Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Můj benjaminek má podobné výkyvy. Na jednu stranu je moje mimčo, na druhou stranu se chce srovnat se starším bráchou. Ruce urazit
Ahoj, máme doma něco podobného, čtyřletého a je to fakt náročný. Vše si rád dělá podle sebe, když to tak není je cirkus. Takže cirkus je několikrát denně. Nepomáhá vysvětlování, přijde mi, jako by ani neslyšel
.Asi před rokem jsme byli u dětské psych./to ještě ke všemu v noci nespal/,říkala, že důležitá je důslednost a řád.
Moje dcera to dělá taky a jsem z ní na palici
Je jí 3 a 1/4 roku a vše musí ýt po jejím a když není, řekne mi, že si jde sbalit batůžek a najít si novou maminku, že mě už nemá ráda. Reaguji na to tak, že to bud ignoruju, nebo jí prostě pošlu vedle, aby si to dobře rozmyslela a to se po chvilce vždy vrátí a objímá mě. Chce to fakt důslednost a nenechat si od nich skákat po hlavě. Ale je to fuška.
Taky to mám doma…a měli jsme to samé @Mal taky problémy se spánkem, kolikrát mi přijde te je hluchý, ja mu říkám diktátor ![]()
Psycholožka nám řekla, ze vzhledem k jeho povaze máme vymezit širší hranice, ale o to důsledněji je dodržovat…plus at mu dame do pokojicku nějaký vybijeci polštář? kde si může vybíjet vztek
Moje dcera dělá totéž. Pokud je to banalita, nechám ji konat, pokud mi její rozhodnutí vadí, důsledně trvám na tom, že ne a snažím se vysvětlit proč. Na svém NE důsledně trvám. Optimální je odvést pozornost jinam, ale taky se vždy nezadaří. Xkrát za den od ní slyším „jsem na tebe naštvaná“! Tak ji pošlu vedle nebo sama odejde a za chvíli se obvykle vrátí s lepší náladou.
@weyky píše:
Moje dcera to dělá taky a jsem z ní na paliciJe jí 3 a 1/4 roku a vše musí ýt po jejím a když není, řekne mi, že si jde sbalit batůžek a najít si novou maminku, že mě už nemá ráda. Reaguji na to tak, že to bud ignoruju, nebo jí prostě pošlu vedle, aby si to dobře rozmyslela a to se po chvilce vždy vrátí a objímá mě. Chce to fakt důslednost a nenechat si od nich skákat po hlavě. Ale je to fuška.
Mám to samé
Moje dcera to dotáhla na vyší level; dělá si co chce. Třeba ráno dělá snídani. Když spím. Vstane jak myška, vyleze na linku, sundá hrnky, čaj, med… Vytáhne z lednice kostku másla, nakrájí ho příborákem na housky aby povolilo, pak zas do lednice… Čekám kdy se přizabije, řízne (vše ostré a špičaté je mimo dosah), ale i tak… Nebo se oblíkne a obuje, vezme tašku a jde na nákup-sama
Pořád vysvětluju jak bl.bec a ona říká že to mám marný, mámo vzdej to, mámo stejně to udělám, když jí říkám že se zraní tak prý co jako-se uzdravím… Když jí řeknu že jí někdo ukradne, tak říká že jí je to jedno, stejně jí prý vrátí, prý s ní nevydrží… Nevím kam na to chodí, proč je taková, musím být furt ve střehu a bojim se aby nezdrhla ze školky… Není taková každý den, tak 1-2 dny v týdnu. Jak kdyby do ní něco vstoupilo ![]()
@weyky píše:
@holkaZ tak to je silný kafe, to bych se o ní hodně bála
No bojim se že mi uteče… To je nejhorší představa každé matky. Naštěstí syn je o dva roky starší a je skvělý hlídač, hlídá jí i ve školce, na zahradě… Kolikrát mě přijde upozornit do kuchyně, že holka třeba něco vyvádí… Děsím se spíš puberty:-/ ![]()
@holkaZ nedivím se..Tak snad jí to přejde a třeba v pubertě bude zlatá ![]()
Moje dcera je ředitelka zeměkoule uz od miminka. Vše musí byt po jejím, jinak je zle a všichni jsme k ni nespravedlivý… Holky, povím vám, ze s toho vecnyho dohadovani a umlouvani jsem kolikrát vyrizena víc než kdyz jsem chodila do práce… No a to je ji uz sedm! Mlátit ji nechci, ale někdy úplně vidím jak mi rostou facky na rukách… Hlavně to chce pevne nervy, jinak neporadim. Ale zase kdyz je po jejím, je to milacek
Ovšem to nejde praktikovat vždy, ze…
Taky to doma mám, taky 3 roky. Je tžakový od cca 10m, to třískal hlavou, když nebylo po jeho. Ted se maximálně svalí na zem, ale většinou se urazí a jde pryč. ALe zásadně mu neustupuji. Na druhou stranu chci po něm víceméně jen věci, které tak být musí
@holkaZ no,tak to je paráda, svázat a nepouštět ![]()
Manžel říká, až bude starší, bude to lepší, no už to říká 3 roky, tak nevím, nevím
Puberty se bojím taky, protože mě přijde, že se mnou mluví jak kdyby to s ním už mlátilo. Např.-vyrábíme přání k Vánocům a on tam začne na to pěkný přání čmárat obyč. tužkou, tak mu říkám, at to nedělá, že si může čmárat na papír, no kravál, že to je hezký co načáral atd. A pak mi řekl, že jsem z toho vykulená, no síla, fakt. ![]()
Nejlepší jsou scénky před lidma, to fakt miluju, jak každej čučí, proč to dítě tak vřeští ![]()
Mám tříletého syna a chová se jako ředitel, na pocit ze všechno muže jako dospěly. A pokud zákazu sirky, zapínat do zásuvky a spol. Tak je uražený, pláče, vzteky se a říká, ze je chudinka. Proste se mnou manipuluje. Mám ho furt ta zadkem, ale je strašně náročný, pořad me diriguje, co budeme dělat, kam nepíšeme, neposlechne nic, ba naopak udělá opak. Už dostal u na zadek, vynadano a nic akorát je uražený, zavře se do pokoje a řekne, ženě jsme jeho kamarádi. Výchovou ti snad nebude, bratr to nikdy nedělal. Mate někdo zkušenost?