Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Mám doma taky takovou ředitelku, je jí 5. Byla už jako miminko náročná a jak začala mluvit, tak to bylo teda něco. Ve školce se to trochu zlepšilo, protože vidí, že ne každý ji bude poslouchat. My jsme ji taky vždy neposlouchali, museli jsme hodně jet na pravidla a domlouvat se na něčem dopředu. Třeba když jsme šly do obchodu nebo na návštěvu, tak jsme se domlouvaly dopředu, co si koupí nebo že nebude chtít po návštěvě kokina apod. Už ve 2 letech jsme se tak musely domlouvat. Když nastoupila do školky, tak uklízečka přede mnou prohlásila, že to tu ještě neměli takovou semetriku
Hodně se to zlepšilo, je furt takový kápo ve školce, ale prostě si nemůže dovolit furt všechny dirigovat. Možná se jí ta vlastnost bude někdy hodit, i učitelky říkaly, že má i herecký talent. ![]()
@Mal píše:
@holkaZ no, tak to je paráda, svázat a nepouštět
Manžel říká, až bude starší, bude to lepší, no už to říká 3 roky, tak nevím, nevímPuberty se bojím taky, protože mě přijde, že se mnou mluví jak kdyby to s ním už mlátilo. Např.-vyrábíme přání k Vánocům a on tam začne na to pěkný přání čmárat obyč. tužkou, tak mu říkám, at to nedělá, že si může čmárat na papír, no kravál, že to je hezký co načáral atd. A pak mi řekl, že jsem z toho vykulená, no síla, fakt.
Nejlepší jsou scénky před lidma, to fakt miluju, jak každej čučí, proč to dítě tak vřeští[/citact
Koukám taky veselo…Od mala jsem se snažila, aby mi děti nepřerostli přes hlavu a když mi syn na dvou letech udělal scénu v marketu, kdy po mě mrsknul kostíkama, tak jsem ho (už s nervama v kýblu
) v klidu vysvlékla a nařezala jsem mu na holou
Každopádně je od té doby v obchodech milionový, nezkusil v obchodě ani běhat
Pochopil že takhle ne. Nějaká paní mě okřikla, tak jsem se k ní vydala s pěnou u pusy a utekla
Jen jsem jí chtěla říct ať se mi neplete do výchovy
Každá máma to zná, vztekání je nejhorší…
Dcera právě je v klidu, absolutně neposlouchá, ale s uklízením, oblékáním a jídlem problém nemá. Jinak si chce dělat co chce a ještě argumentujePořád se uklidňuju tím, že jí to jednou vrátí její děti
(vím jsem hrozná
)
@holkaZ naši se tím taky uklidňovali
že mi to děti vrátí
A jo, malej mi to vrací
![]()
@atominnka píše:
@holkaZ naši se tím taky uklidňovaliže mi to děti vrátí
A jo, malej mi to vrací
![]()
Takže to berme jako rodinné prokletí a buďme v klidu
![]()
@kubee píše:
Mám doma taky takovou ředitelku, je jí 5. Byla už jako miminko náročná a jak začala mluvit, tak to bylo teda něco. Ve školce se to trochu zlepšilo, protože vidí, že ne každý ji bude poslouchat. My jsme ji taky vždy neposlouchali, museli jsme hodně jet na pravidla a domlouvat se na něčem dopředu. Třeba když jsme šly do obchodu nebo na návštěvu, tak jsme se domlouvaly dopředu, co si koupí nebo že nebude chtít po návštěvě kokina apod. Už ve 2 letech jsme se tak musely domlouvat. Když nastoupila do školky, tak uklízečka přede mnou prohlásila, že to tu ještě neměli takovou semetriku![]()
Hodně se to zlepšilo, je furt takový kápo ve školce, ale prostě si nemůže dovolit furt všechny dirigovat. Možná se jí ta vlastnost bude někdy hodit, i učitelky říkaly, že má i herecký talent.
V životě se neztratí ![]()
@atominnka píše:
@holkaZ naši se tím taky uklidňovaliže mi to děti vrátí
A jo, malej mi to vrací
![]()
Já byla ale hodnááá, moc hodnááá, tak proč se nám narodilo toto
![]()
@holkaZ píše:
V životě se neztratí
To už jsem párkrát na její adresu slyšela.
@Anonymní píše:
Mám tříletého syna a chová se jako ředitel, na pocit ze všechno muže jako dospěly. A pokud zákazu sirky, zapínat do zásuvky a spol. Tak je uražený, pláče, vzteky se a říká, ze je chudinka. Proste se mnou manipuluje. Mám ho furt ta zadkem, ale je strašně náročný, pořad me diriguje, co budeme dělat, kam nepíšeme, neposlechne nic, ba naopak udělá opak. Už dostal u na zadek, vynadano a nic akorát je uražený, zavře se do pokoje a řekne, ženě jsme jeho kamarádi. Výchovou ti snad nebude, bratr to nikdy nedělal. Mate někdo zkušenost?
Má ještě nějaké zvláštnosti kromě tohoto?
Nemá, je jinak hodně milý klucina. Jen je proste ředitel z povolani ![]()
To mám doma v bleděmodrém, jen ven už sám nechodí, to dělal kolem dvou let.. pak si usmyslel, že nebude chodit čůrat na záchod, tak prostě nechodí a nikdo ho nedonutí.. nebude uklízet, nikdo a nic s ním nehne.. vztekání v obchodě mám pokaždé, je jedno na čem se doma domluvíme, venku už to neplatí.. ![]()
Mám doma taky čtyřletou velitelku. Dělá si, co chce, poslechne výjimečně, a když jo a napoprvé, vyrazí mi to dech. Bývala to tak zlatá holčička, ale co se děje poslední rok mi bere vítr z plachet, teď to navíc graduje.
X-krát za den mi řekne kvůli blbosti, že mě nemá ráda, že jsem zlá máma atd. Přitom jen např. trvám na tom, aby se šla vykoupat, vyčistit si zuby, umýt ruce atd. Už jsem jí ze zoufalství řekla, že když mě nemá ráda, tak ať si jde bydlet někam jinam, tak to teda koukala, i se pak omluvila a byl chvíli klid. Ale co je to platné, když je to za chvíli znovu? Vždy naslibuje, že nebude zlobit, dá mi milion pusinek, a pak jako když do ní něco vjede a nikdo s ní nehne.
Chlap s ní pořád rozpráví a rozebírá to, ale to mi přijde nanic, stejně ho neposlouchá a dál si jede svoje.
Holky, řekněte mi někdo, že se to zlepší? Já už z těch scén, řevu, nepohody u nás nemůžu. Vždycky se snažím být pozitivně naladěná, i jdu z práce domů a těším se, ale jak s tímhle začne, mám hned chuť se otočit na podpatku a jít zpátky.
@Adaneli já bych si taky přála, aby se to zlepšilo. Včera bylo synovi zle, kašel, teklo mu z očí, nosu, ale byl tak hodný. My s manželem jsme říkali, to je tak hodný, milý, rozkošný dítě
,když je nemocný. Dnes je mu o moc líp, jsem ráda, ale už je to zase ten náš uřvanej generál. ![]()
@Mal snad z toho brzy vyrostou. Je fakt, že syn taky nebyl vždycky andílek, teď je mu šest a většinou je rozumnej, dá se s ním domluvit. Tak snad to tak bude i dcery, i když takovýhle scény si u něj nepamatuju.
Já mám doma 3,5-letého vzteklouna. Řve každý den. Furt přemýšlím, co udělat jinak, aby aspoň jeden den byl v pohodě…Řve, když mu nedám ráno před snídaní bonbon, když mu nepustím pohádku, protože zlobil, rve když si má jít čistit zuby s tatínkem, když jsme šli na oslavu, tak udělal scénu typu, nechci tam NIKDY, za nic na světě, tak jsme ho museli silou odnest do bytu, aby venku nezmrzl a v bytě rval a válel se na zemi asi 15 minut, nereagoval na nic a na nikoho…Jinak je ale strasně pozorný, vnímavý, krásně mluví, zpívá…pokud bych mu měla vymezit důsledně hranice, tak jedině tak, že mu dám na zadek, a i to se mi ne vždy zdá učinné. Přesně jak již bylo psáno, když ho odvedu do jiného pokoje, ať se vyvzteká, tak je hned u mě a rve, když podržím zavřené dveře, tak do nich začne mlátit…
U nás trošku pomáhá poslat na „hanbu“.Když mu třeba řeknu, aby si uklidil hračky a on ne a ne, řeknu, že půjde na hanbu, když neposlechne, jde do kouta na hanbu a tam ho nechám. On tam řve jak pavián, nechám ho tam třeba 2-3 min. a dělám, si svoje, pak řeknu konec hanby, dám mu pusu a zopakuju, co má jít udělat a on většinou jde uklízet. Jenže tohle jde doma, venku bych ho těžko dávala někam na hanbu.