nemá separačku, když si ho někdo vezme na hlídání, vůbec nepláče, je mu jedno u koho je, hlavně když dostane najíst a přebalit. Je takovej svůj. Ale má i chvilky, kdy si dá hlavičku na mojí nohu a kouká na telku nebo si jde ke mě sednout a pouštíme si písničky. Takových chvil je pramálo, ale jsou. Máma říká, že jsme byla taky taková. Jakmile mě chtěla pochovat, tak řev jak prase. Jsem taky narozená akutním císařem. Něco na tom možná bude, ale mě to teda netrápí. S mamkou mám krásný vztah a mám ji moc ráda. A u syna to taky časem přijde. Aspoň nemám zhuntovaný záda z věčnýho tahání, jako kamarádka, co má holku celej den an ruce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.14 11:02
S mamánky jděte milé dámy někam. 
I já jsem si po SC nepřipadala, že mám se synem nějaký vztah, naštěstí se mi podařilo rozkojit a držíme se. Někdo takový štěstí nemá. Určitě by jsi to měla s někým řešit, způsob porodu mnohé ovlivňuje. Čím dříve tím lépe. Může se to v tobě držet ještě dlouho. Jednej podle toho, jak to cítíš ty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.14 11:03
@astrulinka
Jestli miminko na tebe nereaguje. A bylo by jedno, kdyby bylo samo v místnosti, nebo s tebou, může to být příznak něčeho jiného. Také jsem se tak s mým prvorozeným cítila, jelikož jsem neměla srovnání, tak jsem si myslela, že je chyba ve mě.(syn byl diagnostikován jako Aspergerův syndrom).Jako miminko jsem z našeho vztahu měla také smíš. pocity, teď už vím, že jsme už sehraná dvojka on mě miluje a já mu to vracím 100× zpátky.
Pokud budeš chtít mít jistotu, řekni své pediatričce své obavy. A ona ti poradí jestli jsou tvé obavy na místě, nebo je lepší to prověřit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.14 11:06
Promin, ale také si nemyslím že je to sekcí.
Taky jsme si prošla akutním CS - malý měl diagnózu - flutter síní, okamžitě po císaři mi ho převezli do fakultní nemocnice a odtud do brna. Mě z nemocnice pustili až 4 den domů a 5 den hned ráno jsem za malým fičela do Brna a tam jsme se poprvé viděli. Hned jsem mohla nakojit ( moc nám to nešlo ), zdál se mi straně ošklivý ale zároveň nádherný - protože byl můj a mého muže. Byla jsem štastná a vděčná, že mi ho zachránili…
Vztah máme kouzelný …je pořád u mě, kdyby mohl, tak mi jako klokaní mámě skočí do vaku a nehne se ode mně když odejdu, ječí.-), když je s tátou a já jsem třeba na zahradě - ječí…:-) prostě i když je to někdy na palici nezajít si sama ani na záchod - ale jsem za to vděčná.
Ale jak píšou ostatní holky - každé mrně je jiné…a prostě tvoje je samostatnější…ono nepřemýšlí nad tím, nad čím přemýšlíš ty…ví že jsi tam pro ní…že jsi tam pořád…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.14 11:07
Císařem to není, je to částečně povahou dítěte a taky tvojí hlavou. Moc si to bereš, stresuješ se a stres přenášíš na dítě. První dítě mám narozené plánovaným císařem, druhé klasicky (nicméně dva dny po porodu velmi silná žloutenka a následujících 5 dní v inkubátoru, pod světlem, na kapačkách, se zákazem kojení). Každé dítě je jiné, každé má jinou povahu (a je i poznat po kom ji mají 
, ale ony už jsou větší - škola, školka). A mezi námi je od narození velká citová vazba 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.14 11:07
Neblbni a nenakecávej si něco co není… malá třeba není tolik kontaktní, i to může být. Nesváděla bych to na CS. Mám nedonošence, narodil se taky akutním CS a3 měsíce byl v inkubátoru, veškerý kontakt který jsme spolu měli, byla hodina klokánkování ob den. Nepozorovala jsem, že by ke mě nechtěl a ani te´d nepozoruju že bych mu byla ukradená. K "cizímů jde stejně rád a bezemne vydrží I když já jsem z počátku měla zvláštní pocit, musela jsem si na něj zvyknout, občas mi přišlo že si s ním nevím rady jako by byl cizí.
Máma je s dítkem pořád, tak mu není vzácná… ale při jakékoliv bolístce nikdo líp neutěší než máma
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
