Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
No možná bych si ho i brala to člověk neví, ale já ho mám těsně u postle, tak možná i ten kontakt nám stačí. Jenom on leží ve svém a my ve svém, ale vlastně mám postýlku těsně postele.. U mně je to spíš strach ze zalehnutí, jednou jsem byla hodně unavená a ruka mě spadla na tvářičku malého a probudila jsem se s rukou na ní, což mě vyděsilo - to byl kojenec..Ale osobně nechápu - taky se nechci někoho dotknout, jak může někdo hned dát miminko do jího pokoje, jak například vidíme v amerických filmech, dítě pomalu v jiném patře ![]()
Temi je 14 dní, v porodnici spala stále v postýlce, ale tu jsem měla hned u hlavy a co jsme doma, tak je to půl na půl - chvíli v postýlce, pak u nás v posteli či naopak. Také jsem byla zásadně proti, ale když ona nemůže spát, tak já také ne a u mě je klidná a i s bolavým bříškem si poradím lépe než ona sama ![]()
klárka spala vždycky ve své postýlce, teď už posteli. já jsem toho názoru, že postel patří rodičům a je jejich soukromé území. a hlavně se ve třech prostě nevyspíme. no, ale v poslední době se nám tento systém trošku pokazil, klárka se nad ránem budí, občas špatné sny, občas náklaďák pod oknem, a stěhuje se k nám do postele (ale na oplátku manžel nebo já do pokojíku, kde už máme plnohodnotnou velkou postel). takže ač nám moje zásady vydržely hodně dlouho, teď se to porušuje
každopádně každý toto bere jinak a zařídí se podle toho, co mu nejvíc vyhovuje. podle mě není špatná ani jedna varianta, každá má něco do sebe ![]()
Mně se celkem líbí toto řešení, bohužel jsem ho viděla, až když už jsme postýlku měli koupenou. Akorát nevím, jak je vyřešeno, když už dítě v postýlce stojí, aby nepřepadlo přes to čelo
A nedá se tam „uvěznit“ - když jdu třeba ráno nachystat pití, tak ho frknu do postýlky, aby nezdrhl a nespadl… V ohrádce by se mi rozebral a následně nezabral
![]()
Ještě jak píše Kvaček a další - četla jsem z více zdrojů, že matka nemůže dítě zalehnout, že je to tak prostě biologicky nastaveno, sice se člověk svým primárním pudům hodně vzdaluje (a ne vždy je to dobře - viz odstavování mláďat), ale některé pudy by měly fungovat spolehlivě. Zalehnout může rodič dítě ale v tom případě, že je pod vlivem alkoholu, drog, nebo léků (např. na spaní). Stačí pár skleniček a naše instinkty jdou do háje. Takže když má náš taťka jednou za čas posezení s kolegy, tak už se automaticky stěhuje do obýváku ![]()
Ze zalehnutí jsem tudíž strach neměla - spíš z toho, že malou třeba při otáčení nějak praštím nebo tak něco. Ale nestalo se to. Skutečně jsem si na sobě ověřila, že na těch instinktech něco je.
no a co utiskování od dítěte
náš malý, neříkám, že si ho vůbec neberu, beru ale jak jsem psala občas, většinou je v postýlce, tak když s pí s náma, tak to je nožička na zlavě, ručička bum do obličeje, nedávno jsem ho našla jak mi spal u nohou, no a jeho největší specialita a to jestli je teda u más a nebo v postýlce je, že mi začne násílím otvírat víčka když spím a nebo vezme nějakou kostku a podobné a bác a to je probuzení ![]()
Kvaček - to chce nemít v posteli kostky
![]()
Né, ráno je to to sanmé, otvírá mi oči, šťourá do mě, jednou mě vzbudilo, že jsem dostala čelo přímo do krku - ale stejně bych se musela vzbudit a vstát, tak je to jedno, jestli ho uslyším z postýlky nebo mi otevře oko
Jinak se rozvaluje taky hrozně a spí v nejrůznějších pozicích a polohách, ale tím, že ho tam chce hodně i muž, ho dáváme doprostřed, někdy si ho bere úplně na svoji půlku, takže se vejdem. Máme teda 200 cm na šířku…
Tak holky byly(posledni je) v postylce, Tadeas dostaval pri polozeni do postylky hystericke zachvaty, takze do 2 let byl s nama v posteli (jak se zacal moc roztahovat, prestehovala jsem manzela na dalsi matracku vedle postele na zem). Zalehnout ditko podle me taky moc nejde, prvni vec je, ze dite se zacne branit, pokud nemuze dychat a druha je jakysi reflex, kdy proste podvedome ani ve spani, se matka neotoci na dite. Ja na Taju lehla 1× a branil se, a nikdy vic se mi to nestalo, proste jsem se pak ani ve spani na nej uz nikdy neotocila.
Jo, tak malá se taky rozvaluje - cestovatel po tátovi, děs běs
, ale než vstávat ke kojení, ukládat, na chvíli usínat a zas vstávat, tak je to pro nás jednodušší. Já jsem na prostor skromnější, takže mi ani úzký pruh na kraji nevadí. Co se týče kopání, tak to je mazec, Týnka kope první ligu
Ale protože ví, že máma je zdroj občerstvení, tak ke mně spí hlavou, čili jako kopačák slouží táta ![]()
no jo, ale my máme hned pytel s hračkama zavěsený u postýlky, takže jak z postýlky tak z postele si hračku vytáhne. A nevím jak je to možné, ale vždycky si vybere to nejtěší co tam má ![]()
Ahoj , s tímhle souhlasím, plno kamarádek a lidí to odsuzuje, že do postele NIKDY.Ale my taky usínáme v postýlce a po prvním probuzení si bereme malou k sobě dám jí napapkat a pak spíme všichni spokojeně dál.
Náš spal do půl 6m v postýlce bez problémů. Teď má nějaké období, kdy bez maminky ani ránu a v postýlce spí tak hodinu max, pak se budí, když jsem zkusili aby spal s námi, tak spí celou noc jenom jednou se vzbudí na pití. Tak jsem rezignovala a spí s námi, on i my se vyspíme. Naštěstí vím, že synovec i neteř do dvou let přešli bez problémů do vlastní postele.
A jak říká jedna moje kolegyně z práce (má děti 10 a 12): Užij si to, dokud můžeš, pak už s Tebou spát nebudou chtít a mazlit se taky ne, hlavně kluci ![]()
Tak já děti ve vlastních postýlkách a od 3měsíců přestěhovaný v pokojíčku. Mladší šel ke starší taky ve 3 měsících, jí bylo 21měsíců. Funguje to výborně. Jedinej problém je, že když mi starší dcera vstávala v 5, tak když sem se snažila vzít ji k sobě do postele, tak to byl akorát signál k dělání blbostí, skákání a tak, nehledě na to, že dítě v posteli=já se nevyspim ![]()
Ve 3 měsících sme je stěhovali hlavně proto, že sem měla pocit, že zašustim peřinou a dítě se začne vrtět, já pak čekam, jestli se tedy vzbudí nebo co, nemohla sem si před spaním číst, nemohli sme se mazlit a povídat si před spaním, sex musel bejt taky jinde. Prostě bylo to hodně moc nepraktický.
Dobrý den,
prosím Vás jak sjte učila malého spát a usínat samotného ve své postýlce?
Mám 14dení holčičku a zatím usíná jen na mě nebo manželovi. Nechcem ji učit do postele k nám, jen ať pěkně spinká ve svém každý.
Děkuji za pomoc a radu
Vendy
My dáváme do vlastní postýlky - jen občas když se probudí moc brzo (spí už celou noc
) tak si jí ještě vezmu na pomazlení. Ale lépe se vyspíme bez ní. Nikdy jsme nenechali usnout v náručí - báli jsme se aby si nezvykla - prostě položit, pohladit, dát plyšáčky a pusu a pryč. Na protesty nedáme, ale ona je moc hodná