Dítě utržené ze řetězu

Anonymní
15.5.21 22:12

Dítě utržené ze řetězu

Ahoj,
mám téměř dvouletého synka a poslední dobou jsem z něj zoufalá. Syn často hází věcmi-i po lidech, plive všude kolem-opět i na ostatní, plácá nás-rodiče a v poslední době se taky tváří strašně zlostně (ne od rána do večera). Toto všechno graduje obzvláště při návštěvě, když dojde k nám. Schválně třeba hodil kamarádce míč do hlavy, plive dudlík na toho určitého člověka, háže polštář a u toho se tváří, jak kdyby chtěl všechny pozabíjet.
Já s ním trávím nejvíce času, nejsem zastáncem fyzických trestů a rozkazů, ale ani nejsem typ, kterej by si nechal po hlavě skákat. V poslední době spíše ztracím nervy a uchyluju se k rozkazům, jednou jsem ho už teda po prdeli plácla a to ve chvíli, kdy mě chtěl třísknout klackama po hlavě. Neustále opakuji, že se to nedělá-důrazně, žádný mazlení a už jsem z toho fakt zoufalá. Donedávna to byl docela milej, společenskej kluk. Řešil jste někdo podobné? Co pomohlo?
Jinak tatínek je spíš mírnější. Lásky od nás obou má hromadu.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
11584
15.5.21 22:23
@Anonymní píše:
Ahoj,
mám téměř dvouletého synka a poslední dobou jsem z něj zoufalá. Syn často hází věcmi-i po lidech, plive všude kolem-opět i na ostatní, plácá nás-rodiče a v poslední době se taky tváří strašně zlostně (ne od rána do večera). Toto všechno graduje obzvláště při návštěvě, když dojde k nám. Schválně třeba hodil kamarádce míč do hlavy, plive dudlík na toho určitého člověka, háže polštář a u toho se tváří, jak kdyby chtěl všechny pozabíjet.
Já s ním trávím nejvíce času, nejsem zastáncem fyzických trestů a rozkazů, ale ani nejsem typ, kterej by si nechal po hlavě skákat. V poslední době spíše ztracím nervy a uchyluju se k rozkazům, jednou jsem ho už teda po prdeli plácla a to ve chvíli, kdy mě chtěl třísknout klackama po hlavě. Neustále opakuji, že se to nedělá-důrazně, žádný mazlení a už jsem z toho fakt zoufalá. Donedávna to byl docela milej, společenskej kluk. Řešil jste někdo podobné? Co pomohlo?
Jinak tatínek je spíš mírnější. Lásky od nás obou má hromadu.

Kdyz jde na tebe s klackem, tak mu ho proste seber, ne..?
V tomhle veku to chce predvidat, zabranovat a usmernovat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
665
15.5.21 22:38

Já jsem tohle nezažila, možná bych tomu dala chvíli čas, v životě dítěte jsou různá období, ale asi by nebylo od věci poradit se s odborníkem. Na jednu stranu moje děti věděly moc dobře, že pokusit se o něco takového, se zlou by se ode mě potázaly, ale taky je bohužel fakt, kolik dětí má dnes ADHD atd.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9194
15.5.21 22:44

Jak to přišlo, tak to zase přejde, když polevíš s negativivy a přidáš předcházení. Mám ted malinko mladší dítě, doted dávalo pusinky, ted se snaží zahryznout do nosu. Všichni to víme, předcházíme tomu - dáme mu ruku na pusinku. Řeknu ne, to se nedělá, končím mazlení. Už mu to dochází, začne nabírat, že chtěl mazlit, tak zase zvednu a pomazlím, jako kdyby nic. Ale musím si dávat pozor, na něj nic nepřenáším. nelze “bojovat” s přerostlým miminem, nechat se vytočit doběla a jet v tom třeba několik dní, jet v zákazech, místo mazlení a pohody, nervozita. Mě se s ostatními dětmi osvědčilo, nedělat zbytečně dusno, pak se dusno množí a množí, a taky nevytvářet podmínky pro páchání zlobivin. Házíš líče - nedostaneš se ke klíčům. :kytka: Plivání - zabránit, aby plival na ostatní- dát mu ruku na pusinku, pak se utřít a nedávat tomu pozornost - není divák, představení nemá smysl. :kytka: Opravdu to přejde :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
20773
15.5.21 23:32

Co teda děláš? Trpělivě a bez emocí to tomu dítěti vysvětluješ? Nebo jak si máme vysvětlit, že nedáváš rozkazy?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1778
16.5.21 06:05

V tomto věku nají cenu žádný zákazy, příkazy, tresty… musíš tomu předcházet a nevěnovat moc pozornosti. A nejvíc s emi osvědčuje nabízení vhodných alternativ. Když na mě. dcera šla s klackem, ukázala jsem ji, že ním může mlátit do trávy. Kdyby plivala, odvedla bych ji třeba do koupelny, ať si plive třeba do vany. Na házení balónem bych ji vyskladala plyšáky, ať si je trefuje… prostě zamezit nežádoucí aktivitě a převést ji na nějakou žádoucí. Při příští snaze o tu nežádoucí jen připomenout, že toto ne, ale tamto ano.. a jaká je to zábava, pojď jdeme na to.. ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
435
16.5.21 07:17

Odmala, když mělo čas od času dítě tyhle ubližovací tendence, šlo na zem. Řekla jsem důrazně, že to se nedělá a buď ho dala na zem, nebo si stoupla. A dál se tomu nevěnovala. Přešlo to vždycky strašně rychle.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
419
16.5.21 07:58
@Anonymní píše:
Ahoj,
mám téměř dvouletého synka a poslední dobou jsem z něj zoufalá. Syn často hází věcmi-i po lidech, plive všude kolem-opět i na ostatní, plácá nás-rodiče a v poslední době se taky tváří strašně zlostně (ne od rána do večera). Toto všechno graduje obzvláště při návštěvě, když dojde k nám. Schválně třeba hodil kamarádce míč do hlavy, plive dudlík na toho určitého člověka, háže polštář a u toho se tváří, jak kdyby chtěl všechny pozabíjet.
Já s ním trávím nejvíce času, nejsem zastáncem fyzických trestů a rozkazů, ale ani nejsem typ, kterej by si nechal po hlavě skákat. V poslední době spíše ztracím nervy a uchyluju se k rozkazům, jednou jsem ho už teda po prdeli plácla a to ve chvíli, kdy mě chtěl třísknout klackama po hlavě. Neustále opakuji, že se to nedělá-důrazně, žádný mazlení a už jsem z toho fakt zoufalá. Donedávna to byl docela milej, společenskej kluk. Řešil jste někdo podobné? Co pomohlo?
Jinak tatínek je spíš mírnější. Lásky od nás obou má hromadu.

To je fakt normální chování. Jasně, jsou děti typu „pecka“, který tohle asi nikdy nenapadne. Ale my jsme si od těch 2-3 let teda užili hodně, plácání všeho okolo. Ne silné, ale za to to byl v podstatě experiment, který syn dělal všude. Teď už to takhle nedělá. Dřív klidně běhal po hřišti a honil děti, jen aby je mohl plácnout :zed:

Jako pokud na tebe jde s polštářem, klackem…tak prostě dotyčnou věc sebrat. Pokud plácá venku, vzít ho bokem a vysvětlit, že takhle ne. Když pokračuje, jít raději domů. Když plácá vás, rodiče, říct co nejklidněji, že takhle ne. A odejít někam jinam, že takhle si hrát nebudeme.

Manžela syn kousal a plácal pořád, děsná legrace. Mě prakticky vůbec. Rozdíl byl v tom, že když kousnul manžela, řeknul něco jako: „Jé, to bolí, ach nééé.“ To ho samozřejmě moc bavilo. A bez jakékoliv další reakce ho nechal plácat a kousat dál. Když kousnul mě, už jsem dost důrazně zvýšila hlas a odešla, i když řval. Jo a všímala jsem si dobře, když už šel na věc, a prostě ho nenechala. Třebas mu chytla ruce. Přestalo ho to bavit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
35316
16.5.21 08:22

Snaží se tak asi navazovat kontakty. Musíš tomu předcházet a včas to zachytit. A důrazně NE! Třeba chce placnout, chytit ruku aNe! Hodit cokoliv, zase chytit a Ne. A vzít na klín avypravet, že přišla teta ta a ta, podívej jaké má vlasy, adoma má holčičku třeba. Seznamovat ho. On prostě se snaží prosadit a upoutat pozornost.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
168
16.5.21 09:30
@Anonymní píše:
Ahoj,
mám téměř dvouletého synka a poslední dobou jsem z něj zoufalá. Syn často hází věcmi-i po lidech, plive všude kolem-opět i na ostatní, plácá nás-rodiče a v poslední době se taky tváří strašně zlostně (ne od rána do večera). Toto všechno graduje obzvláště při návštěvě, když dojde k nám. Schválně třeba hodil kamarádce míč do hlavy, plive dudlík na toho určitého člověka, háže polštář a u toho se tváří, jak kdyby chtěl všechny pozabíjet.
Já s ním trávím nejvíce času, nejsem zastáncem fyzických trestů a rozkazů, ale ani nejsem typ, kterej by si nechal po hlavě skákat. V poslední době spíše ztracím nervy a uchyluju se k rozkazům, jednou jsem ho už teda po prdeli plácla a to ve chvíli, kdy mě chtěl třísknout klackama po hlavě. Neustále opakuji, že se to nedělá-důrazně, žádný mazlení a už jsem z toho fakt zoufalá. Donedávna to byl docela milej, společenskej kluk. Řešil jste někdo podobné? Co pomohlo?
Jinak tatínek je spíš mírnější. Lásky od nás obou má hromadu.

A spinka Vam jeste pres den?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
168
16.5.21 09:34

Jinak bych synovi nerikala jenom „ne“, kdyz neco nema delat, ale nabidla nejakou alternativu. Treba kdyz chce nekoho placnout - tak cloveka placat nelze, ale muze si treba placnout polstar, pohovku nebo neco takoveho, aby mel teda neco i „povoleno“…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
419
16.5.21 12:49

Jo, v případě dětí jsme pak hráli doma s hračkami divadlo, povídali si o tom, jak se dá seznamovat. Co se dá dětem říct, aby si pohrály :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16758
16.5.21 12:55

Dvouleťák jo 8o strašný. Mám téměř stejně staryho kluka doma a nedovedu si představit že dělá to co váš…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
16.5.21 13:22

Dělá to spíš až teď v poslední době. Jinak s malými dětmi problém nemá, tohle chování spíš směřuje k dospělým a převažuje to před nějakou návštěvou. Když jsem nad tím přemýšlela, bude to asi tím, že si chce fakt vydobýt pozornost. Je pravdou, že v minulosti něco takového nežádoucího udělal na nějaké návštěvě a vždy se tomu někdo zasmál.
Jinak se mu spíš snažím domlouvat, ale občas prostě už je toho na mě moc a nechápu, kde se to v něm bere. Ale děkuji za rady, budu se snažit být důsledná, ale zároveň to nehrotit a směřovat pozornost či činnost k něčemu jinýmu. Přes den díkybohu ještě spinká a bohužel-ani ne dvouletý, buďte ráda, že si to nedovedete představit, každé dítě má holt jiný temperament.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat