Dítě zamlouvá svoje emoce

Napsat příspěvek
Velikost písma:
6914
25.4.24 10:53

Vyznat se ve svých emocích, umět je pojmenovat, natož ovládat, je letitý proces.
To dítě je úplně normální. Stačí ho obejmout, být s ním. Slovně podpořit úměrně věku. Mám taky dvouleté dítě, které mluví v souvětích. To ale neznamená, že se vyzná v emocích a dokáže o nich vést rozprávku.
Promiň, jsi praštěná, máš na ni naprosto neadekvátní nároky. Jestli teď nemá problém, vypěstuješ jí ho. Zkus se porozhlédnout po nějaké literatuře.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15278
25.4.24 11:10
@Anonymní píše: Více

Je to zvláštní u tak malého dite, ale zřejmě se tak sama uklidňuje. Nechce být smutná, nechce prožívat prožívat emoce. Já bych se ji přizpůsobila, řekla bych, ze větrník koupíme nový a má pravdu krasne svítí sluníčko. Pokud by mě omylem bouchla v zápalu hry, tak bych maximálně řekla au, dávej trochu pozor, ale urcite bych si nevynucovala omluvy. Omlouvat se dite učí nejlépe napodobou, já se mu omluvím, priste ono mě, protože pochopí, ze se to tak děla. Myslím, ze každý potřebuje utěšit trochu jinak, někdo chce pocity prožívat, někdo na ne chce zapomenout..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6914
25.4.24 11:41
@Alušáček píše: Více

Nejspíš to bude coopingová strategie přejatá od jednoho z rodičů, kterou nevědomky používáme, když jsme v nějakém presu, nepohodlí, cítíme se ohroženi, něco nás bolí..
Dvouleté dítě není schopno rozlišovat, natož ovládat emoce. Přesně jak píšeš, kopíruje okolí, přejímá, učí se vyznat v situacích.
Tady nejspíš matka něco dítě nevědomky naučila, ale chce pak po něm něco úplně jiného. Má představu, jak se má dítě cítit, jak reagovat. Dítě je zmatené, může plakat i tohoto důvodu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
25.4.24 16:16
@Trojlístek píše: Více

Mám pocit, že my to děláme dobře, a proto žádám o radu? :think: Vůbec mě neznáš, jsem introvertní, mám ráda svůj klid a ticho, nejradši jsem, když dcerka chvíli mlčí, neptá se pořád dokola „co to je?“ a válíme se spolu po zemi, opravdu nemám potřebu všechno komentovat, musím se až smát, protože třeba u pediatra v čekárně jsem šťastná, dcerka si tam většinou najde někoho na svoje dotazy a já mám od ní chvilku klid :lol:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
25.4.24 16:22
@ambruše píše: Více

Jenže chlácholení, že koupíme nový, na ni nefunguje, zacyklí se ještě víc, proto tuhle strategii už nepoužívám, jí pomáhá se vybrečet, říct nám, co se stalo a pak navázat něčím pro nás netypickým, ale jak tu někdo psal, pro ni je to nejspíš způsob uklidnění :oops:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
25.4.24 16:27
@Kryptozoo píše: Více

Manžel určitě ne, ten to jako dítě nesnášel a babičky moc hlídací nejsou, jezdí k nám na návštěvu, ale třeba na odpoledne si ji nevezmou, teda neberou si žádná svoje vnoučata a to jsou i mnohem starší než naše dcerka. Děkuji za komentář k zamyšlení :palec:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
25.4.24 16:31
@Alušáček píše: Více

Děkuji za tenhle podnětný příspěvek, opravdu to bude její způsob uklidnění, kdy se vrátí do nějaké svojí jistoty :kytka: Jsem ráda, že se mi nakonec dostalo i pár „neútočných“ rad, kde není nutný psychologický rozbor mojí osoby, aniž by mě dotyčný znal ;)

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
25.4.24 16:37
@Lojzísek píše: Více

Opravdu je tohle nutné? Nečekám, že pochopí a pojmenuje svoje emoce, na to jsem se ani v úvodním příspěvku neptala, tak proč mě hned označovat za praštěnou? :nevim:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
25.4.24 16:39
@Lojzísek píše: Více

Tohle mě pobavilo, jak dítě pouze přejímá a zrcadlí reakce z okolí, opravdu neznám nikoho z dospělých, kdo se ve vzteku válí, nebo ječí a jejich děti to v nekomfortních situacích dělají zcela běžně, ale tohle jsem ji zcela určitě nevědomky naučila já :think:

  • Citovat
  • Upravit
12884
25.4.24 16:46
@terien píše: Více

Meleš úplné pitomosti, pojmenovat dvouletém dítěti emoce, které cítí, je úplně normální rodičovská technika a spoustě dětem fakt pomáhá (mojí dceři třeba extrémně, vysloveně to vyžaduje).

Tys tady tuhle někomu radila fackovat šestileté dítě, takže sama první bys měla mlčet a šoupat nohama a nekritizovat výchovu zakladatelce.

Příspěvek upraven 25.04.24 v 19:14

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6914
25.4.24 16:59
@Anonymní píše: Více

Myslela jsem strategii úniku. A ano, takhle malé dítě se učí především nápodobou a pozorováním okolí (nikde jsem nepsala, že je tento způsob učení výlučný). O emocích to platí dvojnásob. Že zrcadlí rodiče, je zcela běžná věc, které se jen tak nevyhne. Pokud se dobře bavíš, otevři nějakou vývojovou psychologii, to se teprve budeš smíchy za břicho popadat. Vhledem k tomu, jak komunikuješ, usuzuju, že s Tebou debata nemá smysl.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
25.4.24 17:10
@Lojzísek píše: Více

A jakou komunikaci očekáváš od člověka, kterého označíš za praštěného a ještě v kontextu, který vůbec nebyl předmětem dotazu? :think:

  • Citovat
  • Upravit
6914
25.4.24 17:12
@Anonymní píše: Více

Dobře, pardon, Tvoje nároky na dvouleté dítě jsou „praštěné“.
A opravdu si myslím, že její strategie úniku ze situace, kterou používá, plyne z jejího primárního okolí, rodiny, nebo s určitým chováním v rodině souvisí.

Příspěvek upraven 25.04.24 v 17:17

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
34473
25.4.24 17:16
@Liberalissima píše: Více

Já si budu psát, kam budu chtít, jdi si moderovat někoho jiného :*

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6914
25.4.24 17:34

Ještě mě napadá.. Už jsem se v okolí mnohokrát setkala s tím, že dospělí záměrně odvádějí pozornost dítěte, aby „vybruslili“ z určité situace - dítě brečí, vzteká se.. Jedna moje známá (starší paní), to dělá naprosto cíleně. Dítě se např. vzteká, že nemůže mí zmrzlinu, a ona řekne: „Koukej, tamhle letí čmelák“. Nedělá tohle někdo z blízkého okolí dítěte?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin