Dítě si přeje vrátit se do bříška

Napsat příspěvek
Velikost písma:
441
27.2.24 09:01
@JezinkaBezinka píše:
Zdravim,
setkal jste se nekdo s timto? Synek predcasne narozeny vyvolanim porodu z duvodu odtoku plodove vody a nasledne zjistene infekce, ale porodni cesty nebyly pripravene a nakonec konec akutnim cisarem. Odlouceni po porodu, ac byl sikovny, dychal, nedali mi ho, na JIPu me porad vyhazovali, ja se nedokazala branit, nezvladla jsem to vubec a budu si to vycitat uz porad.
Dite bude mit uz 4 roky a nema to v sobe vyresene take. Od pocatku je hodne vysazeny na moje brisko, usina s rukou na nem a kdyz jsem cekala mladsiho, zacal mluvit o tom, ze by se rad do briska vratil. Nebo rika, ze bude znovu mimi a bude znovu v brisku. Byl vyndany proti sve vuli a porad to v nem je.Mate nekdo zkusenost? Verim, ze casem vytvorime duveru ve svet a zvladne to, spis jestli se nekomu stalo neco podobneho…

A proč myslíš, že nemá důvěru ve svět, a co konkrétně by měl zvládnout?
Já jsem taky měla vyvolávaný porod před termínem a skončil akutním císařem a syn si taky jako menší rád lehal na moje břicho a hrál si na to, že je miminko v bříšku a teprve se narodí. Vidím v tom jen dětskou hru, nic víc…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1137
27.2.24 09:27

Odpovim souhrne pro vsechny…
Nikde nepopiram, ze to nemam zpracovane, tak nejak nechapu ty vyhrky, ze to nemam zpracovane. Syn to ale pojmenoval sam od sebe, rozhodne jsem mu to nevnucovala. Je spousta zen se spatne prozitym porodem, ktery nemaji zpracovany a dite jim s timhle neprislo.

Kazdopadne me spis zajimalo, zda tohle nekdo u ditete take zazil, ale chapu, ze je potreba udelat psycho rozbor zakladatelky, ocitovat a chybi uz jen komentar o trollovi :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3033
27.2.24 09:37
@JezinkaBezinka píše:
Odpovim souhrne pro vsechny…
Nikde nepopiram, ze to nemam zpracovane, tak nejak nechapu ty vyhrky, ze to nemam zpracovane. Syn to ale pojmenoval sam od sebe, rozhodne jsem mu to nevnucovala. Je spousta zen se spatne prozitym porodem, ktery nemaji zpracovany a dite jim s timhle neprislo.Kazdopadne me spis zajimalo, zda tohle nekdo u ditete take zazil, ale chapu, ze je potreba udelat psycho rozbor zakladatelky, ocitovat a chybi uz jen komentar o trollovi :lol:

Píšeš jen že mluví o vrácení do břicha a že bude znovu miminko a ostatní ti tady napsaly, že jejich děti říkají to samé a neni to u dětí evidentně nic zvláštního.
Kde v tom vidíš vyjádření, že nemá důvěru ve svět a trpí traumatem?
Aniž bych rýpala, tak to prostě působí, žes vzala jeho slova a zkonstruovala z toho sebe teorii, která ještě víc podporuje hlavně tvůj negativní prožitek. Zatímco on má normální dětské prupovídky.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6443
27.2.24 09:51

Já to teda taky úplně zlehčovat nechci. Měla jsem po porodu komplikace a s dítětem nás na 2 týdny oddělili, chodila jsem za ním jen, když jsem se trochu cítila, tak nakojit. Tenkrát to miminko to prospalo, pochovaly sestřičky, tatínek chodil každý den vozit. Ale moje dcera, od té doby, co nějak vnímá, mi prostě nevěří. Naprosto všechno, co udělám, řeknu, si ověří nebo udělá po svém. Možná je to jen povahou, ale už mě taky napadlo, jestli to s tím porodem, respektive a tou dobou po něm, nemá nějakou souvislost :nevim:

Zakladatelko, hlavně my už to nezjistíme a ani s tím nic neuděláme, co bylo, bylo. Dopřej malému ten jeho kontakt, klidně ho můžeš s legrace občas navázat do šátku nebo tak něco. A zkus si najít psychologa, protože to trauma z porodu máš ty a nedivila bych se. A taky bych ti doporučila sepsat nějaký mail na vedení nemocnice, třeba se ti uleví a zpětná vazba je v nemocnicích hrozně potřeba.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
22051
27.2.24 11:55
@alisekR píše:
Já to zlehčovat nebudu ani náhodou. Bohužel fáze porodu nás ovlivňuje víc než chceme vědět. Bohužel často se to ukáže v dospělosti a lidé co vyhledají někoho, kdo dělá regresy a vrátí je zpět, se dozví co s nimi při porodu bylo.
Já mám obě děti nedonošené, jedno se porod rozjel sám. Tam podle mě dcera ven chtěla, moje tělo ji ohrožovalo. Tam jsem i já měla v kritický okamžik pocit, že venku ji mohu líp ochránit než u mě v břiše. Ale tu myšlenku jsem měla až když byla venku.. Je hodně kontaktní. První dva dny se mnou nebyla. Syn je vyvolaný v 38 TT, opět pro ohrožující stav. Ten ven nechtěl, vůbec. Dle toho to vypadá. Kontaktní, hyperaktivní, ale cíťa. Stačí, že se třeba jen malinko říznu nebo venku na zahradě škrábnu a je schopný volat všechny složky ZS. Přijde mi, že mají oba s dcerou zafixováno, že si mě musí hlídat a opečovávat mě, aby se mi nic nestalo. Aby nepřišly o svůj malý domeček a pocit bezpečí na nohách. :*
Takže pocitům tvého chlapečka rozumím. Podle mě není rozdíl v zážitcích, co získáme jako malincí nebo velcí, rozdíl je v tom, že jako miminko to nemůžeme popsat.

Dítě narozené ve 38. týdnu rozhodně není nedonošené.

K dalšímu - to, co popisuješ, je u malých dětí úplně přirozené a běžné chování (bez ohledu na způsob, jakým přišly na svět). Připisuješ jim svoje vlastní představy, dojmy, emoce a názory… jinak řečeno, vůbec nerozumíš „pocitům jejího chlapečka“, nýbrž svým vlastním ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
22051
27.2.24 12:02
@JezinkaBezinka píše:
Odpovim souhrne pro vsechny…
Nikde nepopiram, ze to nemam zpracovane, tak nejak nechapu ty vyhrky, ze to nemam zpracovane. Syn to ale pojmenoval sam od sebe, rozhodne jsem mu to nevnucovala. Je spousta zen se spatne prozitym porodem, ktery nemaji zpracovany a dite jim s timhle neprislo.
Kazdopadne me spis zajimalo, zda tohle nekdo u ditete take zazil, ale chapu, ze je potreba udelat psycho rozbor zakladatelky, ocitovat a chybi uz jen komentar o trollovi :lol:

Tvůj syn nic takového nepojmenoval - řekl pouze, že by se chtěl vrátit do bříška. To je něco, co malé děti říkají naprosto běžně - a zvlášť v případě, že matka čeká další dítě, na to jsou extrémně citlivé, je to v podstatě první nevědomý projev žárlivosti. O žádné „nedůvěře ve svět“ nemůže být řeč.

Že ti sahá na břicho, to je také úplně normální - některé děti mámám otlapkávají prsa, některé břicho, jiné třeba vlasy… To, co ty si do něj projektuješ (a co mu neúmyslně vsugerováváš), jsou TVOJE nezpracované pocity - ne jeho. On je pouze přebírá za své - jako každé malé dítě… čím menší, tím intenzivněji matčiny duševní pochody zrcadlí.

Nedočetla ses, co jsi chtěla, tak se začínáš rozčilovat… to se ale nedá nic dělat :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
855
27.2.24 12:16

To jako fakt :-O? „Byl vyndany proti sve vuli a porad to v nem je.Mate nekdo zkusenost? Verim, ze casem vytvorime duveru ve svet a zvladne to, spis jestli se nekomu stalo neco podobneho…“. Opravdu tohle někdo může myslet vážně? Pokud ano, je to na psychiatra…Pro tu mámu, samozřejmě.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9034
27.2.24 12:58
@BohunkaP píše:
Dítě narozené ve 38. týdnu rozhodně není nedonošené.K dalšímu - to, co popisuješ, je u malých dětí úplně přirozené a běžné chování (bez ohledu na způsob, jakým přišly na svět). Připisuješ jim svoje vlastní představy, dojmy, emoce a názory… jinak řečeno, vůbec nerozumíš „pocitům jejího chlapečka“, nýbrž svým vlastním ;)

Upřímně ty jsi pro mě vždycky tak chytrá, až to bolí :zed: :mrgreen: takže mě tvoje skálopevné tvrzení, že něco neexistuje, protože tys to napsala, pobavilo. To je asi tak vše.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
390
27.2.24 15:15

@JezinkaBezinka a druhý porod a šestinedělí byl v pořádku?
Je mi líto tvého smutného prožitku po prvním porodu, je vidět, že to v tobě zůstalo spoustu let a pořád tě to trápí. Bohužel se to nedá vrátit zpět, ale dá se na to dívat jinými očima. Předčasný odtok plodové vody a následná infekce signalizovala ze se něco špatného děje a malý musí ven, skončilo to dobře, žije. Tím, že si rodila SC, nedostala si se k němu tak rychle, jako by ses mohla. Malý byl předčasně, pravděpodobně na antiobiotikach. Je škoda, že tě k němu nepoušteli, tak jak si chtěla. Ale hlavu vzhůru, určitě mu to vynahradíš teď, je krásné, že se máte tak rádi. Netrap se už :srdce:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1137
27.2.24 20:00

@Veverko Dekuju, je hezke, ze si nekdo jen neklepe na celo, ze jsem magor :kytka:
Ano, druhy porod ukazkovy, v terminu, prirozene, druhe dite je take mnohem klidnejsi celkove nez starsi. Maly na ATB nebyl, nebyl na nem udelany prakticky zadny medicinsky zasah, byl proste jen malicky a nedopeceny (z 34tt). Samozrejme ze jsem rada, ze je zdravy, nema zadne nasledky nedonosencu, i kojeni jsme nakonec zvladli, jen proste ten zacatek no…

Ja uz asi nechci psat dalsi detaily, ktere by se daly prekroutit…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
K92
2035
27.2.24 20:25

Obě moje děti se narodily přirozeně po termínu, porod začal spontánně, žádné komplilace, ani trauma… a do břicha by se nejradši vratili oba dva, na břiše mi rádi leží od miminka. Od jakživa potřebovali kontakt skin tu skin a vlastně jakýkoliv kontakt. Nemyslím, že by to bylo tím. V určitém věku vedli řeči o návratu do břicha oba dva. Spíš to byla vždy předfáze otázek jak vznikají děti.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1137
27.2.24 22:28

@K92 Ano, to ho take zajima, i kudy miminko z briska vyleze, jak se tam vezme, to uz mame za sebou…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
24308
28.2.24 05:53

@JezinkaBezinka děti se mě na toto kolikrát taky ptali. Mockrát přišli a chtěli vidět jizvu po císaři. Prostě je to zajímá. A v tomto věku snad úplně nejvíc. Já mám dvě děti akutním císařem. Třetí plánovaný císař. Jako normálně bych si taky klepala na čelo, ale po zkušenostech s dětmi to trochu vidím jinak. Hlavně u prvního si myslím, že jsem ho hrozně málo mazlila. A teď si nemyslím, že za to mohl vyloženě porod, ale to přesvědčení, že musí dost v postýlce atd. Musela jsem ho pak učit kontaktu. Kolikrát se vztekal a nevěděl jak si říct o pomazlení. On není moc kontaktní dítě, takže to v tom taky hraje roli. Jo jenže na prvním dítěti se člověk vše učí. Druhý syn měl císař snad víc dramatický než druhý a krásně si to domazlil. A hlavně to naučil toho bráchu. Tím si jsem jistá, že trauma nemají ani jeden. Ale já to slovo trauma nemám ráda. Přijde mi, že se teď zneužívá na vše a pak to vypadá jak ve tvém příspěvku. Za mě tomu dáváš noc velkou váhu. Vše se dá změnit a domazlit později. U třetího i přes plánovaný císař vzniklo nějak víc problémů než jsem čekala. V podstatě vše proběhlo v pořádku. Ale asi při císaři mu udělali blokádu krční páteře a ještě má k tomu potravinové alergie. Takže prostě mu bylo blbě. Dieta, fyzio nic nepomohlo. Přidali se další potíže. Já měla totálně protivné dítě už od porodnice. Hrozně moc kontaktní, nezvládl být ani u manžela. A to ani pár minut. Vyřešili jsme nakonec blokádu osteodynamikou. Tam mi doporučila mi právě tu kraniosakralni terapii. Prý syn nemá zpracovaný porod. Tak jsme to zkusili, protože jsem si s ním opravdu nevěděla rady. Je prostě fakt, že díky tomu všemu co jsem s ním absolvovala mám konečně spokojené miminko. Sice náročné, ale už šťastné.

Jak píšou víš. Jestli nemáš zpracovaný porod ty, tak to začni řešit. Ale jestli máš pocit, že ho potřebuje zpracovat syn, tak na tu kraniosakralni terapii jděte. Ona je to jemná masáž v podstatě, takže mu to neublíží. Ale souhlasím, že to může být i ve velké míře reakce na příchod sourozence.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6228
28.2.24 07:45
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
381
29.2.24 11:25

Taky jsem to jako dítě občas řekla. A to mamka další dítě po mém narození už neměla. Bylo mi to divné, že bych byla u ní kdysi v břichu, brala jsem to s humorem. Nic bych za tím nehledala.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna pediatra

Ikona - Jiří Havránek

Mudr. Jiří Havránek