Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jsou ji 2 roky ne 20 proboha. Stejne tak jako každý dospělý je jiný, tak i každé dítě zpracovává a ventiluje emoce jinak.Bud ráda, že je zdravá a šikovná.
Ve slovech „já vím, že jsi nechtěla a je ti to líto“ není pro tak malé dítko pozitivní vyústění, ponaučení, posun. Nic si z toho nevezme. To dítě to moc dobře ví, že si nechtělo rozbít větrník a moc dobře ví, že toho lituje. Já bych jako to dítě chtěla pomoct s řešením té situace a jak jí v budoucnu předejít. Udělat analýzu a navrhnout řešení, úměrně k věku.
Maruško, to se stane. Příště až se budeš točit, tak si musíš odklidit hračky, abys na ně nestoupla. A zítra koupíme nový větrník. Lze dodat obligátní, „než se vdáš, rozbije se ještě hodně hraček“.
@Lojzísek píše: Více
Popravdě pořád nerozumím těm „nárokům“, co máme na dítě
Opravdu nečekám, že mi řekne: „je mi líto/mám vztek, že jsem si rozbila větrník, nechtěla jsem, moc se mi líbil“ ![]()
@Lojzísek píše: Více
Jak jsem psala, nemáme hlídací babičky, přijedou jenom na odpoledne, na hlídání si neberou nikoho, naprostou většinu času tráví s námi, tuhle strategii používá jedna moje kamarádka a vídáme se s nimi, ale nenapadlo by mě, že by to třikrát za měsíc mohla pochytit ![]()
@Adull píše: Více
Jsem šťastná, že je živá a zdravá, chci pro ni jen to nejlepší, proto spoustu věcí evidentně zbytečně řeším ![]()
@Okta píše: Více
Nabídnutí řešení v ten okamžik vůbec nebere, to třeba až po pár hodinách nebo další den, ona se opravdu uklidní až tím „zamluvením“, je v tom pro ni určitá jistota ![]()
@Anonymní píše: Více
No tak si pro sebe našla tohle řešení, to není nic proti ničemu. Za pár měsíců se posune k něčemu jinému. Fakt jí tolik nepozoruj a neanalyzuj. ![]()
@Anonymní píše: Více
Vy ale u dcery nijak emoce nezašlapáváte. Když brečí tak si necháte se vybrečet, obejmete ji a uchlácholíte nebo se alespoň snažíte. Být vámi zbytečně dceru v těchhle situacích neanalyzuju, nezkoumám a nesnažím se za každou cenu najít nejlepší řešení. Chce mluvit o sluníčku a porád o něm opakuje, zkusím se na tu „debatu“ napojit a třeba se řeč ztočí jinam. Chce hodně uklidňovat tak to udělejte, ale klidně jen tak mlčky bez neustálého rozebírání, co se stalo abže to bylo omylem. Můžete zkusit obětí a zpívání nějaké písničky, co má ráda a co by ji mohla uklidnit. A ze všeho nejvíc si vy sama více důvěřujte a zkuste opustit toho strašáka, abychom neudělali něco špatně, aby nedopadla jak můj manžel a jeho vzor z rodiny ohledně emoci, aby neměla stejný problém jako jsem v dětštví měla já s tím a tím. Člověk si na sebe pak zbytečně šije bič a zkoumá své jednání, postupy a ve všem se zbytečně ňimrá ![]()
@Anonymní píše: Více
Děláme to i my dospěli, například se mi rozbije auto, drahá oprava, nezbyde na dovolenou. Nebudu se trýznit v pocitu jakou mám smůlu, ale řeknu si, hlavně ze jsme zdraví, nic neděje. Dnes je moderní uznávat emoce, což je samozřejmě dobre, ale útěcha muže být i jiná. Myslím, ze tvoje holcicka je hodně vnímána a chytrá, když se sama snaží takto uklidnit.. S dětmi se máme porad co ucit ![]()
Mě přijde, že se ta holčička něčeho moc bojí. Dospělí často delaji tzv. blbou srandu a v diteti to zůstane. U nas to dělal jeden strýc. Malem jsem ho napadla, když jsem to zjistila.
@Anonymní píše: Více
Ahoj,
to je hrozně zajímavá reakce. Asi bych ji v takových chvílích jen obejmul, pohladil a nechal ji plakat a mluvit, jak ji přijde na mysl.
Ta reakce je velmi zajímavá v té snaze odvést pozornost od toho, co ji emoce vyvolalo. Někdy to používají dospělí ve snaze dítě utišit, tak nevím, zda to nemohla někde okoukat, ale pokud ne, tak má možná tvoje dítě naprosto mimořádné schopnosti na dva roky věku.